Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Zvonivý hlas labutě Zpěvanky umlkl navždy

1.3.2012
JAROMĚŘ [Záchranná stanice Jaroměř]

V podvečer 27. února 2012 jsme na pohotovostním telefonu jaroměřské Záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy byli informováni, že se u Slavětína nad Metují na podmáčením poli objevila labuť zpěvná* s křídly bezvládně táhnoucími za sebou. Pohotovostní telefon pak se stejnou zprávou drnčel ještě dlouho do noci, kdy už bylo dávno po záchranné akci. Další vývoj okolností byl pak již jen dalším smutným příběhem.

Na místo po prvním telefonátu ihned vyrazil náš záchranný tým v podání Davida Čípa a Filipa Laštovice. To, že se opravdu nejedná jen o „ledasjakou“ labuť bylo zřejmé ihned po příjezdu na lokalitu. Již z dálky byl slyšet pro naši krajinu tolik nezvyklý, vzácný, a přesto velmi krásný, zvonivě melodický hlas, podle kterého labuť zpěvná dostala i své přiléhavé jméno. O co byl její hlas v šeřící se krajině krásnější, o to žalostnější byl na ni pohled! Sněhobílá krasavice se zářivě žlutým ozobím stála nešťastně v mělké vodě velké polní louže. Pohyb ji znemožňovala její dřívější pýcha – její široká křídla bezvládně visela podél těla takovým způsobem, že si na obou křídlech ona nešťastnice stála. Každý pokus o další krok musel pro ni být velmi bolestivý, což ostatně vedlo i k tomu, že během odchytu se Zpěvanka nebyla schopna nikterak dát na útěk a jen odevzdaně čekala na příchod záchranářů.

Zpěvanka u Slavětína měla velkou smůlu, při bližším ohledání jsme zjistili, že má otevřené roztříštěné fraktury pažních kostí na obou křídlech ke všemu ještě velmi blízko těla, doplňovala to nepříliš hluboká rána na páteři. Protože naděje umírá poslední, rozhodli jsme vzhledem k její dobré kondici zkusit skoro nemožné a křídla visící na posledních zbytcích tkání zachránit. Na veterinární klinice v Hradci Králové, kam jsme labuť převezli, nás však čekalo nemilé překvapení. Na RTG snímcích byla v jednom z křídel vidět část náboje a další střepiny rovněž na zádech. Labuť byla střelena z boku, když za letu zvedala perutě.

Vzhledem k tříštivým frakturám naší Zpěvanky se na operačním sále bojovalo jen o jedno o trochu méně roztříštěné křídlo, druhé bylo nutné amputovat. Divocí ptáci nepříliš dobře snáší narkózu, i po zdařilé operaci mohou uhynout na následky stresu, proto je pro ně pochopitelně každý veterinární zákrok rizikem. V tomto případě však neexistovala jiná možnost než operace. Bohužel, zázrak se nestal a labuť i přes zoufalou snahu týmu veterinárních chirurgů při náročné, téměř dvouhodinové operaci uhynula. I kdyby nelehký zákrok přežila, nikdy by již nebyl možný její návrat do volné přírody, ale mohla alespoň dožít v prostorném venkovním bazénu na záchranné stanici jako memento a jasný němý důkaz, že „bouchalové“ ještě na rozdíl od některých živočišných druhů bohužel stále nevymřeli a chodí mezi námi.

Podobný případ se odehrál například v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice na rybníce Buben u Hořic v Podkrkonoší během mysliveckého honu na kachny 19.11.1999. Tehdy někdo z myslivců záměrně střelil jednu labuť velkou. Spolupachatelé plující na loďce, kteří sbírali zastřelené kachny, si z ní pak patrně jako trofej odnesli obě křídla a nohy – obojí odřízli v kloubech od těla a následně zastřelenou labuť vhodili do rákosí. Měli smůlu, že je při tom všem z dálky pozoroval dalekohledem ornitolog Petr Hůlka a společně jsme pak celý případ řešili s policií, kam jsme tehdy dovezli jako corpus delicti i zohavené tělo. Všech cca 50 účastníků honu bylo předvoláváno, bohužel se kryli navzájem a jméno viníka se tak dodnes nepodařilo vyšetřit.

Přestože se nyní rozbíhá ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí vyšetřování celého případu, těžko zatím soudit, kdo byl oním viníkem. Zatím se k nám jen doneslo, že náš zásah neušel pozornosti myslivce, který seděl na nedalekém posedu a považoval nás za pytláky. Zda byl pachatel opravdu nějaký pytlák, či zda jen v tomto případě „zloděj křičí chyťte zloděje“, by snad mohlo odhalit až další vyšetřování. Bohužel však vzhledem k případu, popsanému výše, by nebyla druhá varianta až zase tolik překvapivá. Tím spíše když jiní “pytláci“ na lokalitě ani samotným myslivcem zaznamenáni nebyli a vzhledem k rozsahu poranění se to muselo stát přímo na místě. Navíc zranění bylo zcela čerstvé.

Před lety byl viníkem zcela jednoznačně nejen někdo z tehdejších myslivců, ale vlastně celé myslivecké sdružení, jež ututlalo viníka před orgány činnými v trestním řízení. Jestliže ne z hlediska morálního, tak alespoň z hlediska věcného. Pokud nikdo z přítomných tenkrát neslyšel ani neviděl zástřel v přímém přenosu, ba dokonce ani nepřehlédnutelnou trofej v podobě vykloubených labutích perutí, těžko chápat, jak vůbec mohli přítomní vlastně vidět po čem (po kom??) střílí…

Nezbývá než doufat, že tentokráte tomu bylo jinak. Že jde o pouhou shodu náhod a za vše může „čistokrevný pytlák“, na kterého má zatím neúspěšně spadeno „šlechetný myslivec“. Jenže kdo tomu má dnes věřit, zejména poté když na vlastní kůži nezažijete „jen“ „myslivecký hon na labutě“, ale i např. zcela bezdůvodné zastřelení psa cca 10 m od jeho pána i dětí z dětského kroužku. Nebo nedávný případ potrefeného pytlačícího myslivce, kterého se kolegům z plzeňské záchranné stanice podařilo „chytit“ do fotopasti (zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivec-licil-na-dravce-zakazana-zeleza-ochranci-ho-chytili-do-fotopasti).

Za Záchrannou stanici Jaroměř David Číp

* Labuť zpěvná na naše území zaletuje vzácně během migrace. Hnízdí v tundře v Evropě, na zimoviště létá do severní Evropy a východní Asie. Od r. 2006 se jedna samice trvale zdržuje na Tovačovských rybnících na Moravě a v r.2011 se k ní připojil samec. Další jeden pták je momentálně k vidění i na Labi v Kolíně (http://www.birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=84035).


DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz