Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Zeleň v Praze přibývá jen na papíře, nový územní plán nenabízí reálné zlepšení

2.12.2009
PRAHA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]

Tvrzení politiků a úředníků, že v Praze přibývá zeleně, neodpovídá skutečnosti. Jak vyplývá z nové studie sdružení Arnika, úřady nemají přehled, kolik se v Praze kácí stromů a kolik vysazuje. Pokud se podaří dát dohromady statistiku, převažuje kácení nad sázením stromů. Za mizení zeleně mohou také změny územního plánu. Zatímco statisticky se velká rozloha pozemků převádí z orné půdy na zeleň, žádné masivní zalesňování neprobíhá. Pokud je ale pozemek převeden ze zeleně na stavební parcelu, vznikne na něm prakticky ihned zástavba. Další ohrožení zeleně může představovat nový územní plán, který nemá nástroje pro skutečně účinnou ochranu zelených ploch zejména v centrálních částech města. Nový plán neeviduje většinu ploch zeleně o velikosti do 5 000 metrů čtverečních, což může ulehčit zástavbu menších parků.

„Zkuste si vzpomenout na nějaký park, který nově vznikl v posledních dvaceti letech,“ nabízí mluvčí Arniky Zora Kasiková soukromý test o zeleni v Praze. „Zatímco většina lidí o žádné nové zeleni neví, mnoho z nich je konfrontováno s ukrajováním zelených ploch, zástavbou okrajů parků a kácením stromů kvůli budovám,“ vysvětluje, proč se Arnika rozhodla tuto problematiku podrobněji prozkoumat.

Arnika oslovila 22 centrálních městských částí. Jak vyplývá ze shrnující studie „Stav a vývoj zeleně v Praze“, více než polovina úřadů vůbec nevede evidenci o počtu kácených stromů. Úřady nemají ani vymezené pozemky pro nové výsadby. Jak vedení statistik, tak vymezení pozemků pro sázení přitom ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny.

Jedním z úřadů, které statistiku vedou, je Praha 1. Pohled do čísel za posledních pět let odhalí, že vykáceno bylo 748 stromů, ale vysázeno jen 133. Podobné je to i v dalších částech centra města. Také rozbor rozpočtů městských částí ukazuje, že řada z nich věnuje více prostředků na kosení trávníků a výsadby okrasných záhonů, než na sázení stromů. Zmíněná Praha 1 vynakládá na výsadby dřevin 2,24 % rozpočtu odboru životního prostředí, na péči o dřeviny je určeno
jen 3,15 %.

Arnika se snažila zjistit také to, jaký vliv na zeleň mají změny územního plánu. Údaje poskytnuté Úvarem rozvoje hlavního města to ale neumožňují posoudit. Statisticky sice přibývá rozloha pozemků určených pro zeleň, často jde ale třeba o pole nebo jiné druhy pozemků, kde neroste jediný strom. V tabulkách navíc nejsou započteny stovky mimořádných změn územního plánu, jejichž cílem je zpravidla přeměna zeleně ve stavební parcely. „Územní plán sice myslí na zeleň budoucnosti, ale současnou zeleň svou flexibilitou chrání nedostatečně“, tvrdí Jakub Esterka, autor studie. „Z praxe oslovených úřadů městských částí navíc vyplývá pouze okrajový zájem o zeleň. Počty skutečně vysazených stromů nenahrazují úbytek zeleně v daných městských částech“, dodal. Od roku 1996 se ve městě žádné podrobné sledování neprovádí a lepší údaje jednoduše nejsou k dispozici.
„Typickým virtuálním projektem je často zmiňovaný zelený pás kolem Prahy. Hovoří se o něm téměř sto let, dodnes ale není nikdo schopen vykoupit příslušné pozemky od soukromých vlastníků a vysázet na nich les. Tuto nejistotu potvrdilo také veřejné projednání nového územního plánu. Hrozí, že i nadále zůstane tento projekt jen na papíře,“ upozornil Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů. Zelený pás navíc podle něj neřeší problém mizející zeleně v centrálních částech města, které jsou hustě zastavěné a postižené znečištěným ovzduším.

Před mizením zeleně dlouhodobě varuje Akademie věd České republiky a dává ji do souvislosti s ohrožením lidského zdraví. Výzkumný tým Ústavu experimentální medicíny pod vedením MUDr. Radima Šráma sledoval policisty v ulicích a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřil zejména na částice jemného polétavého prachu a karcinogenní benzo(a)pyren. Tým došel k závěru, že znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí. Akademie věd proto doporučuje zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost znečištěné ovzduší zčásti kompenzovat.

Ohrožení zeleně v Praze komerční zástavbou potvrdil i výzkum „Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci“, který v loňském roce provedl mezinárodní tým studentů z univerzity v nizozemském Wageningenu. „Studenti došli například k závěru, že lidem záleží na tom, aby Praha byla městem zeleně. Tři čtvrtiny oslovených obyvatel Prahy by byli dokonce ochotny za zachování zeleně i zaplatit. Studenti narazili také na nízkou úroveň zapojení veřejnosti do rozhodování i malou ochotu úřadů vůbec veřejnosti o zásazích do zeleně informovat,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Skalský.

Architekt Tomáš Vích vidí v přípravě nového územního plánu šanci pro napravení urbanistických chyb minulosti. „Urbanismus znamená myslet stejnou měrou na dopravu, na rekreaci, na to, aby se lidé nebáli jít do práce, aby vznikalo území příjemné pro život. Jednou ze zásad územního rozvoje Prahy, které se nyní připravují, je rozšiřovat zelené plochy a spojovat je do větších celků. V případech, jako je plánovaný rozvoj v okolí metra na Roztylech, je prostor pro rozšíření zelených ploch, nikoliv jejich likvidaci,“ říká Ing. arch. Tomáš Vích.

Na základě výsledků výše uvedených studií a zkušeností z poradenské i odborné činnosti Arnika zformulovala své připomínky ke konceptu nového územního plánu. Hlavním motivem šesti základních požadavků je zachování a rozšiřování ploch zeleně a stanovení jasných pravidel pro novou výstavbu. „Klíčové je využití již zastavěných území před dalším rozšiřováním města do krajiny ve formě satelitních městeček. Pro všechny citlivé oblasti by měly být zpracovány podrobné regulační plány. Zeleň by měla tvořit nejméně 30 % ve všech nově vznikajících čtvrtích. V neposlední řadě by nemělo dojít k likvidaci zahrádkářských kolonií. Stromy v zahrádkách tvoří nejen důležitou součást městské zeleně, ale významná je i jejich funkce sociální,“ shrnuje připomínky Arniky Zora Kasiková.“

Jak studentský výzkum, tak vlastní studie Arniky ukázaly na neochotu úřadů poskytovat údaje, ignorování povinnosti vést evidence a vůbec porušování jak zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i zákonů o svobodném přístupu k informacím. „Dokud budou samotné úřady porušovat zákony a ztrácet přehled o své vlastní činnosti, Praze bude hrozit další kácení a betonování,“ varuje Martin Skalský.

Arnika obě studie nyní předá městským částem a magistrátu. Ve sbírání dat o kácení a vysazování stromů v jednotlivých městských částech bude i nadále pokračovat.



Příloha I.

Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Projekt s tímto názvem – a stejnojmenná studie – jsou výsledkem spolupráce Centra pro podporu občanů s nizozemskou Univerzitou Wageningen. Do projektu bylo zapojeno třicet studentů ze třinácti zemí s cílem zmapovat situaci pražské zeleně a formulovat doporučení pro budoucnost. Studenti se na skutečném problému učí mezioborové spolupráci. Arnika předá výslednou studii magistrátu
i městským částem.

Hlavní závěry studie:

1.Velké plochy zeleně mají větší schopnost poskytovat služby ekosystémů než menší prostranství a stromořadí, nicméně míru poskytování těchto služeb si nesmíme plést s hodnotou zeleně. V hustě osídlených oblastech je každý strom důležitý pro zvýšení kvality života. I malé zelené plochy využívají mnozí obyvatelé k odpočinku a rekreaci.

2.Z dotazníkového šetření vyplývá, že návštěvníci parků uznávají služby poskytované ekosystémy a připisují plochám veřejné zeleně, jež navštěvují, vysokou hodnotu. Většina lidí uvádí ochotu platit za to, aby byly konkrétní zelené plochy zachovány. To se nicméně neprojevuje na aktivitě lidí, jelikož účast veřejnosti v rozhodování je nízká.

3.Velká část návštěvníků veřejné zeleně (34 %) patří do skupiny lidí s nízkým příjmem, tedy příjmem nižším než 10 000 Kč měsíčně. To znamená, že zásahy do zelených ploch by měly větší negativní vliv na občany, o kterých lze předpokládat, že mají omezené množství alternativ pro rekreaci
ve volném čase.

4.Ochrana a správa zeleně závisí na prioritách a cílech konkrétní městské části. Liší se jak kvantitativní, tak i kvalitativní ukazatele související se zelení.

5.Účast veřejnosti v rozhodování o veřejné zeleni je proces, který se v Praze teprve rozvíjí. Existuje sice právní rámec, je však potřeba zlepšit jeho uplatňování. Zdá se, že úřady nepřikládají zapojení veřejnosti do procesů potřebný význam.

6.Místní občané se chtějí účastnit rozhodování v souvislosti se zelení, pokud však proces trvá delší dobu, jeho přitažlivost pro občany se postupně snižuje, jelikož je pro ně těžké získat informace
a mají malý vliv na konečné rozhodnutí.

7.Na úrovni městských částí neexistují směrnice, metodiky ani standardizovaný způsob monitoringu a evaluace. Vede to k tomu, že městské části buď vůbec nemonitorují a nehodnotí, nebo jejich postupy mají velmi rozdílnou úroveň, jak co do obsahu, tak samotné procedury. Řada klíčových hráčů se navíc na monitorování a evaluaci vůbec nepodílí.

8.Pro účast v rozhodovacích procesech je zásadní komunikace, přičemž jsou patrné komunikační problémy mezi různými hráči. Navzájem se považují za něco, co ohrožuje jejich cíle, což zase ovlivňuje stupeň komunikace, která mezi nimi probíhá.

9.Místní občané nedostávají potřebné informace týkající se rozhodovacích procesů. Většina občanů získává informace z hromadných sdělovacích prostředků, přičemž nevládní organizace a úřady městských částí tyto nástroje nevyužívají optimálně. Nedostatek informací pak vede k nízkému zapojení veřejnosti.

Celá studie na webu: www.mestaprozivot.arnika.org/zelen-2008


Příloha II.

Stav a vývoj zeleně v Praze

Arnika ve studii shrnula a vyhodnotila všechny dostupné informační zdroje popisující stav a vývoj zeleně v Praze. Protože se ukázalo, že existující zdroje informací nejsou dostatečné, provedla dotazníkové šetření mezi 22 centrálními městskými částmi (Praha 1 – 22). Položené otázky se týkaly množství kácených a vysazovaných stromů, ploch pro náhradní výsadby a také financování zeleně.

Hlavní závěry studie:

1.Existující zdroje informací neumožňují vůbec posoudit, zda v Praze přibývá či ubývá zeleň – podklady jsou nekompletní, používají nevhodné metodiky nebo příliš velké měřítko, případně nejsou aktualizované.

2.Jediným dokumentem, který měl dobrou vypovídací schopnost, byla „Bilance ploch v Praze“ vydaná v roce 1995 již zaniklým Institutem městské informatiky. Od té doby nebyla evidence aktualizována.

3.Praha nemá zpracovaný pasport zeleně, který používá řada i velkých měst vyspělých zemí jako nástroj pro péči o existující dřeviny, plánování výsadeb apod. Není zřejmé, zda město vůbec zpracování pasportu očekává.

4.Neexistuje žádné metodické vedení a kontrola činnosti městských částí, ani jednotná metodika pro evidence údajů o zeleni. Každá městská část shromažďuje údaje podle vlastního uvážení, případně neshromažďuje vůbec.

5.Převážná většina městských částí nevede evidenci kácených a vysazovaných stromů, přestože jim to ukládá zákon. Úřady tak vlastně vůbec nevědí, jaký má jejich činnost vliv na životní prostředí Prahy. Rozhodování probíhá „zde dne na den“.

6.Většina městských částí nemá vymezené pozemky pro náhradní výsadby dřevin, i když to je podle zákona povinné – výsadby probíhají spíše dle aktuální potřeby než plánovaně.

7.V Praze dochází dlouhodobě ke kácení obrovských rozloh keřových porostů bez jakékoliv náhrady. Zdá se, že všechny městské části se systematicky snaží omezit rozlohu keřových výsadeb.

8.Neprobíhá ani řádná kontrola skutečného provedení náhradních výsadeb, které úřady ukládají organizacím, které žádají o kácení stromů. V řadě případů úřady neukládají povinnost pečovat o nově vysazované dřeviny.

9.Tam, kde úřady jsou schopny poskytnout data o kácení a výsadbách dřevin, se zpravidla ukazuje, že kácení má podstatně větší rozsah než výsadby. Platí to zejména pro centrální městské části.

10.Databáze popisující změny územního plánu jsou neúplné a neposkytují přehled o skutečném rozsahu ploch zeleně. Neobsahují stovky mimořádných změn územního plánu, navíc neodrážejí skutečný stav pozemků, pouze stav teoreticky předpokládaný (plochy vymezené jako zeleň často vůbec nejsou zalesněny nebo osázeny dřevinami).

Studie na webu: www.mestaprozivot.arnika.org/stav-zelene


Příloha III.

Zeleň a nový územní plán Prahy

Koncept nového územního plánu zavádí zcela novou metodiku zpracování i legendu, což bude mít nepochybně vliv také na zeleň. Arnika nedávno zveřejnila šest zásadních námitek k územnímu plánu, pod něž nyní sbírá podpisy Pražanů, aby mohla požadovat o jejich zapracování do nového územního plánu.

Co přináší nový územní plán z hlediska zeleně?

1.Mění se měřítko územního plánu. Rozloha nejmenší sledované plochy se zvyšuje z 2500 m2 na 5000 m2. To znamená, že řada „podměrečných zelených ploch se v územním plánu vůbec neobjeví a může pak vznikat tlak na jejich zástavbu.

2.Z územního plánu vypadla také řada významných ploch zeleně – například veřejně přístupná zahrada v Kateřinské ulici nebo Vrtbovská zahrada na Malé Straně, což znesnadní jejich ochranu.

3.Nová metodika omezuje počet kategorií zeleně na 3. Toto zjednodušení může často vést k poškození zeleně. Například kategorie „parková zeleň“ umožňuje výstavbu podzemních garáží pod parky.

4.Současná legenda územního plánu fakticky ruší všechny zahrádkářské kolonie, protože využití zemědělských a produkčních ploch k zahradničení je označeno za „nepřípustné využití pozemků“.

5.Nová metodika určuje povinný podíl zeleně v jednotlivých částech města. V řadě míst je však stanoven nižší podíl, než kolik je v daném místě skutečně již dnes zeleně. Koeficienty byly zřejmě určovány „od stolu“. Příkladem je Hanspaulka nebo sídliště Jarov.

6.Územní plán sice vymezuje „zelený pás kolem Prahy“ a řadu „rozvojových ploch zeleně“, sám magistrát však přiznává, že jde víceméně o zbožné přání. Není totiž jasné, jak bude zakládání nových parků a lesů financování.

7.Řada rozsáhlých pozemků zejména v okrajových částech Prahy, které mají dnes funkci orné půdy nebo zeleně, má být převedena do fondu stavebních parcel. Tím by došlo k dalšímu rozrůstání města do krajiny a vzniku dalších satelitních čtvrtí.

8.Nově zastavovaná území v centrálních částech Prahy (např. pozemky pražských nádraží) mají vymezeny nedostatečně velké prostory pro nové parky. Zvláště nápadné je to například u Nákladového nádraží Žižkov.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz