Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

 Veřejná prospěšnost  

Veřejná prospěšnost v návrhu nového občanského zákoníku – jakou podobu nesmí mít

8. 6. 2006
Robert Cholenský [Liga lidských práv] -


Status veřejné prospěšnosti právnických osob existuje v řadě zemí Evropy, mezi jinými ve Velké Británii, v Polsku, Německu, Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku. V České republice dosud žádná organizace takový status nemá a ani mít nemůže, neboť na toto téma ještě ani neskončila diskuse, natož aby byla přijata příslušná právní úprava.

Status šitý na míru

V jednotlivých zemích plní status veřejné prospěšnosti zcela specifické cíle a v každé z nich vedly k jeho zavedení různé důvody. Velkou Británii vedla k přijetí zmíněného statutu snaha kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky, pro Německo byla motivem ochrana soukromých prostředků věnovaných veřejnosti, v dalších zemích byla veřejná prospěšnost pojata jako prostředek k zajištění daňových úlev pro veřejně prospěšné cíle, které jsou součástí ekonomiky obecného blaha (welfare economics).

Problematika veřejné prospěšnosti si žádá širokou veřejnou diskusi. Tato diskuse musí odhalit vhodné cíle, kterým má status veřejné prospěšnosti sloužit, a upozornit na možná úskalí. Jinak řečeno - každý návrh musí být podroben pečlivé analýze, která dostatečně jasně označí klady a zápory konceptu.

Situace v ČR

I v České republice je třeba se nejprve ptát, čeho chceme zavedením statusu veřejné prospěšnosti dosáhnout, a teprve potom zahájit práci na jejích regulích. Ptát se musíme před tím, než začneme vytvářet konkrétní podmínky, jež by měly veřejně prospěšné osoby splňovat. Tento proces nelze obrátit.

V prvé řadě je nutné analyzovat možné negativní dopady a udělat průzkum fungování konceptů v jednotlivých zemích. Pro informované rozhodnutí v otázkách spojených se statusem veřejné prospěšnosti je to nezbytné. Bez znalosti možných dopadů (zvláště na NNO) se staví Liga lidských práv k zavádění statutu veřejné prospěšnosti do českého právního řádu odmítavě.

Nový občanský zákoník – příliš brzy

Diskuse o otázce obecné prospěšnosti však začala v Česku již v roce 2004 v souvislosti s přípravou návrhu nového občanského zákoníku. Rodící se návrh OZ tak předbíhá žádoucí vývoj, když v ustanoveních § 121 a 122 stanovuje soubor podmínek pro získání statusu veřejné prospěšnosti. Proto je nutné v rámci OZ přijmout takové řešení, které nebude budoucí diskusi o podstatě konceptu veřejné prospěšnosti v ČR blokovat.

Návrh ustanovení

Vzhledem k tomu, že v současné chvíli není známo, jakých cílů bychom v ČR chtěli zavedením statusu veřejné prospěšnosti dosáhnout, navrhuje Liga lidských práv dvě možné varianty úpravy návrhu občanského zákoníku.

1) Zcela vypustit ustanovení § 121 a 122 z návrhu (citace – viz níže). Úpravu veřejné prospěšnosti pak ponechat zvláštnímu zákonu, který se bude zabývat cíli, jichž má být zavedením tohoto statusu v ČR dosaženo.

2) Upravit § 121 a 122 vypuštěním podmínek v § 121 odst. 1 pod písmeny a), b), c) a odst. 2 (problematické pasáže jsou podtrženy). Tyto podmínky - nebo některé z nich - potom v sobě může zahrnout zvláštní zákon, který již bude řešit konkrétní cíle, jimž má status veřejné prospěšnosti specificky v ČR sloužit. Ustanovení § 121 by jen odkazovalo na zvláštní zákon.

Dále je nutné nahradit v obou ustanoveních výraz „se přizná“ např. výrazem „náleží“, který vylučuje jakékoli uvážení státního orgánu o přiznání či nepřiznání statusu. Stát by měl posuzovat jen naplnění požadavků podle zvláštního zákona. Status veřejné prospěšnosti bude společnostem náležet, a proto v případě naplnění požadavků již nesmí existovat žádné další „schvalování“.

Pokud však daná osoba podmínky pro status veřejné prospěšnosti nesplňuje, pak jí status nenáleží. Pokud by taková osoba zneužívala předmětný status (nesplňovala podmínky), je třeba takové jednání náležitě sankcionovat.

§ 121
Veřejná prospěšnost
(1) Status veřejné prospěšnosti se přizná právnické osobě, která
a) svou činností sleduje dosažení obecného blaha jako veřejně prospěšný cíl,
b) vykonává veřejně prospěšnou činnost nebo poskytuje veřejně prospěšnou podporu za předem určených a rovných podmínek pro každého a
c) jejíž zisk bude podle zakladatelského právního jednání v podstatné části použit pro výkon těch veřejně prospěšných činností, pro něž je založena.
(2) Status veřejné prospěšnosti se odejme právnické osobě, která se svou činností odchýlí od ustanovení odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo se svým ziskem naloží v rozporu s ustanovením odstavce 1 písm. c).

§ 122
(1) Zákon stanoví, za jakých dalších podmínek a jakým způsobem se právnické osobě přizná nebo odejme status veřejné prospěšnosti. Je-li takový status přiznán nebo odňat, vyznačí se to ve veřejném rejstříku, v němž je taková právnická osoba zapsána.

(Autor pracuje v občanském sdružení Liga lidských práv) Robert Cholenský

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz