Má brněnská veřejnost právo na informace o chystané sjezdovce?

13. 12. 2002 - BRNO [Econnect]

Brněnský magistrát si nechal za 98 tisíc korun vypracovat studii, která doporučuje obnovu a rozšíření lyžařského svahu v největším brněnském lesoparku. Pro investici za 56 miliónů s návratností 30 let by padly dva hektary kvalitního lesa. Kopie tohoto klíčového dokumentu ale magistrát odmítá vydat. Diskuzi o právu občanů na informace o životním prostředí minulý týden rozvířil čin známého brněnského ekologa a zastupitele za Stranu zelených Mojmíra Vlašína, který studii před zraky úředníka investičního odboru odnesl, zkopíroval a druhý den ji na magistrát opět vrátil.

Zalesnění nebo rozšíření sjezdovky?

O co vlastně jde? Studie objednaná magistrátem předpokládá rozšíření stávající sjezdovky ve Wilsonově lese, který obecně závazná vyhláška Magistrátu města Brna z roku 1994 uvádí jako nejvýznamnější zeleň na území města a jejíž rozsah podle ní nesmí být zmenšen. V 70. letech zde byla postavena sjezdovka Vysokého učení technického s umělým povrchem, ale ta je již dlouhou dobu nefunkční. Její svah je podle územního plánu z roku 1994 veden jako místo určené k zalesnění. Ekologický institut Veronica, ve kterém působí i Mojmír Vlašín, si v roce 1999 nechal na způsob rekultivace zpracovat studii, která vyčísluje předpokládané náklady na praktické zalesnění svahu na 98 tisíc korun. Mojmír Vlašín k tomu poznamenává: „Ano, tato suma je pro celou kauzu příznačná. Stejnou částku magistrát zaplatil jen za vypracování studie, která naopak navrhuje obnovení a prodloužení lyžařského svahu! Naši studii jsem přitom již v roce 2000 poskytl firmě Zeleň města Brna, která Wilsonův les spravuje.“

Naopak podle magistrátní studie by se zde měla stát nová dvousedačková lanovka a svah by měl být uměle zasněžován. Provozní náklady by se pohybovaly kolem 3,5 miliónu za jednu sezónu, která by trvala tři měsíce. Předpokládá se vykácení asi dvou hektarů lesoparku. „Ve spodní části lesa probíhá zmlazení, hlavně javorem klenem, a není pravda, že náletové dřeviny jsou nekvalitní. Tento porost je naopak ekologicky nejstabilnější. A právě v této části by se mělo kácet,“ upozorňuje vystudovaná lesní inženýrka Pavla Cetkovská z občanského sdružení Masarykova čtvrť, které vede kampaň proti stavbě sjezdovky. „V roce 2001 se nám v anketě 78% občanů přilehlých čtvrtí vyjádřilo proti rozšíření lyžařského svahu. Pod nynější petici se nám podepsalo už asi 1500 lidí. 16. prosince ji budeme veřejně předávat primátorovi Duchoňovi,“ dodává.

Jak se shodují Vlašín i Cetkovská, oprávněnost celé investice je zpochybněna i významem nové sjezdovky pro sportovní vyžití brněnské veřejnosti. Dle studie by zařízení využívalo najednou 118 lidí, z čehož pouhá třicítka by lyžovala na svahu. Ostatní by byli na lanovce, čekali na ni, nebo by se občerstvovali. Na druhé straně je třicetihektarový Wilsonův les využíván širokou veřejností jako důležité rekreační místo mezi městskou zástavbou. Jedním ze zpracovatelů studie je i ing. Jiří Černý, který se dlouhodobě angažuje v prosazení obnovy sjezdovky a který je v tomto volebním období místostarostou městské části Brno-Žabovřesky za ODS. Stejná strana pak ovládá i magistrát a rozšíření sjezdovky bylo jedním z bodů jejich volebního programu.

Problematický přístup k informacím

Magistrát města Brna odmítá občanům pořídit kopie studie, i když je dokument na investičním odboru k nahlédnutí. Jak ale upozorňuje Mojmír Vlašín, je důležité mít kopii studie, protože často záleží na detailech v plánu nebo textu, které mohou zásadně změnit význam celé chystané akce. K jednání úředníka dodává: „Když jsem mu po asi hodinovém vypisování údajů, nejprve ústně a poté písemně podal žádost o kopii studie dle zákona č.123/1998, toto mi odmítl.“ Úředník investičního odboru magistrátu, který si nepřeje být jmenován mi sděluje: „Nevím podle jakého zákona pan Vlašín o kopii žádal, na to máme právní odbor. Neposkytl jsem mu ji, protože ve smlouvě se zpracovatelem je výslovně uvedeno, že kopírování bez jeho souhlasu by bylo porušením této smlouvy.“ K tomu co se stalo poté říká: „Pan Vlašín vzal studii a odešel s ní. Po konzultaci s odborem kontroly jsem na něho podal trestní oznámení pro krádež.“ Naopak Mojmír Vlašín podal stížnost na jednání úředníka k primátorovi města Brna.

Nyní je zmíněná studie přivázána na vrátnici magistrátu, hned vedle knihy návštěv. „Po tom, co se kolem celé věci zvedla mediální bouře, jsme s panem Nevřivou, který zastupuje zpracovatele studie Atelier A-46, podepsali dodatek k smlouvě, který umožnuje kopírování dokumentu,“ říká úředník magistrátu. Mohlo by se zdát, že vše dopadlo dobře. Na požadavek o zkopírování ale vrátní jen odseknou „řekli nám, ať ji přivážeme, aby se neztratila. Musíte si to domluvit s úředníky.“

Jak se může zapojit veřejnost

Co bude dál? Pokud se brněnští radní rozhodnou sjezdovku stavět, bude jim zastupitelstvo nejprve muset schválit změnu územního plánu a změnu zmíněné vyhlášky z roku 1994. Na stavbu lyžařských svahů se dle zákona 100/2001 vztahuje tzv. fakultativní posouzení vlivů na životní prostředí. To znamená, že magistrát musí informovat o svém záměru Krajský úřad Jihomoravského kraje a ten povede tzv. zjišťovací řízení, jestli má proběhnout proces posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). V tom se k celé stavbě může vyjádřit i široká veřejnost. Občanská sdružení se mohou navíc přihlásit do následného územního a stavebního řízení.

Petr Holub

DISKUSE - KOMENTÁŘE: