Historie konopí 3

Proč upadlo konopí v zapomnění?

Málokdo si dnes uvědomuje, že konopí bylo v minulosti velmi důležitou surovinou pro světový obchod. Proto se právě ve chvíli rozvoje konopářského průmyslu a ze strachu z konkurence spojili američtí lobující obchodníci z papírenského koncernu Hearst s "kolegy" z chemického koncernu Du Pont. Ty si spočítali, že by jim v případě plného využití obchodního potenciálu konopí hrozila ztráta několika miliard. Chemici si v té době nově nechali patentovat nylonové vlákno a zosnovali kampaň, ve které udělali z konopí "zabijáka mládeže".

Konopí se rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. V roce 1917 nastal důležitý zlom ve zpracovatelském průmyslu, kdy byl Goergeovi W. Schlichtenovi vydán patent na dekortikační zařízení které šetřilo práci, zlepšovalo kvalitu papíru a chránilo lesy tím, že vyrábělo laciný a lehce dostupný zdroj pro rostoucí spotřebu světového papírenského průmyslu. Nový stroj dokázal využít 95 % ze stonků konopí oproti předcházejícím 25% a zároveň snížit náklady. Konopí bylo na nejlepší cestě jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství. Proč se tak nestalo?

Roku 1931 v USA jmenoval Melon do své funkce Hooverova ministra financí, budoucího muže své neteře, Harry J. Aslingera vedoucím právě přeorganizovaného státního úřadu pro drogy a opiáty FBNDD. Aslinger vykonával tuto funkci po 31 let a přestože se při nástupu do funkce nijak významně o konopí nezajímal, brzy se stal výjimečně posedlý "zlem", pocházejícím z této rostliny, jejíž květy a listy považoval za skvrnu na tváři lidské rasy. Strach z neznámé látky v té době už zachvátil především státy na Jihozápadě, kde ji užívali hlavně černoši a Mexičané. V polovině 30. let udělal Anslinger co mohl, aby strach vystupňoval v hysterii. Využil své novinářské minulosti a přišel nejdříve s bombasticky a úsečně napsaným článkem "Marihuana - vrah mládeže", aby pak ve stejném duchu navázal sérií statí a knih, poukazujících na hrůzy, skryté za konzumací konopí: vraždy, sebevraždy, školáky sváděné "přátelskými cizinci". (Většina z jeho příkladů byla později samozřejmě vyvrácena.) Jakmile se Anslinger vydal na své tažení, přestal projevovat jakýkoli zájem o jiné zprávy o konopí než ty, které se daly zařadit do jeho katalogu ohavností s názvem "Droga zabiják". Prohlašoval o konopí, že je to "silné narkotikum, z něhož přímo čiší Vražda! Šílenství! Smrt!". Noviny ho milovaly. Oponentem se mu stal Národní institut semenných olejů reprezentující výrobce kvalitních maziv a barev, který udával, že konopný olej je velmi důležitý při jejich výrobě i v jiných průmyslových procesech. Zdůraznil také, že návrh Anslingerova protikonopného zákona je příliš obecný a podněcuje aktivitu potlačení tohoto významného odvětví průmyslu pod kontrolu úřadů, která může znamenat jeho likvidaci. V průběhu jednání vystoupil se zásadní námitkou proti Anslingerovu návrhu, také Dr. William Woodward, právní poradce při American Medical Association. Ten namítal, že konopí v léčebných preparátech nikdy zneužíváno nebylo a navrhované zákonné úpravy způsobí lékařům značné obtíže. Byl briskně umlčen. V té době distribuovaly farmaceutické společnosti dvacet osm různých konopných preparátů. Balíčky s marihuanovými cigaretami se prodávaly například jako lék na astma, jejichž použití nový zákon zrušil.

V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem Marihuana Tax Act zakázáno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále míň atraktivním. V roce 1941 bylo konopí vyřazeno i z amerického seznamu léčiv - téměř po století rozšířeného užívání. Vládní dozor tak v podstatě zapříčinil úpadek konopného průmyslu, kdy federální agenti donutili majitelé inovujících fabrik zastavit svojí činnost. Jen několik farmářů pokračovalo v pěstování konopí až do vypršení povolení v padesátých letech.

Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu, neboť válka zabránila dovozu ze zahraničí. V rámci intenzivního programu bylo v roce 1943 v šesti státech na středozápadě osázeno 146 tisíc akrů* země. V roce 1943 americké ministerstvo zemědělství přišlo s propagačním filmem, nazvaným Hemp for Victory (Konopím k vítězství). Dle něj musel každý farmář, který chtěl pěstovat konopí, dodržovat nařízení zákona O marihuanové dani z roku 1937. To zahrnovalo povinnou registraci farmářovým nejbližším berním úředníkem a zaplaceni poplatku 1$ a v případě nedodržení nařízení přísné tresty. Tato tzv. "Licence" umožňovala farmáři, aby získal od registrované firmy prodávající konopí semena, zasel a pěstoval tuto plodinu a pak následně dopravil zralé, promáčené konopné stonky do konopného mlýna. Existenci tohoto dokumentu USA později popřelo. Film musely shlédnout všichni farmáři a podpisem potvrdit, že ho viděli. Navíc byla vydána brožura o pěstování konopí, kterou každý farmář obdržel. Také Německo v době války vydalo pro svoje farmáře příručku která doporučovala v těchto těžkých letech pěstování konopí. Nikdo si nepoložil otázku: Když bylo konopí tak důležité v dobách války proč ho nadále nevyužíváme i k mírovým účelům?

Po odchodu z oddělení pro narkotika stanul neúnavný důchodce Anslinger v čele americké delegace u Spojených národů, aby s drogami bojoval i na mezinárodní půdě. V roce 1961 se mu v této funkci podařilo donutit šedesát států k podpisu "Uniform Drug Convention" (Jednotné drogové konvence), zavazující strany, že v průběhu dvaceti pěti let skončí s užíváním konopí. Až v posledních letech došlo ke snížení obsahu THC v konopí, které se využívá pro technické účely a následnému odlišení konopí setého a konopí indického.
Zákonodárci, kteří používali v té době (a používají dodnes) velmi nechutné lživé propagandy a manipulace veřejným míněním pomocí smyšlených tragických příběhů k prosazení svých neopodstatněných návrhů, bohužel našli mnoho následovníků i mezi demokratickými státy.

Současně s platností zákona o dani z konopí se zanedbával vývoj strojů pro průmyslové zpracování konopí. Tuto americkou cestu pak následovalo mnoho států světa. Henry Ford sice ještě vyrobil prototyp automobilu z karoserie z konopných vláken, které používalo konopí i jako palivo, strach z "drogy marihuany" byl však větší a technické využití konopí postupně upadlo v zapomnění. Nahlédnutí do historie konopí u nás Vám přinese příští článek.

* 1 akr = 0,405 ha


Související odkazy:
Konopí na biotoxu
Historie konopí
Historie konopí v datech
o.s. Konopa
Bushka web
Hemp museum
Historie konopí - obrázky


Zdroj:
archív o.s. Konopa
Warum Hanf? - vydal spolek Schweizerische Hanfkoordination - přeloilo o.s. Konopa
Robinson, R.: Velká kniha o konopí, VOLVOX GLOBATOR, 1997, 281 s.
Konopě v priemysle Anglický originál vydal Hemptech v roce 1995 - přeložili členové občanského sdružení DIVERZITA.
Herer, J.: Spiknutí proti konopí aneb císař nemá aty, 1994, Cannabis sativa s.r.o., 141 s.

Související články:
1. Životopis konopné rostliny
2. Konopí v dobách našich předků