Nejproblematičtějším momentem ukrajinských voleb byl “adminresurs”

4. 4. 2002 - Ukrajina [Econnect]

Pravděpodobně největší možnost ovlivnění výsledků ukrajinských parlamentních voleb, které se v této zemi konaly v neděli 31. března, spočívala ve zneužití administrativních zdrojů, tzv. “adminresursu”. Alespoň tak komentoval pochybnosti o regulérnosti voleb na Ukrajině Jan Bárta na přednášce, kterou se svojí kolegyní Marií Kolískovou ze sdružení Euroasia uspořádali dnes ve Slovanské knihovně na pozvání Asociace ukrajinistů ČR.

Problém spočívá ve zneužívání snazšího přístupu ke státním zdrojům, ať už finančním, administrativním (kopírky, faxy, telefony, počítačová síť) či hmotným (služební automobily) a mediálním (přístup do masmédií), ze strany provládních a proprezidentských politických stran a kandidujících bloků. Podle Jana Bárty byly výsledky voleb vlivem efektu “adminresursu” ovlivněny zejména v tzv. “jednomandátových obvodech”, tedy v těch, kde se volí jeden poslanec za celý obvod většinovým systémem.

Volební systém pro volby do ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady) je smíšený. Polovina (225) ze 450 poslanců se volí klasickým poměrným systémem (baréra pro vstup do parlamentu jsou 4 procenta hlasů), podobně jako u nás do Poslanecké sněmovny. Polovina poslanců je ale volena systémem většinovým. Ačkoli poměrnou část parlamentních voleb vyhrála s více než 23 procenty hlasů opoziční proreformní formace “Naše Ukrajina” expremiéra Viktora Juščenka, nakonec bude mít v Nejvyšší radě pravděpodobně pouhých 112 až 113 mandátů. Proprezidentský blok “Za jednotnou Ukrajinu” v čele se šéfem administrativy prezidenta Leonida Kučmy Volodymyrem Lytvynem získal v poměrném hlasování pouhých 11 procent hlasů, přesto v lavicích Nejvyšší rady zasedne 119 až 120 jeho poslanců.

Příčinou je právě výrazný úspěch bloku “Za jednotnou Ukrajinu” v jednomandátových volebních obvodech. “Prezident Kučma si před volbami pozval všechny gubernátory ukrajinských oblastí a ti dostali jasně na srozuměnou, koho mají podporovat,” říká Jan Bárta. Problém tkví v tom, že právě gubernátoři oblastí nejsou volení, ale jmenovaní přímo prezidentem. Na jeho politickém osudu tak proto záleží i jejich vlastní politická kariéra.

Do ukrajinské nejvyšší rady se kromě bloků Volodymyra Lytvyna a Viktora Juščenka dostaly ještě další čtyři politické formace. Se ziskem zhruba 20 procent hlasů a nakonec se zhruba 66 poslaneckými mandáty skončila obnovená Komunistická strana Ukrajiny v čele s Petrem Symonenkem. Nejvýraznější opoziční blok Julie Tymošenkové získal 7,24 procenta hlasů a v Nejvyšší radě zasedne asi 22 jeho zástupců. Čtyřiadvacet poslanců budou mít pravděpodobně socialisté Oleksandra Moroze (6,89 procenta hlasů) a 27 poslanců získají sociální demokraté s 6,25 procenta hlasů. V jednomandátových obvodech získali poslanecké mandáty také zástupci dalších, menších, stran – po třech mandátech například Jednota či koalice Demokratického svazu a Demokratické strany Ukrajiny.

Jakub Kašpar

Jakub Kašpar

DISKUSE - KOMENTÁŘE: