Spalovna na Císařském ostrově bude zdrojem toxických látek a problémů
28. 4. 2004 - PRAHA [Arnika Praha]
Praha patří v České republice k místům nejvíce zatíženým toxickými dioxiny. Na Náměstí Republiky byla v roce 1996 naměřena dosud nejvyšší koncentrace dioxinů ve venkovním ovzduší zjištěná v České republice poblíž spalovny nebezpečných odpadů, která v té době byla v provozu v nedaleké Polygrafii (2). V plánované spalovně by dioxiny obsahoval nejen kouř unikající do ovzduší, ale také zbytky z čištění spalin (popílek a filtrační koláč) a rovněž struska.
Spalování čistírenských kalů patří také k významným zdrojů i dalších toxických látek: například polychlorovaných bifenylů (PCB), (3). Ke snižování úniků dioxinů a PCB se navíc Česká republika zavázala podpisem a ratifikací Stockholmské úmluvy (4), která vstoupí v platnost 17. května. „Plánovaná spalovna na Cisařském ostrově je tak v rozporu s našimi mezinárodními závazky, stejně jako s cílem Evropské unie snižovat úniky dioxinů a PCB do životního prostředí,“ doplnil Petrlík.
Arnika v dopise zastupitelům kritizuje záměr výstavby spalovny také z ekonomického hlediska: „Likvidace čistírenských kalů ve spalovně odpadů je ekonomicky velice nákladná, což vyplývá již z předpokládané ceny výstavby vlastní spalovny (hovoří se o cca 4 miliardách Kč), ale i z nákladů na provoz spalovny samotné - nutnost zásobování přídavným palivem, náklady na likvidaci spalováním vzniklých nebezpečných odpadů atd. Její návrh zpracovala stejná firma (E.I.C.), která připravovala prodělečný podnikatelský záměr spalovny komunálních odpadů v Liberci. Tento záměr skončil mezi nedobytnými pohledávkami bývalé IPB v Konsolidační bance a stát na něj doplatil stovky milionů korun. Jediný, kdo na spalovně vydělal, byl nakonec dodavatel technologie (5).“
Získání dotace z evropských fondů na rekonstrukci čistírny odpadních vod, ve které by bylo skryto i financování výstavby spalovny odpadů, by zkomplikoval i fakt, že na spalovnu dosud neproběhl proces posouzení vlivů na životní prostředí.
(1) Dioxiny (PCDD/F) jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – <a href="http://www.chpr.szu.cz">http://www.chpr.szu.cz</a> - „Dioxiny v potravinách“)
<p>
(2) V roce 1996 bylo na Náměstí Republiky v Praze naměřeno v ovzduší 10 746 fg TEQ/m3 dioxinů (PCDD/F) v rámci monitoringu cizorodých látek v pražském ovzduší. Měření prováděla firma TESO. Doporučená limitní hodnota pro venkovní ovzduší je pro dioxiny 20 fg TEQ/m3. fg = 10-15 g.
<p>
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(4) <a href="http://www.pops.int/">Stockholmská úmluva</a> – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupí v platnost dne 17. května 2004. Zatím ji ratifikovalo 56 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002.
<p>
(5) Více informací ze staršího období o kauze liberecké spalovny najdete na <a href="http://www.ecn.cz/dioxin/libspal">http://www.ecn.cz/dioxin/libspal</a>
Marek Jehlička