Již známe největší slídily!
30. 10. 2006 - PRAHA [Iuridicum remedium]
Informace o vítězích ve všech oceňovaných kategoriích se stručným zdůvodněním jsou uvedeny v příloze této zprávy.
„Rizika, která hrozí našemu soukromí jsou obvykle špatně viditelná – skrytě umístěné kamery, čipy, které komunikují bez našeho vědomí, nejrůznější databáze schované v místech, kde k nim občané nemají přístup. Tato soutěž chce ty největší slídily vytáhnout na světlo a posvítit si na ně,“ komentovala dnešní vyhlášení vítezů koordinátorka projektu Helena Svatošová z nevládní organizace Iuridicum Remedium.
Soutěže o Ceny pro Velké bratry pořádají nevládní organizace v řadě evropských zemí i např. USA či Austrálii již od roku 1998. Veřejnost mají upozornit na problematické jednání úřadů a firem při snaze o získání podrobných informací o svých klientech. V roce 2005 proběhla soutěž Big Brother Awards poprvé též v České republice. Bližší informace o soutěži a o loňských vítězích naleznete na www.slidilove.cz.
Nevládní organizace Iuridicum Remedium, o.s.
kancelář: Husinecká 21, 130 00 Praha 3
web: http://www.iure.org/
e-mail: iure@iure.org
tel: +420 222 515 564
gsm: +420 776590 170
Porota Cen Velkého bratra letos pracovala ve složení:
Joris van Hoboken, Bits of Freedom, nizozemská organizace zaměřená na ochranu soukromí
Petr Jakubíček, organizace Generation Europeu
RNDr. Karel Neuwirt, poradce, bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů
Ing. Miroslav Ouzký, místopředseda Evropského parlamentu
Dina Podzimková, redaktorka Ihned.cz
JUDr. Ing. Helena Svatošová, Iuridicum remedium
Rena Tangens, FoeBuD, německá organizace zaměřená na ochranu soukromí
Mgr. Václav Vlk, advokát zaměřený na ochranu lidských práv
Petra Zachari, Sdružení obrany spotřebitelů
Projekt Big Brother Awards v letošním roce finančně podpořila Evropská komise - Directorate-General Justice, Freedom and Security.
PŘÍLOHA:
Držitelem ceny Největší úřední slídil v rámci druhého ročníku soutěže Big Brother Awards stalo Ministerstvo financí. Cena byla ministerstvu financí udělena za navržení systému konstrukce daňového identifikačního čísla (DIČ) pro podnikající fyzické osoby, který je složen z rodného čísla a to přes výhrady Úřadu pro ochranu osobních údajů a podnikatelů. V roce 2004 obešlo ministerstvo Úřad v připomínkovém řízení a novelou zákona o správě daní a poplatků dosáhlo uzákonění této problematické konstrukce DIČ.
Držitelem ceny Největší komerční slídil se stala Komerční banka. Cena byla společnosti udělena za shromažďování a uchovávání osobních údajů o bývalých zákaznících nebo i pouhých zájemcích o služby banky (jméno, bydliště, rodné číslo, příjem pro výpočet úvěru). Banka na svých internetových stránkách své potencionální klienty předem neupozorňuje na nutnost předložení konkrétních dokladů, omezuje se pouze na obecnou formulaci ve Všeobecných obchodních podmínkách, podle níž „před poskytnutím Bankovní služby, jakož i kdykoliv v průběhu jejího poskytování, je Banka oprávněna žádat předložení identifikačních dokladů, dalších dokumentů a informací nutných k poskytnutí Bankovní služby a k řádné identifikaci Klienta…Banka však ve skutečnosti osobní doklady a údaje uchovává zbytečně dlouho a vystavuje tak klienty nadměrnému riziku zneužití jejich údajů.
.
Nelichotivou cenu Slídil mezi národy získala téměř jednomyslně vláda Spojených států amerických hned za několik aktivit narušujících právo na soukromí lidí z jiných zemí. Jde zejména o vymáhání detailních údajů o cestujících leteckých linek létajících do USA a za přístup a shromažďování údajů o mezinárodních bankovních transakcích z mezibankovní sítě SWIFT. V obou aktivitách je navíc legalita těchto kroků vlády USA přinejmenším sporná a spojena s řadou právních problémů. USA jsou zemí, kde je ochrana osobních údajů na výrazně nižší úrovni než v evropských zemích jak v komerčním sektoru, tak s ohledem na doktrínu boje proti terorismu v rukou státních složek. Velkým rizikem je také to, že na rozdíl od alespoň teoretické šance ovlivnit změnu chování úředních a komerčních slídilů (volby, petice, spotřebitelské bojkoty apod.) nemají občané žádnou možnost obrany proti shromažďování údajů o jejich letech a bankovních transakcích vládními složkami USA,
Držitelem ceny Výrok Velkého bratra v rámci druhého ročníku soutěže Big Brother Awards se stal Doc. Ing. Miloš Titz, CSc. Cena byla někdejšímu poslanci za ČSSD a místopředsedovi Výboru pro obranu a bezpečnost udělena za výrok: Jestliže nedělám nic špatného, proč bych se měl nějakého odposlechu bát?“ proneseném dne 19.4.2006 v šotu pro TV Nova.
Cenu Právní norma Velkého bratra získal zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a to kvůli svému § 97 odst. 3. Ten ukládá povinnost všem mobilním i klasickým teleoperátorům, internetových providerům a jakýmkoli poskytovatelům elektronických komunikací povinnost „uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis....“. Zákon byl přijat na základě kontroverzní směrnice č. 2006/24/EC o povinném uchovávání dat o telekomunikaci osob, tzv. data retention směrnici, přijaté 21.2. 2006. Tato směrnice již byla pro proceduru svého vzniku napadena u Evropského soudního dvora irskou a slovenskou vládou a zároveň byla napadena irskou expertní nevládní organizací Digital Rights Ireland právně napadena pro svůj obsah. Ten totiž nařizuje plošné monitorování komunikace všech Evropanů a jako takový vybočuje z dovolených výjimek z nedotknutelnosti soukromí stanovené čl. 8 Evropské úmluvy o základních právech. Tyto výjimky musí být proporcionální a nezbytné v demokratické společnosti, což hromadné uchovávání komunikace z 99% nevinných osob nesplňuje ani v jednom ohledu.
Cenu v kategorii Nebezpečná nová technologie porota udělila Českým drahám a.s. za použití bezkontaktního čipu do slevových In-Kartách. Podle odhadů společnosti u sebe bude čip nosit až 1 milión jejích zákazníků, což je spolu s novými cestovními pasy zatím nejmasivnější použití této kontroverzní technologie v ČR. Jen pro srovnání, registr čipů implantovaných psům obsahuje v současnosti asi 90 tisíc záznamů. Za rozumnou cenu tedy již nebude možné jet vlakem bez toho, že by se dalo zpětně zjistit kdo kdy a kam jede. O tomto aspektu nejsou cestující informováni, ani jim není nabídnuta „anonymní“ alternativa, jak je to běžné v podobných systémech v zahraničí (např Oyster Card ve Velké Británii). U nás je naopak zákazník při podání žádosti předložit občanský průkaz a zároveň nucen dát svůj souhlas s tím, že data zákazníků budou České dráhy dále zpracovávat a poskytovat je třetím stranám označovaným jako „smluvní partneři“.
Cena dlouhodobé porušování soukromí byla udělena Czech Credit Bureau, a.s. (CCB). Tato společnost dostala Cenu Velkého bratra již loni, v rámci prvního ročníku soutěže a to za stejnou věc. Obrovské databáze s údaji o všech osobách v ČR, které čerpají nějaký úvěr, půjčku, leasing apod., které provozuje , jsou nebezpečný a rizikový experiment. Do databází má přístup 19 bank a stavebních spořitelen a celá řada leasingových společností a provozovatelů splátkového prodeje. V databázích jsou evidováni jak neplatiči, tak lidé, kteří řádně své závazky splácejí. Zpracovatelem osobních údajů je pro oba registry italská společnost CRIF sídlící v Boloni. Do celého procesu je zapojeno několik akciových společností (CCB, CBCB, LLCB), jejichž role a vzájemné propojení je pro klienty nepřehledné a celkově nejasné.
Záznam a zejména sdílení informací o klientech různými společnostmi se údajně provádí se souhlasem klientů. Poskytnutí tohoto souhlasu je mnohdy vynuceno při uzavírání smluvních vztahů. O dobrovolnosti a „projevu svobodné vůle“ klienta (jak vyžaduje zákon o ochraně osobních údajů) tak nemůže být řeči. Společnost CCB rozšiřuje své aktivity do zahraničí a nabízí provozování stejného registru zahraničním institucím. Co se pak bude s našimi osobními údaji dít, nechceme ani domýšlet.
Rovněž nechuť CCB, aby v registru byly jen negativní informace o klientech, či aby údaje o nich byly vymazány v co nejkratší době po splnění všech jeho závazků, je dokladem toho, že ochrana soukromí jednotlivců není této společnosti nijak blízká.
Konečně Pozitivní cenu za ochranu soukromí získala evropská organizace European Digital Rights. Ocenění za svoji práci získala zejména za dlouhodobé fungování jako střešní organizace národních organizací zabývajících se ochranou soukromí a „digital rights“. EDRi vydává již téměř čtyři roky velmi kvalitní a informačně hodnotný čtrnáctidenní bulletin EDRi-gram, kde informuje o novinkách v této oblasti na evropské i národní úrovni i zajímavé zprávy z dalších zemí – jak na poli legislativním, tak o aktivitách mezivládních a nevládnách organizací, technických novinkách apod. Poskytuje tam cenný servis svým členům, ale i zájemcům z řad veřejnosti. EDRi se rovněž věnuje legislativním aktivitám a lobbyingu, kde byla naposledy velmi aktivní při přijímání tz.v data retention směrnice. Předložila velmi kvalitní a odborné připomínky, zorganizovala petiční akci, kde získala po celé Evropě přes 50 000 podpisů a neúnavně jednala s poslanci Evropského parlamentu.
EMBARGO: 30.10.2006, 19,30 HOD
Filip Pospíšil