Autorka knihy o REACHi navštívila Klatovy - Luby

26. 1. 2006 - PRAHA [Arnika - Budoucnost bez jedů]

Uplynulo již deset let od doby, kdy manželé Rychtaříkovi převzali v restituci objekt zamořený toxickými pesticidy. Jejich problém není dodnes vyřešen a rodina Rychtaříkových je tak stále nucena žít v těsném sousedství kontaminovaných budov. Vejce jejich slepic obsahují vysoké množství DDT (1). Ani po letech handrkování s různými úřady se ale nic nezměnilo a celá kauza se vrátila tam, kde putování manželů Rychaříkových před deseti lety začalo: na Ministerstvo životního prostředí ČR.

Příběh manželů Rychtaříkových mezi tím získal mezinárodní věhlas. Arnika o něm informovala například na světové konferenci o chemické bezpečnosti v Nairobi. Dnes se na memento nešetrného zacházení s nebezpečnými chemikáliemi přijela podívat bývalá poslankyně Evropského parlamentu za švédské Zelené Inger Schörlingová (2). Ta je autorkou právě vycházející knihy o nové evropské legislativě známé pod zkratkou REACH (3), která by měla pomoci podobným případům předejít. Publikace Inger Schörlingové ”REACH - Co se stalo a proč?” je k dostání v klatovském knihkupectví Léto, anebo přímo v pražském sídle sdružení Arnika.

"To, co jsem viděla a slyšela tady v Klatovech - Lubech je otřesné. Nedokážu si představit, jak je možné, že necháme někoho žít v prostředí zamořeném DDT a jak je možné, že se původce znečištění nepostará o nápravu škody, kterou způsobil," řekla Inger Schörlingová.

DDT či lindan, kterými jsou budovy v Lubech zamořeny, považuje Inger Schörlingová za příklady chemických látek, u nichž lidé podcenili negativní důsledky jejich rozšířeného používání. “Moje kniha ani REACH samotný sice Rychtaříkovým od jejich trápení nepomůže, ale doufám, že se to podaří společnými silami lidem, kteří usilují o bezpečnější svět bez jedů. A ten by mohl REACH pomoci zajistit alespoň pro děti pana Rychtaříka a jejich rodiny," dodala Schörlingová.

"Kdyby se dříve více dbalo na bezpečnost chemických látek, ušetřilo by mi to v životě hodně trápení. Doufám proto, že se moje děti dožijí bezpečnějšího světa a neztrácím naději, že se podaří vyčistit i stavení a pozemky, které moji rodiče zdědili po předcích čisté a které zamořila až péče těch, kdo na nich za socialismu hospodařili," uvedl pan Václav Rychtařík.

Předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík upozornil, že přísnější kontrola a náhrada toxických látek se netýká jen rodiny Rychtaříkových. ” Jak píše v předmluvě ke knize o REACHi, Joe DiGangi, v dnešní době jsou chemické látky takřka všudypřítomné. Setkáváme se s nimi když chováme miminka, odpočíváme na gauči, sledujeme televizi nebo když třeba jíme skvělý oběd. Testy odhalily přítomnost nebezpečných chemikálií v mateřském mléce českých žen, ve vejcích volně chovaných slepic, v krvi ministra životního prostředí Libora Ambrozka či ve vánočních kaprech. REACH je tedy nenahraditelným preventivním opatřením, které má význam pro každého z nás,” sdělil Petrlík.

“Je šokující sledovat, jak chce stát vynaložit miliardy korun na labské jezy, zatímco nenajde prostředky na to, aby zachránil rodinu Rychtaříkových od trvalého působení toxických látek,” okomentovala celou kauzu Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Petici Arniky ”Budoucnost bez jedů II”, požadující aby "připravovaná nová chemická politika Evropské unie - REACH měla takovou podobu, která zaručí ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nežádoucími efekty chemických látek" dodnes podpořilo svým podpisem téměř 14 tisíc lidí, včetně předních českých vědců profesora Vladimíra Bencka a docenta Kamila Ševely, starostů měst Děčína (Vladislava Rašky, ODS) a Kralup nad Vltavou (Pavla Rynta, KAN), hudeníka Petra Váši a řady dalších. Polovina českých europoslanců tento požadavek zatím při prvním hlasování o REACHi v Evropském parlamentu ignorovala.

Poznámky:
(1) Limit pro DDT byl ve vejcích překročen 34 až 60 krát a mírně byl překročen také limit pro obsah dioxinů.

(2) Inger Schörlingová:
Byla členkou EP od roku 1995 do roku 2004
Spoluzaložila švédskou Stranu zelených a byla první vedoucí Zelených ve švédském parlamentu v letech 1988-1991.
Byla také viceprezidentkou Zelených v EP v letech 1997-1999.

V roce 2001 se stala zpravodajkou pro Bílou knihu – Strategii pro budoucí chemickou politiku v EP. Od té doby se problematikou REACHe velmi intenzivně zabývala a své poznatky a zkušenosti shrnula do knihy”REACH - Co se stalo a proč?”. Tato publikace je patrně nejsrozumitelnějším dílem pojednávajícím o REACHi a přináší zajímavé informace také ze zákulisních bojů mezi lobbyisty velkých průmyslových koncernů a zastánci přísnější kontroly chemických látek na evropském trhu.

(3) REACH: Zkratka slov Registrace, Evaluace, Autorizace Chemikálií.
Tento návrh si klade za cíl zavést nový systém regulace pohybu chemikálií. Jeho podstatou je:
A. Registrace zhruba 30 000 chemických látek, které se v současnosti objevují na evropské trhu v množství více než 1 tuna.
B. Evaluace (zhodnocení) použití těchto chemikálií a dalších látek, u kterých existuje vážné podezření, že mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví.
C. Autorizace (osvědčení) látek, označených za vysoce rizikové. V praxi by to znamenalo, že u těchto rizikových chemikálií by podniky musely žádat o autorizaci k povolení jejich užití při výrobě produktů.

Návrh legislativní úpravy REACH vychází z principu předběžné opatrnosti. V souvislosti s chemickými látkami to znamená, že předtím, než bude možné chemickou látku bez omezení vyrábět a používat, je nezbytné mít dostatečné informace o její bezpečnosti. REACH má nahradit současný systém, kdy dochází k používání desítek tisíc látek, o kterých existuje jen minimum informací.

Současná podoba návrhu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu a projednáváním v Radě ministrů pro konkurenceschopnost. Na léto 2006 je naplánované druhé čtení v EP, kde se budou poslanci vyjadřovat ke změnám navrženým Radou. Největší diskuse se pravděpodobně bude týkat principu substituce, tedy náhrady látek vzbuzujících mimořádné obavy, pokud existuje dostupná alternativa. Zatímco EP tento požadavek v prvním čtení prosadil, Rada ho při svém projednávání zamítla. Pokud parlament ve druhém čtení přijme všechny změny provedené Radou, zákon bude schválen. V opačném případě bude REACH projednáván ve výboru složeném ze zástupců EP a Rady (tzv. smírčí soud). Návrh vzešlý z tohoto jednání je pak v EP projednáván ve třetím čtení, kdy buď dojde k jeho potvrzení, nebo konečnému zamítnutí.

Marek Jehlička

DISKUSE - KOMENTÁŘE: