Šest setin sekundy na občana. Tak vypadá projednání připomínek a námitek ke krajskému územnímu plánu

20. 4. 2011 - BRNO [Econnect/EPS]

Způsob veřejného projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZUR) odpovídá poněkud silovému přístupu kraje k projednávanému územnímu plánu. Po několikahodinové přednášce o tom, jak byl ZUR ze strany zpracovatele koncipován, nastupuje fáze projednání připomínek. Zde ovšem platí tvrdší pravidla – tři minuty na osobu, po jejich uplynutí je vypnut mikrofon.

Krajští radní v čele s hejtmanem jsou už dávno pryč, místo připomínek tisíců občanů a desítek obcí si vyslechli úvodní část sebeprezentace krajských úředníků. Tzv. zmocnění zástupci několika tisíc občanů byli po třech minutách utnuti (tomu odpovídá náš výpočet – zástupkyně tří tisíc občanů z Tuřan dostala 6 setin sekundy za každého. Výpočet pro další zástupce veřejnosti si provede laskavý čtenář sám.

„Očekávali jsme, že kraj dá prostor pro diskuzi a pro vyjádření reakcí. Slušné by také bylo, kdyby kraj s těmi několika zmocněnými zástupci tisícovek občanů vedl skutečný dialog. Zákony to umožňují, jde jen o to chtít,“ komentuje průběh veřejného projednání Martin Fadrný, právník EPS.

„Vadou tohoto návrhu ZÚR je především to, že se na svých tisíci stranách důsledně vyhýbá pojmenování a řešení některých důležitých problémů. ZURka například nepostavila vedle sebe několik variantních řešení sítě dálnic a rychlostních silnic v Jihomoravském kraji,“ říká Fadrný. Kraj totiž navzájem neposoudil krajem prosazovanou koncepci silniční sítě s alternativní koncepcí dle studie Ing. Strnada (2007), která předpokládá menší dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a rovněž úsporu finančních prostředků v řádech miliard.

Rovněž v ZÚR JMK nejsou navzájem porovnány varianty silničního spojení Brna s Vídní. Přitom právě kvůli tomu, že tento záměr nikdy nebyl posouzen co do svých variant v procesu SEA, byl mimo jiné v listopadu 2009 zrušen ÚP VÚC Břeclavsko, který silnici R52 původně obsahoval. „Kraj nemusel udělat nic složitějšího, než tyto dvě varianty řešení konečně položit vedle sebe a srovnat. To se ale nestalo, na místo toho se za peníze daňových poplatníků posoudily vůči sobě dvě varianty na Mikulov a – ovšem odděleně – tři varianty trasy na Břeclav,“ říká Fadrný. „Kraj tak ale nenapravil vadu, kvůli které na záměr nelze žádat evropské peníze,“ dodává.

Problematické je také umísťování silnic a průmyslových zón do území, které je již v současnosti zatíženo nadlimitními hodnotami hluku a imisí. Přestože Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (tzv. HIA) varovně upozorňovalo na lokality, ve kterých dochází ke kumulaci negativních vlivů z více záměrů, nebylo s tímto závěrem dále pracováno.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: