Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Putovní výstava ukáže na Liberecku lidské osudy poznamenané jaderným odpadem

9.8.2005
PRAHA [Greenpeace]
Autor: Zbyněk Havránek

Ve dnech 11. a 12. srpna se ve dvou obcích na Liberecku představí výstava fotografií nizozemského fotografa Roberta Knotha s názvem „Poloviční život - Lidské osudy poznamenané jaderným odpadem z ruského zařízení Majak“. Výstavu pořádá ekologická organizace Greenpeace. Expozice je umístěna ve speciálně upraveném velkoprostorovém kontejneru a Greenpeace s ní navštíví Mimoň a Stráž pod Ralskem. [1]  Jedná se o místa spjatá s chemickou těžbou uranu a následnou vážnou ekologickou zátěží.

Černobílé fotografie Roberta Knotha zachycují běžný, každodenní život obyvatel Musljumova a blízkého okolí. Vesnice Musljumovo leží asi 30 km od jaderného komplexu Majak. Lidé, které Knoth fotografuje nežijí „normálním“ životem. Obrazy z ulic a domovů nenápadným způsobem dokumentují jejich osudy, které ovlivnil jaderný průmysl a nezodpovědné jednání jeho provozovatelů. Dívka stojí před školní tabulí se svěšenýma rukama, protože jimi nemůže pohnout. Zemědělec zachycený na svém poli sice pyšně vypíná hruď, musí se však opírat o berle, bez nichž nedokáže udělat ani krok.

Majak leží v pohoří Uralu, přibližně 80 kilometrů severně od města Čeljabinsk. Je to vůbec největší jaderný komplex na světě a nejdůležitějším ruským zařízením zpracovávajícím vyhořelé jaderné palivo. Jeho historie je jedním dlouhým řetězem jaderných katastrof, ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. V 50. letech vypouštěl závod vysoce radioaktivní tekuté odpady přímo do nedaleké řeky, kterou místní obyvatelé využívali jako zdroj pitné vody. V roce 1957 pak došlo k druhé nejhorší jaderné havárii na světě, při níž bylo radioaktivitou zasaženo více než 23 tisích km² a postiženo na 270 tisíc lidí.

Blízkost jaderného průmyslu tragicky postihla naprostou většina z jejích 2,5 tisíce obyvatel. Přibližně polovina místních žen i mužů je sterilních. Třetina všech novorozenců má fyzickou vadu a téměř deset procent dětí se rodí předčasně. Téměř každý obyvatel trpí některou chronickou nemocí, mezi nejčastějšími jsou onemocnění srdce a oběhové soustavy, astma či artitida. Vesnice zaznamenala dramatický nárůst leukémie a počtu úmrtí na rakovinu zažívacího ústrojí, kůže, kostní dřeně či plic. Za těmito čísly jsou skuteční lidé a jejich utrpení.

Ruský státní žalobce z neznámých důvodů pozastavil trestní řízení ve věci trvalého vypouštění radioaktivních odpadů do okolí. Autority, které jsou za kontaminaci okolí Majaku zodpovědné nemají potřebu odškodnit natož evakuovat tamní obyvatelstvo. Ročně jsou přestěhovány pouze 1-2 rodiny do čisté oblasti.

„V České republice řeší zodpovědnost a kompenzace za jaderné škody navrhovaná novela tzv.atomového zákona (č. 18/1997 Sb.). Ta dále také zrovnoprávňuje obce vůči ostatním subjektům v procesu vyhledávání a povolování umístění jaderných zařízení a přináší otevřenější, a tudíž demokratičtější proces rozhodování veřejnosti. Obce, které vysloví souhlas např. pro úložistě na svém území budou moci vyjednat přijatelná kompenzační opatření,“ uvedla konzultantka energetické kampaně Greenpeace ČR Hana Gabrielová.

„Obce a kraje mají podle Senátu získat výslovné právo účastnit se povolovacích řízení o tom, zda se bude na jejich území budovat úložiště radioaktivních odpadů. Umožnit to má novela atomového zákona, kterou nedávno schválila horní komora. Ta má obcím, na jejichž území je úložiště nebo zóna havarijního plánování jaderné elektrárny, zajistit také odškodňovací příspěvek od státu. Novelu nyní dostane k projednání sněmovna a vyjádřit se k ní může i vláda. Text návrhu je kompromisním výsledkem téměř dvouletých debat senátorů o podobě předlohy. Předkladatelka Jitka Seitlová původně navrhovala, aby obce měly i právo veta při rozhodování o umístění úložiště na jejich území. Takové právo mají například obce ve Švédsku nebo ve Finsku. Greenpeace podporuje přijetí původního znění novely Atomového zákona navrhované senátorkou Seitlovou,“ dodala Gabrielová.


Další informace:

Hana Gabrielová, konzultantka energetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667,GSM: 777 027 012, e-mail: hana.gabrielova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

http://www.greenpeace.cz/majak/

Poznámky pro editory:

[1] Program putovní výstavy:

Mimoň (u Edeky)   11.8.
Stráž pod Ralskem (na náměstí) 12.8.

vždy od 10:00 do 19:00


Pro fotografie ve formátu jpeg kontaktujte prosím tiskového mluvčího.



DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz