Co by měl udělat začínající včelař pro zdraví svých včel?

19.1.2015
STŘÍBRO [Český svaz včelařů]

Začínající včelaři často mají prostudovanou některou odbornou publikaci, mnohé se jim zdá jasné. Většinou si však nedokážou připustit, že život včelstva je závislý nejen na péči a zákrocích chovatele, ale také na vlivech vnějšího prostředí. Tedy na výběru stanoviště, jeho bližším i vzdálenějším okolí, na porostech, místních klimatických poměrech a také na chovatelské úrovni a zdravotním stavu včelstev v dané oblasti.

Aby začínající včelař získal patřičné informace, měl by ve vlastním zájmu vejít ve styk s funkcionáři místně příslušné ZO ČSV. V ČR je i několik dalších zájmových skupin včelařů, ale ty nepůsobí všude, takže celorepublikové „pokrytí“ má pouze ČSV.


O čem by se měl poradit?

Jaká je nákazová situace v základní organizaci obecně, zda zimní ztráty včelstev jsou v obvyklých fyziologických mezích, tedy do 10 %, jaký mají zavedený systém tlumení varroázy v průběhu roku, jaké veterinární léčivé přípravky používají a jak je zajišťováno a kontrolováno jejich podávání včetně posuzování účinnosti zákroků.

Konkrétní dotaz by měl být zaměřen na mor včelího plodu. Poslední dobou došlo k výraznému zvýšení počtu ohnisek této nákazy, ale ne plošně na celém území státu. Proto by si měl začínající včelař místní situaci důkladně prověřit. Pokud by jeho zamýšlené stanoviště bylo ve stanoveném ochranném pásmu, možnosti přemístění včelstev do něho jsou značně omezené.

Doplňující okruh otázek by měl přispět k objasnění obvyklých klimatických poměrů a hlavních zdrojů snůšky nektaru, medovice a pylu, z čehož vyplývají důležité zásady chovatelského vedení včelstev, např. zaměřené na vytvoření podmínek pro rychlý jarní rozvoj nebo naopak na včasné sejmutí medníků a řádnou výchovu generace dlouhověkých včel v podletí.


Jak postupovat při pořízení včelstev a včelařského vybavení?

Často jsou začínajícímu včelaři nabídnuta formou daru včelstva i se starými úly a s dalšími pomůckami. Bývá to lákavá nabídka, ale také může být značně riziková. Zejména tehdy, když darující už z nějakých ne úplně známých důvodů sám chce s chovem včel skončit, třeba proto, že se mu chov už nedaří podle jeho představ. Vždy je třeba mít na zřeteli velké nebezpečí, že právě mor včelího plodu se ve včelstvech zřetelně projevuje někdy i se zpožděním několika let a spóry jeho původce dokážou přežívat i bez přítomnosti včel v prázdných úlech a v dalším včelařském vybavení desítky let, aniž by ztratily schopnost znovu vyvolat onemocnění, pokud jsou opět zařazeny do chovu včel. Tady je na místě jedno doporučení. Zejména dřevěné, tedy nedezinfikovatelné, chovatelské předměty zásadně nebrat. A včelstva před přemístěním, tedy u původního chovatele, je třeba podrobit předepsanému vyšetření. Nejsou totiž vzácná zjištění, že touto cestou došlo k propuknutí moru včelího plodu i v místech, kde se historicky nákaza nevyskytovala.

Veterinární předpisy stanovují přísná pravidla pro přemísťování včelstev, tedy i včelích matek a oddělků. Je nutné se s nimi seznámit. Obecně platí, že při přemístění včelstev mimo území kraje je nutné nechat si vystavit od místně příslušné krajské veterinární správy veterinární osvědčení k přemístění. Ta ho vystaví pouze v případě, když to umožňuje nákazová situace v místě původního stanoviště včelstev a na základě laboratorního výsledku vyšetření směsného vzorku měli na přítomnost původce moru včelího plodu v daném roce. (Vzorek nejvýše od 25 včelstev.)

Letos nově je Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, vydanou Mze ČR na rok 2015, stanovena povinnost chovatelům včelstev, mít na vlastní náklady vyšetřený s negativním výsledkem opět směsný vzorek měli na mor včelího plodu v daném roce před přemístěním včelstev mimo území obce. (Vzorek nejvýše od 25 včelstev.) Totéž platí i pro včelstva, s nimiž se kočuje za zdroji snůšky.

Všeobecně se doporučuje využívat nabídky prodeje včelích matek a oddělků od chovatelů, kteří tuto činnost provádějí na základě splnění patřičných podmínek a jsou vedeni v seznamu chovatelského sdružení, v tomto případě ČSV. Je skutečností, že zmíněné chovy jsou dlouhodobě kontrolovány po chovatelské stránce a zároveň jsou každoročně podrobeny i poměrně rozsáhlé kontrole zdravotního stavu. Ale je třeba si uvědomit, že jejich laboratorní vyšetření vzorků se provádí většinou na počátku roku a výsledky mají platnost pro celý rok. S ohledem na skutečnost, že nákaza morem včelího plodu je prokazována v některých oblastech velmi často a jinde méně nebo vůbec, je na místě si před zamýšleným nákupem dobře prohlédnout mapu ohnisek a ochranných pásem moru včelího plodu, která pro veřejnost je přístupná na webových stránkách Státní veterinární správy ČR a zahrnuje aktuální údaje. Právě pro plíživý vývoj tohoto onemocnění není možné vyloučit, že se v průběhu roku nákazová situace v daném chovu může, byť zatím skrytě, změnit. Osobně bych doporučoval raději se obracet při získávání včelstev na chovatele z nákazově příznivé oblasti a nejlépe, pokud je to možné, ne příliš vzdálené.

A co ještě nebylo doporučeno?
Z uvedeného vyplývá, že nový chovatel včelstev by neměl být solitérem. Už naši předkové měli potřebu se sdružovat, o předmětu svého zájmu si povídat s ostatními, vyměňovat si poznatky a zkušenosti. Nebylo to samoúčelné. Zejména nyní, kdy chceme mít ze včelstev větší užitek, než býval dříve, ale naopak, kdy současné životní podmínky jsou pro včely náročnější a složitější, se na jejich chovatele kladou větší požadavky. Chov včelstev je v současnosti pracovně a finančně náročnější. A hlavně začátky jsou poměrně těžké. V mnohém si začínající včelař může pomoci, když na základě získaných kontaktů se stane členem základní organizace ČSV. Získá tím, kromě jiného, okamžité zapojení do organizovaného systému péče o zdraví včel, průběžný zdroj informací z doručovaného časopisu Včelařství, úrazové pojištění a možnost čerpání příspěvků ze svépomocného fondu ČSV na zmírnění některých škod, které mu mohou ve včelařském provozu vzniknout. Navíc si usnadní přístup k dotacím a také k různým formám vzdělávání včelařů. A to přece stojí za to.

MVDr Jan Krabec, předseda komise pro zdraví včel RV ČSV.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: