Konference předškolní vzdělávání pro udržitelný rozvoj

17.10.2014
PRAHA [Asociace lesních MŠ]

Asociace lesních mateřských škol pořádala IV. mezinárodní konferenci PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ.

V pátek 26.9.2014 proběhl na konferenci křest Standardů kvality lesních mateřských škol. O situaci lesních mateřských škol v sousedním Německu mluvila Ute Schulte Ostermann, předsedkyně Německé asociace lesních a přírodních mateřských škol.

V Německu fungují lesní a přírodní MŠ od roku 1993. Jejich vznik umožnilo několik faktorů – jde o nejlidnatější evropskou zemi s více než 80 miliony obyvatel, lesní a přírodní školky vznikly díky pedagogickým i společenským hnutím, politickým, správním i společenským strukturám. Denní péče o děti patří v Německu do oblasti sociální a není tedy, jako u nás, součástí školství či zdravotnictví. Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí, zákonodárnou pravomoc mají jednotlivé země a tak má každá spolková země své vlastní zákony k denní péči o děti. 16 zákonů k denní péči o děti má tím pádem 16 různých výkladů péče a nakonec 16 vzdělávacích plánů. Například bavorský vzdělávací plán má 506 stran, dolnosaský vzdělávací plán má 60 stran. Přitom se v zásadě nijak neliší. Dle principu subsidiarity se při zajišťování úkolů v péči o mladé dává obecně přednost nezávislým zřizovatelům před veřejnou péčí o mladé. Z celkového počtu jsou 64% nezávislí zřizovatelé, často registrované obecně prospěšné spolky. Jsou podporovány z veřejných zdrojů jakožto obecně prospěšná služba. Dále 33% jsou veřejní zřizovatelé (obec, kraj, stát, svaz). Pouhá 3% jsou komerční zřizovatelé, kteří jsou vyloučeni z veřejné podpory. To je garancí různorodosti zřizovatelů a občanské angažovanosti v mateřských školách.

„Přínosem lesních školek je, že děti v nich mají velké pole pro učení, svobodu, kreativitu, vytváření sociálních vztahů a navíc jsou zdravější. Předsudky jsou i v Německu, přichází zvláště od lidí, kteří si to neumí představit, kteří nemají vztah k přírodě a mají pro všechno svoje škatulky. Že jsou české lesní mateřské školy legislativně ohroženy je naprosto hrozné. Každému je jasné, že v lese nelze postavit záchody, umyvadla a podobně. Ale pro stát je přece tato varianta předškolního vzdělávání mnohem jednodušší, děti i rodiče jsou spokojení a je to levnější. Českým školkám a rodičům bych v takové situaci doporučovala, aby se nevzdávali. Využijte všechna média, mluvte se svými zastupiteli na ministerstvech, vytvořte tlak na politiky, zakousněte se a nepouštějte,“ podpořila lesní školky Ute Schulte Ostermann.

Z dalších diskusí o současné situaci lesních školek vyplynula potřeba jednat bez odkladu a různými cestami. Pro Asociaci lesních MŠ je vždy důležité mít pro další kroky souhlas co nejvíce členů z celé ČR. Navrhla proto brzy uspořádat mimořádné setkání a pozvat na něj i rodiče, kteří mají zájem se aktivně zapojit. Právě o ně a jejich děti tu totiž jde.

Celé situaci by mohly pomoci právě pokřtěné Standardy kvality lesních MŠ. Dokument, který vyjadřuje, jak vypadá dobrá lesní mateřská škola ve vztahu k zaměstnancům, dětem a rodičům, má být vodítkem pro všechny, komu na kvalitě těchto zařízení záleží. Mohl by být proto také východiskem pro další vyjednávání o legislativním ukotvení lesních MŠ.

V odpolední části konference se představily školky, které úspěšně absolvovaly program Školka blízká přírodě. Sálem tak na závěr proudila naděje, že v praxi se již řada školek úspěšně vydala směrem k udržitelnému rozvoji v kontaktu dětí s přírodou.

IV. mezinárodní konference PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ se uskutečnila 26. 9. 2014 v Praze ve Francouzském institutu.
Letošní konference v Praze a plánovaná konference příští rok v Brně, se odehrávají v rámci projektu „Předškolní vzdělávání pro udržitelný rozvoj.“ Účast na tomto projektu, stejně jako na konferencích je ZDARMA díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Standardy kvality a podpořené školky v programu Školka blízká přírodě 2013/14 byly financovány z Evropského sociálního fondu, programu Praha - Adaptabilita.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: