Občané se vyjádří k projektu nákupního centra na Pankrácké pláni
9.10.2002
PRAHA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]
Autor: Martin Skalský, tel: 606 168 026
„Ve stavbě je navrženo přes tisíc parkovacích stání, což představuje znatelný nárůst provozu na magistrále i přilehlých komunikacích. Již dnes jsou zde přitom překračovány hygienické limity. S výstavbou souhlasíme, ale jedině při dodržení zákonů,“ shrnuje postoj Občanské iniciativy Pankráce její předsedkyně Ing. Marie Janoušková. „Diskutuje se o tom, zda by v důsledku trvalého zhoršování životních podmínek na Pankráci neměli být z některých domů vystěhováni lidé. S tím nemůžeme souhlasit,“ dodává. Podle Martina Skalského ze Sdružení ARNIKA je chybou také špatná informovanost veřejnosti. „Zástavba Pankrácké pláně by měla být řešena koncepčně. Místo toho jsou v tajnosti připravovány plány, k nimž se nemohou vyjádřit občané. Postupně se pak rozhoduje o jednotlivých stavbách, což neumožňuje zodpovědně posoudit celek,“ řekl Skalský.
V územním plánu je Pankrácká pláň vymezena jako satelitní městské centrum, kde by kvalita životního prostředí měla být významným faktorem. Ačkoliv je oblast nadmíru dobře obsloužena hromadnou dopravou, je těžce zasažena vlivy automobilismu. Občanské a ekologické organizace považují koncentraci obchodních a kancelářských ploch do této lokality za mimořádně špatné řešení pro budoucnost celého hlavního města.
Zítřejšího veřejného projednání se může zúčastnit kterýkoliv občan a vznést své připomínky. Dotazy budou na místě zodpovídat zástupci investora i projektanta. Na základě výsledků posuzování vlivů na životní prostředí a veřejného projednání se pak ke stavbě vyjádří pražský magistrát. Ten může stavbu doporučit nebo nedoporučit, případně pro ní stanovit omezující parametry k ochraně prostředí a životních podmínek zasažených obyvatel.
Obchodně společenské centrum Pankrác je součástí projektu tzv. Pražského Manhattanu, o němž se hovoří již bezmála deset let. Jde o vizi využití Pankrácké pláně, na níž dnes ční nevyužívaná budova Českého rozhlasu, Motokov a hotel Panorama. Podle projektu „Manhattanu“ mají být na pláni postaveny další dva mrakodrapy, zbylý prostor pak má být zastavěn nákupními středisky. Kritikové projektu mu vyčítají jeho necitlivost vůči panorámatu Prahy. Podle památkářů mrakodrapy poškodí dálkové pohledy na unikátní Pražskou památkovou rezervaci a ruší dominantu Pražského hradu.
Jak má vypadat Obchodně společenské centrum Pankrác
Budova navrhovaného Obchodně společenského centra Pankrác má zabírat přibližně 20 tisíc čtverečních metrů plochy. V šesti podlažích bude situováno 37 tisíc čtverečních metrů obchodů, služeb a stravovacích zařízení a 1.025 parkovacích míst. Za plného provozu se zde předpokládá denní obrat 2.686 osobních a sedmdesáti nákladních automobilů.
Investorem centra je německá rodinná společnost ECE. Jen v Německu společnost provozuje na třicet podobných nákupních komplexů, v poslední době expanduje do Polska, Maďarska a České republiky. Vedle Pankráce nyní ECE staví nákupní centrum v brněnské bývalé tovární hale Vaňkovka. Společnost ve svých centrech nabízí různě velké obchodní plochy a k jednotlivým nájemcům přistupuje individuálně. Výše nájemného závisí mimo jiné i na výši tržeb, takže v obchodních centrech se mají šanci udržet i prodejny a služby s menším obratem, například zelenina či opravna obuvi.
Obchodní centrum na Pankráci je podle občanských sdružení předimenzované, stejně jako prakticky všechny budovy „Pražského Manhattanu“. Přesto jde zřejmě o stavbu, která by při snížení kapacity a pestřejším architektonickém členění nevyvolávala větší negativní reakce.
Výhrady k centru má magistrát i hygienik
K dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí zaslala své připomínky mimo jiné Rada hlavního města Prahy. Ta poukazuje na skutečnost, že zástavba Pankrácké pláně by měla být posuzována komplexně. Přístup, kdy jsou jednotlivé objekty nějakého většího logického územního celku posuzovány samostatně, považuje za nevhodný a vlastně v rozporu se smyslem procesu EIA, protože pak nedojde k objektivnímu zhodnocení celé kapacity území. Rada dále nesouhlasí s tím, že prostor, kde mělo vzniknou centrální náměstí, je pojat jako obchodní pasáž a dochází tak k minimalizaci veřejného prostoru. Navržené sportovní aktivity jsou převážně komerčního charakteru.
Rada doporučuje analyzovat nárůst dopravy v širších souvislostech města, protože se zdaleka nedotkne jen Pankráce. V oblasti pankráckého „pentagonu“ má být celkem deset tisíc parkovacích míst. K dnešním 85 tisícům aut, denně projíždějících po magistrále, tak má přibýt dalších 48 tisíc vozů. Na některých komunikacích to představuje nárůst dopravy až o 300 %. Také vyjádření městského hygienika kritizuje skutečnost, že již dnes jsou v okolí magistrály překračovány limity pro hluk a znečištění ovzduší. Výstavbou obrovského nákupního centra dojde k dalšímu zhoršení životních podmínek zasažených lidí.
Odbor životního prostředí pražského magistrátu nejprve nechal vrátit dokumentaci o vlivech na životní prostředí k přepracování. V původním materiálu totiž nebyla řešena výsadba zeleně a výpočet zelených ploch byl chybný. Přepracovaná verze je sice lepší, ale problém s neúnosnou dopravní zátěží přesto přetrvává a navržené výsadby zeleně jej řeší jen zčásti.
Se stavbou Obchodně společenského centra nesouhlasí sdružení Občané postižení severojižní magistrálou. Podle jeho předsedkyně Alžběty Rejchrtové by Pankráci pomohlo spíše náměstí s pěší zónou, tržiště s ovocem a zeleninou a menší rozmanité obchody. V oblasti se prý také naprosto nedostává služeb a občanské vybavenosti, například zde chybí knihovna či zdravotnické zařízení.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout