Modelový zákon o veřejné prospěšnosti

Model ustanovení zákona o veřejně prospěšných organizacích je dokladem toho, že otázka veřejné prospěšnosti je řadu let předmětem zájmu neziskových organizací a odborníků zabývajících se problematikou neziskového sektoru nejen v České republice, ale i na mezinárodní úrovni.

Zakotvení statutu veřejné prospěšnosti do návrhu nového občanského zákoníku a zmocnění k vydání samostatného zákona problematiku přiznávání statutu veřejné prospěšnosti upravující je zároveň jednou z nejvýznamnějších změn pro neziskový sektor od roku 1989.

Úpravou problematiky "veřejné prospěšnosti" se
a) vyřeší dlouhotrvající diskuze o potřebě rozlišovat právní postavení a zejména čerpání daňových výhod u sdružení pouze tzv.vzájemně prospěšných a těch, které působí ve veřejném zájmu,
b) eliminují snahy veřejné správy o vytváření stále nových typů právnických osob např. veřejně prospěšných organizací v oblasti kultury, veřejně prospěšných organizací ve zdravotnictví - viz současná diskuze o "transformaci" krajských nemocnic,
c) odstraní diskuze o obsahu v právních předpisech uživaných označení "neziskové organizace", "charitativní organizace", "dobročinné organizace" apod., aniž je stanoven obsah těchto pojmů.

Za účasti a pod vedením Petra Pajase se v prosinci roku 1999 v polském tatranském středisku Zakopane sešla porada expertů ze 13 zemí svolaná Mezinárodním centrem neziskového práva (The International Center for Not-For-Profit Law - ICNL) k problematice veřejné prospěšnosti. Soubor ustanovení tvořících níže uvedený modelový zákon o veřejně prospěšných organizacích je výsledkem výměny názorů a nápadů na tomto setkání a následné pečlivé několikaleté práce vedené Piotrem Gajewskim z ICNL.

Překlad tohoto modelového zákona proto považujeme za důležitý podklad a dobrý rámec pro diskusi a přípravu obdobného zákona o veřejné prospěšnosti v České republice.

Pro české právní prostředí bude nutné upravit ustanovení upravující procedurální otázky, např. vazbu rejstříku vedeného orgánem rozhodujícím o udělení statutu veřejné prospěšnosti a registrů neziskových organizací - nadační rejstřík a rejstřík spolků, stanovení listin ukládaných do sbírky certifikačních spisů, otázky vnitřní struktury právnických osob, kterým je udělen statut veřejné prospěšnosti (§11 modelu), vedení účetní dokumentace a archivace (§16 modelu), ukládáaní výročních zpráv (§18 modelu - většina typů právnických osob, které budou nositeli statutu veřejné prospěšnosti jsou registrovány ne státními orgány, ale soudy) a další. Nesporně bude nutné na základě široké diskuse upravit i seznam veřejně prospěšných aktivit (§1) a podrobně rozpracovat ustanovení týkající se orgánu zmocněného k vydávání a odebírání osvědčení o statutu veřejné prospěšnosti (Komise).

Řešitelé projektu uvítají názory všech, kdo se zajímají o úpravu veřejné prospěšnosti v České republice a na to, do jaké míry lze podle jejich názoru využít předložená modelová ustanovení.

JUDr. Lenka Deverová, Ing. Petr Pajas
22.10.2004

Za účelem posílení role veřejně prospěšných organizací (VPO) ve společnosti, v zájmu podpory jejich veřejně prospěšných činností, sledujíce posílení průhlednosti a zúčtovatelnosti jejich působení a jako návod pro vlády používající VPO k zajištění služeb sloužících prospěchu veřejnosti přijal [Parlament příslušného státu] následující zákon:

Pozn. ICNL: V některých státech je zvykem uvádět zákony preambulí, v jiných tomu tak není. Avšak i kdyby taková tradice neexistovala, může být užitečné použít preambuli - úvodní deklaraci účelu - pro zcela novou právní úpravu nebo pro úpravu zákona týkající se určité, po několik desetiletí neupravované oblasti. Preambule je obecně úvodem do problematiky a shrnutím zásad, které lze použít při interpretaci zákona.

Zde navržená preambule vychází částečně z textu použitého v Maďarsku v zákoně o VPO z roku 1998. Ač by bylo možné doporučit, aby preambule obsahovala text podtrhující význam spolupráci VPO s veřejnou správou, nebylo by v obecném slova smyslu vhodné vyžadovat takovou spolupráci jako povinnost danou zákonem.

KAPITOLA I
VŠEOBECNÉ DEFINICE

§ 1 Veřejně prospěšná činnost

(1) Veřejně prospěšnou činností je každá legální činnost, která podporuje nebo propaguje veřejný prospěch podporou nebo propagací jedné z následujících oblastí:
a. humanitární pomoc nebo pomoc při přírodních katastrofách,
b. charitativní činnosti,
c. kultura a umění,
d. náboženské aktivity,
e. ochrana dětí, mládeže a osob s postižením,
f. ochrana historických památek a péče o ně,
g. ochrana občanských a lidských práv,
h. ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů a péče o ně,
i. ochrana spotřebitele,
j. ochrana zdraví, lékařská péče,
k. ochrana životního prostředí, ekologie,
l. odstranění diskriminace založené na rozdílech rasy, etnika, náboženství či jiné zákonem zakázané diskriminace,
m. péče o zdraví a fyzickou zdatnost,
n. podpora nebo ochrana fyzicky nebo mentálně postižených osob,
o. pomoc uprchlíkům,
p. pomoc veřejné správě při plnění jejích povinností,
q. provozování amatérského sportu a tělovýchovy,
r. rozvoj demokracie,
s. sociální a hospodářský rozvoj,
t. sociální péče,
u. sociální soudržnost,
v. úsilí směřující k odstranění chudoby,
w. věda,
x. vzdělávání, školení a osvěta,
y. kterákoli další činnost označená Komisí pro veřejnou prospěšnost jako podporující veřejné blaho nebo sloužící veřejnosti.

Poznámka ICNL: Výše uvedený seznam zahrnuje prakticky veškeré veřejně prospěšné činnosti, které jsou jako takové uznávány v jedné nebo ve vice zemích střední a východní Evropy. Nicméně žádný seznam není nikdy dostatečně úplný. Pro potřeby kteréhokoli státu může být shora uvedený seznam až příliš rozsáhlý.Je však důležité, aby seznam, který bude nakonec skutečně použit, sloužil svému účelu a aby byl interpretován jako výčet těch činností, které jsou veřejně prospěšné. Jakýkoli seznam veřejně prospěšných činností musí samozřejmě odpovídat potřebám, hodnotovým měřítkům a tradicím země, jíž se týká. A dále: Žádný seznam veřejně prospěšných činností by neměl být uzavřený, neboť potřeby a hodnotová měřítka každé společnosti se mění a vyvíjejí (viz §1, písm. z). Rovněž je třeba poznamenat, že indikátory, podle nichž je možno určit, zda určité organizaci lze nebo nelze přiznat statut veřejně prospěšné organizace jsou uvedeny v §§ 2.4 a 2.5.

§ 2 Veřejně prospěšná organizace

(1) Veřejně prospěšnou organizací (VPO) je jakákoli [nevládní] nezisková organizace (4) (NNO), která:
a. je [v souladu s příslušnými zákony] registrována jako právnická osoba;
b. je v zásadě organizačně uzpůsobena pro výkon veřejně prospěšných činností
definovaných v § 1 a jako Raková skutečně působí;
c. jíž je Komisí veřejné prospěšnosti písemně přiznán statut veřejné prospěšnosti.

(2) Určení toho, zda NNO je v zásadě organizačně uzpůsobena pro výkon veřejně prospěšných činností a jako taková působí se opírá o skutečnosti uvedené v žádosti o udělení statutu veřejné prospěšnosti a o posouzení skutečně vykonávaných činností o statut se ucházející právnické osoby, jsou-li takové činnosti známy.

(3) Kvalifikace žadatele pro udělení statutu veřejné prospěšnosti se zakládá na zjištění, že žádost NNO o udělení statutu VPO, získané zprávy a další informace ve svém úhrnu a s přihlédnutím ke všem dalším skutečnostem a okolnostem ukazují na to, že daná NNO je v zásadě organizačně uzpůsobena pro výkon veřejně prospěšných činností a že takové činnosti skutečně vykonává.

(4) Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu při určení toho, zda je NNO v zásadě organizačně uzpůsobena pro výkon veřejně prospěšných činností a že je skutečně vykonává obecně náleží:
a. Skutečnost, že NNO poskytuje významný prospěch veřejnosti jako celku, nebo vymezené cílové skupině uživatelů, o níž platí, že
1. tato skupina je v nevýhodě ve srovnání s obyvatelstvem v jeho celku, nebo
2. veřejnost získává podstatnou hodnotu tím, že je zvláštní prospěch poskytován vymezené cílové skupině;¨

Poznámka ICNL: Je třeba si všimnout toho, že toto vymezení podstatným způsobem omezuje množinu organizací, které mohou být považovány za VPO. Toto vymezení znamená, že organizaci nestačí podílet se na veřejně prospěšných činnostech uvedených v seznamu v § 1. Nutné je též poskytování podstatného prospěchu veřejnosti jako celku nebo vymezené cílové skupině za podmínek shora uvedených. Takže např. s přihlédnutím k tomuto paragrafu a k § 1, písm. r) by Komise veřejné prospěšnosti měla dospět k závěru, že organizace, která podporuje ekonomický rozvoj výhradně na jinak ekonomicky prosperujícím území, nemá dostatečnou kvalifikaci proto, aby mohla získat statut veřejné prospěšnosti. Naproti tomu tento statut může získat organizace, která podporuje ekonomický rozvoj v ekonomicky znevýhodněném regionu státu nebo na celém státním území, pokud veškeré obyvatelstvo státu může být považováno daným ekonomickým stavem za "znevýhodněné"

b. skutečnost, že NNO poskytuje významné zboží nebo služby za cenu nákladů na jejich pořízení nebo za cenu nižší;
c. veškeré další faktory prokazující, že NNO je v zásadě organizačně uzpůsobena a pro výkon veřejně prospěšných činností a že je skutečně vykonává.

(5) Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu při určení toho, že NNO není v zásadě organizačně uzpůsobena pro výkon veřejně prospěšných činností nebo je ve skutečnosti nevykonává obecně náleží:
a. Skutečnost, že činnost NNO je zaměřena na uzavřenou nebo jinak omezenou cílovou skupinu uživatelů, zejména takovou, která zahrnuje osoby určitou formou spojené s organizací nebo jejími zaměstnanci;
b. skutečnost, že povaha a rozsah ekonomických činností NNO ukazují na to, že NNO nesleduje jen neziskové účely, ale že je ve skutečnosti organizována za komerčním účelem a také tak působí;

Poznámka ICNL: Zahrnutím tohoto faktoru je sledováno zajištění toho, aby se v podstatě komerční, za účelem zisku prováděné činnosti obchodních organizací nestaly předmětem ochrany statutem veřejné prospěšnosti. Pokud však ekonomické aktivity NNO umožňují rozvoj jejích veřejně prospěšných cílů, neměla by být jejich existence vnímána jako negativní faktor. Viz též § 13 a doprovodnou poznámku k němu.

c. skutečnost, že se NNO pravidelně podílí na prodeji zboží nebo služeb za cenu převyšující náklady;

Poznámka ICNL: Prodej zboží a služeb ve značném objemu a za cenu, která překračuje náklady na pořízení zboží nebo zajištění služeb je často indikátorem toho, že daná NNO je ve skutečnosti obchodní organizací.

d. skutečnost, že NNO poskytuje nepřiměřené kompenzace nebo jiné speciální výhody svým zaměstnancům nebo jiným osobám s organizací spojeným.

Poznámka ICNL: Pojmy "přiměřený" nebo "nepřiměřený"nebo jejich funkční ekvivalenty jsou obvykle definovány v jiných zákonech. Tak např. v některém státě může pojem "nepřiměřená kompenzace" znamenat "kompenzace, která je o 30% vyšší, než průměrná kompenzace placená v tomto státě osobám zastávajícím obdobné postavení nebo vykonávajícím obdobnou práci".

KAPITOLA II
KOMISE VEŘEJNÉ PROSPĚŠNOSTI

§ 3 Zřízení a složení Komise

Komise veřejné prospěšnosti (dále jen "Komise") je podle tohoto zákona ustavena jako nezávislý administrativní orgán sestávající z představitelů vlády, zástupců veřejně prospěšných organizací a dalších osobností [požívajících důvěru]veřejnosti.

Poznámka ICNL: Modelové zásady počítají se vznikem Komise veřejné prospěšnosti. Tato Komise působí jako certifikační, dozorčí a kárný orgán. Komise by měla mít každoroční příspěvek ze státního rozpočtu potřebný k zajištění jejích povinností. Hlavní přínos vyplývající ze soustředění uvedených reprezentantů ve specializované Komisi spočívá v možnosti zajistit kvalitu a konzistenci rozhodování, kterou do celého procesu mohou vnášet komisaři znalí práce VPO.

Funkční období komisařů v Komisi by obecně mělo být v rozmezí od dvou (2) do šesti (6) let. Funkční období by mělo být dostatečně dlouhé, aby zajistilo zkušenost s působením v Komisi, ale také dostatečně krátké, aby nedošlo ke stagnaci a nevytvořily se konflikty zájmu. K zajištění kontinuity by funkční období měla být časově posunuta (rotační princip). Může být také vhodné omezit počet po sobě následujících funkčních období, které může jedna a táž osoba zastávat.

§ 4 Komise jako certifikační orgán

(1) Komise jako certifikační orgán:
a. vydává osvědčení o statutu veřejné prospěšnosti organizacím;
b. odnímá statut veřejné prospěšnosti vydaný organizacím v souladu s § 10;
c. vede sbírku certifikačních spisů v souladu s požadavky § 4 odst 2) až 4);
d. vydává formuláře, pokyny a vzorové dokumenty;
e. poskytuje poradenské služby a školení pro VPO.

(1) Sbírka certifikačních spisů VPO je součástí vedena ústředním rejstříkem. Sbírka zahrnuje dokumenty doprovázející žádost o přiznání statutu veřejné prospěšnosti od každé certifikované VPO. Rejstřík zahrnuje všechny VPO, kterým bylo vydáno platné osvědčení o statutu veřejné prospěšnosti.

(2) Údaje rejstříku a sbírka certifikačních spisů každé VPO, které byl udělen nebo odebrán statut veřejné prospěšnosti, jsou přístupny kontrole veřejností v úředních hodinách. Každý může na základě žádosti podané osobně nebo poštou obdržet kopii zápisu v rejstříku nebo kteréhokoli dokumentu ze sbírky certifikačních spisů. Za pořízení kopií může být požadována přiměřená úhrada. Požadované kopie nebo písemná rozhodnutí s důvody odmítnutí žádosti o vydání kopií jsou pořizovány do třiceti (30) dnů ode dne podání žádosti. Zápisy rejstříku a některé spisy mohou být rovněž zpřístupněny pomocí Internetu.

(3) Organizace, které byl odejmut statut veřejné prospěšnosti je z rejstříku vymazána, ale sbírka certifikačních spisů, včetně rozhodnutí o odejmutí statutu veřejné prospěšnosti zůstává zachována a přístupná veřejnosti.

§ 5 Komise jako dozorčí orgán

(1) Komise jako dozorčí orgán:
a. vydává směrnice a výklady;
b. sleduje a vyžaduje soulad s tímto zákonem a směrnicemi vydanými Komisí;
c. přijímá a posuzuje zprávy;
d. s omezeními podle § 5, odst. 2) šetří možná porušení tohoto zákona a směrnic Komise jednotlivou VPO prostřednictvím prozkoumání jejích účetních knih a zápisů z jednání statutárního orgánu, uskutečněním návštěvy pracovišť a posouzením činností VPO, a to výlučně v běžné pracovní době této organizace;
e. poskytuje VPO přiměřenou podporu a školení jejích pracovníků;
f. slouží jako prostředník mezi VPO, vládou a parlamentem v záležitostech týkajících se veřejně prospěšných organizací.

(4) VPO, která je šetřena v souladu s § 5 odst. 1), písmeno d) může odmítnout poskytnutí přístupu k účetním knihám, záznamům z jednání statutárních orgánů nebo umožnění návštěvy svých pracovišť, pokud má důvod se domnívat, že nařízené šetření je v rozporu s jejími právy nebo s právy jiných osob. V takovém případě má Komise právo obrátit na územně a věcně příslušný soud, který rozhodne o oprávněnosti šetření.

Poznámka ICNL: Toto ustanovení musí být samozřejmě v souladu s trestním a právním řádem příslušného státu.

§ 6 Komise jako kárný orgán

(1) Komise poté, co vydá písemné upozornění na nesoulad se zákonem nebo směrnicí, v němž poskytne přiměřenou možnost nápravy kteréhokoli nedostatku, může jako kárný orgán
a. uložit VPO sankci až do částky [peněžní částka] za porušení zákona nebo za nesoulad s ustanoveními tohoto zákona;
b. uložit VPO sankci až do částky [peněžní částka] za porušení zákona nebo za nesoulad s ustanoveními platné směrnice vydané Komisí;
c. pozastavit platnost statut veřejné prospěšnosti nebo jej odejmout konkrétní VPO v souladu s ustanoveními § 10.

KAPITOLA III
CERTIFIKACE VPO

§ 7 Dokumenty ukládané do sbírky certifikačních spisů

Každá organizace požadující udělení statutu VPO uloží u Komise do sbírky certifikačních spisů následující dokumenty:
a. kopii zakládací listiny a statut resp. stanovy organizace;
b. kopie všech dokumentů tvořících složku spisů související s registrací organizace jako NNO;
c. kompletní formulář žádosti obsahující prohlášení o veřejně prospěšných účelech pro které byla NNO zřízena a která zajišťuje; o všech hlavních činnostech, ve kterých se NNO jako VPO hodlá angažovat; o všech ekonomických nebo politických aktivitách, v nichž se NNO jako VPO může angažovat.

§ 8 Certifikační postup a odmítnutí certifikace

(1) Komise vydá žádající VPO do šedesáti (60) dnů od převzetí žádosti o vydání osvědčení o statutu veřejné prospěšnosti písemné osvědčení o tomto statutu nebo písemné rozhodnutí o tom, že udělení statutu veřejné prospěšnosti bylo zamítnuto a to v případě, kdy si Komise řádným postupem a písemně nevyžádá další informace nebo vysvětlení.

(2) Komise poté, co obdrží další vyžádanou informaci nebo vysvětlení, vydá VPO buď požadované osvědčení nebo rozhodnutí, kterým se udělení statutu veřejné prospěšnosti zamítá a to:
a. v průběhu zbývajících dnů do vypršení původní lhůty šedesáti (60) dnů pro vydání rozhodnutí, nebo
b. do deseti(10) dnů ode dne, kdy obdrží další vyžádanou informaci nebo vysvětlení, podle toho, která z uvedených lhůt je delší.

(3) Organizace získává statut veřejné prospěšnosti dnem vydání osvědčení.

(4) Součástí rozhodnutí o zamítnutí udělení statutu veřejné prospěšnosti je odůvodnění rozhodnutí Komise obsahující podrobné vysvětlení důvodů, na jejichž základě rozhodla osvědčení nevydat.

(5) Vydání osvědření může být zamítnuto pouze z některých z následujících důvodů:
a. podklady předložené spolu se žádotí o vydání osvědčení jsou neúplné,
b. žádající organizace nesplňuje kvalifikační podmínky podle § 2 nebo
c. žádající organizace se dopustila podstatného nebo opakovaného porušení:
i. tohoto zákona,
ii. jiných zákonů nebo
iii. směrnic [vydaných Komisí] .

§ 9 Náhradní platnost osvědčení

Pokud Komise nevydá žádající organizaci rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí osvědčení o veřejné prospěšnosti ve stanovených lhůtách podle § 8, získává organizace automaticky právo na vydání osvědčení o statute veřejné prospěšnosti. V případě automatického nabytí statutu veřejné prospěšnosti vydá Komise obvyklé písemné osvědčení a organizace bude jako veřejně prospěšná vedena v rejstříku obvyklým způsobem.

§ 10 Odejmutí osvědčení

(1) VPO může kdykoli požádat Komisi o zrušení jí vydaného osvědčení o veřejné prospěšnosti. Za tím účelem organizace v žádosti podané Komisi uvede, že v souladu s jejím vnitřním řádem její statutární orgán rozhodl vzdát se statutu veřejné prospěšnosti.

(2) V souladu s §§ 6 a 10 (3), může Komise pozastavit nebo zrušit osvědčení vydané VPO pouze v případě, kdy má důvěryhodné důkazy o tom, že VPO porušila podstatným způsobem nebo opakovaně:
a. tento zákon;
b. jiné zákony nebo
c. směrnice [vydané Komisí]

(3) Komise může pozastavit nebo zrušit osvědčení o veřejné prospěšnosti pouze za předpokladu, že o tomto záměru informovala příslušnou VPO s dostatečným předstihem a že jí dala přijatelnou lhůtu k nápravě zjištěných nedostatků, kvůli kterým hodlá osvědčení o veřejné prospěšnosti pozastavit nebo zrušit.

(4) Odejmutí osvědčení se řídí ustanoveními § 10, odst 1), pokud VPO žádá o zrušení osvědčenínebo podle § 10, odst 2) za předpokladu, že Komise vydá organizaci písemné upozornění o zahájení řízení k odejmutí osvědčení o veřejné prospěšnosti.

(5) Odejmutím osvědčení zanikají veškeré výhody vyplývající pro VPO ze statutu veřejné prospěšnosti, nikoli však povinnosti plynoucí z jeho užívání ve vztahu k finančním prostředkům nebo majetku získaným v době, kdy organizace požívala výhody statutu veřejné prospěšnosti, jakož i povinnosti vztahující se k vydávání zpráv o užití finančních prostředků nebo majetku získaných v průběhu každého časového intervalu, v němž organizace požívala výhod statutu veřejné prospěšnosti.

Poznámka ICNL Odtud vyplývá, že VPO se nemůže zbavit povinností vyplývajících z tohoto zákona tím, že se statutu veřejné prospěšnosti vzdá. Odejmutí statutu veřejné prospěšnosti přitom nemá žádný vliv na to, zda je nadále organizace považována za neziskovou. Dotčen je pouze statut veřejné prospěšnosti.

KAPITOLA IV
ŘÍZENÍ VPO

§ 11 Řídící orgány

(1) VPO je řízena řídícím orgánem o nejméně pěti (5) členech, z nichž nejméně tři (3) nejsou navzájem v příbuzenském vztahu. Statutární orgán VPO odpovídá za působnost VPO a za její finanční záležitosti. Osoby právně nezpůsobilé, osoby které nedosáhly věku šestnácti (16) let, jakož i osoby, které byly v době deseti (10) let před předpokládaným nástupem do funkce odsouzeny za trestný čin proti lidskosti nejsou způsobilé sloužit jako členové řídícího orgánu.

(2) Řídící orgán VPO se schází nejméně jedou za rok za účelem naplnění svých povinností, zejména ověření a schválení majetkových údajů, závazků, příjmů, výdajů a programu činností VPO za uplynulé období a očekávaných změn majetku, závazků, příjmů, výdajů a programu činnosti na nastávající rok.

(3) Statutární organ nemůže přenechat rozhodování jiným orgánům VPO:
a. v záležitostech vymezených tímto paragrafem,
b. v záležitostech volby svých činovníků,
c. v otázkách změny zakládací listiny nebo statutu nebo
d. v záležitostech slučování, rozdělování, ukončení činnosti nebo vzdání se statutu veřejné prospěšnosti.

§ 12 Dozorčí orgán a kontrolní výbor

(1) VPO, jejíž příjmy přesáhly v právě uplynulém hospodářském roce [určenou částku] zřídí rovněž dozorčí orgán nebo kontrolní výbor, jehož členem nemůže být žádný činovník nebo zaměstnanec VPO. Dozorčí orgán nebo kontrolní výbor má zajištěn přístup k účetním knihám, zápisům a veškerým informacím týkajícím se činnosti organizace a odpovídá za vydání nejméně jednou ročně prohlášení o tom, zda organizace plní požadavky zákona a zakladatelské listiny, kterou byla zřízena, statutu nebo stanov, jakož i rozhodnutí řídícího orgánu .

Poznámka ICNL: Zřízení dozorčího orgánu nebo kontrolného výboru je požadováno jen u větších organizací jako doplňkový vnitřní kontrolní nástroj jejich činnosti a postupů.

(2) Dozorčí orgán nebo kontrolní výbor předkládá svoji zprávu nejméně jednou ročně řídícímu orgánu. Pokud dozorčí orgán nebo kontrolní výbor zjistí závažné nesrovnalosti, které řídící orgán ani po uplynutí přiměřené lhůty uvedené v písemném upozornění nenapravil nebo jim nezabránil, postoupí svoji zprávu příslušnému státnímu orgánu.

KAPITOLA V
ČINNOSTI VPO

§ 13 Ekonomická činnost

VPO může sama provozovat ekonomické činnosti nebo se na nich může podílet pouze potud, pokud takové činnosti, nejsou-li veřejně prospěšnými činnosti, nepředstavují hlavní činnost VPO.

Poznámka ICNL: Pro VPO je přípustné, aby své veřejně prospěšné činnosti podporovala z výnosů jiných vlastních ekonomických aktivit, tj.z výnosu prodeje zboží nebo služeb. Aktivity sloužící veřejně prospěšnému účelu organizace a zároveň ekonomické (tj. výnos přinášející) aktivity jsou přípustné, neboť ekonomický přístup je často nejúčinnější způsob jejich zajištění. Přípustné jsou rovněž některé s účelem VPO nesouvisející ekonomické aktivity zejména tehdy, je-li veškerý zisk z takových činností použit k podpoře veřejně prospěšných činností organizace. Nicméně povolit neomezený rozsah ekonomických činností nesouvisejících s hlavním posláním organizace by bylo nekonzistentní se statutem veřejné prospěšnosti a mohlo by ve svých důsledcích vést až k daňovým únikům a nekalé soutěži mezi veřejně prospěšnými organizacemi na straně jedné a podnikatelskými subjekty na straně druhé.

Modelové zásady tudíž povolují VPO, aby se účastnila legálních ekonomických aktivit a současně zajišťují, že organizace nemá nesouvisející ekonomické činnosti jako svoji hlavní činnost.

§ 14 Veřejná a politická činnost

(1) VPO se může bez omezení účastnit výzkumu, vzdělávání, publikačních činností a zastupování cizích zájmů v záležitostech ovlivňujících veřejný zájem, včetně kritiky politiků nebo činnosti státu či kterýchkoli státních úředníků nebo činitelů. VPO rovněž může vyjadřovat své názory na jakoukoukoli veřejnou záležitost, která je nebo může být předmětem diskuse v rámci politické nebo předvolební kampaně.

(2) VPO se nesmí podílet na shromažďování prostředků nebo se účastnit kampaně zaměřené na podporu nebo proti politické straně či kandidátovi na volenou nebo jmenování podléhající veřejnou funkci. VPO rovněž nemůže navrhovat nebo registrovat vlastní kandidáty na volené veřejné funkce.

Poznámka ICNL Přísné sledování zásady úplné svobody názoru by bylo možné použít jako silný argument pro neomezenou volnost v oblasti politického projevu a při hájení cizích zájmů i v případě VPO. Modelové zásady však vycházejí z pojetí, podle kterého by prostředky VPO neměly být užívány ve prospěch určité politické strany nebo konkrétního kandidáta. Jedním z důvodů pro tento přístup je snaha zabránit znehodnocení zákonů vymezujících činnost politických stran a volební systém. Nicméně, v žádném případě by nemělo docházet k omezení práva VPO veřejně se vyjádřit ve prospěch nebo proti jakékoli záležitosti, kritizovat politiku nebo konkrétní činnosti vlády nebo poskytovat informace použitelné ve prospěch nebo proti konkrétním návrhům na řešení sociálních otázek.

Každý, kdo se podílí na veřejném získávání finančních prostředků jménem VPO může být kýmkoli požádán, aby prokázal, že organizace, jejímž jménem nebo v jejíž prospěch v této souvislosti vystupuje je registrována jako VPO a aby poskytl přesný popis jejího účelu, procenta jejích příjmů vynaložených na náklady na režii a na získávání prostředků, jakož i to, že je oprávněn vyjednávat o finanční podporu jménem této organizace.

Poznámka ICNL Účelem tohoto ustanovení je zajistit, aby oslovené osoby, od nichž je požadováno poskytnutí příspěvku na činnost VPO měly k disposici informace potřebné pro rozhodnutí o tom, zda příspěvek mají poskytnout či nikoli.

§ 16 Vedení účetnictví a finančních záznamů

Každá VPO vede přesné a věrné účetnictví a záznamy o veškerých finančních aktivitách v souladu s přijatými účetními standardy a vytváří vlastní přiměřené zásady pro uchovávání dokumentů a záznamů finančního i nefinančnícho charakteru.

Poznámka ICNL Lze doporučit, aby Komise vydala pravidla pro uchovávání záznamů a dokumentů, zavedla standardy pro účetnictví VPO a vydala příslušné formuláře a návody.

§ 17 Požadavky na audit

VPO, jejíž příjmy za právě minulé roční hospodářské období přesáhly [peněžní částka], zajistí nezávislý audit svého finančního hospodaření.

KAPITOLA VI
VYDÁVÁNÍ ZPRÁV O ČINNOSTI VPO

§ 18 Obecné požadavky na výroční zprávy a transparentnost

(1) VPO, jejíž příjmy za právě minulé roční hospodářské období přesáhly [peněžní částku], uloží u Komise a u příslušných státních orgánů výroční zprávy o činnosti a hospodaření. Tyto zprávy VPO rovněž na požádání zpřístupní veřejnosti za přiměřenou úplatu.

(2) VPO, která podléhá povinnému auditu ve smyslu § 16 uloží kopii zprávy auditora jako součást své zprávy o hospodaření.

Poznámka ICNL: Za účelem podpory růstu občanského sektoru je důležité mít na zřeteli ochranu malých VPO před nadměrným zatížením povinnostmi vydávání zpráv. Proto modelové zásady nepočítají s vydáváním veřejných zpráv v případě skutečně malých VPO a požadují povinný nezávislý audit hospodaření jen pro skutečně velké VPO. Bude na Komisi, aby určila formu a obsah povinných zpráv.

KAPITOLA VII
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19 Likvidace

(1) V případě dobrovolné nebo nedobrovolné likvidace právnické osoby, která je registrována jako VPO, předloží řídící orgán VPO plán likvidačního postupu Komisi. Likvidační plán zahrne odpovídající ustanovení zajišťující, že veškerý likvidační zůstatek po vyrovnání veškerých dluhů a závazků bude převeden na jinou VPO k užití pro účely obdobné účelům likvidované VPO.

(2) Veškeré rozdělování majetku se řídí likvidačním plánem schváleným Komisí.

§ 20 Změna ostatních zákonů

Tento zákon mění, doplňuje nebo ruší [citace odpovídajících zákonů a jejich změn].

§ 21 Účinnost a přechodné období

Tento zákon nabývá účinnosti [k uvedenému dni]. Organizace mající podle předchozích zákonů statut obdobný nebo ekvivalentní statutu veřejné prospěšnosti podají v průběhu jednoho (1) roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o vydání osvědčení o veřejné prospěšnosti v souladu s tímto zákonem. Organizace, která nepožádá o vydání osvědčení podle tohoto zákona poté, co byla k tomu vyzvána a v přiměřené stanovené lhůtě tak neučiní, pozbývá statut veřejné prospěšnosti nebo jakýkoli obdobný nebo ekvivalentní statut ve lhůtě třiceti (30) dnů po uplynutí stanovené lhůty, pakliže v této době nepodá žádost o vydání osvědčení o veřejné prospěšnosti.

Registraci právnické osoby [registrující orgán] odmítne, pokud je název navrhovaný pro registrující se organizaci identický s názvem již registrované organizace nebo jiné fyzické nebo právnické osoby či veřejného orgánu, nebo když je tento název natolik podobný, že by mohlo dojít k záměně z pohledu veřejnosti [daného státu].

Poznámka ICNL Odtud plyne, že bez souhlasu držitele existujícího jména nebo názvu se organizace nemůže registrovat např. jako Václav Havel, Coca Cola, nebo Nadace ministerstva spravedlnosti.

Ustanovení 2.: Ustanovení pro případ nemožnosti dosáhnout usnášeníschopné většiny

1. V případě, kdy je organizace řízena svými členy a když po náležité výzvě a ve stanovené přiměřené lhůtě se na svolanou valnou hromadu členů organizace nedostaví jejich počet dostačující pro usnášeníschopnost valné hromady, je vydána druhá pozvánka na náhradní valnou hromadu konanou v přiměřeném termínu a na přiměřeném místě, ne však ve lhůtě kratší deseti (10) následujících dnů. V případě náhradní valné hromady tvoří usnášeníschopnou většinu jakýkoli počet přítomných členů pro všechny případy, pro které není vyžadována specifická většina.

2. V případě, kdy je organizace řízena řídícím orgánem a ne svými členy a z důvodu úmrtí, neschopnosti účasti, rezignace nebo jiného přijatelného důvodu nelze dosáhnout usnášeníschopné většiny řídícího orgánu, tvoří členové orgánu přítomní na schůzi řádně svolané v dalším přiměřeném termínu a na přiměřeném místě a konané po uplynutí stanovené lhůty usnášeníschopnou většinu řídícího orgánu, avšak výhradně pro volbu dostatečného počtu členů doplňujících řídící orgán na počet umožňující další jednání.

Ustanovení 3.: Povinnosti a závazky činovníků, členů řídícího orgánu a zaměstnanců

1. Činovníci, členové řídícího orgánu a zaměstnanci NNO:
a. vykonávají své povinnosti vůči organizaci pečlivě, pilně a uvážlivě,
b. jsou k organizaci loajální,
c. udržují v důvěrnosti neveřejné informace o organizaci a
d. zajišťují, že organizace dbá příslušných zákonů a ctí svoje stanovy nebo statut, vnitřní řád a plní rozhodnutí svých orgánů.

2. Žádný činovník, člen řídícího orgánu nebo zaměstnanecVPO není osobně odpovědný za dluhy, povinnosti či závazky VPO vůči třetím osobám, ale každý je osobně odpovědný vůči VPO nebo jakékoli postižené třetí straně za úmyslně zanedbanou nebo velmi nedbale provedenou povinnost jemu nebo jí uloženou.

Ustanovení 4.: Zákaz osobního prospěchu

Veškerý majetek, příjmy a zisk NNO je výhradně používán k podpoře účelu pro který byla NNO zřízena a tyto prostředky nebudou ať již přímo nebo nepřímo rozdělovány mezi jednotlivé osoby. Toto ustanovení nebrání poskytování přiměřené náhrady nákladů nebo výplatě přiměřené kompenzace kterékoli osobě za práci vykonanou ve prospěch NNO.

Ustanovení 5.: Konflikt zájmu

1. Konfliktem zájmu je projev jakéhokoli zájmu, účelového chování nebo výhrad osoby, které je nebo může být v rozporu se zájmy, účelem nebo záležitostmi NNO.

2. Pokud se jakákoli osoba, která vykonává službu ve prospěch NNO nebo vykonává funkci v orgánech NNO, včetně činovníka, člena řídícího orgánu nebo zaměstnance NNO, nachází v situaci konfliktu zájmu, uvědomí taková osoba o podstatě a případných důsledcích takového konfliktu zájmu řídící orgán NNO.

3. S výjimkou uvedenou v odstavci 2. se osoba nacházející se v konfliktu zájmu neúčastní diskuse nebo přijímání rozhodnutí v žádné záležitosti NNO, v níž by tato osoba byla v konfliktu zájmu.

4. Jakákoli obchodní či majetková transakce mezi NNO a s ní přidruženou organizací nebo mezi NNO a jejími činovníky, členy řídícího orgánu nebo zaměstnanci je zakázána, leda by řídící orgán po přiměřeném prošetření určil, že taková transakce je v zájmu NNO a je sjednávána za spravedlivých a pro NNO výhodných podmínek a že NNO by nemohla za stejně výhodných nebo lepších podmínek bez vynaložení přiměřeného úsilí získat za daných okolností jinou nabídku.

DAŇOVÉ ZÁKONY

Ustanovení 6.: Daň z příjmu

VPO je osvobozena od daně z příjmu.

Poznámka ICNL: S ohledem na toto ustanovení by příjmy VPO z členských příspěvků, darů, nadačních příspěvků, grantů, vládní dotace, nebo příspěvků plynoucích z členství v jiných organizacích neměly podléhat dani z příjmu. Navíc by měl být od daně z příjmu osvobozen i příjem z ekonomických aktivit VPO.

Ustanovení 7.: Celní výhody

Zboží, dodávky a zařízení dovážené VPO a
a. spotřebované VPO v souvislosti s veřejně prospěšnými aktivitami,
b. používané VPO po dobu nejméně tří (3) let pro veřejně prospěšné aktivity, nebo
c. dále poskytované třetím osobám bezúplatně v souvislosti s veřejně prospěšnými aktivitami jsou osvobozeny od celních poplatků.

Ustanovení 8.: Výhody dárců

1. Dary a příspěvky jednotlivců a obchodních organizací ve prospěch VPO, která se zabývá výlučně veřejně prospěšnými činnostmi, nebo jejichž použití je omezeno výhradně na veřejně prospěšné aktivity jsou odečitatelné od základu daně z příjmu poskytovatele až do částky
a. padesáti (50) procent zdanitelného příjmu jednotlivce a
b. deseti (10) procent zdanitelného příjmu obchodní společnosti.

Poznámka ICNL: V některých státech mohou jednotlivci odepisovat od základu daně z příjmu příspěvky a dary poskytnuté VPO až do 100% jejich příjmů; v jiných státech je povolen odpis jen velmi malého procenta příjmů. Pro jednotlivce není snadné poskytovat velké dary, jakými je třeba vklad nadačního jmění nebo přenechání velkého nemovitého majetku ve prospěch VPO, pokud není omezení výhody ze zákona dostatečně velkorysé. Poskytnutí padesáti procent odpisu ze základu daně se nacházeí zhruba uprostřed intervalu, v němž by mělo být podporována poskytování finančních příspěvků ve prospěch veřejně prospěšných činností.

Jen málo obchodních společností poskytuje více než deset procent svého zisku ve prospěch VPO, takže se navržená horní mez pro právnické osoby jeví jako odpovídající.

2. Objem jakéhokoli daňového odpisu dárce se zmenšuje o hodnotu jakéhokoli zboží nebo jakýchkoli služeb, které dárce získal v důsledku jím poskytnutého příspěvku.

SPRÁVNÍ ZÁKONY

Ustanovení 9.: Odvolání

Proti rozhodnutí Komise, včetně nikoli však výlučně se týkajícího odmítnutí vydat osvědčení o veřejné prospěšnosti, uvalení sankce nebo odejmutí statutu veřejné prospěšnosti se lze odvolat k příslušnému soudu, který je oprávněn prozkoumat faktickou a právní podstatu postupu Komise a rozhodnout o řešení.

POZNÁMKA K VEŘEJNÝM SOUTEŽÍM A UDĚLOVÁNÍ DOTACÍ

Poznámka ICNL: Organizace nemohou být vyloučeny z účasti na veřejných výběrových řízeních z titulu jejich statutu veřejné prospěšnosti. Určité oblasti veřejných soutěží mohou být vyhrazeny výlučně pro VPO. Pokud je na začátku řízení účel státní podpory neurčitý nebo jej nelze přesně definovat, mohou být zavedeny specifické postupy pro udělování dotace ve prospěch VPO.

PP 13/10/2004 a 23/10/2004

1) Model Provisions for Laws Affecting Public Benefit Organizations, ICNL, 2001

2) Pozn. překladatele: Za účasti a pod vedením překladatele se v prosinci roku 1999 v polském tatranském středisku Zakopane sešla porada expertů ze 13 zemí svolaná Mezinárodním centrem neziskového práva (ICNL) k problematice veřejné prospěšnosti. Soubor ustanovení tvořících níže uvedený modelový zákon o veřejně prospěšných organizacích je výsledkem výměny názorů a nápadů (brainstrormingu) na tomto setkání a následné pečlivé několikaleté práce vedené Piotrem Gajewskim z ICNL. (viz Piotr Gajewski: Regulating public benefit organizations, Meeting of the Regional Drafting Group in Zakopane, Poland The International Journal of Not-for-Profit Law, Volume 2, Issue 3 Copyright © 2000 IJNL, http://www.icnl.org ). Překlad tohoto modelového zákona považuje překladatel za důležitý podklad pro diskusi o obdobném zákoně připravovaném v rámci grantu Nadace Via ve spolupráci Institutu sociologických a ekonomických analýz (ISEA), Ligy lidských práv a dalších organizací.

3) Anglo-americká vysoká škola, o.p.s., Lázeňská 4, 118 00 Praha 4 a ISEA, petr.pajas@aac.edu . Překladatel děkuje JUDr. Lence Deverové za řadu důležitých podnětů k terminologii i pojetí překladu.

4) Pojem "nezisková organizace (not-for-profit organízation) je nahrazen v ČR užívaným pojmem "nevládní nezisková organizace". Správné by sice bylo používat v zákoně pojem "občanská organizace", nicméně pro účel těchto modelových zásad zákona je podstatné zdůraznit neziskovost ve smyslu Ustanovení 4.: Zákaz osobního prospěchu.

5) Viz též kapitola VII, Ustanovení 4.: Zákaz osobního prospěchu.