Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Lidé nové supermarkety už nechtějí, přesto se jich plánují desítky

13. 5. 2008 - Hugo Charvát, Ekolist

Další hektary volné krajiny mají zmizet pod základy velkoprodejen na okrajích českých měst a městeček. To přiláká množství osobních a nákladních aut, kvůli kterým naroste doprava o další desítky procent. Studie organizace Nesehnutí z letošního března ukazuje, že v ČR se stále nedaří omezit výstavbu supermarketů na nepoužívané plochy a nové stavby dál ukrajují z volné krajiny i zemědělské půdy.

Ve studii „Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce 2007“ jsou zpracovány údaje o 140 záměrech výstavby velkoplošných nákupních zařízení v ČR. Zkoumaná data pocházejí z veřejně dostupné databáze EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí), kam je povinně dodávají přímo jednotliví investoři. Z uvedených 140 záměrů by mělo vzniknout celkem 168 supermarketů, hypermarketů, diskontů, hobby marketů nebo nákupních center. Některé prodejny jsou už hotové nebo se staví, jiné se teprve připravují. „Většina dosavadních výzkumů v oblasti maloobchodu byla zaměřena na ekonomické aspekty, geografickou organizaci či nákupní chování, ale životnímu prostředí se nevěnovaly,“ vysvětluje autor studie Jiří Koželouh důvody jejího vzniku.

Sídelní kaše

Jak vyplývá z výzkumu, největší zájem je v ČR o výstavbu diskontních prodejen, přičemž nejčastějším místem, kde vznikají, jsou obce s 20–50 tisíci obyvatel. Velká města jsou už totiž obepnuta pásem velkoplošných maloobchodů, a proto se společnosti zaměřují na malá a střední města. Přitom už v roce 2006 bylo podle údajů společnosti Incoma Research a časopisu Moderní obchod v provozu 1126 supermarketů, hypermarketů, diskontních prodejen a obchodních domů. Podle průzkumu veřejného mínění vedeného agenturou Respond & Co pro ČTK si v květnu roku 2007 většina Čechů ani žádné nové velkoprodejny nepřála. „Výsledky průzkumu podporují tvrzení, že obyvatelé republiky jsou už nasyceni hustotou prodejen obchodních řetězců a nevyžadují další výstavbu,” komentoval údaje ředitel agentury Ondřej Gažík. Nové prodejny obchodních řetězců si ve svém blízkém okolí nepřálo 81,4 % respondentů. Proti výstavbě nových obchodů byli především obyvatelé středních Čech (93,3 %) a severní Moravy (87,1 %). Nový supermarket by podle průzkumu přivítalo jen 7 % dotázaných, 6,4 % by si přálo ve svém okolí hypermarket a jen 1,6 % účastníků si přálo mít poblíž svého domova novou diskontní prodejnu. Právě diskontů má ovšem podle Nesehnutí na mapě ČR v letošním roce přibýt celkem 77.

Velkým problémem stávající stavební praxe zůstává budování nových prodejen na zcela nezastavěné nebo jen částečně zabrané půdě. Výzkum Nesehnutí odhalil, že 58 % záměrů je umístěno právě na zcela či převážně volná prostranství. Celková plocha určená k novému záboru maloobchody se vyšplhala na 120 hektarů. Celkem 49 z plánovaných prodejen má vzniknout zcela na zelené louce. Kvůli velkoprodejnám však dochází nejen k záboru volné krajiny, ale taky k dalšímu rozrůstání měst. Celkově by v dalších letech mělo přibýt 72 hektarů tzv. sídelní kaše (z anglického urban sprawl), tedy území, kam se z měst přelévá zástavba.

Podle studie jsou na tom s umísťováním na nevyužívané pozemky nejlíp supermarkety. Těch by mělo vzniknout 14 a přibližně polovina z nich na už v současnosti zastavěných plochách. Velkoměsta jsou na tom v tomto případě lépe. Je to dáno tím, že jejich okraje jsou už zastavěné, a rovněž tím, že Praha, Brno a zejména Ostrava mají dostatek nevyužívaných ploch po bývalých továrnách nebo dalších provozech, na jejichž místě můžou nové stavby vyrůst.

Jenže většina nově plánovaných marketů by měla právě z důvodů nasycenosti trhu ve velkých městech vyrůst na okraji menších sídel. V případě obcí v kategorii 5–100 tisíc obyvatel vede vždy stavba na zelené louce dvoj- až trojnásobně nad využitím ploch už zastavěných. Téměř celá polovina záměrů požaduje zábor zemědělské půdy, a to i té nejvyšší kvality. Nejvíc budoucích chrámů konzumu má vyrůst na zemědělské půdě na Vysočině, v Plzeňském, Středočeském a Jihočeském kraji. V posledně jmenovaném kraji je na zemědělskou půdu umístěno dokonce 90 % stavebních záměrů. Celkem by velkoprodejny měly ukousnout 85,5 hektarů zemědělské půdy. „Nakupování ve velkém často dostává přednost i před chráněnými územími, významnými krajinnými prvky, biotopy chráněných živočichů nebo územními systémy ekologické stability,“ popisuje svá zjištění Jiří Koželouh. Kácení vzrostlých stromů a dřevin, jež vyžaduje povolení ze strany obce, je plánované při stavbě téměř 60 % obchodů. S ničením porostu mají problémy i supermarkety umísťované do městské zástavby, kde se kvůli prodejnám likvidují parky nebo vzrostlá zeleň, často jedna z mála zelených ploch v urbánní šedi. Podle studie je v 69 % případů stavba nových velkoprodejen v konfliktu s ochranou přírody. Největší problém je opět u hobby marketů a hypermarketů. Jedná se totiž o velké, začasto neprostupné areály, které vznikají především na zelené louce. Podle studie Nesehnutí bylo navíc celkem 20 nových velkoprodejen umístěno do záplavových území.

Tři na jeden

Jedním z důležitých faktorů pro výstavbu nové prodejny je napojení na silniční síť. To představuje velký problém zejména u obchodů u menších měst, které předpokládají zákazníky i ze širšího okolí. Prodejny na okraji měst zvyšují dopravní zátěž, což s sebou samozřejmě nese zhoršení kvality ovzduší a nárůst hluku. Podle průzkumu společností Incoma Research a GfK z roku 2007 víc než 60 % českých domácností používá pravidelně při nákupu potravin automobil. Mobilní zákazníci nejčastěji nakupují ve velkých hypermarketech, kde můžou koupit velké množství zboží. Podle tohoto průzkumu zákazníci-automobilisté, kteří dávají přednost především nízkým cenám, taky často nakupují v diskontních prodejnách.

Podle studie Nesehnutí by předpokládané navýšení intenzity dopravy mělo průměrně narůst o 16,5 %, u samotných diskontů o 15,8 %. Nejčastější nárůst dopravy se pohybuje v pásmu mezi 10 a 25 %, ale studie registruje i sedm případů stavby velkoprodejen, kdy by se měla intenzita zvýšit o víc než 50 %. Automobily zákazníků zabírají rovněž prostor v době, kdy jejich majitelé nakupují. V rámci záměrů se proto počítá s 22 000 parkovacími místy, 86 % z nich mají být povrchová parkoviště. K nim je potřeba přivést odbočky ze stávající silnice. Podle studie Nesehnutí tak u každé velkoprodejny vychází na jeden metr čtvereční prodejní plochy tři čtvereční metry komunikací.

„Výsledky výzkumu ukazují, že expanze velkých nákupních center v ČR zdaleka není u konce a že má smysl přijmout zákonné a územně-plánovací regulace nákupních řetězců. Volání po jejich regulaci už zaznívají i na celoevropské úrovni,“ shrnuje výsledky studie Milan Štefanec z Nesehnutí. Tady by se měly podle Nesehnutí starat především stát a samospráva, protože stanovují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu toho nezastavěného. V rámci jednotlivých měst a obcí by radnice mohly například určovat minimální podíl nových stavebních ploch pro maloobchod na nevyužívaných průmyslových plochách. Dalšími prioritami je podle Nesehnutí ochrana a rozvíjení městských center jako středu obchodu, služeb a místa, kde lidé žijí.

Podle architekta-urbanisty města Chebu Václava Zůny už ale současný systém územních plánů a další legislativy dává obcím dostatečně účinný nástroj k regulaci výstavby. „Jenže obce je nevyužívají a investoři jsou obvykle ve svém snažení úspěšní,“ řekl Ekolistu Václav Zůna. Podle něj jsou soukromé firmy schopné zastupitele obcí přesvědčit ekonomickými argumenty, navíc lidé obvykle sami prodejny na svém území chtějí. „Supermarkety chápou obce jako něco moderního a chtějí je mít ve svém okolí,“ říká Zůna. Podle jeho zkušeností prostě neexistuje tlak od místních lidí ani ze strany radnic na omezování výstavby velkoplošných obchodů.

Článek je převzat z tištěného Ekolistu 05/2008.

- 13. 5. 2008 - Hanz

Je to jako s vládou - je taková, jakou si zasloužíme. Není "oni", je jen "my". Když zdejší populace obsahuje skutečně čtvrtinu sympatizantů KSČM, nelze se nad výsledky voleb podivovat, jakoby neodrážely skutečnost. A jestli je tu demokracie a komunismus není zakázaný jako nedemokratické hnutí, pak ani nelze upírat jeho stoupencům práva. Pokud se tak vysoké procento populace v průzkumech vyjadřuje proti stavbě dalších supermarketů, jak je možné, že pořád rostou?! Obce opravdu mají už teď dostatečné nástroje - v územním plánování - k tomu, aby na své území nepustily tyto aktivity, je to ale zřejmě o penězích a možnosti případného dalšího rozvoje obce (peníze na kofinancování jiných aktivit), to v lepším případě. Podle současně platného stavebního zákona navíc nelze takové stavby umisťovat v nezastavěném území obce. Takže ve výsledku může být řešením větší zájem o dění v obci, účast na veřejných zasedáních obecních zastupitelstev a podávání podnětů k projednání na zastupitelstvu nebo radě (např. při přípravě územního plánu), účast v EIA, zakládání občanských sdružení apod. Možností je asi dost už teď.

ODPOVĚDĚT


Re:

Možnosti a realita - 7. 7. 2008 - Roman

Z procenta "sympatizantů" bych v podobných úvahách asi nevycházel. Podle některých průzkumů je zde kolem 1 miliónu křesťanů, podle jiných jsme jedna z nejateističtějšch zemí. Když se podívám na stav společnosti a úroveň těch, kdo jí vládnou, tak se domnívám, že za "B" je správně...
Co se týče toho "většího zájmu o dění v obci"... V případě kdy vesnici řídí mafie dvou, tří spřátelených rodinných klanů a hlavní devizou volených zástupců je to, že "do ničeho nerýpou", tak jakákoli snaha o změnu k lepšímu budí v takovém prostředí údiv až nelibost.
Princip "demokracie" tak umožňuje, aby u vesla pak seděli ne ti nejlepší, ale ti, které chce většina - což nemusí být totéž.
Pokud se veřejné zasedání zastupitelstva v obci, která má 2000 obyvatel koná v místnosti s kapacitou 15 míst, tak i to je určitý signál do jaké míry je státní správa "zvědavá" na účast svých voličů při projednávání toho, co se jich má dotknout. Rovněž možnost vznesení námitek při jednání ve 13:00 je spíše teoretická... Kdo mají ranní, tak to nestihnou, kdo jdou na odpolední taky ne. Málokdo si vezme dovolenou, aby šel ověřit jestli starosta a jeho patolízalové zase nevyhodili tisíce z obecního rozpočtu za nějaký nesmysl.

ODPOVĚDĚT


Re:

Marnost a realita - 7. 7. 2008 - Roman

Z procenta "sympatizantů" bych v podobných úvahách asi nevycházel. Podle některých průzkumů je zde kolem 1 miliónu křesťanů, podle jiných jsme jedna z nejateističtějších zemí. Když se podívám na stav společnosti a úroveň těch, kdo jí vládnou, tak se domnívám, že za "B" je správně...
Co se týče toho "většího zájmu o dění v obci"... V případě kdy vesnici řídí mafie dvou, tří spřátelených rodinných klanů a hlavní devizou volených zástupců je to, že "do ničeho nerýpou", tak jakákoli snaha o změnu k lepšímu budí v takovém prostředí údiv až nelibost.
Princip "demokracie" tak umožňuje, aby u vesla pak seděli ne ti nejlepší, ale ti, které chce většina - což nemusí být totéž.
Pokud se veřejné zasedání zastupitelstva v obci, která má 2000 obyvatel koná v místnosti s kapacitou 15 míst, tak i to je určitý signál do jaké míry je státní správa "zvědavá" na účast svých voličů při projednávání toho, co se jich má dotknout. Rovněž možnost vznesení námitek při jednání ve 13:00 je spíše teoretická... Kdo mají ranní, tak to nestihnou, kdo jdou na odpolední taky ne. Málokdo si vezme dovolenou, aby šel ověřit jestli starosta a jeho patolízalové zase nevyhodili tisíce z obecního rozpočtu za nějaký nesmysl.

ODPOVĚDĚT


Související odkazy
Nesehnutí - hypermarkety

Informační partner oblasti Životní prostředí

Ekolist
Deník o životním prostředí

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz