Rozběhnutý maraton ministra životního prostředí

4. 8. 2003 - Daniel Vondrouš , Literární noviny

Co by se všechno mohlo stát

Kritika zacílená především na předsedu vlády je břitká, většinou věcná, ale ne zcela fér. Autor totiž v drtivé většině nevyčítá vládě, co udělala, ale co neudělala - aniž by připustil, že to ještě udělat může. Typickým příkladem jsou pracovní scénáře k energetické politice. Proces posuzování energetické politiky a formulování jejích možných variant - včetně ekologické - ještě oficiálně ani nezačal. Na hodnocení je tedy poněkud brzy. Stejné je to i s většinou ostatních témat - Nové Heřmínovy, územní limity, jaderné zdroje. Na takový postoj reaguje pěkné české přísloví "nemaluj čerta na zeď nebo se tam objeví". Respektuji, že ekologický aktivista má právo na včasné varování, nic se ale nemá přehánět. Jeden z argumentů pak pochází - věřím, že neúmyslně - z kategorie podpásových. Megalomanský projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe se skutečně stává "předmětem vážných debat". Především ale z opačných důvodů, než by se z uvedeného kontextu mohlo zdát. Libor Ambrozek k tomu přispěl veřejnou kritikou projektu, spolupořádáním odborné konference a zřízením zvláštní expertní komise pro posouzení dopadů projektu. Konečně se tedy začalo konkrétně pracovat na tom, aby letitá stavební uzávěra spojená s projektem přestala poškozovat lokální i regionální ekonomiky dotčených obcí a krajů.

Co ministr nemůže

Činnost ministra životního prostředí je v článku naznačena jen velmi zběžně, dovolím si tedy zastavit se u ní podrobněji. Nejprve uvedu několik věcí, které Libor Ambrozek - ani jiný ministr životního prostředí - udělat nemůže, přestože to veřejnost často požaduje. Nemůže například přikázat obcím povinné zavedení pytlového sběru odpadků, zastavit provoz ve Spolaně či zajistit nižší DPH pro ekologické výrobky.

Do rozhodnutí samosprávy nesmí státní správa zasahovat jinak, než na základě výslovného zmocnění v zákoně. Ani vládní nařízení nemůže obcím přikázat, jaký způsob sběru odpadu je pro jejich obec nejvhodnější. Provoz Spolany - a podobných podniků - smí podle zákona ukončit výhradně krajský úřad. Drtivá většina znečištění, které se tam prokázalo, je ale velmi pravděpodobně starou zátěží, za což současné vedení Spolany opravdu nemůže. Konečně, vyjednávání s EU o přeřazení ekologických (a dalších) výrobků (a služeb) do základní sazby DPH ukončila už Zemanova vláda oficiálním uzavřením příslušné kapitoly v listopadu 2001. Předtím si nechala ujít příležitost navrhnout výjimku či přechodné období pro ekologicky šetrné výrobky.

Co se podařilo a co ne

Klíčovým testem nového přístupu ministra založeného na obratném vyjednávání se širokým spektrem partnerů od ekologických iniciativ až po zástupce hospodářských resortů, krajů a průmyslových svazů se stala komplikovaná jednání o Plánu odpadového hospodářství. Vládní nařízení nakonec podpořili všichni členové kabinetu a chválí jej i Vojtěch Kotecký. To ale jistě nemůže být všechno, i kdybychom zmiňovali jen mediálně známé kauzy.

Kupříkladu povodně. Hodně úsilí stálo řešení jejích následků - oprava poškozených čističek a budování nových. ČIŽP přitom plnila svou kontrolní roli - mj. prokázala Spolaně konkrétní pochybení vedoucí k úniku chloru a uložilo sankci 1,4 milionu Kč (kvůli odvolání zatím nenabyla právní moci). MŽP vytvořilo expertní komisi, která navrhla příslušným resortům provedení rozsáhlých měření zjišťujících rozsah znečištění ze Spolany a jeho důsledky na lidské zdraví, a pomohlo urychlit slibovanou sanaci starých zátěží.

Ještě podstatnější je prevence dalších takových katastrof. MŽP a MZe zkoordinovala poskytování dotací na krajinotvorné programy (a tím je fakticky zvýšila). Společně obě ministerstva předložila novelu vodního zákona zlepšující ochranu před povodněmi a připravila Akční plán rozvoje ekologického zemědělství. V souvislosti s ochranou před povodněmi předložilo MŽP vládě celkem sedm koncepčních materiálů mj. navrhujících nutné změny v jednotlivých problémových oblastech (vyhodnocení povodní, předpovědní služba, povodňové komise, povodňový plán atd.), další konkrétní návrhy se připravují.

Zlepšila se spolupráce i s dalšími hospodářskými resorty a celková pozice životního prostředí ve vládě. Dohoda s ministerstvem dopravy umožnila v plné míře pro ochranu životního prostředí využít i dosud nedočerpaný podíl z fondu ISPA. Ve vládě prošlo dokončení rozšíření CHKO Český ráj či program podpory výroby bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu jeho legislativní a finanční podpory. Libor Ambrozek také přesvědčil své kolegy, aby dali přednost zachování práva účasti veřejnosti při povolování pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Některá důležitá jednání jsou těsně před ukončením. Jde zejména o podobu Integrovaného registru znečištění či vytvoření Rady pro udržitelný rozvoj - nadresortního orgánu, který poprvé v historii České republiky připraví vládní strategii jejího udržitelného rozvoje a bude kontrolovat její naplňování.

Ministr dobře zúročil svou poslaneckou zkušenost - žádný z jeho návrhů zatím parlament nezamítl ani nevrátil. Schváleny byly zákony o zoologických zahradách a o Antarktidě, novela zákona o chemických látkách či legislativně technická novela zákona o integrované prevenci. Naopak případem (který také Kotecký zmiňuje), kdy se Liboru Ambrozkovi naopak nepodařilo přesvědčit většinu vládních kolegů, je kompetence MŽP vést proces posuzování vlivů na životní prostředí u připravovaných strategií a koncepcí. Tento spor se tak přenesl do parlamentu.

Želízka v ohni

V Poslanecké sněmovně se právě projednává řada ekologických novel z dílny MŽP. Nejzásadnější je novela zákona o ochraně přírody, která umožní zřízení soustavy chráněných lokalit NATURA 2000 v ČR. Dále jde o novely zákonů o odpadech, obalech, ochraně ovzduší, prevenci závažných průmyslových havárií, CITES (o kontrole obchodování s ohroženými druhy), o GMO a zmiňovanou novelu zákona o vodách. Dlouhá a složitá jednání o zmíněných návrzích by měla vyvrcholit závěrečným jednáním v parlamentu v průběhu září a října. V parlamentu se projednává i Evropská úmluva o krajině. K předložení do vlády a poté do sněmovny je připravena Aarhuská úmluva.

Ve spolupráci s příslušnými resorty probíhají práce na třech zásadních návrzích - stavebním zákonu, zákonu na podporu obnovitelných zdrojů energie (oba budou předloženy na podzim) a ekologické daňové reformy (v příštím roce). O podobě energetické politiky bude vláda rozhodovat koncem tohoto nebo počátkem příštího roku.

Zametání na vlastním dvorku

Ve snaze spojit všechny dostupné síly požádal Libor Ambrozek, hned po svém nástupu, o spolupráci významné ekologické osobnosti - Bedřicha Moldana a Martina Bursíka. Oba přijali pozice poradců a odpovědnost za reformu resortních institucí, respektive témata spojená s energetikou a životním prostředím. Jmenováním vědecké rady ministerstva posílil ministr spojení s vědeckou obcí a zlepšil koordinaci výzkumných projektů MŽP. Zásadní organizační změny ve Státním fondu životního prostředí zajistily rychlejší poskytování prostředků a rozšíření "netechnických" titulů (ekovýchova apod.).

MŽP zahájilo rozsáhlou komunikaci s obcemi a nově vzniklými kraji - především v souvislosti se zaváděním nových zákonů a přípravou regionálních a místních koncepcí. Rozšířila se také dříve váznoucí komunikace s ekologickými organizacemi. Na žádost jejich zástupců se konají pracovní setkání s ministrem ke konkrétním problémům - Plán odpadového hospodářství, pěstování geneticky modifikovaných organismů, Integrovaný registr znečištění, energetická politika atd. Ekologické organizace jsou zastoupeny v ministerských komisích, mohou připomínkovat návrhy zákonů i koncepčních dokumentů připravovaných ministerstvem. Zahájené "ozelenění" resortu přineslo kromě snížených dopadů na životní prostředí také úspory - odhadem 600.000 ročně v souvislosti se zavedením recyklovaného papíru, další prostředky se ušetří díky právě probíhajícímu zateplování budovy. Výrobci papíru i dodavatelé kancelářské techniky uznávají, že se zvyšuje zájem zákazníků o používání recyklovaného papíru. Ministerstvo již zaznamenalo první pozitivní odezvy a zájem ze strany některých dalších státních institucí, které hodlají jeho příkladu následovat.

Mění se také některé v minulosti oprávněně kritizované postupy MŽP. Nová směrnice o revitalizacích a navazující organizační opatření zabrání dosavadnímu občasnému neefektivnímu využívání těchto prostředků. Náměstek pro ochranu přírody dokončuje nová pravidla a koncepci národního parku Šumava a následné vyhlášení výběrového řízení na ředitele parku.

Nevýrazně ale důrazně

Chápu, že na některé čtenáře může výše uvedený výčet působit poněkud nudným a nevýrazným dojmem. Stejný pocit nejspíš postup ministerstva vyvolává u některých novinářů. Libor Ambrozek ani Vladimír Špidla skutečně "nevynikají" tak , jako jejich předchůdci. Široké a důkladné vyjednávání z principu nemůže být mediálně tak vděčné jako konfrontační postupy. Více věcnosti a otevřenější jednání však získává tématu ochrany životního prostředí větší respekt a nové spojence především ve veřejné správě. Věřím, že se tento přístup dlouhodobě zúročí. Politika je běh na dlouhou trať a o té ekologické to platí dvojnásob. Přitom by v ní mělo jít spíš o výsledek, než o viditelnost jejích protagonistů.

Vím, že ten výsledek budou mí bývalí kolegové z ekologického hodnotit přísně a nekompromisně. Vím také, že dokáží mnohem úspěšněji vyvolat veřejný zájem o řešení ekologických problémů - podle Vojtěcha Koteckého "dobře je prodat"- , než jakýkoliv úřad. Věřím, že také plně chápou, že MŽP a ekologické organizace mají odlišnou a vzájemně nezastupitelnou společenskou roli, kterou naplňují každý po svém. Právě tak, domnívám se, by to mělo být, abychom si při dlouhém běhu ke stejnému cíli vzájemně nepodráželi nohy.

Autor pracuje jako tajemník ministra životního prostředí

Článek vyšel v Literárních novinách č.31/2003.

Ambrozek mne velice zklamal - 4. 8. 2003 - Karel Vaníček Jsem velice zklamán chováním pana ministra Ambrozka. 1) Nejprve nám pan ministr lhal o Spolaně: TV NOVA, Na Vlastni oči, 27.8.2002, ŠUTA: Pane ministře, vy jste opravdu u toho v té ohradě u toho objektu A1420 neviděl vodu? Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/: Ne, ne, ne. Ale několikrát jsme se nad tím zatočili, ta voda to v podstatě obešla. (http://www.greenpeace.cz/release/03/030418.htm) 2) Pak nám pan ministr znovu lhal o Spolaně, tentokrát obhajoval přiděleníí několikamiliardové zakázky bez výběrového řízení: Libor Ambrozek, ministr životního prostředí ČR (KDU-ČSL): “...z veškerých posudků a doporučení vyplývá tato technologie jako jediná možná a dostupná...” (zdroj: dopis ministra 1. místopředsedovi FNM ČR z 8. 10. 2002 č.j. M/2814/2002) “...ukázalo se, že jiné technologie jsou jenom v laboratořích, to znamená, že nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti...” (Česká televize, Špona, 7. prosince 2002). Globální environmentální fond (GEF) spravovaný Světovou bankou společně se slovenskou vládou a rozvojovými agenturami OSN budou financovat sanaci slovenské firmy CHEMKO Strážské za využít jiné, konkurenční technologie, která podle Ambrozka neexistuje.(http://www.greenpeace.cz/release/03/030604.htm) 3) A ted si jel za peníze ČEZ a.s. do Karlových Varů, když jeho úřad více než půl roku neučinil nic proto, aby připravované energetická koncepce byl hned od počátku posuzování z hlediska životního prostředí (procedura SEA). ODPOVĚDĚT

Kritizujte, prosím, víc, ale věcně - 11. 8. 2003 - Daniel Vondrouš Pokusím se nejprve zareagovat na tři poznámky od pana Vaníčka. 1) V uvedeném případě skutečně pan ministr nemluvil pravdu (o lhaní je ovšem, jak víte, možné hovořit pouze v případě, kdy jde o úmysl). Sám svůj omyl vzápětí přiznal a uvedl na pravou míru. Nikdy se touto skutečností netajil - stačilo by tedy, kdybyste se o věc trochu více zajímal. 2) Správně uvádíte citaci týkající se alternativních technologií sanací: "nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti...". V Chemko Strážské se skutečně chystá ověření jedné z technologií pro Spolanu (ve Spolaně jde o sanaci dvou různých starých zátěží) ve větším rozsahu (zda je to srovnatelné, opravdu nevím). Zda a která metoda má lepší technické parametry a zda je dostatečně ověřena ovšem samozřejmě neposuzuje ministr. Upřímně řečeno dost bych se děsil toho, aby takovéto otázky posuzoval někdo jiný, než příslušní experti. Ambrozek si tedy pouze dovolil souhlasit s odborným posudkem, který se zdál být důvěryhodným. Na místě je tedy případně kritika výběru expertů - tu je ovšem třeba směřovat na odpovědný Fond národního majetku (FNM). Pokud vím, tak se žádné úplatky či odbornou neschopnost oněm expertům nepodařilo prokázat. Ke všemu ministr nemohl ani ovlivnit, zda nějaké výběrové řízení má či nemá být - tato kompetence v době rozhodnutí náležela opět výhradně FNM. Spor s FNM vede Greenpeace - sám jeho výsledek zatím neznám. 3) Třetí informaci už vyvrátily informace zveřejněné v tisku, takže jen telegraficky. Ambrozek skutečně nejel do Varů za peníze ČEZ. Narozdíl od - pravděpodobně všech - sponzory pozvaných politiků si svůj pobyt hradil sám. Druhý omyl vznikl pravděpodobně chybou nejmenované novinářky, která usoudila, že návrh energetické koncepce již projednala vláda - a napsala v tom smyslu článek. Pravda je, že v té době (červenec) nebyl návrh dokonce ani předložen. Tudíž nemohla být podle zákona požadována procedura SEA. MŽP tedy alespoň předem upozornilo MPO, že tuto proceduru bude samozřejmě požadovat. V současné době již SEA probíhá. Na návrh MŽP se členem tzv. SEA týmu stal i zástupce zvolený ekologickými organizacemi. Veřejná projednání budou probíhat na podzim. Vláda rozhodne o energetické politice pravděpodobně v lednu. Moje závěrečná poznámka patří druhému "přispěvateli do diskuse". Bez přímého kontaktu s aktivní veřejností, se brzy ocitne "mimo mísu" prakticky každý politik či státní úředník. Mou hlavní činností na MŽP je starat se o to, aby takový kontakt ministr Ambrozek měl. Proto o klíčových problémech, kterými se zabývají ekologické organizace, se (nejčastěji pochopitelně na jejich žádost) konají jejich schůzky přímo s ministrem. Moji přátelé a bývalí kolegové na nich stále vystupují věcně a přesvědčivě a ke svému názoru se vždy hlásí otevřeně. Prosím tajemného pana Marka P., aby se s nějakou z ekologických organizací spojil a jejím stylem argumentace se nechal inspirovat. Myslím to upřímně. Nevěcná kritika nemá žádný smysl, protože se jí nikdo - i při nejlepší vůli - nemůže zabývat. Vím, že na MŽP není úplně všechno přesně tak, jak bych si představoval, totéž si koneckonců určitě myslí i ministr. K ověření toho, zda a v čem dochází ke zlepšení nebo zhoršení, je věcná kritika nezbytně potřeba. ODPOVĚDĚT

Dane Vondrouši, piš méně, ale pravdu! - 12. 8. 2003 - Mirek Šuta Zcela chápu, že Dan Vondrouš hájí ministra, který je už léta jeho šéfem, ale nechápu, proč nepíše pravdu: Ad 1) Může Dan Vondoruš nebo ministr Ambrozek vysvětlit, jak mohl A. několikrát obletět dioxinový objekt Spolany zaplavený vodou a onu vodu nevidět ("několikrát jsme se nad tím zatočili, ta voda to v podstatě obešla")? Svůj názor bohužel pan ministr Ambrozek změnil ve chvíli, kdy mu nic jiného nezbylo, když Greenpeace zveřejnilo fotografie zaplavených dioxinových budov Spolany z vrtulníku, které usvědčovaly jak ministra Ambrozka, tak po jeho boku stojicího mluvčího Unipetrolu pana Zikmunda z nepravdy. Ad 2) Osobně jsem ministra Ambrozka i Dana Vondrouše informoval, že pro sanaci Spolany existují jiné vyzkoušené technologie. Např. konkurenční technologie GPCR firmy ECO LOGIC za léta komerčního provozu v Australii, USA a Kanadě zpracovala tisíce tun nebezpečných odpadů. MŽP si dokonce vyžádalo reference od této konkurenční firmy, které si Dan Vondrouš měl přečíst před tím, než začal svého šéfa nepravdivě omlouvat. Z čistým svědomí mohu tedy potvrdit, že výrok ministra Ambrozka “...ukázalo se, že jiné technologie jsou jenom v laboratořích, to znamená, že nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti...” je LEŽ, tedy vědomá nepravda. A ještě smutnější je, že to Dan Vondouš ví, protože i on dostal informace o jiných vyzkoušených technologiích. Ad 3) Je hodné politovaní, že bývalý aktivista Hnuti Duha a dnešní tajemník ministra není seznámen natolik s procese posuzovaní vlivu strategii na životní prostředí (SEA), aby věděl, že direktiva EU a vlastni metodika MZP doporučuje tzv. hodnocení ex-ante, tedy tedy souběžnou tvorbu koncepce a jeji průběžné posuzovaní a optimalizovaní. A je nepochybně pravda, že MŽP pro toto ex-ante hodnocení nevyvinulo žádnou aktivitu, ačkoli podle dospuných inforamcí k tomu bylo vyzváno dokonce několika nevládními organizacemi. Ad zbytek) Vzhledem k výše uvedenému mi nezbýva než uznat, že i druhý kritik Dana Vondrouše je patrně blízko pravdě. A nevím zda je horší se bát podepsat pod pravdivou kritiku nebo se klidně podepsat pod to, co neni pravda. ODPOVĚDĚT

Znovu prosím o věcnost - i Mirka - 18. 8. 2003 - Daniel Vondrouš Milý Mirku, pokusím se Ti v následujících řádcích dokázat, že se mýlíš, když mě - a nepřímo řadu dalších lidí - viníš ze lži. Chci věřit, že Tvé osobní přesvědčení ještě nedospělo do fáze, kdybys už přestal reagovat na věcné argumenty. 1) V prvním bodě jsem uvedl následující (doslovná citace): "V uvedeném případě skutečně pan ministr nemluvil pravdu (o lhaní je ovšem, jak víte, možné hovořit pouze v případě, kdy jde o úmysl). Sám svůj omyl vzápětí přiznal a uvedl na pravou míru. " Považuješ-li tento výrok za lživý, pak zřejmě proto, že podezíráš Ambrozka (a náměstkyni Tylovou, která jej provázela) z úmyslné lži. Já naopak věřím jejich vysvětlení - zveřejněnému např. redaktorem Feřtkem v Reflexu, že doprovod ze Spolany helikoptéru záměrně navedl tak, aby nebylo zaplavení ochranné zídky patrné. Uznávám, že je to tvrzení proti tvrzení a ani jeden z nás je nemůže doložit. Proto není možné vyvrátit Ti přesvědčení, že Ambrozek, Tylová a všichni, kdo jim uvěří - tedy např. Feřtek, moje maličkost apod. - jsme úmyslní lháři. Říkám úmyslní, protože jsem jasně v odpovědi zdůraznil, že ministr nemluvil pravdu o zatopení. Všichni uvedení, kromě Tebe se ovšem domnívají, že neúmyslně. 2) O jiných technologiích sanace jsi skutečně informoval, dokonce, tuším, i tiskovou zprávou. Znovu si ale, prosím, přečti, co jsem k tomu uvedl: "Zda a která metoda má lepší technické parametry a zda je dostatečně ověřena ovšem samozřejmě neposuzuje ministr. Upřímně řečeno dost bych se děsil toho, aby takovéto otázky posuzoval někdo jiný, než příslušní experti. Ambrozek si tedy pouze dovolil souhlasit s odborným posudkem, který se zdál být důvěryhodným. Na místě je tedy případně kritika výběru expertů - tu je ovšem třeba směřovat na odpovědný Fond národního majetku (FNM). Pokud vím, tak se žádné úplatky či odbornou neschopnost oněm expertům nepodařilo prokázat. Ke všemu ministr nemohl ani ovlivnit, zda nějaké výběrové řízení má či nemá být - tato kompetence v době rozhodnutí náležela opět výhradně FNM. Spor s FNM vede Greenpeace - sám jeho výsledek zatím neznám.". Ve své poznámce jsem přiznal, že samozřejmě věci nerozumím (a ministr také ne) natolik, abych si dovolil z fleku označit odborný posudek za lživý. Oceňuji, že v té věci vedete soudní spor s FNM, které si jej zadalo a také o podobě výběrového řízení rozhodlo. Výsledek zajímá asi nejen mě. Buď dá soud za pravdu Tobě nebo FNM. 3) Tohle jsem ale pochopil jinak. Pan Vaníček nemluvil o žádné SEA ex ante. Jinak bych samozřejmě musel potvrdit, co říkáš. Tedy, že kromě zákonem dané povinnosti existuje ještě nezávazné doporučení začít s posuzováním ve fázi přípravy koncepce tedy "ex ante". MŽP včas předem upozornilo MPO - zodpovědné za přípravu koncepce - na zákonnou povinnost posoudit energetickou politiku SEA procedurou. MPO ale tuto povinnost zpochybnilo a posouzení v první fázi zcela odmítlo. Po nějaké době zveřejnilo tzv. energetické scénáře - a opět bylo upozorněno, že tyto nelze považovat za návrh koncepce a že na koncepci je nutné uplatnit SEA. Posléze MŽP zaslalo MPO návrh rozšířené SEA procedury v délce zhruba jednoho roku, která by dokázala většinu prvků SEA ex ante účelně nahradit. Jak se dalo očekávat, MPO na tento návrh nepřistoupilo. Výsledkem další fáze úřednické "bitvy o SEA" tak pravděpodobně již nebude "dobrovolný nadstandard" - tedy SEA ex ante ani rozšířená SEA. Zákon však bude naplněn - do konce září má proběhnout posouzení nejméně tří variant koncepce - tedy varianty MPO, varianty MŽP a varianty ekologických nevládních organizací. Druhá jmenovaná (a podklady pro třetí) se nyní na MŽP dokončují. Poté proběhne standardní proces veřejného projednání, vypořádání připomínek a vydání stanoviska MŽP. Ve vládě se o variantách bude hlasovat na přelomu roku (pravděpodobně v lednu). Závěrem mi dovol osobní ujištění. I kdybys mi už přestal věřit, já Tobě nikoliv. Dál věřím, že svou práci děláš z upřímného přesvědčení a neviděl jsem žádný důkaz, který by mě přinutil o tom pochybovat. Opravdu se snažím pochybovat až na základě důkazů a nikoliv "preventivně". Všechny, kdo chodí na MŽP se "zaručenými informacemi" o tom, od koho všeho bereš peníze, proto automaticky posílám a budu nadále posílat tam, kam patří. ODPOVĚDĚT

Lhal ministr Ambrozek v Reflexu nebo v TV Nova? - 5. 9. 2003 - Miroslav Šuta Pan ministr Ambrozek nejprve uvedl pro TV NOVA na mou otazku: "Pane ministře, vy jste opravdu u toho v té ohradě u toho objektu A1420 neviděl vodu? - Ne, ne, ne. Ale několikrát jsme se nad tím zatočili, ta voda to v podstatě obešla. Vecer jsem mu poslali fotografie porizene z vrtulni Greenpeace kratce predtim, kde je videt, ze cely objekt obkruzuje vodni hladina. Jestlize ministr Ambroztek pote Reflexu tvrdil, ze "doprovod ze Spolany helikoptéru záměrně navedl tak, aby nebylo zaplavení ochranné zídky patrné." Pak se musim ptat, kdy vubec mluvil pravdu. 1) Nedriv to pry parkrat obletel dokola a nic nevidel, ackoli voda byla vsude kolem. 2) Pak to videl jen ze spatne strany, ackoli voda byla vsude kolem. 3) A ted dokonce podle Dana Vondoruse "nebylo zaplavení ochranné zídky patrné" ... jenze kolem objektu A 1420 nikdy zadna zidka nebyla. Tak co Dane, reknete nam nekdy pravdu, jak to bylo? Zda se Ti tato kritika dost konkretni nebo mam pokracovat? Mirek Suta ODPOVĚDĚT

Více soudnosti - 8. 9. 2003 - Daniel Vondrouš Polemika s Mirkem Šutou vyžaduje notnou dávku trpělivosti a opravdu silné nervy. Obávám se, že ničím nepodložená obvinění zbytečně shazují práci organizace, která si jinak své argumenty ověřuje pečlivě. Mirek zkoumá 2 výroky - jeden o tom, že voda objekt obešla a druhý o tom, že jeho zaplavení tudíž nebylo patrné. Snažit se dostat je navzájem do rozporu, chce skutečně zvýšenou dávku fantazie anebo sníženou dávku soudnosti. Po větší přesnost (anebo zmatek, jak pro koho) uvádím přesnou citaci z ČTK, kterou jsem si dnes k tomu účelu stáhl a která popisuje situaci ve chvíli, kdy Mirek už možná informoval média, ale ještě ne ministra, nebo stihl obojí, ale zpravodaj ještě neměl ministrovu reakci: „KLADNO/NERATOVICE (okres Mělník) 17. srpna (ČTK):… Šuta dnes uvedl, že jedna z těchto budov byla před povodní kryta jen plechovým plotem a pytli písku. Vzhledem k rozsahu záplavy a z leteckých snímků nabyl dojmu, že voda pronikla do objektu. Představitelé Spolany i ministr životního prostředí Libor Ambrozek po čtvrteční návštěvě podniku uvedli, že voda se dostala pouze k jednomu zamořenému objektu, chráněnému betonovou zídkou. Podle nich sice voda pronikla i za zídku, ale nemohla se už vyplavit zpět. Druhý objekt, chráněný jen provizorním ochranným valem, podle nich voda nezasáhla.“ Jasný fakt je (i Mirek Šuta jej potvrzuje), že Greenpeace provedlo nezávislé pozorování a mnoho hodin po briefingu seznámilo ministra s jeho výsledky. On pak svůj oficiální postoj na základě nových skutečností opravil. Následné Mirkovo obvinění, že ministr Ambrozek a jeho náměstkyně Eva Tylová na briefingu záměrně lhali, je už čistou spekulací. Osobně jsem v danou chvíli nebyl ani u Spolany, ani v republice. Proto mohu vycházet pouze ze zpráv pana ministra, paní Tylové, Mirka Šuty a třeba ČTK. Z žádného z těchto zdrojů jsem se nedozvěděl nic, co by k takové spekulaci mohlo opravňovat - ani Mirek Šuta nic takového neuvádí. Informace o údajném nezaplavení ochranné zídky – přesněji spíše valu sestaveného narychlo z pytlů kolem A 1420 – a ovšem také zdi, kterou postavila Spolana kolem druhého z objektů – A 1030, vím od ředitelky inspekce, která potvrzovala ministrovo vyjádření. Pokud k výše uvedeným faktům dodáš, Mirku, alespoň jeden, který by Tě opravňoval k nějaké spekulaci o nečestném a nesportovním jednání MŽP, budu z Tebou na toto téma dále diskutovat. V opačném případě bych se rád věnoval smysluplnější práci. ODPOVĚDĚT

Uz chapu proc pan Vondrous reaguje tak podrazdene - 18. 9. 2003 - Karel Vanicek Pane Suto, dekuji za vysvetleni. Dovolil jsem do sveho prispevku pouzit citaci z tiskovych zprav Greenpeace a jsem rad, ze jsem tim neztrapnil sebe, ale ze se jako lhar vybarvil nejen ministr Amnrozek, ale i jeho tajemnik. ODPOVĚDĚT

Pan Vondrouš asi ztratil chuť (a schopnost?) kriticky myslet - 7. 8. 2003 - Marek P. Je mi velmi líto, že pan Vondrouš už za tak krátkou dobu v politice ztratil chuť nebo dokonce schopnost kriticky myslet. Už patrně umí jen adorovat svého chlebodárce a patrona - jeho veličenstvo Ministra. Ach jo ... doufam, že tak žalostně nedopadnou i další aktivisté DUHY, Greenpeace, Dětí Země a jiných užitečných organizací. ODPOVĚDĚT

Jenom propaganda... - 1. 9. 2003 - Jsan Fousek ... zadna seriozni analyza. Ale da se to cekat o cloveka existencne zavisleho na tom, o kom autor peje ody? Asi ne. ODPOVĚDĚT

Ambrozek selhal i na Sumave - 2. 9. 2003 - Petr Vesely Je mi velice lito, ze pan Ambrozek nas co by opoyicni politik ohlupoval tim, ze kritizoval devastaci Sumavy pane Zlabkem a s nim spolenymi drevarskzmi spolecnostmi, ale sam proti kaceni nezasahl. Podle meho je pan Ambrozek uplne zklamal. Skoda. ODPOVĚDĚT

Ministr zasáhl na Šumavě - více informací na https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=145350istu - 3. 9. 2003 - Daniel Vondrouš Vážený pane Veselý, shodou okolností v den, kdy jste posílal svůj mail. Zveřejnilo MŽP zamýšlený postup na Šumavě. Shodný názor ministra, většiny expertů i ekologických aktivistů je dlouhodobě znám. Proces změny rozhodnutí nižší instance (která kácení povolila) má však přesná pravidla. Územní odbor MŽP může toto rozhodnutí změnit výhradně na základě odvolání a nesmí přitom vynechat zákonem dané lhůty ani možnost rozporovat svůj návrh změny jinými účastníky řízení. V krátkém mezidobí kdy MŽP proti rozhodnutí o kácení zasáhnout podle zákona nesmělo, měla blokáda zásadní význam pro uhájení možnosti prosadit ministerstvem navrhované řešení. Více informací najdete na https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=145350 Daniel Vondrouš tajemník ministra životního prostředí ODPOVĚDĚT

K cemu je ministr, kdy musi situaci zachanovat blokady - 4. 9. 2003 - Kamil MAm vaznou pochybnost o smyslu pusoeni pana Ambrozka ve funkci, kdyz za nej musi resit bohadnici z HNUTI DUHA. Asi by jim mel pan minstr odevzdat svuj vysoky poslanecky plat, protoze prirodu chrani misot nej. A kdy se pan Ambrozek uraci zmenit vedeni parku? Prpada mi jako ten smutny kral s Pysne princezny, ktery misto propusteni vezne mu do cely prinesl pilnik .... ODPOVĚDĚT

Proc Ambrozek davno nevymenil vedeni parku? - 18. 9. 2003 - Karel Vanicek Kdyby se pan Ambrozek nebal odvolat zkorumpovane a s drevarskou lobby prorostle vedeni narodni parku, nemusela se blokada vubec konat. Jenze pro Ambrozka je dulezitejsi stat se predsedou lidovcu nez starat se poradne o svuj resort. Rok neresena situace na Sumave je velkou Ambrozkovou ostudou! ODPOVĚDĚT

Podrobná historie dioxinů ve Spolaně na Ekolistu - 12. 9. 2003 - Daniel Vondrouš Ekolist zveřejnil podrobnou historii vzniku dioxinového zamoření ve Spolaně - i jednotlivých kroků k jeho sanaci na adrese https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=146050 Pro diskusi na toto téma je užitečné se s uvedenými daty a fakty seznámit. Článek neobsahuje žádná hodnocení ani názory - jen holá fakta. ODPOVĚDĚT

FNM i MŽP blufovali o miliardové zakázce na sanaci Spolany - 15. 9. 2003 - Greenpeace CR Technologie doporučená OSN a Světovou bankou podle českých úřadů “neexistuje” Praha, 4. června 2003 - Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ředitel ekologické sekce Fondu národní majetku Jaroslav Vítek nepravdivě zdůvodňovali přidělení miliardové zakázky na sanaci dioxinů ve Spolaně bez výběrového řízení (1). FNM a MŽP tvrdily, že zakázka byla přidělena firmě SITA Bohemia proto, že disponuje jedinou dostupnou technologií k likvidaci dioxinů. Greenpeace však obdrželo dokument potvrzující, že Globální environmentální fond (GEF) spravovaný Světovou bankou společně se slovenskou vládou a rozvojovými agenturami OSN budou financovat sanaci slovenské firmy CHEMKO Strážské za využít jiné, konkurenční technologie (2). “Slovenská vláda, Světová banka a rozvojové agentury OSN svým rozhodnutím de fakto potvrdily, že ministr Ambrozek i ředitel Vítek mystifikovali veřejnost svými argumenty, jimiž ospravedlnili přidělení miliardové zakázky firmě SITA Bohemia. V krátké době proto doplníme naše předchozí trestní oznámení a podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,” uvedl toxický expert Greenpeace Miroslav Šuta. Greenpeace už déle než rok varuje, že Fond národního majetku zatajováním informací o starých ekologických zátěží a výběrových řízeních na jejich sanaci otevírá dveře korupci. Greenpeace podalo na FNM postupně žalobu pro zatajování informací (3), podnět antimonopolnímu úřadu pro narušování hospodářské soutěže (4) a nakonec trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (5). “Vláda musí zrušit nepřijatelnou praxi udělovaní obrovských veřejných zakázek bez výběrových řízení ještě před naším vstupem do Evropské unie,” uvedl Jan Haverkamp, ředitel kampaní Greenpeace ČR. Greenpeace dlouhodobě usiluje o zabezpečení toxického zamoření Spolany před úniky toxických látek a o bezpečné vyčištění zamořených pozemků a budov. Při povodni v srpnu 2002 z areálu Spolany do Labe unikly tisíce tun chemických látek. Greenpeace prokázalo v blízkosti Spolany vysoké koncentrace dioxinů, které mnohonásobně překročily limity EU. Další informace: MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky mobil: 0603/443 140, tel.: 02/2431 9667, fax: 02/3333 2289 e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR mobil: 603 414 739 e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org Internet: http://www.greenpeace.cz/agentorange Poznámky pro editory: (1) Jaroslav Vítek, ředitel ekologické sekce FNM: “Jediná ověřená, v praxi ověřená technologie, je právě BCD.” (Zdroj: BBC, Dobré ráno s BBC, 17. října 2002) Libor Ambrozek, ministr životního prostředí ČR (KDU-ČSL): “...z veškerých posudků a doporučení vyplývá tato technologie jako jediná možná a dostupná...” (zdroj: dopis ministra 1. místopředsedovi FNM ČR z 8. 10. 2002 č.j. M/2814/2002) “...ukázalo se, že jiné technologie jsou jenom v laboratořích, to znamená, že nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti...” (Česká televize, Špona, 7. prosince 2002) (2) Řídící výbor Globálního environmentálního fondu (GEF) spravovaného Světovou bankou rozhodl o podpoře projektu likvidace nebezpečných odpadů z Chemka Strážské pomocí nespalovací destrukční technologie GPCR sumou 10 milionů dolarů. Celkové náklady na sanaci jsou odhadovány na více než 20 milionů dolarů. Zbývající částka bude financována státem, soukromým kapitálem, programy OSN (UNDP a UNIDO) a nevládními organizacemi. (3) FNM má k dispozici informace o zamoření Spolany od roku 1992 a v roce 1994 se Spolanou podepsal smlouvu o financování sanace. FNM odmítl Greenpeace zpřístupnit informace o smlouvách a výběrových řízeních týkající se likvidace dioxinového zamoření s odůvodněním, že se údajně ani jeden ze zákonů o právu na informace na fond nevztahuje. Greenpeace zažalovalo FNM za porušení těchto zákonů u Městského soudu v Praze. Více tiskové zprávy Greenpeace z 2. dubna a 16. září 2002: http://www.greenpeace.cz/release/02/020402.htm http://www.greenpeace.cz/release/02/020916.htm (4) Viz. tisková zpráva Greenpeace: “Rozhodnutí FNM o sanaci dioxinů musí přezkoumat antimonopolní úřad”, ze dne 4. listopadu 2002: http://www.greenpeace.cz/release/02/021104.htm (5) Dne 7. listopadu 2002 podalo Greenpeace trestní oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze kvůli zakázce na sanaci dioxinového znečištění ve Spolaně udělené bez výběrového řízení firmě SITA Bohemia. Podle Greenpeace tak mohl být spáchán trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku ve smyslu paragrafu 255 trestního zákona. Více v TZ: “Zakázku FNM na sanaci dioxinů bude řešit policie”, ze dne 4. listopadu 2002: http://www.greenpeace.cz/release/02/021107.htm ODPOVĚDĚT

Ekolist: Pouze FNM vybírá dodavatele a způsob likvidace dioxinu - 16. 9. 2003 - Daniel Vondrouš Citace z článku "Příběh dioxinu ve Spolaně" zveřejněném v Ekolistu: "Řešení obdobných problémů vzniklých před rokem 1989 hradí stát prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM). Od roku 2001 si na základě společné směrnice ministerstva životního prostředí (MŽP) a FNM fond sám vybírá i dodavatele a způsob likvidace. Na podzim roku 2001 vstoupili do opuštěných budov průzkumníci Aquatestu, aby pro fond připravili analýzu rizika, dokument mapující problém a navrhující řešení (z části vycházel i z realizační studie připravené v roce 1992 konsorciem firem, jehož byl Aquatest členem). Tento dokument měl být nezbytným podkladem pro Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která stanovuje podmínky ozdravných prací. Poznatky byly alarmující a navrhovaných řešení celá řada. Dají se rozdělit do dvou množin. Množina první: odstranit nejhůř zasažené materiály (technologii, vnitřní vybavení, omítky). Z nich potom odstranit jedovaté sloučeniny nebo je zalít do betonu. Zbytek odvézt na skládku. Množina druhá: předpokládat, že nebezpečně kontaminované je vše včetně zeminy kolem a pod budovami a samotné konstrukce budov. Kromě zalití nebezpečných materiálů betonem navrhoval Aquatest spálení ve speciální spalovně nebo chemický rozklad pomocí tzv. metody BCD. Navrhovaný postup řešení byl ale popsán velmi stručně, a proto využil FNM nabídky amerického grantu a zadal obsáhlejší zpracování formou studie proveditelnosti americké firmě Resource Applications (RAI). Do temných chodeb opět vkročili muži ve skafandrech a opět odebrali vzorky. Ty zpracovávala společnost EcoChem. Zprávy byly ještě horší - sama konstrukce budov (beton a cihly) je zasažena dioxinem a chlorovanými uhlovodíky (lindan a hexachlorbenzen - ty přitom Spolana vědomě vyráběla ke komerčním účelům) v takové míře, že zákon neumožňuje uložení takového materiálu na žádnou skládku v ČR. Navíc hodnoty koncentrace dioxinů uvnitř budov se řadí k nejvyšším naměřeným na světě. Je nutné tedy zlikvidovat vše. Celkem víc než 32 tisíc tun. Vzhledem k tomu, že suť, která vznikne demolicí budov, bude tvořit převážnou většinu materiálu k dekontaminaci, toto doporučení zcela zásadním způsobem ovlivnilo cenu zakázky. Americká RAI vybrala pro drtivou většinu kontaminovaného materiálu tři řešení: spálení mimo Spolanu, postavení speciální spalovny v areálu Spolany a chemický rozklad metodou BCD. Jako nejvhodnější (nejbezpečnější i nejlevnější) doporučila v lednu 2002 metodu BCD. Celá sanace má přibližně stát 2,8 miliardy Kč. BCD a ti druzí Metodu BCD vyvinuli tři pracovníci Agentury USA pro životní prostředí (EPA) v roce 1989. Dva roky nato byla ve Spojených státech úspěšně využita k sanaci víc než 40 tisíc tun zamořené zeminy. Licenci k jejímu využití prodává americká firma BCD Group (vlastněná třemi vynálezci metody) a využívá se po celém světě. Projekty objemem srovnatelné se Spolanou byly realizovány čtyři, z toho jeden běží v současnosti v Německu. Komerční úspěch BCD metody vedl k vývoji konkurenčních metod. Z nich jediná metoda GPCR získala významnější komerční zakázku: likvidaci 2000 tun kontaminovaného materiálu v západní Austrálii. Během pěti let se s úkolem vypořádala a její dodavatel, kanadská EcoLogic, čeká na další příležitost, které se jí možná dostane na Slovensku v Chemku Strážské. Další metody jsou metoda solvatovaných elektronů v roztoku amoniaku (SET), použitá zatím pouze v testovacím provozu a v jedné jednotce o kapacitě 10 tun denně, a DMCR, o níž ale sám německý dodavatel prohlašuje, že byla realizována pouze v menších pilotních projektech a že hledá partnera k jejímu ozkoušení v komerčním provozu." ODPOVĚDĚT

Pane Vondrousi, to nikterak nepopira selhani ministra Ambrozka - 18. 9. 2003 - Karel Vanicek ODPOVĚDĚT

FNM otevírá dveře korupci - 16. 9. 2003 - ze Sedmé generace FNM otevírá dveře korupci Na jaře ministerstvo životního prostředí a FNM začaly konečně vybírat metodu, kterou by dioxinové zamoření mělo být zlikvidováno. Ministr Kužvart odhadl, že odstranění dioxinů ve Spolaně bude stát 2,75 miliardy korun. FNM však v rozporu se zákonem odmítá zveřejnit jakékoli informace, jež se této problematiky týkají. Fond tají smlouvu o financovaní likvidace zamoření, ale i tzv. studii proveditelnosti zpracovanou americkou firmou RAI. Tají též odborné posudky, na základě kterých se mají na sanaci zamoření ve Spolaně vynaložit miliardy korun. A tají dokonce i jména odborníků, kteří posudky pro výběr sanační metody zpracovali. Sanace zamoření dioxiny a rtutí má přitom stát až čtyři miliardy korun. Veřejnost má bezpochyby právo vědět, za jakých okolností bude tak vysoká veřejná zakázka přidělena. Proto Greenpeace počátkem září podalo na FNM žalobu u Městského soudu v Praze. Poté co nový ministr ŽP Libor Ambrozek nahradil náměstkyni Evu Tylovou paní Ivanou Jiráskovou, dalo MŽP ČR bohužel zelenou tomu, aby FNM udělil zakázku za téměř tři miliardy korun bez výběrového řízení. Přitom fond i ministerstvo byly ze strany Greenpeace upozorněni na existenci přinejmenším tří kvalitních, komerčně dostupných a vyzkoušených destrukčních technologií. OSN i pro zakázky stokrát menší, například na Slovensku či Filipínách, vybírá z více technologií. Zatajování informací ze strany FNM společně s personálními změnami na MŽP a přidělením zakázky v hodnotě téměř sto milionů eur bez výběrového řízení vyvolávají obavy, zda se nejedná o klientelismus a o otvírání dveří korupci. Naskýtají se otázky: Je náhoda, že o gigantické zakázce bylo rozhodnuto několik dní po vyhození náměstkyně Tylové a pár dnů před volbou nového vedení FNM parlamentem? Jak bude hodnotit udělovaní miliardových zakázek předem určenému zájemci Evropská komise, která věnuje mimořádnou pozornost problému korupce v České republice? Celý článek je k dispozici na http://www.sedmagenerace.cz/10_02/10suta.html ODPOVĚDĚT

Fakta o zakázce FNM na likvidaci dioxinů ve Spolaně - 16. 9. 2003 - z Ekolistu Hon na vetřelce Řešení obdobných problémů vzniklých před rokem 1989 hradí stát prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM). Od roku 2001 si na základě společné směrnice ministerstva životního prostředí (MŽP) a FNM fond sám vybírá i dodavatele a způsob likvidace. Na podzim roku 2001 vstoupili do opuštěných budov průzkumníci Aquatestu, aby pro fond připravili analýzu rizika, dokument mapující problém a navrhující řešení (z části vycházel i z realizační studie připravené v roce 1992 konsorciem firem, jehož byl Aquatest členem). Tento dokument měl být nezbytným podkladem pro Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která stanovuje podmínky ozdravných prací. Poznatky byly alarmující a navrhovaných řešení celá řada. Dají se rozdělit do dvou množin. Množina první: odstranit nejhůř zasažené materiály (technologii, vnitřní vybavení, omítky). Z nich potom odstranit jedovaté sloučeniny nebo je zalít do betonu. Zbytek odvézt na skládku. Množina druhá: předpokládat, že nebezpečně kontaminované je vše včetně zeminy kolem a pod budovami a samotné konstrukce budov. Kromě zalití nebezpečných materiálů betonem navrhoval Aquatest spálení ve speciální spalovně nebo chemický rozklad pomocí tzv. metody BCD. Navrhovaný postup řešení byl ale popsán velmi stručně, a proto využil FNM nabídky amerického grantu a zadal obsáhlejší zpracování formou studie proveditelnosti americké firmě Resource Applications (RAI). Do temných chodeb opět vkročili muži ve skafandrech a opět odebrali vzorky. Ty zpracovávala společnost EcoChem. Zprávy byly ještě horší - sama konstrukce budov (beton a cihly) je zasažena dioxinem a chlorovanými uhlovodíky (lindan a hexachlorbenzen - ty přitom Spolana vědomě vyráběla ke komerčním účelům) v takové míře, že zákon neumožňuje uložení takového materiálu na žádnou skládku v ČR. Navíc hodnoty koncentrace dioxinů uvnitř budov se řadí k nejvyšším naměřeným na světě. Je nutné tedy zlikvidovat vše. Celkem víc než 32 tisíc tun. Vzhledem k tomu, že suť, která vznikne demolicí budov, bude tvořit převážnou většinu materiálu k dekontaminaci, toto doporučení zcela zásadním způsobem ovlivnilo cenu zakázky. Americká RAI vybrala pro drtivou většinu kontaminovaného materiálu tři řešení: spálení mimo Spolanu, postavení speciální spalovny v areálu Spolany a chemický rozklad metodou BCD. Jako nejvhodnější (nejbezpečnější i nejlevnější) doporučila v lednu 2002 metodu BCD. Celá sanace má přibližně stát 2,8 miliardy Kč. BCD a ti druzí Metodu BCD vyvinuli tři pracovníci Agentury USA pro životní prostředí (EPA) v roce 1989. Dva roky nato byla ve Spojených státech úspěšně využita k sanaci víc než 40 tisíc tun zamořené zeminy. Licenci k jejímu využití prodává americká firma BCD Group (vlastněná třemi vynálezci metody) a využívá se po celém světě. Projekty objemem srovnatelné se Spolanou byly realizovány čtyři, z toho jeden běží v současnosti v Německu. Komerční úspěch BCD metody vedl k vývoji konkurenčních metod. Z nich jediná metoda GPCR získala významnější komerční zakázku: likvidaci 2000 tun kontaminovaného materiálu v západní Austrálii. Během pěti let se s úkolem vypořádala a její dodavatel, kanadská EcoLogic, čeká na další příležitost, které se jí možná dostane na Slovensku v Chemku Strážské. Další metody jsou metoda solvatovaných elektronů v roztoku amoniaku (SET), použitá zatím pouze v testovacím provozu a v jedné jednotce o kapacitě 10 tun denně, a DMCR, o níž ale sám německý dodavatel prohlašuje, že byla realizována pouze v menších pilotních projektech a že hledá partnera k jejímu ozkoušení v komerčním provozu. Podpora a krach Základním cílem americké vládní agentury, která zaplatila průzkum a studii RAI, je podpora amerického vývozu. Pravděpodobně proto jsou všichni dodavatelé navrhovaní ve studii z USA. Navrženým dodavatelem klíčové technologie BCD je korporace IT Group, jejíž dceřinná společnost Enterra jediná vlastnila potřebnou licenci pro střední Evropu. FNM tedy v únoru roku 2002 předběžně oslovil BCD Group a Enterru sídlící v Austrálii, do cesty dalším jednáním se ale postavil krach. Vlna pádů velkých amerických korporací smetla i IT Group. Licenci pro Evropu získala středně velká firma z Velké Británie Thermal and Chemical Soil Remediation (TCSR). Po březnovém jednání zástupců FNM a TCSR se angličtí inženýři zarazili. Rozsah znečištění a tím pádem požadované záruky a pojištění byly takové, že se museli spojit s velkou firmou s odpovídajícím finančním a pojistným krytím. Tou se stala francouzská korporace SUEZ se sídlem v Paříži. Její dceřinná společnost SITA Bohemia společně s inženýry z TCSR pak nabídla fondu odpovídající kapacity i pojistné krytí. Zástupce SITA Bohemia při vysvětlování principu sanace. Foto: Jan Stejskal/EkoList Sanace na neostro "Papírová" příprava mezitím v Čechách pokračovala. Na jaře 2002 byly odborníky z VŠCHT vypracovány posudky na studii proveditelnosti a proběhlo oponentní řízení, kterého se zúčastnili zástupci FNM, Spolany, MŽP, ČIŽP, Unipetrolu, OHS Mělník a MěÚ Neratovice. Všichni přítomní usoudili, že je nutné vypracovat aktualizovanou analýzu rizik, která bude vycházet z uvedené studie. Tento závěrečný a nezbytný podklad pro rozhodnutí ČIŽP vypracoval hydrogeolog Radomír Muzikář. I jeho studie doporučuje metodu BCD. Na závěrečném oponentním řízení 6. června 2002 se přítomní shodli, že aktualizovaná analýza rizika je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ČIŽP, a doporučili maximálně urychlit další postup. V zápise se objevila formulace, která upřesnila, že rozhodnutí ČIŽP nebude předjímat zvolenou metodu. Tehdejší náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová, která se řízení zúčastnila, k tomu EkoListu řekla, že ji překvapilo, že zástupci ČIŽP už počítali s tím, že rozhodnutí bude "natvrdo" obsahovat metodu BCD. "To není běžná praxe," řekla Tylová a zdůraznila, že má dobrou zkušenost s výběrovými řízeními, jichž se účastní víc zájemců, neboť se tak může podařit snížit cenu dodávky. Proto navrhla prozkoumat další metody chemického rozkladu a ještě v červnu MŽP poslalo na FNM stručný popis metod GPCR a DMCR. Obě metody byly vzápětí odmítnuty jak posudky Mečislava Kuraše a Petra Buryana z VŠCHT, tak rozhořčeným stanoviskem firmy RAI, jež argumentovala tím, že dostala za úkol posuzovat řešení, která jsou komerčně ozkoušená na projektech druhu a rozsahu plánované sanace ve Spolaně, a bez změny zadání se odmítla uvedenými metodami dále zabývat. Na zvážení alternativních metod, především GPCR, trvá Greenpeace. Podle něj by výsledná cena při konkurenci více firem byla nižší. Postup fondu navíc podle aktivistů budí pochybnosti a obavy z korupce. Greenpeace už podal na FNM a jeho představitele několik žalob. Domáhá se poskytnutí podrobných informací o podkladech rozhodování FNM a obviňuje jeho představitele z porušení povinností při správě majetku. Začátkem září 2002 ČIŽP rozhodla o provedení pilotního projektu (zkušební likvidace minimálně 1 tuny různého materiálu) a určila cílové hodnoty, jichž je nutné dosáhnout. V prosinci 2003 provede vyhodnocení a pak ČIŽP a FNM rozhodnou o dalším postupu. V polovině října 2002 (po schválení MŽP, za něž je podepsala už nová náměstkyně ministra Ivana Jirásková) vyzval FNM firmu SITA k oficiálnímu předložení nabídky na realizaci pilotního projektu. Začátkem srpna 2003 byla technologie pro projekt zkolaudována. Proti plánu na zahájení pilotního projektu protestoval už od podzimu roku 2002 Greenpeace, který požadoval, aby byl pilotní projekt podroben posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), čímž by měla možnost se k němu vyjádřit i veřejnost. Na dotaz Spolany, zda je povinna projekt studii EIA podrobit, odpovědělo MŽP, že nikoliv. Pokud budou všechny vzorky, produkty a meziprodukty vráceny zpět do objektu, zákon studii nevyžaduje. Matka příroda je potvora Vyčistí "zázračná" BCD jedno z nejzamořenějších míst na světě? Snad. Bude hodně záležet i na podrobném monitoringu, ani po 13 letech používání totiž nejspíš přesně nevíme (nebo to vynálezci a držitelé patentu přesně vědí?), co se v reaktoru BCD děje. Nejde o nic výjimečného, chemičtí inženýři si poměrně často nejsou jisti, jaké všechny reakce v procesu probíhají a co vše za látky vzniká. Ostatně tímto problémem celý příběh začal. V případě BCD nelze vyloučit tvorbu vysokomolekulárních sloučenin, které jistě nebudou zdraví prospěšné. Proto pilotní projekt a proto pečlivý monitoring. Ten bude provádět firma CZ BIJO. V prosinci uvidíme. Jak řekl šéf ekologické sekce FNM Jaroslav Vítek: "Když se BCD neosvědčí, budovy zakonzervujeme a počkáme na další technologický vývoj. Použijeme ale jen ekonomicky a provozně odzkoušené metody. FNM nebude z peněz daňových poplatníků platit výzkum a vývoj." Celý článek "Příběh dioxinu ve Spolaně" je k dispozici na https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=146050 ODPOVĚDĚT

Vyhodil Ambrozek Tylovou kvuli kseftu pro SITU ve Spolane? - 18. 9. 2003 - Karel Vanicek Cele to na me dela dojem, ze Ambrozek proto, aby mohl doporucit SITU a technologii BCD jako jedinou vhodnou nevahal vyhodit svou namestkyni Tylovou, ktera s timhle podivnym kseftem asi nesouhlasila. Inu "silny zaludek" pan Ambrozka i pana Vondrouse se tu ukazuji v plne nahote. ODPOVĚDĚT