Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - lidská práva
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Kosovo neexistuje ve vakuu - co sousedé očekávají od nezávislosti?

9. 11. 2007 - Kateřina Manová

-foto-
-foto-
Více než měsíc nás dělí od dlouho očekávaného okamžiku, kdy autonomní provincie Kosovo oficiálně vyhlásí samostatnost na Srbsku. 10. prosinec je vskutku symbolické datum. Nejen že byla před 59 lety podepsána Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, ale zároveň je tento den i mezinárodním dnem lidských práv. Jakoby Kosovo doufalo, že toto magické datum zažene vše zlé.

Od února 2007, kdy vyslanec Spojených národů Martti Ahtisaari představil plán budoucího uspořádání Kosova, ve kterém údajně srbské menšině garantoval rozsáhlá práva, se stalo toto téma velmi konkrétním. Velmi zajímavý je i fakt, že právě v těchto týdnech načasovala EU rozhovory se Srbskem, týkajících se budoucího rozšíření. Že by za měsíc toto mohlo hrát roli při přesvědčování Srbska, aby se Kosova vzdalo?

Na konci října jsem pobývala u blízkých sousedů Kosova – na jihu Černé hory a na severu Albánie. Zajímala mne atmosféra u těchto sousedů, názor na současnou situaci, případně jestli se objevují obavy z vojenského konfliktu, protože Srbsko se stále nechce za žádnou cenu vzdát své svrchovanosti. Můj kamarád Ivan, černohorský historik si koupil novou mapu regionu a ukázal na Kosovo. „Podívej, už mají normální hranice – i mezi Srbskem – „ovo je gotovy stvár“ (je to hotová věc). „Válka nebude“ řekl mi. „Rusko se chce cítit po dlouhé době mocné a proto vzalo za vděk Srbskem, aby demonstrovalo svou sílu proti Americe. Jsou to jen takové virtuální manévry.“

V současné době stále ještě žije na severu Kosova přibližně 100 tisíc etnických Srbů. Srbské enklávy jsou chráněny mírotvorci NATO a pohyb kromě chráněné zóny pro Srby znamená ohrožení života. Smutně proslulým městem je Kosovská Mitrovica, etnicky rozdělené město se dvěma centry a mostem přes řeku Ibar, který mohou přejít bez problémů jen humanitární organizace a mírotvorci. Je nutné stále předkládat doklady při vstupu do etnicky albánského území. Nenávist mezi těmito dvěma etniky je nepopsatelná, také je dosti pravděpodobné, že po nabytí nezávislosti budou etničtí Srbové odsunuti. Pokud se tedy nějakým zázrakem nezačnou tato dvě etnika úderem 10. 12. 2007 respektovat. Vojáci KFOR slibují, že ochrání před všemi projevy násilí, ale to, že etnickým Srbům nebude v nezávislém Kosovu lehko, je více než jasné.

Sousedé se samozřejmě obávají exodu Srbů. Z reakcí na moje otázky by Černohorci i Albánci rádi viděli Kosovo nezávislé. „Kosováry“ sousedé v regionu, nemají právě v oblibě. Představují si velmi zranitelné vydrancované území, jehož lidé budou snadno manipulovatelní, ať již kapitálem, či náboženstvím. Ano, jedním z důvodů je to, že je Kosovo nejchudším regionem na Balkáně, což s sebou nese i jisté problémy. Kosované již několik let žijí v humanitární pasti – dostávají dotace od Srbska, aby prý nedělali problémy, od EU, UN, aby měli co jíst a od Saudské Arábie, aby byli dobří muslimové. Dotace na etnické Srby poněkud zapomínají. V současné době ekonomika vlastně nefunguje, oficiálně administruje provincii UN, ale neoficiálně vše kontroluje mafie a co je velmi vážné - sílí ortodoxní muslimské hnutí.

Muslimové v Černé hoře se obávají už tak rostoucího ortodoxního muslimského vlivu v regionu. Muhamed mi popisuje Ulcinj před 10 lety. „Rozhlédni se po ulici co vidíš teď? Toliko muškarci (jen muži). Před deseti lety tu chodily holky – muslimky spolu do restaurace, bavit se. Dneska ne. Mění se to tu. I přesto, že jsem muslim, nelíbí se mi to.“

Je otázkou, zda nezávislost Kosova do budoucna stabilizuje region, ale co se stane bezprostředně po vyhlášení nezávislosti, zůstává nevyřčeno. Většina lidí se bojí formulovat slova válka, občanská válka, násilný odsun. V Černé hoře se žertuje o Srbsku, že se za chvíli skládat jen z Bělehradu a okolí. Vojvodina si chvíli počká, až se uklidní situace kolem Kosova a začne uvažovat o nezávislosti také. A jsou ještě další provincie, které o oddělení od Srbska dlouhodobě diskutují. V současné době podporovaný trend separatismu jde proti proklamovaným trendům 21. století - multikulturalismu, toleranci a diplomacii, vznikají malé národní státy, což do budoucna může mít velmi negativní vliv na politickou mapu Evropy.

Autorka Kateřina Manová, pravidelně navštěvuje regiony Kosova, Černé Hory, Srbska, Albánie a Makedonie, hovoří Srbsky.

- 29. 11. 2007 - voják

Myslím že by srbové neměli Kosovo opouštět uplně.Mnělo by se i za cenu války rozdělit

ODPOVĚDĚT


Protestní akce - 16. 4. 2008 - Ladislav Gábor

Demonstrace proti uznání samostatnosti Kosova a Metohie dne 11. 4. 2008

V pátek 11. 4. v 16 hodin se v Praze na Palackého náměstí opět konala demonstrace proti uznání samostatnosti srbského kraje Kosova a Metohie. Demonstrace se zúčastnilo asi 30 občanů. Na demonstraci promluvil člen petičního výboru (jeden ze sedmi statečných) ing. Milan Jaša a po něm vystoupil Jaroslav Foldyna.

Zde je přepis záznamu vystoupení Milana Jaši: „Vážení přátelé a příznivci, vítám vás tady na naší opakované demonstraci … a na úvod bych jako klasicky pro změnu přečetl text petice, kvůli které se tady setkáváme. Takže je to petice Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, vyjadřující nesouhlas s případným uznáním jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova Českou republikou“.

Dále ing. Jaša přečetl text petice. Text petice je veřejnosti dobře znám, takže z jejího obsahu vyjímám pouze několik pasáží: „My, signatáři této petice, se obracíme na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, protože se vyslovujeme proti jakékoli formě odluky srbské provincie Kosovo od Srbska, čímž vyslovujeme nesouhlas s uznáním jednostranně vyhlášeného osamostatnění tohoto území Českou republikou. Oproti všem předchozím válečným konfliktům na území bývalé Socialistické Federativní Republiky Jugoslávie se v případě provincie Kosovo a Metohie jedná o výlučně srbské území, které je vzhledem ke značné hustotě kulturních a náboženských památek právem nazýváno kolébkou srbské státnosti. Poměr srbského obyvatelstva byl již od konce 19. století uměle snižován násilným způsobem a zkreslení poměru vzhledem k národnostním menšinám bylo dovršeno na přelomu tisíciletí, neboť všichni, kteří se odmítali podřídit vůli dnes na tomto území vládnoucích separatistických polovojenských organizací, zapletených do organizovaného zločinu, byli členy těchto organizací a skupin zabiti, vyhnáni, případně před nimi raději utekli. O úrovni demokratické vyspělosti osob, které si toto území v naprostém rozporu s mezinárodním právem nárokují za své, svědčí rovněž u nás veřejnosti málo známé, bezhlavé a barbarské ničení výše zmiňovaných srbských církevních národních kulturních památek. Připomínáme, že bývalý velitel sil UNPROFOR, generál Lewis MacKenzie v souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii prohlásil: „V Kosovu se neudála žádná genocida. Kosovští Albánci nás dokonale využili. Bombardovali jsme nesprávnou stranu“.“
V petici se dále hovoří o tom, že uznání nezávislosti je porušením stále platné rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244 z roku 1999, která garantuje územní celistvost tehdejší Jugoslávské svazové republiky. Připomeňme, že v roce 1999 tehdejší Jugoslávskou svazovou republiku tvořilo Srbsko a Černá hora.
V další části petice je současný mezinárodní tlak na Srbsko přirovnán k Mnichovskému diktátu: „Samostatnost Kosova již uznali evropské mocnosti – Velká Británie, Francie, Itálie a Německo – stejné, které před 70-ti lety v roce 1938 podepsaly Mnichovský diktát. Nechceme, aby se historie opakovala a abychom se tentokrát i my podíleli na protiprávním kroku „o nás bez nás“.“ V petici se dále požaduje, aby PSP ČR vyzvala vládu a ministerstvo zahraničí neuznat samostatnost Kosova a Metohie.

Po přečtení textu petice předal ing.Milan Jaša slovo Jaroslavu Foldynovi: „Dobrý den, dobré odpoledne… My bychom chtěli všem v této zemi připomenout, že je porušováno mezinárodní právo. A je-li porušováno mezinárodní právo v Srbsku, může být zítra porušováno u nás, pozítří na Slovensku, potom ve Španělsku a potom se dostaneme tam, kde stála Evropa před sedmdesáti lety. My jsme si to zažili! Česká republika svým způsobem byla Srbskem před sedmdesáti lety. Byli to především signatáři, první signatáři uznání Kosova, Itálie, Německo, Francie, Anglie, rychle přispěchali, aby uznali porušení mezinárodního práva a uznali Kosovo. Oni totiž v tom mají praxi. Oni mají praxi v porušování mezinárodního práva, protože před sedmdesáti lety naší zemi spolu s fašisty uloupili pohraničí. My to nechceme, nepřejeme si to. A budeme proti tomu vždycky protestovat. My tady nestojíme jen proto, že máme rádi Srbsko a jeho národ. My tady nestojíme jenom proto, že president Masaryk, president osvoboditel, připravoval osvobození naší země se srbským pasem. My jsme si toho dobře vědomi. Možná, že pan kníže Schwarzenberg si to nepamatuje. Možná, že protože president Masaryk v roce 1920 vydal zákon, který zakázal používat tyto tituly, tak třeba proto. Já neznám jeho motivaci. Já považuji pana Schwarzenberga za chytrého člověka. O to je to horší. On přeci dobře ví, že je porušováno mezinárodní právo a přesto protlačuje schválení Kosova nebo ratifikaci toho, že nějaké Kosovo jako země existuje českou vládou.
Jsem rád, že v politických stranách, napříč českým Parlamentem, je stále ještě dost slušných lidí, aby to odmítli. Jsem rád, že je i celá řada ministrů a bez ohledu na to, jaká je barva jejich politické strany, odmítli uznat Kosovo, odmítli se spolupodílet na zločinu století. Protože toto je zločin století! Možná, že si aktéři Mnichovské dohody bláhově mysleli, že zachraňují mír. Za sedmdesát let se na to můžeme dívat jinak. My přeci dobře víme, že Mnichovská dohoda nám nejdříve uloupila pohraničí a garantovala nám naši zemi. Za necelý rok potom, 15. března nás Hitler okupoval. A my nedopustíme, aby se něco podobného stalo na našem bratrském národu, na Srbsku“. V další části svého vystoupení Jaroslav Foldyna připomněl náš závazek vůči Srbsku, kde se v roce 1938 formovaly dobrovolnické jednotky na pomoc Československu ohrožovanému nacistickým Německem. Na závěr poděkoval všem přítomným za účast a pozval je na další demonstraci.

Další demonstrace se bude konat v pátek 18. dubna v 16 hodin na Václavském náměstí.

ODPOVĚDĚT


Občanská společnost v EU - návod k použití

http://obcan.ecn.cz/eu
Občanská společnost
Praktické informace jak využít občanská práva v Evropské unii Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz