Ochrana občanské cti a lidské důstojnosti fyzické osoby

aneb nenechejte si nic líbit

Martin Prokop, EPS


 

Ochranu osobnostních práv fyzické osoby poskytuje vedle speciálního institutu tiskové opravy především zákon č. 40/1966., Občanský zákoník.

Ona osobnostní práva jsou upravena v § 11 až 16 zákona č. 40/1966 Sb., Občanského zákoníku . Jsou to především právo na ochranu života a zdraví, pro nás nejdůležitější právo na ochranu občanské cti a lidské důstojnosti, právo na ochranu soukromí, jména a projevů osobní povahy (podobizny, obrazové a zvukové záznamy, soukromá korespondence, atd.). Toto právo lze omezit na základě:

 

Ochrana občanské cti a lidské důstojnosti je explicitně vyjádřena v

§ 11 Občanského zákoníku:

“Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy”.

Ochrana podle § 11 se týká pouze fyzické osoby. Pro poskytnutí ochrany není rozhodující, zda neoprávněný zásah byl způsoben vědomě a zaviněně.

Klíčovými pojmy ustanovení je ochrana občanské cti a lidské důstojnosti.

Občanská čest může být napadena především tam, kde pomluva či jiný útok má za následek diskreditaci občana v očích veřejnosti, chtělo by se říci “pošpinění jeho čistého štítu”, ve vztahu k jeho postavení ve společnosti. Např. občanská čest soudce se opírá především o pověst nezávislého arbitra právních sporů, imunního vůči korupci a jiným snahám o ovlivnění. Občanská čest vojáka se naopak opírá o jeho statečnost v boji, kterou musí prokázat ve větší míře, než třeba soudce. Občanskou čest hostinského zase poškodíme, napíšeme-li o něm, že netočí dobře pivo, což po soudci ani vojákovi nemusíme žádat.

Lidská důstojnost je naopak pojem velmi jednotně vykládaný, který se neodvíjí od společenského statusu, ale od základního postavení člověka jako svobodné a rovnoprávné lidské bytosti, která má právo na ochranu své důstojnosti vždy a všude.

Z toho vyplývá jeden důležitý fakt. Lidská důstojnost může být zcela zřejmě porušena i tam, kde veřejnost nebyla svědkem porušení, a kde se jednalo pouze o akt mezi škůdcem a poškozeným. Naopak občanskou čest občana nemusel poškodit ten, kdo mu v soukromí sdělil, např. co si myslí o jeho výkonu poslaneckého mandátu, neboť před veřejností zůstal poškozený i nadále čistý.

 

§13 odst. 1 Občanského zákoníku:

“Fyzická osoba má právo se zejména domáhat , aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění”.

 

§ 13 odst. 2 Občanského zákoníku:

“Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proti, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti , má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích”.

 

Žalobce se tedy může domáhat:

§ 13 odst. 3 OZ : Výše náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

 

Jedná se o případ tzv. tzv. objektivní odpovědnosti, tj. nezkoumá se ničí zavinění, soud pouze konstatuje, zda bylo porušeno právo a stanoví výši náhrady. Podle judikatury ( starších soudních rozhodnutí ) , “k úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti postačí zjištění, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo ohrozit práva chráněná § 11 OZ.”

Žaloba na ochranu osobnosti se podává podle § 9 č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu a to u místně příslušného Krajského soudu žalovaného (tj. krajského soudu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště). U řízení není povinné zastoupení advokátem, ale se sepsáním žaloby je dobré se obrátit na právníka, neboť jde o složitější záležitost, než v případě tiskové opravy.

 

2. Ochrana dobrého jména právnické osoby

Nejen fyzická, ale i právnická osoba (občanské sdružení, ekologická agentura) má svoje dobré jméno, které si musí chránit. Dobré jméno organizace je chráněno podle § 19b OZ.

 

§ 19b odst. 1

“Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení.”

V případě občanského sdružení je to registrace u ministerstva vnitra. Ta je potvrzena razítkem na kopii stanov, které obsahují oficiální název občanského sdružení.

§ 19b odst. 2 Občanského zákoníku

“Při neoprávněném zásahem do dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat u soudu , aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav , je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění , které může být požadováno i v penězích”.

§ 19b odst. 3

“Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby.”

Situace je v podstatě velmi podobná jako u ochrany dobrého jména fyzické osoby - možnost požadovat odstranění závadného stavu i zadostiučinění, a to i v penězích. Jistý rozdíl zde ale bezesporu je. Především musí organizace přesvědčivěji než v případě fyzické osoby dokázat, že zde existuje dobrá pověst, která byla zasažena. Finanční satisfakci lze požadovat úměrně intenzitě zásahu - v případě občanských sdružení závislých na podpoře nadací může pomlouvačná kampaň v tisku samozřejmě znamenat např. ztrátu důvěry některých donorů a následný odliv finančních prostředků.