Ačkoli v zahraničí se registr úniků a přenosů znečišťujících látek (dále PRTR) velmi osvědčil (viz přílohu) v České republice zatím nefunguje. Práce na podkladech pro zavedení PRTR začaly již v roce 1994. Zodpovědné za přípravu registru je Ministerstvo životního prostředí ČR, konkrétně odbor ekologických rizik a monitoringu, v čele s ředitelkou - MUDr. Marií Adámkovou. Bohužel přípravě registru byla věnována jen minimální pozornost. Proto v lednu 1997 vyjádřilo v memorandu adresovanému ministrovi ŽP více než 50 českých ekologických nevládních organizací (dále ENGO) zklamání nad tím, přípravné práce jsou velmi pomalé a pro veřejnost neprůhledné.
Zásadní problémem je, že registr doposud nemá vytvořen prostor pro zakotvení v české legislativě. Ubezpečování ředitelky M. Adámkové, že toto legislativní zakotvení zajistí připravovaný zákon o chemických látkách, se totiž ukázalo jako zcela nepravdivé.
Na základě více než ročních jednání se ENGO podařilo dosáhnout zřízení speciální skupiny pro registr (PRTR) při Mezirezortní komisi pro chemickou bezpečnost. Jejími členy jsou kromě představitelů ministerstev a průmyslu i 2 zástupci ENGO (Miroslav Šuta - PEN, Ondřej Velek - Nadace Partnerství), kteří se aktivně podílejí na práci skupiny.
Vydání přehledu zahraničních zkušeností s PRTR je jedním z kroků, kterými chtějí ENGO přispět k brzkému zřízení českého registru. Plzeňská ekologická nadace např. již také zpracovala podrobnou analýzu stavu příprav českého registru. Tato analýza a mnohé další materiály k této problematice jsou k dispozici u Plzeňské ekologické nadace a v krátké době je nadace zpřístupní také na vlastní domovské stránce na internertu.
Připravil Miroslav Šuta (Plzeňská ekologická nadace)
Podle zahraničních zkušeností jsou data shromážděná prostřednictvím PRTR využívána jak vládou, tak průmyslem. Nemalý význam má PRTR i pro zdravotníky, lokální občanské iniciativy, novináře, odboráře, ale třeba i pro realitní kanceláře. Výčet použití dat z PRTR by byl velmi široký, mezi nejzajímavější rozhodně patří např.: vynucení změn ve výrobních procesech podniků, havarijní plánování, epidemiologické studie, porovnávání podobných výrobních zařízení, vyjednání občanů se zástupci průmyslu, příprava legislativy, předinvestiční analýzy, průzkumy trhu, snižování produkce odpadů.
Systémy PRTR jsou již zavedeny nebo se připravují v řadě zemí. V USA již od roku 1986 funguje Toxic Release Inventory (TRI), který dnes jzahrnuje cca 600 chemických látek. V Kanadě byl zaveden National Pollutant Release Inventory (NPRI). Velká Británie buduje tzv. Chemical Release Inventory (CRI) jako ústřední prvek programu integrované kontroly znečištění. Holandsko už víc než dvě desetiletí má Industrial Emission Inventory. Systém také pracuje v Austrálii (NPI) či v Mexiku (RETC), které s vývojem systému začalo ve stejné době jako Česká republika. Další země již zahájili vývoj národních systému PRTR a mnoho zemí též projevuje značný zájem o získaní potřebných informací pro zavedení obdobného sytému. V roce 1996 bylo dokončeno Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučení vládám členských zemí zavést PRTR. Jelikož členskou zemí OECD je Česká republika, doporučení se bezprostředně dotýká i nás.
Plzeňská ekologická nadace ve spolupráci s Nadací Partnerství a Dětmi Země připravila přehled zahraničních zkušeností nazvaný "Veřejné informační systémy o emisích z průmyslu u nás i ve světě (PRTR ve světě)", který podává podrobnější přehled o zkušenostech jednotlivých zemí. Publikace je dostupná na níže uvedené adrese a v brzké době bude dostupná v české i anglické verzi též na internetu.
Již v roce 1994 byl zahájen proces vývoje systému PRTR v České republice, a to v rámci grantu MŽP "Evidování úniků toxických látek v ČR". V roce 1995 byla problematika PRTR zahrnuta do nového projektu Management chemických látek a jeho řešením byla pověřena Vysoká škola chemicko-technologická, která se přípravou podkladů pro PRTR zabývala i v roce 1996. V roce 1997 pak štafetu převzal Výzkumný ústav organických syntéz a. s. Na nevládní úrovni vyvíjejí iniciativu hlavně sdružení Děti Země (sekce "Za čistou zemi, vzduch a vodu"), Plzeňská ekologická nadace a Nadace Partnerství.