HOlandsko

Kontakty
P. J. F. van der Most
Ministry of Housing, Physical Planning and Environment
Department for Emission Inventory and Environmental Management
P.O. Box 30945
2500 GX Den Haag
telefon: +31-70-3394606
fax: +31-70-3391298


Název systému: Emission Inventory System, EIS

A. Vznik a vývoj systému

Od roku 1974 v Holandsku existuje integrovaná databáze emisí. Cílem EIS je zajištění efektivity vládní ekologické politiky a získávání informací pro domácí i zahraniční subjekty.

Na úrovni jednotlivých závodů jsou data tajná. Většina emisí podléhá státní autorizaci. Důležitou roli při snižování emisí hrají dobrovolně uzavírané smlouvy mezi vládou a průmyslovými podniky. První perioda sledování proběhla v letech 1974 - 1982.

B. Struktura systému

Na národní úrovni garantuje provoz systému Department for Emission Inventory and Information Management (Oddělení pro inventář emisí a informatiku) pracující zároveň pro Ministry of Housing, Spatial Planning and the Environment (Ministerstvo bydlení, prostorového plánování a životního prostředí) a Ministry of Transport, Public Works and Water Management (Ministerstvo dopravy, veřejných prací a vodohospodářství).

Pro určování datových standardů, metod měření a definicí byla ustanovena Steering Committee on Emission (Komise pro emise), později Coordination Committee for the Minitoring of Target Groups (Koordinační komise pro sledování cílových skupin). Pro zajištění harmonizace metodiky sběru dat ap.existuje Handbook of Emission Factors in The Netherlands (Příručka o emisních faktorech v Nizozemí).

Od 1990 každoroční se provádí sledování emisí podle území. Od roku 1992 každoročně vyžadovány informace od jednotlivých společností.

Mezi ohlašovatele náleží cca 700 společností (2600 závodů), které jsou považovány za největší emitenty. Povinnost hlásit má každá společnost nad 10 zaměstnanců a s významným podílem na emisích. (IEI, Individual Emission Inventory, Individuální emisní inventář) U menších společností se stejně jako u rozptýlených zdrojů údaje odhadují (CEI, Collective Emission Inventory, Kolektivní emisní inventář). Odhady provádí vládní instituce.

Zdroje znečištění se člení do skupin: rafinérie, výrobci energie, skládky, průmysl, doprava, zemědělství, spotřebitelé, ostatní (včetně přirozených emisí z přírody).

Od roku 1992 se sleduje 900 látek emitovaných do vzduchu. Cílem je do roku 1996 - 1997 snížit počet látek na 170, u nichž bude zároveň snaha prioritně snížit emise. Od roku 1996 se člení sledované látky do následujících skupin: ovlivňující klima (CO2, CH4, N2O, CFC), ozon poškozující látky (CFC), látky způsobující acidifikaci - zakyselení (SO2, NOx, NH3), eutrofizaci - nadměrné obohacení živinami (především sloučeniny dusíku a fosforu) a další (pesticidy a ostatní toxické látky).

V rámci IEI se sleduje vzduch, voda, půda, od 1996 - 1997 možná i odpady. V CEI sleduje geografické rozložení emisí ze všech zdrojů.

Od roku 1990 jsou celkové roční emise tříděné dle jednotlivých látek pasivně dostupné. Jen několik málo uživatelů má právo přístupu ke všem údajům (např. státní správa). Nová úprava zavazuje cca 400 podniků počínaje rokem 1997 zveřejňovat emisní údaje v jejich výročních zprávách.

Za rok 1992 jsou veřejně přístupná roční emisní data dle hlavních sektorů průmyslu pro 60 látek v tištěné i elektronické formě. Údaje jsou také zpracovány do geografického informačního systému (GIS) s nejmenší jednotkou 1 x 1 km.