Pojednává se o ní v třetím díle katechismu. Tento díl má název "Život v Kristu" a v jeho druhém oddílu, který probírá jednotlivá přikázání, jsou v článku 6 (Šesté přikázání) věnovány homosexualitě odstavce 2357 až 2359 pod názvem čistota a homosexualita v rámci podkapitoly Povolání k čistotě. Zatím neoficiální český překlad zmíněných odstavců zní:

"2357 - Homosexuální jsou vztahy mužů či žen, kteří cítí výlučnou nebo převážnou pohlavní přitažlivost k lidem stejného pohlaví. Homosexualita se v různých dobách a kulturách vyskytuje ve velmi proměnlivých podobách. Její psychický vznik je ještě do značné míry nevysvětlen. Opírajíc se o písmo svaté, které ji označuje za těžkou úchylku (srov. Gen 19,1-29; Řím 1,24-27; 1 Kor 6,10; 1 Tim 1,10), církevní tradice vždy prohlašovala, že "homosexuální akty jsou ze své podstaty neřádné" (Kongregace pro nauku víry, prohlášení "Persona humaná" .8). Odporující přirozenému zákonu, neboť je při nich vyloučeno předávání života. Nevycházejí z potřeby prvé citové a pohlavní komplementarity. V žádném případě je nelze schvalovat."

"2358 - Nemalý počet mužů a žen je založen homosexuálně. Toto založení si sami nezvolili; pro většinu z nich znamená zkoušku. Je třeba k nim přistupovat s úctou a taktem. Je nutné se vůči nim vyvarovat všech projevů nespravedlivé diskriminace. I tito lidé jsou povoláni k tomu, aby ve svém životě plnili Boží vůli, a jsou-li křesťany, aby těžkosti, které mohou z jejich založení pro ně vyplynout, sjednocovali s obětí našeho Pána na kříži."

"2359 - Homosexuální lidé jsou povoláni k čistotě. Ctnostmi sebeovládání, které vedou k vnitřní svobodě, možná i pomocí nezištného přátelství, se mohou a mají v modlitbě a svátostné milosti postupně, avšak rozhodně přibližovat křesťanské dokonalosti."

V celém katechismu se u jednotlivých odstavců uvádějí odkazy na jiné obsahově příbuzné odstavce. U textu o homosexualitě jde o odstavce 2333 a 2347.

"2333: Každý člověk, ať muž nebo žena, musí uznat a přijmout svou sexuální identitu. Tělesná, morální a duchovní rozdílnost a vzájemná komplementarita jsou zaměřeny na dobra manželství a rozvoj rodinného života. Harmonie dvojice a společnosti závisí zčásti na tom, jak jsou žity mezi pohlavími vzájemné doplňování, potřeba a opora."

"2347: Ctnost čistoty se rozvíjí v přátelství. Ukazuje Kristovu učedníkovi, jak následovat Toho, kdo se nám vydal a dává nám účast na svém božství. Čistota je zaslíbením nesmrtelnosti.
Čistota se zvláště projevuje v přátelství k bližnímu. Přátelství mezi osobami stejného či opačného pohlaví představuje pro všechny velkou hodnotu. Vede k duchovnímu společenství."

Pozn. překladatele: Naskýtá se otázka, zda se ve vsuvce "možná i pomocí nezištného přátelství" (odstavec 2359) neskrývá zárodek možného dalšího vývoje postoje církve k problému homosexuality.