Netradiční terapie

Nebezpečné holo - dýchání?

Sedmimílové boty z husí kůže aneb O holotropním dýchání na suchu i ve vodě se jmenovala reportář z kurzu holotropního dýchání v REGENERACI 9/94. Vyšla jako reakce na pořad TV NOVA, v němž reportér R. John důrazně varoval před touto netradiční terapií. Od té doby se v našem tisku objevila hromada nejasností, polopravd a sporů, které kolem holotropního dýchání stále přetrvávají.

ZAKTIVIZOVAT SAMOLÉČÍCÍ SÍLY PODVĚDOMÍ

Pro ty čtenáře, kteří dosud neznají podstatu holotropního dýchání (též holotropní terapie), uvedeme alespoň základní fakta.
Techniku vyvinul koncem 70. let český psychiatr MUDr. Stanislav Grof, žijící nyní už řadu let v USA. Osudový obrat v jeho světonázoru, původně v zásadě ateistickém a materialistickém, přineslo období klinického testování LSD a dalších psychoaktivních látek, které mu otevřelo cestu k transcendentálním a mystickým prožitkům strhující síly. Když začal pracovat v USA, soustředil pozornost zejména na aplikaci těchto látek umírajícím na rakovinu. Viděla jsem videozáznamy těchto sezení a tvrdím, že každému, koho podobný osud potká, bych takovýto dar přála.
V pozdějších letech, kdy se užití těchto látek západní společnosti naprosto vymklo z rukou (na rozdíl od přírodních národů) a z vědeckých laboratoří se přestěhovalo na ulici a do společenského podsvětí, vyvinul MUDr. Grof (který mezitím pochopil a probádal léčivý potenciál změněných stavů vědomí všeobecně) zmíněnou techniku, která toto samoléčivé zřídlo otvírá cestou zcela nefarmakologickou a přirozenou - dechem. Její podstatou je řízené dýchání spojené s evokativní hudbou silného citového náboje (klasická, etnická, new-age apod.), případně i práce s tělem za účelem odbourání energetických bloků. Cílem je zaktivizování samoléčitelských schopnost podvědomí, odrušení traumat (zvláště pak porodních), jakož i vědomé napojení na vlastní niternou moudrost, která pomáhá znovuobjevit duchovní rozměry našeho bytí a osvojit si účinnější a smysluplnější strategie každodenního života.
Proč tedy někteří lékaři, psychologové a novináři před holotropním dýcháním varují? Jejich tvrzení a odpovědi terapeutů, pracujících touto metodou, najdete v našem článku.

LÉK NEBÝVÁ SLADKÝ

Tvrzení odpůrců: Při holotropním dýchání člověk trpí a má vesměs nepříjemné pocity, jak ostatně ukázaly i televizní ukázky těchto sezení.
Vysvětlení terapeutů pracujících s holotropním dýcháním: Nikdy nelze předem určit, jaký kdo kdy bude mít při jakékoliv psychoterateupické metodě prožitek. V jediném sezení holotropního dýchání mohu okusit cokoliv - od extatické "procházky růžovým sadem" po vrcholně dramatický prožitek smrti a znovuzrození, kdy nechybí pláč, bolest, strach apod. Ale: který skutečně účinný lék nebo zákrok je zároveň sladký a příjemný? Za terapeutem přicházíme pracovat na svých problémech a traumatech. Konfrontace s nimi je součástí procesu. Případné utrpení však nikdy není samúčelné, je projevem samoozdravného mechanismu v nás. Druh a intenzitu prožitku jakoby určovala vyšší moudrost našeho podvědomí, kterou si pro lepší pochopení nazvěme "niterný léčitel". Ten, podobně jako radar, obsáhne naše potíže, obsah a sílu prožitku stanoví vždy v míře nám únosné. Často se ale také účastník sezení ocitne v prožitku, který ho ze srdce rozesměje a pobaví. I smích může totiž být hluboce léčivý. V televizních ukázkách samozřejmě tyto záběry chyběly. Chápu, že kameraman soustředil pozornost raději tam, kde se dělo něco dramatického. Výsledný obraz pak nebyl objektivní. Zúčastnila jsem se jednoho natáčení a přišlo mi líto, když jsem pak viděla, kolik hlubokých vhledů i příznivých hodnocení z úst účastníků bylo z konečné verze pořadu vypuštěno ve prospěch zkreslující senzacechtivosti. Navíc prožitky blaženosti a další příjemné pocity tu většinou neprovází nápadné a nafilmovatelné vnější projevy - ten film se odvíjí v našem nitru. Budu-li například při terapii útočící šelmou, neboť potřebuji zpracovat prvek agresivity, bude se jako šelma hýbat a třeba i zvukově projevovat. To je pro bulvárního reportéra sousto. Pokud však prožívám třeba setkání s anděly, jejichž zpěv ve vzduchu krystalizuje na kvítka klesající k zemi a tam se mění na rozkvetlou louku, mohu být vznešenou krásou té scény uchvácena, ale navenek to nemusí jinak být patrné. (Mimochodem - kolem nás je stále méně krásy: supermarkety, devastace krajiny, průmysl, zploštění lidských vztahů... Hlad po ušlechtilé nádheře v nás ale podvědomě o to víc sílí do frustrace. Holotropní dýchání v tomto smyslu působí jako kompenzace.

LS DECH?

Tvrzení odpůrců: Holotropní dýchání je nepřímou progapací drog a v podstatě náhražkou jedné závislosti za jinou.
Terapeuti: Pokud by to byla pravda, měli by se do kurzů holotropního dýchání vracet stále stejní lidé - tedy ti, kteří mu "propadli". Nic takového se neděje. Je mnoho lidí, kteří absolvovali jen jeden seminář a uvedli, že už necítí potřebu další terapie. Zážitek pro ně byl natolik strhující a převratný, že z něj zřejmě budou žít řadu let. Vzpomínám si na mladého muže, který po sezení dlouho plakal a pak nám vysvětlil: "Teď vím, že Bůh je obsažen v každé krůpěji rosy, v podzimním listu, který se snáší k zemi, i v posledním oblázku, po němž šlapeme. Dosud jsem nechápal skrytý řád věcí a souvislostí. Tento den je pro mě velkým darem."
Nevím o nikom, z koho by holotropní dýchání udělalo narkomana či jinak závislého. Znám naopak účastníky, kteří už nějaký ten flirt s drogou prodělali a ti vysvětlovali, že oba prožitky jsou srovnatelné, aniž by je však holotropní dýchání nutkalo zkušenost opakovat. Začíná se naopak používat i v psychiatrii jako doplňková léčba různých závislostí (hráčství, kouření, závislosti na televizi, na práci a na drogách jako takových), čímž se stává cenným nástrojem prevence.

POŠKOZUJE PODVĚDOMÍ I TĚLO?

Tvrzení odpůrců: Holotropní dýchání zasahuje do hlubokého podvědomí násilně a škodlivě. Může způsobit poruchy, které člověka dovedou až na psychiatrii.
Terapeuti: Holotropní dýchání působí na podvědomí naopak blahodárně a léčivě navzdory tomu, jak může navenek vypadat jeho průběh. Pokud se někdy v souvislosti s ním projeví psychiatrické potíže, je to proto, že dotyčný po této stránce nebyl v pořádku ani předtím a sezení již existující problémy jenom vyneslo na povrch. Tímto zviditelněním jakoby podvědomí usilovalo o využití této aktivizační příležitosti a snažilo se zavčas na neutěšenou situaci obrátit pozornost vědomí bdělého. Nepřeslechněme toto volání a dejme našemu vnitřnímu léčiteli šanci. Vždyť holotropní dýchání je jednou z mála terapií, prokazatelně přinášejících příznivé výsledky například v léčbě anorexie, depresí, neuróz, traumat po znásilnění a dalších vybraných psychiatrických poruch.
Tvrzení odpůrců: Během holotropního procesu hyperventilace dochází k překysličení mozku, které může mít na jeho buňky škodlivý vliv.
Terapeuti: Hyperventilace jako taková paradoxně změnou kyselosti krve navozuje v určitých částech těla relativní nedokysličení. Relativní do té míry, že organismus disponuje celou řadou korekčních mechanismů jemu vlastních, mezi něž právě patří udržet si potřebné množství kyslíku jak v tělních tekutinách, tak i v buňkách.
Tvrzení odpůrců: Při hlubokém dýchání se z účastníků uvolňuje nahromaděná záporná energie, která se může přenést na jiného člověka.
Terapeuti: Připustíme-li existenci záporné energie v tomto smyslu, pak se s ní bezpochyby setkáváme v běžném životě na každém kroku tak jako tak. Pokud se nenaučíme takové působení ovládat, nemohli bychom v dnešní společnosti vůbec normálně žít. Energetičtí hygienici by měli nahlédnout, že nejlepší obranou proti všem neviditelným záporným energiím a vlivům je vlastní čisté a láskyplné uvažování a přístup. MUDr. Grof upozorňuje na skutečnosti, že je to převážně křesťansko-judaistická víra, jež přísně dělí svět na dobro a zlo - na rozdíl od pojetí, že celý projevený svět je jenom velkolepou kosmickou hrou. Na zápornou stranu se, bez ohledu na holotropní dýchání, posouváme porušováním kosmického řádu sami.

VYHLEDÁVEJTE JEN ODBORNÍKY!

Tvrzení odpůrců: Je to metoda vědecky nepodložená a lékařsky řádně neprozkoumaná. Záporné účinky se mohou projevit i po čase.
Terapeuti: Metoda holotropního dýchání je výsledkem více než 35 let vědecko-lékařského bádání MUDr. Grofa, jeho kolegů i ostatních protagonistů transpersonální psychologie, jejímž je Grof spoluzakladatelem. Nejabsurdněji zní tyto námitky z úst těch, kteří, jak se při bližší konfrontaci často ukáže, si nepřečetli jedinou jeho knihu nebo jen velice povrchně a předpojatě a nepodstoupili sezení, či byli natolik svázaní strachem a předsudky, že se nedokázali nikam prodýchat. Kdo však Grofovy knihy prostudoval skutečně nezaujatě a soustředěně, s úctou a respektem stanul nad hloubkou vědecko-lékařských vhledů, nad převratně novým pojetím psychiatrie, nad moudrostí postřehů a koncepcí. Patrně bude plně pochopen a doceněn až generacemi budoucími.
Instruktoři absolvují během přibližně tříletého výcviku kolem čtyřiceti sezení. Pokud by tu domnělé záporné účinky skutečně působily (ať už vzápětí nebo s odstupem času), muselo by to být patrné především na nás. Mnozí "dýcháme" léta a přitom máme náročná a zodpovědná hlavní povolání. pokud by se cokoliv podezřelého objevilo, našemu okolí by to jistě neušlo.
Zájemce o tuto terapii je však třeba varovat: jelikož jde o oblast nesmírně choulostivou a různorodou, platí, že problémy uvedeného rázu jsou v plné kompetenci certifikovaného instruktora holotropního dýchání, který případ od případu vhodnost účasti posoudí. Mezi léčiteli se v poslední době objevily, pod různými názvy, metody, očividně vycházející z holotropního dýchání. Při jejich využívání často nejsou dodržovány ani základní bezpečnostní opatření, včetně kontraindikací. V takovém případě může být klient skutečně poškozen. To ovšem nepadá v úvahu, pokud terapeut vlastní jmenovaný certifikát instruktora. Mnozí z nich jsou ostatně lékaři - psychiatři a kliničtí psychologové. Zájemcům z Prahy a okolí může terapeuta doporučit Regionální institut ambulantních a psychosociálních služeb (RIAPS). Toto středisko disponuje i lůžkovým oddělením, kde lze, v případě potřeby, uchazeče vykazujícího určité psychiatrické problémy na holotropní terapii připravit a věnovat mu zvýšenou péči i po semináři, aby integrace prožitku proběhla ve smyslu optimálního zužitkování léčebného potenciálu.

NENÍ VHODNÉ PRO KAŽDÉHO

Tvrzení odpůrců: Při sezení dochází k velké námaze, která může být pro někoho nebezpečná.
Terapeuti: Vedle otázky psychické způsobilosti k holotropnímu dýchání je třeba znát i podmínky způsobilosti tělesné. Kontraindikacemi jsou: těhotenství, srdečně cévní choroby, vysoký nebo kolísavý krevní tlak, epilepsie, zelený oční zákal, cukrovka a další vážné nebo nakažlivé nemoci. Bohužel, leckterý zájemce o terapii svůj zdravotní stav poctivě nepřizná. Dr. Grofovi samotnému byl zamlčen dokonce i trojitý srdeční by-pass... Přestože sezení naštěstí proběhlo zdárně, jako i experimentální dýchání s epileptiky, kontraindikace je nutné respektovat.
Dalším závažnýmn prohřeškem jsou domácí sezení o samotě či s kamarády. Nejde o to, že by technika byla nebezpečná jako taková, ale patří do rukou odborníků. Bude-li si např. někdo dýchat sám a objeví se třeba dávné trauma opuštěnosti v kolébce či pocit nechtěného dítěte, bolestná jizva prožitého "odkopnutí", kterou si v takovém případě podvědomě neseme životem, bude místo nové, korigující zkušenosti citové opory, posyknuté při sezení instruktorem a kolegy, ještě posílena další situací typu "jsem opuštěný a sám".
Samostatnou kapitolu v této souvislosti tvoří tzv. psychospirituální krize (spiritual emergency) - bouřlivě prožívané stavy duchovního přerodu. Spouštěcím mechanismem se může stát nějaká událost nebo prožitek, jindy nemusí příčinná souvislost být patrná. Dr. Grof tomuto tématu věnoval několik knih. Úskalím těchto stavů je paradoxně právě přístup konvenční psychiatrie, která mystické stavy a psychiatrické poruchy nijak nerozlišuje, na rozdíl od přírodních národů či dávných kultur, jakou bylo třeba staré Řecko. To nám zanechalo hluboké poznatky o povaze lidské psychiky, z nichž by se dnešní oficiální věda mohla o mnohém poučit, pokud by k tomu ovšem sebrala patřičnou pokoru.

VÝSLEDEK ZÁVISÍ NA TERAPEUTOVI

Tvrzení odpůrců: Léčivý potenciál holotropního dýchání může být omezen nebo dokonce anulován osobností instruktora - tím, co svým působením do procesu vnáší.
Terapeuti: Role terapeuta má v procesu léčby skutečně zásadní význam. Vedle zvládnutí odborného výcviku, který nelze ničím vykompenzovat, by se měl vyznačovat i osobností, z níž lidé cítí bezpečí. Víc než jinde tu platí, že by měl vyzařovat lidskou hřejivost, láskyplnost a vlídnost. Agresivita, konfliktnost či psychická nevyváženost zde nemají místo. Proto byste se, jak už jsme upozornili, nikdy neměli vydávat všanc lidem, kteří si na léčitele a terapeuty jen hrají a nemají řádné osvědčení o ukončení výcviku, podepsané dr. Grofem. Práce terapeuta je podmíněna i dodržováním určitých zásad, jejichž porušení může vést i k odebrání osvědčení. Terapeut se například nikdy nesmí nechat strhnout ke kontaktům se sexuálním podtextem, i kdyby sám účastník něco takového žádal. Nesmí vést seminář sám, i když skupina je malá. Nesmí se dopustit hrubého neošetření případu, což znamená, že v situacích, kdy dojde k natolik hlubokému niternému otevření, že v následujících hodinách či dnech potřebuje odbornou péči, musí mít na nás spojení. Ne každý léčitel či psychiatr, na nějž byste se v takovéto situaci mohli obrátit, má totiž změněné stavy vědomí zažité svou každodenní praxí.

JSME DOST ZRALÍ?

Po celém světě působí již více než 500 vyškolených instruktorů HD, z čehož nejvřelejšího přijetí se této technice dostává ve Skandinávii. Maličké Dánsko s 5 milióny obyvatel se může pochlubit už 9 vydanými tituly dr. Grofa. Ani o naší zemi nelze tvrdit, že by tu o jeho knihy nebyl zájem. Přeloženy však byly zatím jen tři - Za hranice mozku, Holotropní vědomí a Dobrodružství sebeobjevování. Jsou vyprodány. Pokud by se však přece jen stalo, že právě v naší zemi by holotropní dýchání postihl osud módní vlny, bude sloužit lidem jinde. Společnosti, která doposud není zralá, aby z léčebného potenciálu určité metody dokázala čerpat, takový potenciál prostě nepatří a půjde cestami jinými.
Na holotropním dýchání laiky zřejmě nejvíc leká změněný stav vědomí. MUDr. Grof k tomu říká: "Svobodomyslní badatelé, kteří se snaží studovat léčivý potenciál těchto stavů, ke svému velkému překvapení zjistí, že daleko přesahuje všechny terapeutické prostředky konvenční psychiatrii dostupné. Mnoho světových kultur vyvinulo nezávisle na sobě techniky takovéto zážitky podporující či navozující. Byly soustavně užívány v řadě rituálů, léčebných procedur, obřadů extatických sekt a mystérií smrti a znovzrození."
Myslíte, že Bible, jakékoliv svaté písmo nebo učení světců a proroků by mohla bez těchto stavů vzniknout? Navíc se ukazuje, že psychoterapie omezující se pouze na verbální stránku je nesrovnatelně méně účinná, než terapie prožitková, a to i za cenu toho, že bude bouřlivá. Po sezení jsme někdy skutečně ještě den či dva poněkud vyvedeni z míry. Síla prožitku je ale "nadávkována" mírou naší schopnosti ho zpracovat. Často účastníci označují svůj holotropní zážitek jako setkání s posvátnem. Myslím, že projevení určité dávky odvahy je nejmenší, jakou od nás život za takovou zkušenost může žádat.

Holotropní dýchání není určeno každému. Je to jen jedna z dobrých technik sebepoznání, které se v posledních letech objevily i u nás. Není ani určeno nutně jen lidem s problémy. Často nám život může dopřát ledacos a přesto se nedokážeme zbavit pocitu vnitřní prázdnoty. I v těchto případech může holotropní dýchání přinést pozoruhodné odpovědi.
Snažila jsem se poctivě vysvětlit námitky proti této metodě, s nimiž jsem se setkala při své práci. Pokud se chtějí čtenáři ještě na něco zeptat, jsme s kolegy ochotni jim na stránkách REGENERACE odpovědět.
Veškeré zkušenosti s holotropním dýcháním uvítáme na adrese: Mgr. Michal Vančura (HD), RIAPS, Chelčického 39, Praha 3. Přispějete tím k rozšíření dokladů o účincích této techniky, které dr. Grof ve svém archivu shromažďuje.

Mgr. Jitka BADOUČKOVÁ
certifkovaná instruktorka holotropního dýchání