Psychosomatická medicína

Nebojme se hypnózy

Přesto, že hypnóza již byla uznaná jako oficiální léčebná metoda, stále ještě vzbuzuje mezi lidmi obavy z něčeho nevědeckého, magického, možná škodlivého. I do naší redakce přicházejí články varující před jejím používáním. Proto zařazujeme následující příspěvek od lékaře psychiatra o jejím léčebném využití.

PRŮBĚH HYPNÓZY

Sugesce je informace, představa nebo myšlenka, která je přijímána jako realita nezávisle na tom, zda jde či nejde o skutečnost. Sugesce působí nejsilněji v hypnóze, která je vyvolávaná jinou osobou, méně při autohypnóze, kterou si jedinec může navozovat sám. Sugescí můžeme do určité míry ovlivňovat určité negativní emoční stavy a některé potíže. Ovlivnění se nedaří každému stejně, protože některé osoby jsou sugestibilní, jiné nikoliv. Sugescí se nedají dobře ovlivnit základní temperamentové vlastnosti. Nemůžeme tedy pomocí hypnózy nebo autosugesce udělat například z cholerika flegmatika.
Hypnóza se provádí v klidu, v pohodlné poloze. Osoba, která hypnózu navozuje, nás sugestivními větami postupně dostává do spánku. Schopnost pohroužení se do hypnózy závisí též na ochotě pacienta spolupracovat. Většinou se na začátku soustřeďuje na některý bod v místnosti, zatímco poslouchá slova hypnotizéra. Postupně se mu bod začíná rozmazávat. Hypnotizér říká: "Tělo se uvolňuje, víčka pálí, jsou těžká, oči jsou unavené, mrkají, zavírají se." Uvolnění přechází ve spánek, ve kterém pacient vnímá slova hypnotizéra. Hypnóza se někdy navozuje tím, že si pacient představuje na návod hypnotizéra krajinu, západ slunce, procházku zahradou aj.
V hypnóze reaguje pacient na sugestivní věty. Např.: "Ruka je lehká, stále lehčí, zvedá se." Pacient zvedá ruku, aniž by tuto činnost ovlivňoval vůlí. Reaguje též subjektivním prožitkem, např. na slova: "Váš stav se zlepšuje, úzkosti se zmenšují, máte větší důvěru v sebe, lépe hájíte své zájmy." Může rovněž prožít určitý konfliktní zážitek, který si tak odreaguje. Někdy se hypnóza kombinuje s tzv. autostimulačním manévrem, s jehož pomocí sám pacient uvádí do činnosti určitý efekt prožitý při sugesci. Během hypnózy se například vsugeruje, že v bdělém stavu při sevření pěsti přestane mít strach, dušnost, zmizí bušení srdce apod.
Hypnózou se dají léčit různé stavy úzkosti, bolestivé stavy (bolesti hlavy, neuralgie), lehké deprese (snažíme se o obnovení zájmu o činnost), některé osobnostní postoje, hysterie, kouření, spatická tortikolitis (pacient stáčí hlavu na některou stranu), tiky, některé kožní nemoci (bradavice, svědění). Může se použít též u operace (k snížení množství narkotika), u porodu, poruch menstruace, u sterility, v zubním lékařství, u poruch chování u dětí, koktavosti a dalších potíží.

AUTOHYPNÓZA

Autohypnóza se liší od hypnózy tím, že si sugesce dává pacient sám. Někdy je možné použít hypnózy k naučení navozování určitého stavu, který si pak pacient sám vyvolává autohypnózou. Při autosugesci (autohypnóze) je třeba mít důvěru v tuto metodu. Začíná se většinou svalovou relaxací, soustředěním se na dech. Je dobře se poddat monotónnosti, např. tikání hodin. Formulujeme si reálný cíl, uvědomujeme si předem připravené krátké formulace, které mají být pozitivní: "Hlava mě nebolí.", "Alkohol je mi lhostejný." Formulace (předsevzetí) jsou zaměřené budˇ na tělesné potíže ("Srdce tluče klidně.", "Žaludek pracuje pravidelně."), nebo na potíže psychické ("Úzkost se zmenšuje.", "Starosti jsou mi lhostejné.", "Jsem jistý a rozhodný.").

LÉČEBNÉ VYUŽITÍ

Hypnóza se zkouší jako doplňková léčba u všech klasických psychosomatických onemocnění. Mezi ně patří např. plicní astma. U tohoto onemocnění je možné působit budˇ přímo při záchvatu (vsugerovává se pravidelný dech a uklidňování), nebo ve fázi klidu. V hypnóze se snažíme o celkové uvolnění, potlačení obav ze záchvatů, snižování pohotovosti k záchvatům, zafixování klidného dýchání. Pomocí autosugesce si pacient může navozovat teplo v hrudníku a chlad v hlavě a krku. Dále se snažíme o ovlivnění osobnostních rysů pacientů s astmatem, kteří jsou často silně závislí na některých osobách.
Mezi srdečně cévních poruchy, u nichž se používá sugesce, patří zvýšení krevního tlaku, bušení srdce, zrychlená srdeční činnost, funkční bolesti u srdce, angina pektoris. V hypnóze se snažíme zejména o navození hluboké relaxace, duševní klid, odpoutání se od starostí a konfliktů. Pacient se musí naučit nebrat na sebe přemíru povinností, "snížit laťku". Dále se dávájí sugesce: "Srdce pracuje samo, nevěnujeme mu pozornost, nepravidelnosti a bušení jsou mi lhostejné."
Časté je použití hypnózy u zažívacích poruch, které jsou do určité míry též ovlivňovány psychickým stavem. Např. u achalasie, kdy je narušen otevírací reflex svěrače před žaludkem, takže se potrava do žaludku nemůže dobře dostat. Pacient při hypnóze vnímá sugestivní slova terapeuta o tom, že přechod z trávící trubice do žaludku je volný, otevřený, potrava prochází bez problémů do žaludku. Dále je možné použít hypnózu u vředové choroby žaludku a dvanácterníku, kde nepříznivě působí dlouhodobé stresové stavy či přepracování: "Žaludek pracuje pravidelně, trávení se zlepšuje, zvětšuje se chuť k jídlu, mizí pocity bolesti." Rovněž u ulcerozní colitidy (vředovitý zánět tlustého střeva) se používá sugestivních technik. Hypnózou se snažíme navodit psychický klid, pocit bezpečí a jistoty, neboť tito pacienti jsou často úzkostně pečliví. Rovněž se dají ovlivnit některé zácpy a průjmy. U zácpy se vsugerovává v hypnóze, že v určitou dobu (např. ráno po vstávání) začíná zvýšený pohyb střev, obsah se dostává do konečníku. Opačné sugesce (zabraňující zvýšenému pohybu střev) se dávají u průjmů. Hypnóza se může použít u některých poruch močení, zejména u funkčního (neurotického) častého nutkání, u nočního pomočování dětí apod. Jako doplňková léčba se osvědčila u obezity. V tomto případě se dávají sugesce, že pacientovi nebudou chutnat jídla sladká, tučná a moučná, ale jen libové maso, zelenina, netučné sýry, luštěniny. Současně se dávají instrukce o důležitosti cvičení, klidného a pomalého stravování. Různé výsledky přináší léčba mentální anorexie (odmítání potravy), jíž trpí většinou dívky, které chtěly zhubnout pro svůj domnělý nebo skutečný sklon k obezitě. Získat je pro hypnózu nebývá lehké. Sugesce se zaměřují na obnovení pocitu hladu a rozumného postoje nad nadměrnou snahou zhubnout.
Podstatu hypnózy zatím vědecky vysvětlit neumíme. Její teorie jsou pouze hypotézami. Sugestivní techniky u některých zmiňovaných nemocí jsou často pouze dopňkovou metodou léčení. Totéž platí i z individuálního hlediska, neboť předpokladem úspěchu je zvýšená sugestibilita, hloubka hypnózy, opakování léčebných sezení jednou či vícekrát za týden po dobu několika měsíců. Efekt je někdy jen přechodný, což se dá zlepšit zvládnutím autohypnózy, kterou si pacient může navozovat sám.

MUDr. Felix IRMIŠ

Spolupracovnice REGENERACE PhDr. Marie Říhová a MUDr. Zdena Kmuníčková zvou čtenáře na VIKENDOVÉ KURZY SEBEPOZNÁNÍ.