Neurolinguistické programování
Zakotvit v lehkosti žití
Na pokyn lektorky si v hluboké relaxaci vizualizuji jednu ze situací, které špatně zvládám a jichž se bojím. Potrápila mě opět před pár dny, takže vzpomínka lehce vyplouvá i se všemi negativními pocity. Mám si ji ozvučit hudbou, jakou ve mně vyvolává. Poté si vizualizuji jinou situaci, kdy jsem byla šťastná a rovněž ji doplňuji hudbou. Mentálně přenáším hudbu ze situace radostné do té, v níž se trápím. Znovu a znovu. Cítím, jak se původně bolestné pocity pomalu přeměňují v něco komického. Není divu, když si smutnou vzpomínku ozvučuji veselou melodii místo Rapsody in blue, která ji zatím dramaticky provázela.
MOST K POROZUMĚNÍ
V 70. letech se američtí studenti psychologie informatik Richard Bander a lingvista John Grinder pustili do zkoumání pracovních metod několika uznávaných terapeutů, mezi nimiž byli světoznámý hypnotizér Milton Erickson, rodinná terapeutka Virginia Satir a vynikající psychoterapeut Fritz Perls. Zkoumání jejich způsobů práce vykázalo úžasné shody, i když na první pohled postupovali každý jinak. Odpozorované vzory autoři shrnuli do použitelného systému, který nazvali neurolingvistické programování. Je to složitý termín a pojmenovává poměrně náročnou metodu. Kurz neurolingvistického programování (NLP) není žádná procházka růžovým sadem. Dost se při něm nadřete, alespoň pokud se snažíte poctivě pracovat. A lektorka Zorica Mitrovič - Gajič nás zahrnula spoustou termínů, které jsem zatím neslyšela na žádném z kurzů, jež jsem absolvovala, abych o nich podala zprávu (raport) čtenářům.
RAPORT je jedno ze slov, kterých NLP používá v jiném významu, než zatím známe. RAPORT podle NLP je cesta k vcítění, vybudování mostu. K porozumění druhému. Základní krok při budování dobrého vztahu. Měl by začít už při prvním potřesení si rukou s neznámým člověkem. Není důležité, zda je nám sympatický. RAPORT je vztah umožněný PACINGEM. To je způsob, jakým druhému dáváme najevo, že bude vyslyšen a uznáván. Že s ním máme společnou zkušenost. Začneme fyzickým napodobením (zrcadlením) jeho postoje, pohybů, gest, způsobu dýchání, tempa mluvy, slov, úsměvu. Pohybů jeho očí, hlavy, rukou. Stáváme se jeho obrazem. Když cítíme, že je PACING již dost silný a partner se nám otevřel, zkusíme LEADING, vedení. Měníme své chování tak, aby nás partner sledoval. Jen tak ho můžeme dovést k pozitivní změně, která je našim cílem.
Abych mohla jako novinářka čtenářům přiblížit nějakou novou metodu, musím jí rozumět. Ještě náročnější pak je popsat své pocity a zkušenosti s ní v reportáži, zvláště pokud jde o náročnější kurz. Musím jen doufat ve vzdělanost našeho čtenáře, jemuž snad nemusím (po několikáté) vysvětlovat pojmy jako vizualizace či imaginace.
MOZEK JE POČÍTAČ
Neurolingvistické programování je vskutku složitý název. Zkusíme si jej přiblížit. Termín neuro se vztahuje k poznatku, že každý člověk vnímá skutečnost prostřednictvím svých pěti smyslů. Takto získané informace potom posuzujeme, zařazujeme do různých kategorií a podle naučeného nevědomého pořádku ukládáme tak, abychom je mohli v případě potřeby vyvolat. Na tomto základě rozumíme sami sobě, světu, vztahům, jednání a myšlení ostatních. Termín lingvistický sděluje, že k vyjádření myšlenkových pochodů užíváme řeči, jež je zrcadlem našich myšlenkových struktur, spojením mezi danou realitou a našim subjektivním prožíváním této reality. Pomocí řeči předáváme informace o našem pohledu na svět. Termín programování říká, že vzory hodnocení a jednání jsou konstruovány z programů, které můžeme měnit. Každý z nás asi zná svůj program žárlivosti, opakování stejných chyb, pití alkoholu, pracovního úspěchu. Můžeme se považovat za počítač, do něhož jsou vkládány různé programy, jež nám umožňují zpracovávání informací, které sebou přináší život. NLP se zabývá studiem těchto programů, vnitřních procesů, umožňujících člověku vybudovat svou vlastní realitu, zvanou v NLP vlastní mapa světa. Nevyhovující program, který nám neumožňuje získat potřebný výsledek, je možno upravit, pozměnit či vyměnit. NLP tedy může být chápáno jako skvělá technologie rozvoje kompetencí a schopností mozku. Byly o něm sepsány tucty knih, metodu používají milióny lidí po celém světě. K nám ji Zorka přivezla z univerzity v Santa Gruz (Kalifornie), kde pod vedením profesorů Judith Delozierové a Roberta Diltzema absolvovala základní seminář a kurz pro lektory NLP. Kurz, jehož jsem se zúčastnila, byl teprve druhý v ČR. V jeho průběhu jsem si stále uvědomovala, co připrav, promýšlení a úsilí musela Zorka věnovat překladu této náročné metody do češtiny a jejímu přizpůsobení našim podmínkám.
Je těžké vybrat z desítek zajímavých metod, které jsme se na kurzu učili, ty, jež metodu nejlépe představí. Každý z účastníků totiž přišel z jinými představami, potížemi a očekáváním. A každý si patrně odnesl vlastní cestu k jejich řešení. Zkusím vybrat ty obecné.
ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Asi všichni se trápíme množstvím osobních a pracovních problémů, které musíme řešit. Nebo si alespoň myslíme, že je musíme řešit. Že jsme jimi zavaleni a nezvládáme je.
Svůj čas a energii věnuj pouze problémům, které můžeš a chceš řešit a změnit.
Uvádíme se do relaxace a každý z nás si v představě připraví tři krabice. Tak velké, aby se do nich vešly všechny naše problémy. Do první dám problémy jiných lidí. Do druhé problémy, které mi způsobují fakta, jež se nedají změnit. Do třetí problémy, které si způsobuji sama.
První krabici vysypu do popelnice. Nezvládám ani vlastní problémy, ty své problémy ať si tedy řeší jiní lidé sami. Druhou také vysypu - problémy v ní navršené změnit nemohu, jsou to daná fakta. Obsah třetí krabice opět rozdělím do menších krabiček. Do první dám problémy, s nimiž nemohu nic dělat, protože vyplývají ze skutečností, jež nejdou změnit (např. z věku). Klidně ji také mohu vysypat do popelnice. Do další krabičky dám problémy, které měnit nechci. Mohou být označeny jako sobecké, ale záleží jen na mém názoru (tzv. ekologický test). Zbydou problémy, které chci a mohu změnit. Zaplní sotva malou krabičku. Jen těmto problémům budu věnovat svůj čas a energii. Napřed si ale odpovím na následující otázky: Jsem schopna akceptovat, že existují i jiné způsoby vidění situace a světa? * Nemůže být za mým problémem či potížemi pozitivní úmysl? * Jsem schopna o svém problému uvažovat nejméně ze tří odlišných rovin (minulosti, dlouhodobosti, budoucnosti)?* Je možné, že právě moje účast na problému jej způsobuje či přiživuje?
VYTVOŘENÍ DOBRÉ KOTVY
Půvabná studentka Olga při zkouškách trpí trémou. Zorka ji vede do situace, kdy byla úspěšná.
Každý člověk disponuje alespoň jedním zážitkem, kdy uspěl. Zde nachází zdroj síly, kterou aplikuje na ostatní situace.
Olga si vybavuje okamžik, kdy něco správně poradila mamince. Co vidíš, když si na to vzpomeneš? Olga vidí maminčin úsměv. Žlutooranžovou barvu. Cítí pach masa, které každý den podává milovanému psovi. Při této představě ji Zorka bere za ruku a rameno, ZAKOTVUJE v ní příjemné pocity. Olga si tak vytváří VNITŘNÍ KOTVU, které se bude moci přidržet v obávané situaci. Později také KRUH DOKONALOSTI, z něhož může beze strachu vystupovat do stresu (zkoušky) a zase se do něj vracet. Pomocí imaginace přenáší do očekávané stresové situace své pocity, vůně, zvuky a barvy ze situace úspěšné. Odborně se tomu říká somatický syntaxt. "Nestačí si své pocity promítat mentálně. Je třeba je zakotvit fyzicky," vysvětluje Zorka.
LOGICKÉ ÚROVNĚ
Antropolog Gregory Bacon prokázal, že v procesu komunikace existují určité úrovně (stupně), jejichž funkcí je organizovat informace na nižší úrovni. Právě nejasnosti logických úrovní způsobují problémy v komunikaci. Logické úrovně obsahují naše PROSTŘEDÍ, CHOVÁNÍ, SCHOPNOSTI, HODNOTY, IDENTITU, DUCHOVNO a další.
Na kurzy, jejichž cílem je zlepšení komunikace, se hlásí především zájemci pracující s lidmi (manažeři, učitelé, lékaři, vedoucí pracovníci). A také citliví lidé, kteří mají pocit, že jejich schopnost komunikace s konkrétním člověkem či více osobami je narušena. V průběhu kurzu jsem s několika účastníky hovořila. Eva hledala cestu k manželovi - podnikateli, který se přestal věnovat jí a dvěma malým dětem. Marii trápil vztah dospělého syna k ní a jejímu novému partnerovi. Jana měla potíže v komunikaci s manželem, který ji soustavně srážel hrubostmi. Všechny se chtějí oprostit z citové závislosti na těchto lidech.
Změna na vyšších stupních nezbytně mění věci na stupních nižších.
Zorka připravuje několik listů papírů, na které píše názvy jednotlivých logických úrovní. Rozloží je po zemi a vede Janu od jednoho nápisu k druhému.
PROSTŘEDÍ. Jana přichází domů. Už při té představě cítí tlak na hrudi. Vidí tmu. Slyší nepříjemný hluk. Cítí trpkou chuť. Začíná plakat.
CHOVÁNÍ. Stahuje se do koutku. Je to vlastně útěk.
SCHOPNOSTI. Staví kolem sebe hradbu. Za ní má klid. Voní tu tabákový kouř z její cigarety. Hraje příjemná hudba. Odpoutá se od světa.
PŘESVĚDČENÍ. Kdyby mě nikdo nesrážel, měla bych větší kontakt s lidmi a mohla se více rozvíjet. Jsem šikovná a chtěla bych více pomáhat pomáhat potřebným lidem.
IDENTITA. Chci přinášet radost sobě i ostatním. Chci se vznášet jako pták.
DUCHOVNO. Zorka Janu KOTVÍ v okamžiku, kdy se vznáší jako pták. Cítí se lehce, šťastně se usmívá. Teď bude moci více pomáhat sobě i ostatním lidem. Zakotvenou v tomto pocitu ji Zorka vede zpět přes listy s nápisem PŘESVĚDČENÍ, SCHOPNOSTI, CHOVÁNÍ. Na každém z nich si svůj pocit lehkosti kotví hlouběji. Vrací se do PROSTŘEDÍ domova. Pláč a úzkost jsou pryč.
Budete-li dělat to, co děláte vždy, dostanete jen to, co vždy dostáváte.
Ilona MANOLEVSKÁ