Četli před sto lety

Předkové spříznění duší (4)

V tomto seriálu zveřejňujeme ukázky z časopisu ČESKÝ KNEIPP z roku 1894. Jeho čtení nám dělá velkou radost. Řešíme totiž stejné problémy, jimiž se jeho vydavatelé trápili před více než sty lety a propagujeme téměř stejný životní styl.

Pokračujeme v ukázkách z článku KNEIPP A JEHO LÉČENÍ, jehož autorem je MUDr. Josef Wieser, praktický lékař. Dostali jsme se k části, v níž jsou popisovány názory lékařů na Kneippovo léčení. Pokud vám snad něco připomínají, nejde o podobnost čistě náhodnou, ale o stále nevyřešený konflikt mezi "studovanými lékaři" a "nestudovanými léčiteli" na téma Kdo má právo léčit?

Kneippova léčba má vedle přívrženců i odpůrce, především z řad lékařů. Vším právem musíme se tázati: Mnoho-li z těch posuzovatelů se zabývalo osobním zkoumáním Kneippovy léčby ve Wörishofenu? Odpověď: Ani jeden. Co vlastně odsuzuje se těmito úsudky? Kneippův způsob léčení? Nikoliv. Pouze jeho osoba se odsuzuje, protože co laik dovoluje si obírati se léčením...
Jak ale vlastně Kneipp k tomu léčení přišl. On ho nevyhledával, ono se mu krok za krokem vlivem poměrů takřka vnucovalo. Sám churav, náhodou dostane do ruky knihu lékařem sepsanou a z vlastního neodolatelného pudu zachovati sebe sama tu knihu s horlivostí čte, léčení v ní popsané na sobě s patrným úspěchem zkouší a po více než 30 roků toto na sobě samém osvědčené léčení provádí z křesťanské útrpnosti a s výsledky šťastnými na lidech nemajetných, od lékařů již opuštěných. Tak byl Kneipp náhodou pudem a citem přiveden k léčení beze všech jiných záměrů!
Když tedy Kneipp co posluchač filosofie studoval odbornou knihu vědeckou o léčbě vodou a když léčbu tuto přes 30 roků na sobě a na jiných zkoušel a pozoroval, zdaliž by mu kdo odepříti chtěl způsobilosť k provádění léčby jeho? Jaký pak jest tu v podstatě rozdíl mezi medikem a Kneippem? Jedině ta, že Kneipp si nedal učení své zapsati a potvrditi v indexu. A zdaliž nenahradí třicetileté zkoušení vlastní hojně dvouleté studování klinické? Sám Dr. W. Winternitz, professor hydrotherapie na universitě Vídeňské píše v jedné stati odborného časopisu svého: Probiren geht über's Studiren, tj. zkušenosť nad učenosť. Ten řevnivý poměr mezi zkušeností a učeností připomíná živě na podobenství slepého, jak přenáší chromého. Zkušenosť slepá nevidí sice kudy kráčí, ale přece chromého přenese, kdežto kulhavá učenosť všecko velmi dobře vidí a ví, avšak sama bez zkušenosti cíle svého dojíti nemůže.
Uvážíme-li, že náramná většina nemocných do Wörishofenu putujících, když už vyčerpala kde jaký zdroj lékařské pomoci, vyhledává u Kneippa obyčejně již poslední útočiště své, tu přiznati musíme, že příčinu a vlastní důvod ohromného návalu lidstva ku Kneippovi dlužno hledati spíše v neuspokojivosti léčby všeobecné nežli v přitažlivosti léčby jeho. Kneipp léčením svým lékařstvu nezpůsobuje žádnou hmotnou škodu, neboť z pacientů jeho by již sotva který vyhledával pomoci u lékařů. Ostatně stýkají se u Kneippa nemocní z nejrůznějších dalekých krajin, z nichž by se tu ani jeden neoctnul, kdyby nebylo právě Kneippa.
Béřem-li v důkladnější rozvahu nynější poměry časové jak ve společnosti vůbec, tak v lékařství zvláště, v porovnání se zásadami zdravotnictví Kneippa a s povahou léčby jeho, tu otvírá se nám zcela nové vyšší hledisko pro posouzení ruchu Kneippova. Vidíme vůbec nesmírný chvat ve všem počínání lidském, ať jest to v práci nebo v požitku a pohřešujeme velmi často dostatek potřebné síly mravné, obzvláště ovládání a zapření sebe sama. Jak těžko se nám kdo odhodlá, třeba i pro blaho vlastní, odříci se něčeho jakkoliv příjemného nebo podrobiti se něčemu nepříjemnému. Pozorujme to stálé kvašení, v lékařství, tu neustálenosť názorů, to věčné bádání, jež pradávnými zásadami otřásá a hotového jistého nám nic neposkytuje. Pozorujme ten postup výdělkářské činnosti vymýšlivého průmyslu, jenž skoro týden co týden pod rouškou vědeckého pátrání oblažuje umění lékařské nějakým novým lékem nejúčinnějším pro kapsu vyrábitele. A průmysl ještě není ten jediný a poslední červ, který výdělkářskou činností a nemravným úsillím hlodá na ideálním jádru lékařství. Zjevy tyto nemohou zůstati bez přirozených důsledků, jež dle přírodních zákonů zase jenom přispívají k rychlejšímu rozvoji neodolatelné reakce proti nepřirozené činnosti prvotní. Tato reakce připravovala se již delší dobu. Co Kneipp o zdravotnictví povídá, co Kneipp vodou vyléčí, to před ním jednotliví předchůdcové jeho též již povídali a vyléčili, ale žádný to neprovedl s takovým důrazem a s takovým úspěchem jako Kneipp.
Kneipp zjednal takřka živelní moci zanedbaným zásadám skoro vyšeobecného uznání a vlivu, právem tedy přisouzen mu název proroka i ve smyslu dobrém nejen z té příčiny, že zjednal pradavným pravdám volného průchodu, ale i proto, že vystoupil v pravý čas, že zrodil se z poměrů času svého. Kneipp jest přirozeným výtvorem doby nynější, jest mužem doby své. Kdyby to nebyl Kneipp, byl by to jiný. Kdyby byl posud nepřišel, tak by se zajistě očekával. Nezkracujme proto nikterak zásluhy Kneippovy, když tvrdíme, že Kneippovo vystoupení by se nebylo setkalo s tak ohromným úspěchem, kdyby byl nenašel půdu pro sebe již připravenou. Báječný shon zástupů do W"orishofenu jest tak dobře výsledek přítažné síly Kneippa, jako stejnosměrného účinku odpuzující síly těch poměrů, z nichž zástupy tyto ku Kneippovi se utíkají.

Příště: Kneippovy knihy zdravotní.

První časopis spolku Český Kneipp (pro šíření přirozeného způsobu života a Kneippova léčení vodou ve všech vrstvách společenských), z něhož uvádíme ukázky, nahradil roku 1895 měsíčník Přírodní lékař.

Připravuje Ilona MANOLEVSKÁ