Klasická homeopatie

Samoléčba v homeopatii

Klasická homeopatie má pevná pravidla, která jasně a přehledně formulovali Samuel Hahnemann a jeho následovníci, především Constantin Hering a James T. Kent. Tato metoda stojí na principech velmi odlišných od běžné léčby.

PODSTATA LÉČENÍ

Klasická homeopatie má čtyři základní pilíře:
Je zřejmé, že klasická homeopatie musí již pro svou odlišnost od jiných systémů léčby překonávat velké překážky. Někteří homeopaté přijali jen některé z uvedených principů, například ten o účinku potencovaných léků. Jakmile jsou ale opomenuty ostatní principy, neprobíhá léčba podle homeopatických zásad a může být jen částečná - jako byla v daném případě částečná sama homeopatie. Výsledky tedy mohou být také jen částečné. Najít homeopata, který pracuje plně podle principů klasické homeopatie je i u nás již možné, ale obtížné. Celkový systém a organizace léčby v naší zemi homeopatii nepodporuje. To je její velká nevýhoda, která bude ještě dlouho přetrvávat, i když je zde jasný trend ke zlepšování. Výhodou je naopak to, že dává jasný a přehledný systém, který je vlastně jednodušší než některé jiné systémy a má svou pevnou logiku. (Pozn. redakce: Seznam léčitelů vydaný naší redakcí obsahuje mj. adresy absolventů Školy klasické homeopatie, kterou vede autor tohoto příspěvku.)

SYSTÉM LÉČBY

Systém homeopatické léčby opět spočívá na několika významných pilířích:
Znalost pacienta musí být velmi podrobná a také sledování jeho dalšího vývoje má být pečlivé a dlouhotrvající. To je někdy při běžné externí péči problém. Jestliže je však homeopat třeba přímo v rodině, nastává ideální situace: touha pomoci, provázená znalostí homeopatie a možností dlouhodobého denního sledování přináší ovoce, jaké by asi nebylo možné jinak sklidit.

ŠKOLA SAMOLÉČENÍ

Setkal jsem se již s mnoha homeopaty, ať již lékaři či nelékaři, kteří si sami našli konstituční lék působící na celek a zbavili se různých chronických neduhů. Všiml jsem si také, že rodinám homeopatů se obvykle daří po zdravotní stránce výrazně lépe, než těm ostatním. Proto jsem před rokem založil Školu klasické homeopatie, určenou všem zájemcům. Vůdčí myšlenkou bylo, že každý má právo na homeopatickou sebeobranu. A že tím nejdůležitějším a nejpraktičtějším krokem je plně pochopit homeopatickou filosofii. A nyní, na konci prvního ročníku, jsem často překvapován tím, co se děje. Pochopení homeopatické metody u posluchačů je velmi hluboké, ať jsou to lékaři, kuchaři, zdravotní sestry, psychoterapeuti či psychotronici. Při osobních konzultacích s nimi zjišťuji, že si určili správný lék a za několik málo měsíců se zbavili mnoha problémů lehkých i závažných. A samozřejmě léčí i ostatní. Jedna absolventka mě například požádala o konzultaci a přišla s již vyplněnou repertorizační kartou. Uvedla, že má velké potíže se srdcem. V nejbližší době jí má být voperován kardiostimulátor. Sama si určila a již užila lék Glonoinum. Za dva měsíce mi sdělila, že lékaři rozhodnutí o zavedení kardiostimulátoru zrušili, protože se srdce výrazně zlepšilo. Než si ale předepsala lék, prostudovala Repertorium, Materii mediku a naučila se používat všechny pilíře homeopatie.
Samoléčba je něco jako meditace. Myslím, že je to vůbec nejvyšší forma homeopatie. Je to cesta sebepoznání. Homeopatická cesta pochopení sama sebe i zákonitostí světa. Cesta, kterou nás naučili lidé, kteří šli před námi. A je to cesta aktivního přístupu - opaku slova pacient, což znamená trpělivý, trpící, pasivní. Určitě to není jen cesta ke zlepšování individua. Je to i spirituální cesta, trvající celý život a přinášející ovoce také ostatním lidem. O tom si řekneme příště.

Příště: Duchovní aspekty homeopatie.

Mgr. Jiří ČEHOVSKÝ