Hovoříme s ing. Oldřichem Skalkou

Nemocný musí na svém uzdravení aktivně pracovat

Je to už pár let, co jsem se z dopisů čtenářů dozvěděla o léčiteli ing. Oldřichu Skalkovi z Frenštátu pod Radhoštem. Tehdy mě zaujalo hlavně svědectví několika postižených roztroušenou sklerózou, kterým pomohl. Požádala jsem ho tehdy o článek o léčení této choroby, s níž si oficiální medicína moc rady neví. Poté, co vyšel, obrátilo se na ing. Skalku tolik nemocných, že mě jeho paní telefonicky požádala, abych už nikomu nedávala jejich adresu, nebo se z toho manžel zhroutí a budeme ho mít na svědomí. Neumí prý nikoho odmítnout.

SETKÁNÍ PO DVOU LETECH

"Já opravdu neumím těžce nemocného odmítnout," potvrdil nám ing. Skalka o dva roky později názor své ženy. Navštívila jsem ho se zlínskou lékařkou Jiřinkou Berounovou ve Frenštátě, abychom osobně poznaly jeho metody léčení. I když jsem od onoho varovného telefonátu ing. Skalku takříkajíc izolovala od čtenářů a celou tu dobu ho ničím neobtěžovala, stále přicházely do redakce pochvalné dopisy. I ze zahraničí.
Žiji v Paříži a v roce 1992 jsem ochrnula na levou polovinu těla. V nemocnici mi potvrdili roztroušenou sklerózu a prošla jsem náročnou léčbou. Přesto jsem jen těžce našlapovala na levou nohu a také ruka byla málo pohyblivá. Zhoršil se mi zrak a velice špatně jsem na tom byla psychicky. Maminka žijící v ČR se v té době dozvěděla o ing. Skalkovi a objednala mě k němu. Za den mi připravil různé masti a tinktury, kterými jsem se přesně podle jeho návodu léčila. Bylo to dost náročné, ale brzy jsem cítila jak tělesnou, tak i duševní úlevu. Od té doby k němu pravidelně jezdím na kontroly. Jsem přesvědčena, že za svůj současný dobrý zdravotní stav vděčím jeho léčebné metodě. Chodím bez potíží, trnutí v ruce cítím jen při velké námaze a vidím mnohem lépe. A hlavně mohu opět pracovat...
Ing. Irena V., Paříž

Jednou večer koncem prosince před třemi lety mi začaly velké bolesti na hrudi, které se stupňovaly, až jsem ztrácela vědomí. Odmítla jsem lékařskou pohotovost a snažila se vydržet do rána. Pak to ale bylo hrozné. Nedokázala jsem ovládat své tělo, téměř nemohla chodit. Později jsem začala vykašlávat krev. Lékařské vyšetření prokázalo jen vysoký krevní tlak a vřed na dvanácterníku. Po třech měsících bezvýsledného léčení jsem se obrátila o pomoc na ing. Skalku. Měl se mnou moc práce, stejně jako já s plněním všech podmínek jeho léčby, ale v červnu už jsem se cítila skoro zdravá. Poté se manžel rozhodl opustit kvůli jiné ženě rodinu a já se znovu sesypala. Ing. Skalka mi pomohl na poslední chvíli, cítila jsem, že mi hrozí infarkt. Díky jeho pomoci a podpoře jsem zvládla i manželův odchod a začala se velice rychle zotavovat. Přes půlroční utrpení to byla cesta hledání a poznávání...
S.B., Dolní L.

Podobné dopisy přicházely i od pacientů, jimž ing. Skalka pomohl při rakovině. Požádala jsem proto, zda bychom mohly s přítelkyní hovořit i s některým z nich. Informovala jsem se na jeho léčebnou metodu i u ostravského terapeuta ing. Jiřího Janči, protože jsem věděla, že spolu několik let spolupracovali. Ing. Janča rozhovor doporučil.

UČIL JSEM SE U ING. JANČI

Ing. Oldřich Skalka se svou paní Dášou, učitelkou defektologie, jsou již v důchodu a všechny síly věnují pomoci nemocným. V jejich domku na okraji Frenštátu se jich střídá požehnaně. O léčení se začali zajímat před 19 lety, kdy jim na zhoubnou chorobu zemřel jediný syn.
"Když mi lékaři řekli, že synovi nemohou pomoci, začal jsem hledat léčitele," vzpomíná dnes ing. Skalka. "Ale ing. Janča mi, bohužel, názor lékařů potvrdil. Po synově smrti mě dlouho trápil pocit nemohoucnosti, který se objeví, když vám odchází blízký člověk a vy nemůžete nic dělat. Z něj se vyvinula velká touha pomáhat lidem, jež oficiální medicína odepsala stejně jako našeho syna. Začal jsem se zajímat o alternativní léčení. Vybral jsem si ušní akupunkturu, protože to byla metoda tak říkajíc technická, logicky zdůvodnitelná. Zůstal jsem u ní dvanáct let. Sestudoval jsem kde co a nakonec, asi před šesti lety, jsem začal dojíždět do tehdejší ordinace ing. Janči v Ostravě, kde jsem s ním mohl spolupracovat: sledovat jeho metody, učit se a pomáhat nemocným ušní akupunkturou a elektropunkturou. Bylo to dost náročné, už proto, že jsem musel vstávat ve čtyři ráno, abych byl včas v ordinaci. Dojížděl jsem tak čtyři roky, než mě to začalo zmáhat a rozhodl jsem se to zkusit doma s vlastními pacienty. Vždy ale zdůrazňuji, že za první poznatky o léčení, hlavně zhoubných chorob, vděčím ing. Jančovi. Předtím jsem si akupunkturou troufl jen na něco, až u něj jsem pochopil, že zhoubné nemoci včetně roztroušené sklerózy vyžadují komplexní přístup, včetně změny stravy, dodávání potřebných prvků a vitamínů atd. Že je lidské tělo velice složitý stroj, vyžadující komplexní údržbu a obsluhu."

Pracoval jste s léčivými přípravky ing. Janči?

"Samozřejmě jsem začínal s jeho léčivy a předpisy, jeho dietou, jeho metodami zvyšování imunity. Skončil jsem v té době s akupunkturou i elektropunkturou. Nejen kvůli HIV, ale poznal jsem, že nanášením určitých druhů mastí na určitá místa těla je možno léčit ještě intenzívněji než jehlami. Pomalu jsem, s pomocí manželky, začal připravovat vlastní masti i tinktury. Napřed jsem jich měl hromadu, tři až čtyři druhy pro každého nemocného. Pak jsem vybral ty nejúčinnější z nich, takže dnes už vystačím se třemi na téměř všechna onemocnění. Používání se samozřejmě liší místy, kam se nanášejí, délkou a četností masáží atd. Po vzoru ing. Janči také zjišťuji, jaké prvky nemocnému chybí a doporučuji jejich dodávání. Hodně lidem chybí třeba zinek. Měli by ale užívat jen přírodní doplňky. Syntetický zinek ve větších dávkách, jaké je třeba užívat v době léčby, může někomu způsobovat nevolnost."

ONKOLOG UPADL PŘEKVAPENÍM

Bývalou onkologickou pacientkou, kterou na naši žádost ing. Skalka pozval, byla paní Jarmila Rajdová z Kyjova. Dovolila nám zveřejnit její jméno i fotografii. "Nemám se za co stydět, onemocnět rakovinou může každý," prohlásila.
Paní Jarmila bývala baletkou a dodnes, v sedmdesáti letech, má hezkou postavu. Doprovázela ji dcera, zdravotní sestra, která její výpověď potvrdila. Řekly nám, že před osmi lety vyhořel v blízkosti jejich bydliště sklad chemikálií a po nějaké době se v okolí objevilo mnoho onkologických onemocnění. U paní Jarmily to byla rakovina tlustého střeva. Operovali ji a prošla chemoterapií. Za pár měsíců se objevily potíže znovu. Trvalé průjmy, slabost, bolesti. Po důkladném vyšetření řekli dceři, že má v pánvi už neoperovatelné metastázy. Paní Jarmila se rozhodla k poslednímu zoufalému kroku - Breussově dietě. Když zhubla na 42 kilogramů, byla tak slabá, že čekali každou chvíli konec. V tomto stavu ji dcera dovezla k ing. Skalkovi. Ten doporučil Breussovu dietu přerušit a začal s vlastní léčbou.
"Dal mi své masti, tinktury, byliny, přesně vysvětlil jejich aplikaci," vzpomíná paní Jarmila. "Naučil mě akupresuru na chodidle ke zvyšování imunity a doporučil dietu. Ta spočívá hlavně v tom, že nesmíte jíst nic s kvasnicemi či plísněmi, červená a uzená masa, vejce, sóju... Za měsíc jsem k němu přijela na kontrolu sama vlakem. Za další tři měsíce na kole."
O dva měsíce později dostala paní Jarmila záchvat bolestí, šlo o nebezpečné zauzlení střev. Po operaci dceři sdělili, že našli další metastázy a je třeba zopakovat chemoterapii. Zatím musí zůstat v nemocnici. Dcera si ji vzala na víkend domů a jely samozřejmě za ing. Skalkou. Ten označil údajné metastázy za neaktivní a doporučil pokračovat v jeho léčbě. To bylo před dvěma lety.
"V létě jsem na koupališti potkala svého onkologa, který mě po odchodu z nemocnice odepsal. Když jsem před ním skočila šipku do bazénu, chytil se za srdce a málem upadl. Není divu. Když mě viděl naposledy, lezla jsem jen po čtyřech, nosila plenky a byla celá proleželá."

BEZ ŽIVOTNÍ ENERGIE SE NEVYLÉČÍME

Pane inženýre, co je podle vás příčinou rakoviny?

"To zkoumají vědecké týmy po celém světě a zatím na pravou příčinu nepřišly. I léčitelé mají různé teorie, od virů po patogenní zóny. Já jsem zjistil, že u těžce nemocných, a ne jen s rakovinou, i třeba s roztroušenou sklerózu, nacházím velmi mnoho plísně candidy albicans. Ta ničí i potřebné bakterie. Narušeným střevem pak pronikají do těla karcinogenní látky. Zjistil jsem, že candida se pomnožuje chemoterapií, ozařováním, ale i třeba určitými druhy antikoncepce. Když lékaři vyoperují nádor, není to léčení. Příčina se neodstranila. Hodně pomůže dokonalé zničení candidy. Myslím, že nejblíže pravdě o původu a léčení rakoviny byl doc. ing. Ivan Dolejší, autor Irisapu. Podle něho je rakovinová tkáň vždy kyselejší, než ostatní. Přesto trvá imunitnímu systému dlouho, než ji zaregistruje. Podaří se mu to vlastně až po rozmnožení zhoubných buněk, kdy dochází k metastázám. V tom okamžiku je už ale klasická medicína zpravidla bezmocná. Ozařováním a chemoterapií ještě ničí imunitní systém, který je třeba při takové chorobě chránit a posilovat. Pokud jde o teorii našeho léčení, zjednodušeně řečeno jde o úpravu vlnových délek zasažených buněk. Léčba spočívá ve snížení vlnových délek pod 45 desetin angstr"omů, což je možné aplikací našich mastí."
Kolika nemocným rakovinou jste svou metodou pomohl?
"Vedu si přesnou statistiku pacientů, samozřejmě pokud se mi hlásí. V roce 1995 jsem léčil 110 rakovin, 8 zemřelo. V roce 1996 jsem do listopadu přijal 142 onkologických pacientů, 14 nepřišlo na první návštěvu, dalších 12 na druhou. Zbylo 116. Z toho 30 pokračuje v léčení, 78 je už bez potíží, 8 zemřelo. Nemohu samozřejmě pomoci každému. Někdy i z fotografie nemocného, kterou přivezou příbuzní vidím, že už nemá žádnou životní energii, na níž bych mohl stavět. Pokud mi kyvadlo ukáže, že zůstalo alespoň trochu energie, pošlu mu zářič, tinkturu s vysokou potencí, která, pokud ji nemocný nosí na těle, až desetinásobně zvýší energii, a začneme s léčbou. Má-li ale už životní energii v mínusu, může mu léčba pomoci jen k tomu, aby odcházel ze života bez velkých bolestí. Jde o dvě až čtyři procenta nemocných."
Úroveň životní energie zjišťujete kyvadlem. Kolik by měl mít zdravý člověk?
"60 až 80 jednotek. Léčitel přes 100. Když mám nemocného v léčení, poznám i podle úrovně jeho životní energie, jak poctivě dodržuje má doporučení a pracuje na sobě. Jak víte od čtenářů, je moje metoda náročná na čas nemocného, trošku namáhavá a je třeba ji přesně dodržovat, jinak se pacient nevyléčí. Ony vůbec alternativní metody léčení onkologických i jiných nemocí vyžadují od pacienta více aktivity než oficiální medicína. Ta nemocného zpravidla drží na lůžku a v pravidelných intervalech mu podává léky. Účinek alternativních metod závisí na tom, jak poctivě je nemocný dodržuje a plní. Čtyřikrát denně se mazat na různých místech těla a i jinak na sobě pracovat je náročnější, než polknout prášek. Když vidím, že se zdravotní stav nelepší, zpravidla se nemocný přizná, že občas "neměl čas" a léčbu vynechal.
Pokud jde o Breussovu dietu, ta je velice náročná na pevnou vůli a málokdo ji dokončí. Vyžaduje velké sebeovládání. Znám jen jednoho nemocného, který ji dotáhl do konce a pomohla mu."

LÉKAŘI JSOU DOBŘÍ PACIENTI

Většina léčitelů, kteří pracují s onkologickými pacienty, tvrdí, že kuřákům není pomoci. Jaký je váš názor?

"Je to pravda. Ne že bych kuřákům nechtěl pomáhat, ale jejich nemocné tělo spotřebuje většinu energie na čistění od jedů z cigaret a na uzdravování jim jí nezbývá. Prostě to u nich nefunguje a je to ztráta času z obou stran."
Někteří léčitelé jsou zase přesvědčeni, že nemohou léčit pacienta hned po chemoterapii, ale až třeba za dva měsíce. Jaké jsou v tomto ohledu vaše zkušenosti?
"Je pravda, že se nemohou léčit zároveň chemoterapií a mými přírodními prostředky. Bylo by to pro tělo moc náročné. Ale je možné začít hned po skončení oficiální léčby. Snažím se přijímat do léčení všechny onkologicky nemocné a postižené roztroušenou sklerózou, ale někdy je jich tolik, že mi síly nestačí a posílám je i ke kolegům, paní Halamíčkové z Rožnova či manželům Tabáčkovým z Trojanovic. Chodí mi i dopisy od nemocných s lehčími diagnózami a já nemám čas na všechny odpovídat."
Diagnózu a momentální zdravotní stav pacienta si zjišťujete kyvadlem. Věříte mu?
"Samozřejmě vím, že se dá ovlivnit vlastním přáním. Proto si vždy druhý den vše znovu ověřuji, aniž bych se díval na včerejší výsledky. Nejsem, bohužel, takový fenomén jako někteří kolegové, kteří zjistí zdravotní stav nemocného pouhým pohledem či myšlenkou na něj. Ono podvědomí nemocného přesně ví, co tělu chybí i jak by se měl léčit, takže pokud se na ně dokážete napojit, je to nejpřesnější způsob diagnózy. I já se snažím ptát podvědomí nemocného. Stačí mi k tomu jeho jméno a datum narození. Používám diagnostický kruh, podobný, jaký vyšel před měsícem v REGENERACI."
Vašimi pacienty jsou i lékaři a zdravotní sestry. Co říkají této léčebné metodě?
"Pokud se lékař odhodlá vyhledat léčitele, většinou počítá s tím, že to bude ""divné léčení"", proto není metodou překvapen. Jedině snad tím, jak moc musí sám na sobě pracovat. Ale protože vidí už na začátku dost rychlé pokroky, získá důvěru. Jsou to dobří pacienti."
Jaké jsou reakce ošetřujících lékařů vašich pacientů, jimž se zlepšuje zdravotní stav?
"Zpravidla hovoří o náhodě. Ale když je takových náhod 170, už by to mělo stát za zamyšlení. Mrzí mě, že medicína nevěnuje výsledkům práce dobrých léčitelů větší pozornost. Používají mnoha osvědčených prostředků, které stojí za důkladný rozbor. Pokud jde o rakovinu, ověřil jsem si, že po jejím vyléčení léčitelem zůstává z nádoru inertní hmota. Ta je v těle tak dlouho, než se jí zbaví, což trvá delší dobu. Pokud ji lékaři při kontrole na CT najdou, nutí nemocného k chemoterapii, protože předpokládají, že jde o zhoubné metastázy. Tak to bylo i s paní Jarmilou."
Podívejme se teď na léčení roztroušené sklerózy. Podle vás je její příčinou rovněž candida albicans. Léčíte ji stejně úspěšně jako onkologická onemocnění?
"Někteří nemocní se lepší, ale je obtížné už napravovat to, co je nezvratně změněno, například nerv v myelinovém pouzdru, které je candidou albicans narušeno. Tělo je chce v dobré víře napravit, dává tam pojivovou tkáň. Ta je ale nevodivá a přemostění nefunguje. Našimi léčivy lze toto přemostění odstranit. Myelinové pouzdro ale má až 80 vrstev a nějakou chvíli trvá, než se opraví. Rád bych také zdůraznil, že léčebné mazání je tak složité, že to musím každému osobně předvést a vysvětlit. Na dálku to nejde."

Na závěr našeho rozhovoru požádal ing. Skalka o zveřejnění omluvy všem čtenářům, kteří mu napsali a nedočkali se odpovědi. Není to prostě v jeho silách, stejně jako nemůže přijmout všechny nemocné. Doporučuje čtenářům obracet se na další léčitele z našeho seznamu.

Ilona MANOLEVSKÁ