Zadáno pro Ing. Jiřího Janču, CSc.

Je to od nervů?

Máloco slyší léčitelé tak často, jako stížnosti "na nervy". Bývá to případech, kdy nevíme co je příčinou potíží, a také proto, že nervy se skutečně více či méně podílejí na všech zdravotních problémech. Málokdo si dokáže uvědomit, kolik lidí je v dnešní době takto postiženo!
O pomoci při nervových potížích obecně jsme hovořili před měsícem. Tentokrát se zaměříme na specifické nervové potíže, kde je nutné přesně rozlišovat průvodní jevy.

ZÁNĚT ISCHIATICKÉHO NERVU

Velmi důležité u zánětu ischiatického nervu je rozlišovat mezi bolestí a tahem ve svalu nebo svalech. Jedině tak je možné bezpečně rozeznat třeba potíž v dolní končetině vinou bloku páteře nebo ischias. Delší trvání bloku páteře, projevující se právě bolestmi v dolní končetině, má často za následek zánět ischiatického nervu. Pak se těžko rozezná, zda jde o vadu páteře nebo nervu ischiadicu. A právě rozlišení bolesti v končetině nebo tahu ve svalech to jednoznačně určí. Delším trváním bolestí v dolní končetině a tím i nedostatečným využíváním některých svalů, pro značnou bolestivost při některých pohybech, dochází k atrofii a zkrácení těchto svalů. I když je pak páteř v pořádku, končetina stále "bolí". Není to už pravá bolest, ale tah ve svalech, které jsou atrofované a nedají se naplno natáhnout nebo použít. To je jediný spolehlivý ukazatel zdroje potíže. Pokud cítíme tah, většinou v zadním stehenním a lýtkovém svalu, je to zánět ischiatiku, lidově ischias. Pomoc je ale velmi složitá, a proto pro alternativní medicínu jednoduchá. Páteřní potíže potřebují neustále pohyb, aby se případný blok nestabilizoval a pohybem se narušoval, zatímco zánět ischiatiku, jako nakonec každý zánět, potřebuje klid! Jedinou skutečnou pomocí tu je opět reflexní terapie. Opět použijeme plíšek k umístění na dolní končetině, který připevníme na šířku 4 prstů postiženého nad kotník, na plošku těsně na hraně holenní kosti (viz obrázek). Plíšek může být z obyčejného ocelového plechu, nebo také z bílého kovu. Často použiji i desetihaléř nebo menší minci, což také pomáhá.
Správnost umístění si ověříme ihned po nalepení plíšku, kdy bychom měli cítit úlevu v končetině. Pokud ji necítíme, je plíšek špatně umístěn a musíme změnit jeho místo. Je ovšem nutné rozlišovat, kam směřuje bolest nervu. Jestliže do zadní části končetiny, pak plíšek nalepíme nad vnější kotník. Míří-li bolest na přední část končetiny, plíšek umisťujeme nad vnitřní kotník - v obou případech těsně na hraně holenní kosti, na šířku čtyř prstů postiženého nad kotníkem.

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Poměrně značné bolesti bývají při obrně lícního nervu, při syndromu Meniéra nebo při zánětu trojklanného nervu. Pomoc je tady velice obtížná. Často jsou vytrhávány zuby, přesekáván nerv apod., což většinou utrpení jen zvyšuje. Nejjednodušší pomoc je opět v reflexní terapii, přičemž si každý může pomoci okamžitě sám. Vůbec nejsnadnější je zásah při obrně lícního nervu, přičemž léčbu můžeme provádět bez jakéhokoli časového omezení sami. Mačkáme oblast na postižené straně, na 4. prstu chodidla, přesně ve středu 2. článku prstu a přesně v ose prstu z vnější strany (laterálně).
Pokud nás mačká jiná osoba, musí pracovat opatrně, protože při velmi silném zmáčknutí vzniká bolest, která činí reakci postiženého nekontrolovatelnou! Naopak úplně zdravý člověk cítí silné zahřívání místa lícního nervu. Při správném mačkání ihned přestává bolest v nervu, při jeho ochrnutí se začíná vracet inervace. Délka léčby závisí na délce doby ochrnutí. Při ochrnutí starém několik let zůstává nepatrná část funkce oslabena.

SYNDROM MENIÉRA

Můžeme si pomoci podobně, ale místo masáže určujeme podle místa vzniku onoho syndromu, většinou čelistního nervu. Podle známého rozdělení lidského těla na 10 pásů určíme pás, v němž bolest vzniká. Ve stejném pásu, ovšem na chodidle, provádíme reflexní masáž. Princip je naprosto stejný jako u lícního nervu, jenom lokalizace místa je poněkud složitější. Protože nejde o nemoc zvlášť rozšířenou, doporučuji v takovém případě vyhledat zkušeného terapeuta reflexní terapie.

Příště: ZÁNĚT TROJKLANNÉHO NERVU A DEPRESE

Ing. Jiří JANČA