Je možno změřit úroveň svého zdraví?

Kvocient zdraví

V běžném životě i v léčitelské praxi se setkáváme s lidmi, jejichž fyzická kondice včetně vzhledu na první pohled neodpovídá věku. V extrémních podobách jde o mladé starce a staré mladíky. Často používané lidové rčení to vyjadřuje slovy, že každý je tak stár, jak se cítí. Nepřesnost tohoto rčení je v tom, že nejde jen o pocit, ale o objektivní stav.

ZÁLEŽÍ NA ŽIVOTNÍM STYLU

Za tímto objektivním stavem se zpravidla skrývají rozdíly ve způsobu života, čili životním stylu. Patří k němu především povolání či práce dotyčného, která zaujímá největší část čtyřiadvacetihodinového denního cyklu. Dále pak způsob trávení mimopracovního a volného času. Mimopracovním časem rozumíme dobu mimo práci, ale včetně dojížďky do zaměstnání a nákupů. Volným časem označujeme to období dne, kdy se člověk věnuje jakékoliv zcela svobodné zájmové aktivitě.
Tělesný pohyb, sport, otužování a relaxace, pěstované od dětství a ranného mládí, vytvářejí spolu se zdravou výživou a příznivým sociálním klimatem zlatý fond, který se pozitivně promítá do objektivního zdravotního stavu. Pokud k tomu přistupují i genetické předpoklady, máme záruku dobré fyzické a duševní kondice až do vysokého věku.

ZDRAVÉ TĚLO, ZDRAVÝ DUCH

Odchylky od průměru směrem k vyšším i nižším hodnotám byly pozorovány a studovány nejprve v oblasti rozumové či intelektuální. Výsledkem tohoto studia bylo mj. určení kvantitativní míry rozumové vyspělosti dobře známým inteligenčním kvocientem (IQ). Nemůžeme se zde zabývat rozborem toho, co to je vlastně rozumová schopnost, intelekt nebo inteligence. Postačí obecné povědomí, které za inteligentního člověka pokládá toho, kdo si ví rady i ve složitých situacích, jde na věci chytře a snadno se učí. Popularizátor psychologie z předmnichovské republiky a z prvních let po válce dr. Rudolf Souček hovoří ve svém Psychologickém slovníku o "lidském věku" a "rozumovém věku", které často nekorespondují. Poměrem mezi těmito věky je ona zmíněná míra inteligence či inteligenční kvocient: IQ = RC/FV .100, kde RV je rozumový věk a FV fyzický věk. Lékaři a léčitelé vědí, že rozumové schopnosti nejsou v určitém poměru pouze k věku, ale také k celkovému zdravotnímu stavu. S bídou tělesnou, fyzickou a somatickou se často dostavuje i bída mentální. Tato skutečnost je vyjádřena v tyršovském "Ve zdravém těle zdravý duch". Staří Řekové prosazovali kalokagathie, což je soulad krásy, těla a duše, jehož je dosahováno v prvé řadě uměřeností (sofrosyne). Uměřenost je znakem optimálního životního stylu a klíčem k dlouhodobému zdraví.

LZE ZMĚŘIT ZDRAVÍ?

Jestliže pro duševní stránku kalokagathie máme již uvedenou kvantitativní míru, pro fyzickou stránku prozatím nikoliv. I když je riskantní převádět složitý lidský organismus na kvantitativní míry, jako pomocný nebo orientační ukazatel má taková kvantitativní míra smysl. Tak, jako se vžila orientace o mentálních schopnostech, ať dispozičních anebo ovlivněných chorobou pomocí IQ, je účelné, aby se takováto základní orientace číselnými údaji používala také pro charakteristiku fyzického zdraví. Tento kvantitativní údaj může být označen jako kvocient fyzického zdraví (QFZ).
Za pokus stojí i konstrukce třetího ukazatele, a sice převládajících znaků osobnosti, který by se označoval symbolem OQ, tj. osobnostní kvocient. Také tento kvocient je možno vytvořit na základě současných poznatků o charakteristikách osobnosti a osobnostních typech.
K čemu by doplnění IQ o QFZ a OQ mohlo sloužit? V prvé řadě k tomu, aby si terapeut ve své dokumentaci mohl vést o svých klientech stručný, ale komplexní záznam, dále ke statistickým účelům a konečně i k rychlé výměně informací o klientech mezi lékařem, léčitelem a psychologem, pokud je klient vyšetřován, eventuálně léčen několika odborníky. Kvantifikace je potřebná i k počítačovému zpracování.

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ

Způsob určování QFZ a OQ jen naznačím. V případě zájmu čtenářů bych mohl zveřejnit podrobnosti prakticky použitelných vzorců.
QFZ je konstruován ze dvou skupin údajů:
a) Subjektivní údaje, tzv. měkká data, která vyjadřují názor klienta na vlastní zdravotní stav. Subjektivní popis zdravotního stavu se uskutečňuje podle předepsané osnovy pomocí rozhovoru nebo dotazníku. Klient udává, zda kouří a pije alkohol, zda sportuje, cvičí jógu, zda a kdy trpí únavností, bolestmi různých tělesných orgánů, jakou má tělesnou pružnost a vytrvalost (vytrvalost se měří například údaji o schopnosti ujít nebo uběhnout určitou vzdálenost), jak klasifikuje svou celkovou sociální, psychickou a tělesnou pohodu. Tento celkový údaj se uvádí na pětistupňové škále. Normy jsou stanoveny odhadem pro věkové kategorie.
b) Objektivní údaje, tj. ukazatele zdravotního stavu získané měřením, jako je krevní tlak, srdeční tep, dechová dostatečnost, údaje o závažných, zejména chronických onemocněních, následcích úrazů apod. Také zde se pracuje s odhadovými normami podle věku.
Osobnostní kvocient OQ je stanoven podle Eysenckova schématu: extrovert - introvert - stabilní - labilní. Kvantifikace je provedena procentuálním odhadem zastoupení jednotlivých znaků. V tomto případě se obvykle poměr k fyzickému věku neuvažuje s ohledem na převážně dispoziční charater typologických znaků. Určení všeobecně uznávaných QFZ a OQ si vyžádá ještě značnou práci při shromažďování generalizovatelných empirických údajů. Příspěvek každého léčitele a lékaře k důkladnějšímu rozvinutí této problematiky je vítán.

PhDr. Vladimír ČECH, CSc.
Raisova 29, 320 07 Plzeň