Na přání čtenářů

Odhalíme tajemství patogenních zón ?

Na častá přání čtenářů jsme se rozhodli v tomto roce zařadit seriál o patogenních zónách (PZ) a zároveň otevřít diskusi, v níž bychom zevrubně probrali otázku vlivu PZ na zdraví. Rádi bychom si v ní ujasnili například tvrzení, že za velkým množstvím rakovin, které nás trápí, jsou právě PZ. Hlavním autorem seriálu je Břetislav Nový, který patří v tomto oboru k předním odborníkům. Pokud se budete chtít k diskutovaným problémům vyjádřit, označte obálku heslem Zóny, nebo napište přímo panu Novému, St. Čivice 226, 530 06 Pardubice, tel. 040/ 97152, 97251.

Najde je pouze proutkař

Důležitou, avšak škodlivou součástí mikroklimatu našich bytů, pracovišť i ostatních míst, kde člověk pobývá delší čas, jsou oblasti všelijak zamořené energiemi z běžných zdrojů doprovázejících člověka i zdrojů přírodních. Ve většině případů se jde o směsi záření. Tato záření lidský organismus zachytí, a to má potom za následek stres a přiměřené poruchy na chemismu v buňkách i v nervovém systému. Jednotlivá záření v domácnostech obvykle nepřekračují hygienické normy, ovšem v místě jejich kumulace dlouhodobá expozice obvykle zdraví škodí. Patogenní zóny jsou zákeřné zvláště tím, že jejich slabý vliv běžně nevnímáme. Zatím existuje jediný způsob, jak patogenní zóny nalézt. Pouze dobrou prací trénovaného člověka - proutkaře, který prošel speciálním kurzem a natrénoval si podmíněný reflex pro pohyb ruky s virgulí v objektivních patogenních zónách ze známých zdrojů. Některé ze směsi záření je možné indikovat přístoji, ovšem žádný přístoj nedovede posoudit, zda uvedená směs záření tvořící patogenní zónu v daném místě má na organismus vliv zásadní či jen podružný. S energetickým výkonem záření obvykle rostě množství poruch, které musejí být organismem eliminovány. Eliminačního procesu se účastní i vegetativní nervový systém, který je faktickým zdrojem informace o působení patogenní zóny na organismus.
Praktický proutkař vlastně zjišťuje patogenní zóny pomocí vlastního organismu jako indikátoru vzniku poruch v patogenních zónách a případně virgulí pro přenos této informace z podvědomí do vědomí.

Nejlepší je uhnout

Léčitel dokáže mnohdy z informací z podvědomí pacienta určit, že přebývá nebo spí v patogenních zónách. Jasnovidec dokáže tyto patogenní zóny určit i na dálku, nebo i když zdroje způsobující patogenní zóny jsou v klidu (například zařízení na noční proud generující patogenní zónu, které ji během dne nevytváří). Zjišťování druhu záření nemá valný význam, neboť negativní vliv mohou mít i záření v domácnostech zcela běžná, ať jde o infrazvuk ledniček, transformátorů, poruchy elektrického a magnetického pole elektrospotřebičů a běžných vysílačů, televizor a zářivky nebo radiační vliv obvykle radonu, až po gravitační vibrace nebo jiné hypotetické druhy interakcí. Patogenních zón je tím více, čím pohodlněji žijeme. Proto se musíme naučit s patogenními zónami žít.
Vzhledem k těžko objastnitelné podstatě složení patogenních zón nemá smysl je odstiňovat všechny, ale jen nejdůležitější složku. Tou je obvykle všepronikající záření všech vysílačů a vysílaček. Znám, bohužel, jenom jedno zařízení na trhu, které umí tento škodlivý vliv významně snížit. V REGENERACI se o něm už psalo. Nejspolehlivější je ale uhnout. Malé děti tuto tendenci mají, neboť jsou mnohem více řízeny signály vegetativního nervového systému, který je vlastně před patogenními zónami chrání uhýbáním. Nemůže-li dítě uhnout, projevují se postupně změny. Nejdříve je neklidné až neuklidnitelné, později apatické, s poruchami spánku i jinými, se zvýšenou nemocností. Dospělý je na tom podobně, ale ten nemá potřebu se na posteli řízením vegetativního nervstva hemžit. Proto je nezbytné patogenní zóny zjišťovat zásadně v první řadě v ložnicích. V době odpočinku nám totiž patogenní zóny ubližují více, než během obyklé stresové denní aktivity.

Naučíme se chránit zdraví?

Tak jako patogenní zóny škodí každému, tak je každý do určité míry - dané stavem jeho nervového systému - schopen patogenní zóny zjišťovat. Podmíněný reflex pro zjišťování vlivu patogenních zón si ale může vypracovat každý. Chce to trpělivost. Zatím je to možné jen v kurzech, ale věřím tomu, že brzy se budou učit vyhledávat PZ i děti na základních školách. Proč? Máme-li se naučit s patogenními zónami žít, protože jejich zrušení je zatím nejasné nebo nákladné, musíme se je nejdříve naučit chápat a nacházet. A to je smyslem školy. Škola musí být pro život, jinak je zbytečná a ztrácí smysl.
Možná je i určitá míra adaptace a odolnost ke konkrétnímu typu patogenní zóny podobná dlouhodobému kuřákovi cigaret. Může dokonce vzniknout i drogová závislost na vliv patogenní zóny, kterou jsem poprvé pozoroval na člověku z Hradce Králové. Byl nemocn na srdce a přes veškerou terapii lékaře i bylinkáře se nedařilo jeho stav zlepšit. Poradil jsem mu změnit místo na spaní, ale efekt se nedostavil. Při návštěvě jsem zjistil, že na původní posteli mu procházela patogenní zóna hrudníkem a v místnosti, kam se přestěhoval, si na mou vlastní tak dlouho šoupal s válendou, až se mu spalo nejlépe. Patogenní zóna mu ale opět šla přes hrudník, což je zvlášť škodlivé.

(pokračování)

Břetislav NOVÝ