Funkce střeva formuje břicho

BŘICHO VE ZDRAVÍ A V NEMOCI

Břicho je ohraničeno nahoře proti hrudníku bránicí, dole kostěnou a svalovou pánví, vpředu svalovou břišní stěnou, vzadu bederní páteří a její muskulaturou. Břišní dutina je tak velká, jak si to vyžaduje její obsah. Tloušťka stěny břišní nemá vliv na její obsah. Za velké břicho bývá nejčastěji odpovědný velký prostor dutiny břišní.

S BŘICHEM SE ŠPATNĚ DÝCHÁ

Tenké střevo je nejdelší střevní úsek a vedle jater se nejvíce a nejčastěji uplatňuje na celkovém obrazu zvětšeného břicha. Zdravé střevo drží v poloze samo od sebe tonusem svého svalstva a nepadá dolů vlastní váhou. Jinak je tomu ale u střeva nemocného. To je pro postižení své muskulatury (podélné i cirkulární) delší a zároveň i silnější, tlustší. Leností pohybů se totiž zvětšuje jeho obsah, samočistící schopnost střeva je zmenšena, rozkládání obsahu vede k hnilobě a kvašení, k zanesení stolicí a k tvorbě plynů. Takto postižené ochablé střevo ztrácí schopnost se udržet v poloze a v břiše klesá vlastní vahou dolů (třeba až do pánve). Potřebuje větší prostor.
Pokud jde o vzhled, formu a tvar břicha, je přechod z hrudní stěny na stěnu břišní normálně bez jakékoliv stupňovitosti. Lidé si myslí, že velké břicho má na svědomí tlustá stěna nebo velká klenba přední stěny břišní. Když útroby v břiše potřebují více místa, může být břišní prostor zvětšen také pootočením pánve směrem dolů, zdvižením bránice vzhůru či zdvižením celého hrudníku, což se zvnějšku jeví jako zkrácení krku. Teprve když jsou všechny tyto možnosti vyčerpány, zvětší se břicho nápadným vyklenutím. Jedincům se slabou svalovinou povolí stěna břišní dříve. Vyklenutím břicha se naruší účelné a hospodárné břišní dýchání, proto se tomu organismus brání.
Hlavní příčinou velikosti břicha je tedy potřeba místa a prostoru, který potřebují břišní útroby (patologicky změněné).

ZNÁT SVÉ BŘICHO

Každý člověk zná stav svého chrupu, ženy se učí pohmatem kontrolovat prsy, máme si všímat své kůže. Rozhodně bychom si měli všímat i tvarových a funkčních ukazatelů našeho břicha.
Zažívací choroby jsou dosti rozšířené. Z málo závažných se mohou stát závažné, z akutních chronické. Nedoceňuje se význam zdravé výživy, podceňuje se nepravidelné vyprazdňování. Moc se nehovoří o tom, že jsme v čele světových statistik rakoviny střeva. I tvar břicha nás může informovat o našem zdravotním stavu, upozornit nebo včas varovat. Co kromě kontroly tvaru a velikosti břicha mohu vykonat, abych zamezil nefyziologickým procesům v břiše?
Trávící proces začíná v ústech. Sliny už stará orientální medicína odedávna maximálně oceňovala a považovala je za reprezentanty tělesných šťáv, bez nichž se nemůže vytvářet oživující životní síla. Proto nabádala k důkladnému proslinění potravy, k pomalému jídlu (jídlo jako posvátný obřad), kde se žvýkáním změní potrava v ústech nejprve na kousky, později na kaši a nakonec v řídkou tekutinu. Sousto máme žvýkat tak dlouho, dokud tento požadavek nesplníme. I moderní medicína uznává úlohu slin jako základu trávicího a zažívacího procesu.
Po nedokonalém rozžvýkání a proslinění potravy jsou kousky jídla dále tráveny na svém povrchu, kde je sliny obalují, ale dovnitř se nedostanou. Nejsou tráveny uvnitř, kde probíhá nebrzděný proces rozkladu, hnití nebo kvašení, či oba procesy paralelně. Rozžvýkání na kousky je tedy nedostatečné. Často i lidé, kteří se stravují vysoce hygienicky a nevezmou do úst nic, co nemá perfektní vzhled a zpracování, polykáním nedokonale rozkousané a málo prosliněné potravy startují ve svém těle proces rozkladu - kvašení a hnití.

POZOR I NA JÁTRA

Mnoho lidí při vyšetření udává mírnou nebo zcela slabou bolest na pohmat v pravé jámě kyčelní, kde končí střevo tenké a přechází v tlusté. Tam jsou pak při kvašení a hnilobě na postupu změny ve sliznici a v celé stěně střeva. Toxické produkty se v těchto narušených poměrech vstřebávají do krevního oběhu a nastává chronická intoxikace jedy z kvašení a hniloby. To je někdy spojeno s dalšími patologickými příznaky (sklon k průjmu nebo k zácpě, poruchy biorytmického vyprazdňování střeva). Jindy nápadné příznaky chybějí nebo jim postižený nevěnuje patřičnou pozornost.
Tento stav chronické intoxikace musejí kompenzovat zvýšenou činností játra. To se zpravidla ovšem zcela nezdaří, játra se unaví a nakonec onemocní. Objevuje se tělesná i duševní únava (málo výkonné myšlení), spavost, labilita nálad. Fyziologická střevní flóra mizí a s ní i fyziologická stabilita střevních funkcí. V játrech nacházíme zánět, a to i tehdy, když jsou jeho příznaky minimální a bolesti mohou zcela chybět. Bolestivou reakcí na toxiny reagují klouby a někdy i močový systém. Zpravidla se objeví i kožní vyrážky. S toxiny se namáhavě vyrovnává lymfatický systém, snižuje se imunita. Infekce bakteriální, virové, plísňové, manifestní i latentní, vcházejí do těla, jako by je někdo zavolal. A nemocný má mnoho jiných (vzdálených) diagnóz.
To je velmi častý obraz nemocného břicha. Měli bychom o tomto procesu něco vědět, když si občas prohlížíme své břicho.

MUDr. Jiří ŠTANGL