Netradiční terapie

Áyurvéda: indické léčitelství

Samudra iva gambhíram Nesnadná je medicína, naiva šakjam čikitsitam hluboká jak širé moře; vaktum niravašéšéna celou vyložit ji nelze šlókánám ajutair api ani v statisících veršů.

Ve všech vyspělých zemích světa a v posledních letech i v našich "zelených lékárnách" můžeme běžně zakoupit léčivé přípravky s označením Ayurvedic medicine. Naši čtenáři se s nimi podrobně seznámili už před dvěma lety. Některé u nás byly uznány jako léky, jiné pouze jako doplňky výživy. U všech ale máte jednu jistotu: v žádném případě vám nepoškodí zdraví, protože jsou připraveny z přírodních látek.

Umění šťastného života

Podle starých legend získalo lidstvo základní informace o léčebném systému zvaném áyurvéda od bohů. Védští mudrcové se od nich dozvěděli o "uměních světla", mezi něž léčení a prodlužování délky života patří. Áyurvéda, indická alternativní terapie založená na bázi přírodních zdrojů, vychází z textů, jejichž vznik se datuje do 7. století před n.l.
ÁYURVÉDA se dá přeložit jako "umění šťastného života" nebo také "nauka o prodloužení života". (AYUR znamená život; VEDA poznání, umění.) Áyurvéda je nejucelenější koncepce člověka, přírody a vesmíru. Je to životní styl, stejně jako jóga.
V Indii vedle sebe existují dva lékařské systémy: áyurvédský (tradiční) a alopatický (moderní medicína). Spolupracují spolu a není mezi nimi rivalita. Áyurvédští lékaři více dbají na prevenci pomocí propagace zdravého životního stylu a užívání áyurvédských přípravků, které působí jemně, v souladu s přírodou.
Áyurvéda je systém medicíny rozvinutý k dokonalosti v době, kdy většina národů Evropy bydlela ještě v jeskyních a Amerika a Austrálie nebyly objeveny. Přežívá a kvete po staletí. Funkce těla jsou, podle ní, ovládány přírodními zákony. I dnes má tento názor a áyurvéda po světě milióny obdivovatelů.
Áyurvéda definuje faktory důležité na udržování a podporu zdraví. Popisuje roli různých diet, rostlin a minerálů s vlivem na tělesný stav při nemoci. Jejím cílem je pozitivně vyvážené zdraví jak těla, tak mysli. Propaguje ideální tělesnou konstituci prostřednictvím zlepšené funkce tkání, takže procesy jako stárnutí, nemoc a smrt se oddálí, zlepší se stav mysli a kvalita života.

Za závojem pevný řád

Když odhlédneme od exotických názvů, za nimiž se život prodlužující umění védských vědců skrývá, najdeme dokonale propracovaný léčebný systém. Tradiční indická medicína vychází ze tří takových systémů: áyurvédy, siddhačikitsavidjá - nauky o přímém působení světce na zdraví, a atharvanavidjá - nauky o obětech bohům za účelem získání zdraví či jiného dobra. Sama áyurvéda má osm základních oborů. Všechny se pyšní tajuplnými jmény, která můžeme klidně přeložit jako pediatrie, sexuologie, malá a velká chirurgie, výroba léčiv z rostlin, kovů a drahých minerálů... Áyurvéda se dodnes studuje na indických univerzitách. Starověkou chirurgii samozřejmě vystřídala moderní - a s ní se tato medicína dostala i na soukromé kliniky ve vyspělých zemích.
Pochopit podstatu áyurvédy je pro "civilizovaného" Evropana téměř nemožné. Staří tándrikové, mistři, nám zachovali obraz funkcí jemného těla lidské bytosti, kterým se řídí jak áyurvédská medicína, tak i jóga. Zdraví je podle něj podmíněno harmonií tří živlů: kafa, což je hlen vycházející z elementu vody, pita - žár vyrůstající z elementu ohně, a vata vycházející z elementu vzdušného. Přemíra či zeslabení některého z nich v našem jemném těle přivodí chorobu. Léčbou je třeba obnovit harmonii.
První léčebné postupy áyurvédy spočívají ve vyzařování sil, které dnešní léčitelé označují jako magnetizování či bioterapie. Dalším postupem je podávání přírodních léčiv, akupresura, léčení drahými kameny... Když už to jinak nejde, přijde na řadu chirurgie.

Tisíce let jsme stejní?

Medicína nás v konstituční typologii dělí podle stavby těla, povahy a výskytu učitých chorob (cholerik, sangvinik, flegmatik...). Áyurvédská medicína už před třemi tisíci let hovořila o třech typech pacientů, určených podle typů převládání určitého živlu. Tyto tři principy (doshas) v sobě zahrnuje každá buňka našeho těla.
Typ vata se stále pohybuje. Jde o bytost lehkou, éterickou, postavy štíhlé, dynamickou. Podléhá náladám a vzrušení. Dělá si zbytečné starosti. Má sklon k přehánění, lehký spánek, rychlou chůzi. Mívá zhoršené zažívání. Rychle se učí, rychle zapomíná. V máločem zachovává řád. Výbuchy emocí má silné, ale krátkodobé. Symbolem typu pita je věčně plápolající oheň. Stejní jsou i lidé tohoto založení. Bystří, dynamičtí, střední postavy. Chování mají vřelé, jsou dobrými organizátory, úspěšní při podnikání. Jejich vytrvalost je pouze střední. Projevují mimořádný intelekt, ale podléhají stresům, podrážděnosti, zlosti. Jsou často zamilovaní. Vynikají odvahou, bojovností. Těžce nesou nepravidelnost, to bývají nervózní, trpí žaludečními vředy a vyrážkami. Jejich chůze je temperamentní.
Symbolem typu kafa je v přírodě pevná zem a živá voda. Stabilita, pevnost, solidnost, vytrvalost - to jsou hlavní charakterové rysy tohoto typu. Postavy bývají mohutné, vynikají fyzickou silou a vytrvalostí. Jsou klidní, učí se pomalu, ale mívají dobrou paměť. Výrazným rysem jejich povahy je soucit s druhými. Umějí být tolerantní, dovedou odpouštět. Povahy jsou klidné a srdečné. V jídle nacházejí citové uspokojení. Milují dobré jídlo a pití, proto trpívají špatným zažíváním. V jejich těle dochází k ukládání tuků a toxinů, měli by tedy jíst málo a jen lehká jídla. Áyurvéda považuje lidi typu kafa za velmi šťastné,i když někdy se sklonem a chtivosti a samolibosti.
Každému z těchto typů doporučuje áyurvédská medicína jiný životní styl, jinou stravu a jiné léky v případě onemocnění.
Zdá se, že dnešní pochopení biologických procesů v lidském těle bylo interpetováno áyurvédou již před několika tisíci lety. Rozdíl je jen v pojmenování. Moderní medicína je orientovaná na symptomy zdravotních potíží, zatímco áyurvéda je všeobecnější a snaží se postihnout jejich příčinu. Není divu, že veřejnost i ve vyspělých zemích volá po návratu k přírodní, alternativní medicíně, kde má áyurvéda své pevné místo.

Filosofie áyurvédy

Áyurvéda je filosofický průvodce zdravého žití. Pojednává o všech aspektech života již od početí až do smrti a předpisuje detailně směry, vedoucí ke zdravému žití. Krása áyurvédy spočívá v cestě, kterou byl nasměrován celý komplex metabolických, fyziologických a též patologických procesů v těle, při normálním nebo abnormálním probíhání funkcí tří základních biologických procesů - doshas (vata, pita a kafa). Nejen jednoduchým způsobem pomáhá porozumět nemoci a najít k ní přístup, ale na bázi syndromů též umožní racionálně popsat nemoc dříve, než se začne projevovat.
Zdraví je vyvážený stav tří doshas. Nerovnováha projevující se mezi nimi má za následek stárnutí, nemoc a smrt. Nemoci jsou povšechně roztříděny do tří kategorií: kafaja, pitaja a vataja. Např. defekty řeči či reumatická onemocnění jsou nemoci vataji, záněty, horečka, pálení žáhy a překyselení pitaji. Zažívání, hleny, vyměšování, hromadění tekutin jsou nemoci kafaji.
* Věk. Áyurvéda dělí lidský život na tři stádia: dětství, mládí a střední věk, stáří. Nerovnováha doshas má v různém věku různé projevy. U dětí jsou tvorba nových tkání, proces růstu a rozvoje rychlé, opotřebení tkání minimální. Proto je u nich dominantní kafa a děti jsou náchylnější k nemocem majícím původ v její funkci. V mládí a ve středním věku tkáně dosáhnou zralosti, tvorba nových je menší a jejich opotřebení se pomalu zvyšuje. V tomto stádiu je aktivita metabolismu větší a dominantní doshou je pita. Lidé tohoto věku jsou náchylnější k nemocem majícím původ u pity. Stáří je převážně stádiem degenerace. Tvorba nových tkání je zanedbatelná a opotřebení větší. Dominantní doshou je vata.
* Strava. Různé ingredience obsažené ve stravě mají různou kvalitu a zvyšují aktivitu dle principů doshas: suchá a hořká strava zvyšuje aktivitu vaty, horká a ostrá strava pity, sladká a olejnatá strava kafy.
* Klima. Studené a suché klima zvyšuje činnost vaty, horké a suché pity, studené a vlhké zvyšuje činnost kafy.
* Aktivita. Zvýšená fyzická aktivita je spojená s vatou a pitou, snížená s kafou.
* Emoce. Emocionální poruchy jsou převážně spojené se zvýšenou aktivitou vaty a pity.
* Biorytmy. Áyurvéda popisuje variace biologických elementů během dne a v různých ročních obdobích. Např. vata převládá v létě a při monsunu, pita při monsunu a na jaře. Proto byly popsány změny v dietě a v denních návycích, které daly vznik koncepci plného zdraví.
Moderní medicina si teprve nedávno začala uvědomovat důležitost, kterou má pro zdraví věk, dieta, životní prostředí, emocionální faktory a biorytmy. Až nyní akceptovala koncepci plného zdraví, která závisí i na účinku různých léčiv. Áyurvédské léky byly vždy vytvářeny a předpisovány v souladu s chronobiologickými rytmy lidského těla a mysli. Léčba je nasměrována a zaměřena na obnovení biorytmu, korigování jakékoliv nerovnováhy. Základem komplikovaných předpisů jsou bylinné ingredience. Žádná jednotlivá složka nemá působnost, již dociluje celek. Některé ovlivňují požadovanou terapeutickou akci, jiné ji posilují a další paralyzují jakékoliv možné vedlejší účinky. Otcové áyurvédy uměli vytvořit léky, zachovávají správnou rovnováhu účinnosti a bezpečnosti. Co je však skutečně neuvěřitelné: tyto předpisy vznikaly bez laboratorních pomůcek, jež jsou dispozici dnes.
Ve vyspělých zemích se volá "po návratu k přírodě" ve stravě, kosmetice i lécích. Lékaři jsou znepokojeni vedlejšími účinky většiny syntetických léčiv. Nadmíru zjemňovaná potrava vede k návratu k prosté, syrové, "hrubé" stravě. Přední francouzské módní žurnály zveřejňují inzeráty produktů založených na "pomoci, kterou poskytuje kráse sama příroda", např. kokosový olej. Kolo "návratu k přírodě" se plně roztočilo. O áyurvédě, přírodním indickém léčitelství, jistě ještě hodně uslyšíme.

Připravili Ilona MANOLEVSKÁ, Jaroslav SIRÁŇ