Nebezpečné minulé životy
Výlet do minulosti může být draze zaplacen
Zní to jako pohádka... ale je to krutá skutečnost. Mladá žena, které se nevydařilo manželství a zůstala
sama se třemi malými dětmi, prožívala utrpení a starosti opuštěné ženy. Kdosi jí poradil, aby se nechala
vrátit do minulého života, že pozná příčinu tohoto stavu a bude se moci snadněji vyrovnat s těžkostmi.
Navštívila tedy jednoho mladého "odborníka" na minulé životy, který nabízel své služby i na inzerát.
Podrobila se jeho seanci a přátelé ji od té doby skoro ani nepoznali. Chodila zamyšlená, měli pocit, že je
nevnímá. Na otázky neodpovídala. Jeden se ale přeci jen nedal odbýt a podrobil ji "křížovému" výslechu.
"Víš, já jsem byla strašně zlá kněžna, která moc ubližovala lidem, žila jsem rozmarným životem a tohle mám
za to". Přál si vědět, jak všechno prožila. "Neprožila, já jsem se to od něho dověděla. On mě dovedl jen do
dětství, a to ostatní sám viděl. A řekl mi také, že vidí moji krásnou budoucnost, kdy jsem opět na zámku,
mám se dobře a jsem šťastná, protože mě můj muž bude velice milovat". Snažil se jí celou situaci rozmluvit,
aby to nebrala vážně, ale měl pocit, že ho příliš nevnímá. Druhý den se dověděl katastrofickou zprávu.
Skočila z nejvyššího patra paneláku. Na rozloučenou napsala dopis, aby se něko postaral o její tři děti,
ona že odchází, aby urychlila svůj vstup do šťastnější budoucnosti.
Pan "terapeut" jí zapomněl poučit o tom, že budoucnost přichází taková, jakou si ji připravíme svým
současným a následným životem a kdo násilně ukončí svůj život, nemůže očekávat šťastnou budoucnost. Už jsem
o tom psala na jiném místě, že si poničené buňky pamatují svoje poškození a mohou způsobit narození v
postiženém těle.
Dobro a zlo, utrpení a štěstí, to jsou pouze dvě strany stejné mince našeho života zde na Zemi. Jednou
jsme nahoře, podruhé dole, občas jsme veselí, jindy smutní. Každý člověk si, samozřejmě, přeje být šťastný
neustále a je nutné dodat, že by mohl tohoto stavu docílit. Co může změnit naši osudovost? Změna myšlení. A
to předpokládá jedině práci na sobě samých.
Převážná většina lidí však spoléhá na pomoc druhých, opírá se o ně nebo hledá, kdo by je vysvobodil z
tíživého stavu, který se dostavil a kterým jsou momentálně nuceni procházet.
Setkávám se velmi často s postojem, který svědčí o rezignaci, v níž nechybí přenesení odpovědnosti na
lékaře, léčitele, dokonče i šarlatána. Zamyslet se nad sebou a tím, co dělám špatně, to většinou bolí.
Změnit postoj k lidem i ke svému okolí se zdá být nad naše síly. Nejjednodušší je spolknout pilulku nebo
najít někoho, kdo to za nás vyřeší.
Nemám, samozřejmě, na mysli jedince, kteří opravdu potřebují lékaře nebo podat pomocnou ruku z kruhu
ven. Ti ale vyžadují opravdové odborníky v oboru, kterému se dlouhou dobu věnovali, rozumějí člověku, znají
zákonitosti lidské duše, ale v žádném případě člověka, který je ještě více poškodí.
Uskutečnit návrat do prožitku minulého života s cílem odstranění některých nepříznivých zdravotních
stavů člověka je velmi obtížná a zodpovědná práce a nemůže ji dělat každý jako na běžícím pásu. Pracovat s
psychikou může být stejně náročné jako operace těla, v něktreých případech možná i náročnější.
Pozoruji, že se návraty do minulých životů místo léku v "rukou" opravdových odborníků, staly lacinou
senzací. Dnes se této rádoby atraktivní činnosti chápe armáda senzacechtivých "terapeutů" i "pacientů".
Dokonce jsou tací, že vám místo vlastní poctivé práce nabídnou smyšlenky, které prý vypočítali podle kabaly.
A dokonce jim nevadí v jednom a tom samém případě určit rozdílný život ve stejném čase pro stejnou osobu.
Kdo nebo co může změnit naši osudovost?
Pochopit zákony reinkarnace a karmy je snadné, ale ještě to nestačí. Je nutné změnit postoj k životu, k
lidem a dokonce i k sobě samým. Odpustit a mít rád. Není to tak složité a je to snadnější, než ztrácet
dlouhé hodiny často jen rádoby návraty do minulosti, a je to i opatrnější, než se vystavovat riziku, že
zůstanete poškozeni.
Práci za nás nikdo nevykoná, to musíme zvládnout jedimě my sami.
PhDr. Marta FOUČKOVÁ