M.C.

Zápisník Milana Calábka

Pandořina skříňka (II)

Až dosud jsme zde věnovali převážně pozornost zdravotním problémům vzniklým z podmíněných interpretací vjemů, které pro náš organismus jsou neutrální. Ale nemoc není pouze psychosomatický následek "ztuhlých mentálních postojů", tak jako organismus není jen somatickou metaforou naší cesty životem.

V každém případě je úžasné, že naše biopole je součástí nekonečného pole Univerza, nikdo z nás tak není něčím osamělým, náhodným a i to nejmenší zrnko prachu hnané bouří se vznáší dle mystického řádu nebes a země.
Millerova teorie, kterou u nás známe spíše z Oparinova plagiátu, vysvětluje vznik a existence života elektrochemicky. Ze čpavku, methanu, vodních par a elektrických výbojů (blesky) se dokonce podařilo vyrobit aminokyseliny, ale žádná z nich nebyla izomerická: pravo anebo levotočivá a tak schopná dalšího života. Miller totiž nevzal v úvahu i stav elektromagnetického pole Země a jeho interakci s nebeskými cykly, jaký byl před čtyřmi milióny let, kdy se obJevila ideální možnost pro překročení entropie skal a vzniku života z krystalů (bole-Grafova teorie). V precambriu se ale síla zemského pole zmenšila během tisíce let o polovinu, s ní se úměrně zmenšila ozónová vrstva, a tak se možnost vzniku života už nezopakuje. Zároveň při této změně vyhynuly všechny druhy planktonových živočichů (radiolaria) až na ty, které se naučily žít pod hladinou, kde nebyly vystaveny smrtícímu ultrafialovému záření. Z nich se pak vyvinuly další druhy adaptované na tento stav ozónové wstw a pole země.
V průběhu poměrně dlouhé elektromagnetické stability došlo k bouřlivému vývoji života, než přišla nová změna zemského pole na konci permu, kdy vyhynula polovina všech druhů, od protozoí až po prvotní plazy. Stejná katastrofa a zároveň možnost pro vývoj savců nastala při další změně, kdy vyhynuli dinosauři.
Každá změna elektromagnetického pole Země a ozónové vrstvy vede k vymírání celé řady druhů a vzniku nových. Stavu pole tak odpovídají určité druhy života. Jakoby šlo o elektromagnetickou moudrost nebo paměť, jejímž je každý rostlinný a živočišný druh projevem a kterou interpretuje způsobem sobě vlastním. Po milióny let tak život pulsuje v souladu se zemským polem a každá jeho změna anebo jiné elektromagnetické pole zasahují přímo dramaticky do všech jeho životních procesů. Kdo by si nebyl vědom vlivu změn počasí, slunečních skvrn nebo slunečních magnetických bouří na naši kondici, zhoršení stavu kardiaků a psychicky nemocných?
Naši předkové kromě těchto vlivů byli vystaveni už jen vlnám zloby, závisti a nenávisti a pokud tak řečeno udrželi ve svém biopoli frekvence lásky, soucitu a odpuštění, jejich zdraví nedošlo úhony.
Odlišné frekvence umělých elektromagnetických polí mají však za následek rychlejší obnovu buněk v organismu, což se projevuje jako rakovinné bujení a nemoci krve. Jiné frekvence vyvolávají záněty, myomy, revmatismus, artrózu, hypertenzi, arteriosklerózu, glaukomy, nervovou vyčerpanost a podobně. Není to náhoda, že při otevírání Buddhova oka se adepti po staletí soustřeďjí na pineální žlázu, která byla třetím okem ještě u předchůdců obratlovců, aby tak stimulovala produkci melatoninu a jeho prostřednictvím se posílil spánek a zpomalilo stárnutí.
Všechny změny frekvence v našem biopoli doprovází i subliminální stres, o němž jsme však svatosvatě přesvědčeni, že za něj může náš partner, šéf anebo vláda. Perryho výzkumy potvrzené i dalšími badateli upozorňují na neúměrně vysoký počet sebevražd a těžkých depresí u lidí žijících v blízkosti vedení vysokého napětí a zároveň velký výskyt dětské leukémie a rakoviny. Ještě na počátku století rakovina ohrožovala jen zlomek obyvatel. Teď už to je v nejprůmyslovější zemi světa okolo třetiny a, bude-li její nárůst pokračovat stejným tempem, má se na co těšit sedmdesát pět procent Američanů. Největší výskyt infarktů na světě se však objevil v celkem neprůmyslové Severní Karelii a sousedních oblastech Finska v okamžiku, kdy tam sovětská armáda instalovala mamutí radarový komplex, a utěšeně stoupá.
Nedávno mně známá vyprávěla o abiturientském setkáni ekonomické školy deset let po maturitě. Všechny dívky, které sehnaly skvělé zaměstnání u počítačů, už nosí brýle a víc než o dětech nebo ctitelích si vyprávěly o bolestech hlavy, páteře a únavě. Chronickému syndromu únavy se ve Spojených státech říká počítačová nemoc a trpí jí už třetina lidí pracujících s počítači. A věřte mi, že se mně vůbec nechce zmiňovat o Dallasském výzkumu vlivu počítačů na těhotné ženy a embryo, které je mnohem citlivější na jakýkoli druh umělého záření. O dlouhodobém působení barevné televize na opice a jejich mláďata raději pomlčím.
Když jsou živí tvorové jako třeba včely vystaveni vlivu elektromagnetického pole o vyšší frekvenci, buď se ubodají, anebo uletí. A myši odizolované od zemského pole polem umělým, jsou už ve třetí generaci neplodné. I člověk, kdykoli ztratí přímý kontakt se zemským polem, je desynchronizovaný a nejen jeho dělení buněk začne být chaotické. Pokud si myslíte, že se to může stát pouze v letadle, autě, metru nebo tramvaji, pak vězte, že stejně dobře poslouží starý dobrý panelák nebo každá železobetonová budova, která má své vlastní pole odlišné od zemského a tím i našeho. V těchto polích nevznikají jen sexuální dysfunkce, ale i nové nemoci jako Reyesův syndrom anebo působením klimatizace legionářská nemoc.
Právem se obáváme atomových zbraní, ale tato hrozba je možná větší, protože k elektromagnetickému výbuchu už došlo. Každý elektrospotřebič, mobilní telefon, mikrovlnná trouba, holicí strojek, rádio a sklad elektřiny, které nosíme na sobě v kovových špercích, jsou zdrojem nových kódů, zmatených a protichůdných pokynů pro naše životní procesy. Všude kolem nás, snad s výjimkou zbytků pralesa, pouští a velehor, jsou elektromagnetická pole tisíckrát silnější, než jakým kdy byli vystaveni naši předkové. Neovlivňují jen nás, ale i počasí. V USA například stouply záplavy a sucha v posledních dvaceti letech na dvojnásobek. Válečné bombardování vystřídalo bombardování elektromagnetickými vinami u rodinného krbu. Stáváme se pokusnými králíky šíleného výzkumu, jaký nemá v dějinách obdoby, a provádíme jej sami na sobě. Pandořinu skříňku už ale nejde zavřít a nikdy se nevrátíme do dob před vynálezem elektřiny.

(Pokračování přiště)

Milan CALÁBEK