Zápisník Milana Calábka
Pandořina skříňka (II)
Až dosud jsme zde věnovali převážně pozornost zdravotním problémům vzniklým z podmíněných
interpretací vjemů, které pro náš organismus jsou neutrální. Ale nemoc není pouze psychosomatický
následek "ztuhlých mentálních postojů", tak jako organismus není jen somatickou metaforou naší
cesty životem.
V každém případě je úžasné, že naše biopole je součástí nekonečného pole Univerza, nikdo z
nás tak není něčím osamělým, náhodným a i to nejmenší zrnko prachu hnané bouří se vznáší dle
mystického řádu nebes a země.
Millerova teorie, kterou u nás známe spíše z Oparinova plagiátu,
vysvětluje vznik a existence života elektrochemicky. Ze čpavku, methanu, vodních par a
elektrických výbojů (blesky) se dokonce podařilo vyrobit aminokyseliny, ale žádná z nich nebyla
izomerická: pravo anebo levotočivá a tak schopná dalšího života. Miller totiž nevzal v úvahu i
stav elektromagnetického pole Země a jeho interakci s nebeskými cykly, jaký byl před čtyřmi
milióny let, kdy se obJevila ideální možnost pro překročení entropie skal a vzniku života z
krystalů (bole-Grafova teorie). V precambriu se ale síla zemského pole zmenšila během tisíce let
o polovinu, s ní se úměrně zmenšila ozónová vrstva, a tak se možnost vzniku života už nezopakuje.
Zároveň při této změně vyhynuly všechny druhy planktonových živočichů (radiolaria) až na ty,
které se naučily žít pod hladinou, kde nebyly vystaveny smrtícímu ultrafialovému záření. Z nich
se pak vyvinuly další druhy adaptované na tento stav ozónové wstw a pole země.
V průběhu poměrně dlouhé elektromagnetické stability došlo k bouřlivému vývoji života, než
přišla nová změna zemského pole na konci permu, kdy vyhynula polovina všech druhů, od protozoí až
po prvotní plazy. Stejná katastrofa a zároveň možnost pro vývoj savců nastala při další změně,
kdy vyhynuli dinosauři.
Každá změna elektromagnetického pole Země a ozónové vrstvy vede k vymírání celé řady druhů a
vzniku nových. Stavu pole tak odpovídají určité druhy života. Jakoby šlo o elektromagnetickou
moudrost nebo paměť, jejímž je každý rostlinný a živočišný druh projevem a kterou interpretuje
způsobem sobě vlastním. Po milióny let tak život pulsuje v souladu se zemským polem a každá jeho
změna anebo jiné elektromagnetické pole zasahují přímo dramaticky do všech jeho životních procesů.
Kdo by si nebyl vědom vlivu změn počasí, slunečních skvrn nebo slunečních magnetických bouří na
naši kondici, zhoršení stavu kardiaků a psychicky nemocných?
Naši předkové kromě těchto vlivů byli vystaveni už jen vlnám zloby, závisti a nenávisti a
pokud tak řečeno udrželi ve svém biopoli frekvence lásky, soucitu a odpuštění, jejich zdraví
nedošlo úhony.
Odlišné frekvence umělých elektromagnetických polí mají však za následek rychlejší obnovu
buněk v organismu, což se projevuje jako rakovinné bujení a nemoci krve. Jiné frekvence
vyvolávají záněty, myomy, revmatismus, artrózu, hypertenzi, arteriosklerózu, glaukomy, nervovou
vyčerpanost a podobně. Není to náhoda, že při otevírání Buddhova oka se adepti po staletí
soustřeďjí na pineální žlázu, která byla třetím okem ještě u předchůdců obratlovců, aby tak
stimulovala produkci melatoninu a jeho prostřednictvím se posílil spánek a zpomalilo stárnutí.
Všechny změny frekvence v našem biopoli doprovází i subliminální stres, o němž jsme však
svatosvatě přesvědčeni, že za něj může náš partner, šéf anebo vláda. Perryho výzkumy potvrzené
i dalšími badateli upozorňují na neúměrně vysoký počet sebevražd a těžkých depresí u lidí
žijících v blízkosti vedení vysokého napětí a zároveň velký výskyt dětské leukémie a rakoviny.
Ještě na počátku století rakovina ohrožovala jen zlomek obyvatel. Teď už to je v nejprůmyslovější
zemi světa okolo třetiny a, bude-li její nárůst pokračovat stejným tempem, má se na co těšit
sedmdesát pět procent Američanů. Největší výskyt infarktů na světě se však objevil v celkem
neprůmyslové Severní Karelii a sousedních oblastech Finska v okamžiku, kdy tam sovětská armáda
instalovala mamutí radarový komplex, a utěšeně stoupá.
Nedávno mně známá vyprávěla o abiturientském setkáni ekonomické školy deset let po maturitě.
Všechny dívky, které sehnaly skvělé zaměstnání u počítačů, už nosí brýle a víc než o dětech nebo
ctitelích si vyprávěly o bolestech hlavy, páteře a únavě. Chronickému syndromu únavy se ve
Spojených státech říká počítačová nemoc a trpí jí už třetina lidí pracujících s počítači. A věřte
mi, že se mně vůbec nechce zmiňovat o Dallasském výzkumu vlivu počítačů na těhotné ženy a embryo,
které je mnohem citlivější na jakýkoli druh umělého záření. O dlouhodobém působení barevné
televize na opice a jejich mláďata raději pomlčím.
Když jsou živí tvorové jako třeba včely vystaveni vlivu elektromagnetického pole o vyšší
frekvenci, buď se ubodají, anebo uletí. A myši odizolované od zemského pole polem umělým, jsou
už ve třetí generaci neplodné. I člověk, kdykoli ztratí přímý kontakt se zemským polem, je
desynchronizovaný a nejen jeho dělení buněk začne být chaotické. Pokud si myslíte, že se to může
stát pouze v letadle, autě, metru nebo tramvaji, pak vězte, že stejně dobře poslouží starý dobrý
panelák nebo každá železobetonová budova, která má své vlastní pole odlišné od zemského a tím i
našeho. V těchto polích nevznikají jen sexuální dysfunkce, ale i nové nemoci jako Reyesův syndrom
anebo působením klimatizace legionářská nemoc.
Právem se obáváme atomových zbraní, ale tato hrozba je možná větší, protože k
elektromagnetickému výbuchu už došlo. Každý elektrospotřebič, mobilní telefon, mikrovlnná trouba,
holicí strojek, rádio a sklad elektřiny, které nosíme na sobě v kovových špercích, jsou zdrojem
nových kódů, zmatených a protichůdných pokynů pro naše životní procesy. Všude kolem nás, snad s
výjimkou zbytků pralesa, pouští a velehor, jsou elektromagnetická pole tisíckrát silnější, než
jakým kdy byli vystaveni naši předkové. Neovlivňují jen nás, ale i počasí. V USA například
stouply záplavy a sucha v posledních dvaceti letech na dvojnásobek. Válečné bombardování
vystřídalo bombardování elektromagnetickými vinami u rodinného krbu. Stáváme se pokusnými
králíky šíleného výzkumu, jaký nemá v dějinách obdoby, a provádíme jej sami na sobě. Pandořinu
skříňku už ale nejde zavřít a nikdy se nevrátíme do dob před vynálezem elektřiny.
(Pokračování přiště)
Milan CALÁBEK