Názor: obhájíme vegetariánství ?

Pár slov o vegetariánství

Slovo vegetarián, vytvořené zakladateli Britské vegetariánské společnosti v roce 1842, pochází z latinského slova vetetus, které znamená "zdraví, svěží nebo vitální".

Na světě žije asi miliarda vegetariánů. Vegetariánství jako způsob života má obrovské výhody etické, zdravotní, ekonomické a duchovní. Etickým počátkem vegetariánství je poznání, že i ostatní tvorové cítí a jejich pocity jsou podobné našim. Člověk syým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním. život zvířat určených na porážku je nepřirozený. Stresujicí přeprava na jatka, čekání a pochod na smrt pod pícháky, elektrickými šoky a brutální a bezcitné zacházení je jen vyvrcholením útrpného života miliónů zvířat. S pojídánim masa by skoncovalo mnohem více lidí, kdyby měli znalosti o chutné a zdravější vegetariánské stravě. Nevařená, syrová strava obsahuje různé druhy energie, jež se v těle mění na energii životní, a jsouc zásadotvornou, vede k vytrvalosti a oddálení únavy. Tělo se skládá z 20 % kyselých prvků a 80 % zásaditých, a takto má vypadat i skladba stravy.

JSME VŠEŽRAVCI?

Proti některým názorům, že člověk je všežravec, hovoří tato fakta:
Masožravec se potí jazykem a nemá enzym ptyalin ani ploché zadní stoličky. Má drápy, ostré špičáky k trhání, malé slinné žlázy, kyselé sliny a mnoho kyseliny solné na trávení. Zažívací ústrojí je jen 3x delší než tělo, aby se hnijící maso dostalo z těla co nejrychleji. Býložravec se potí kožními póry a nemá drápy ani špičáky k trhání. Má zásadité sliny s ptyalinem a stoličky k rozmělnění potravy. Žaludeční HCl je lOx slabší a zažívací trakt 2x delší než u masožravců. Hnijící maso vytváří millieu plné bakterií a škodlivin.
Jedením masa snadno překročíme denní potřebu bílkovin, čímž přetížíme ledviny i trávicí systém a zbytečně tak spotřebujme velké množství energie. Živočišné výrobky mají výrazný podíl na zdravotních problémech současné společnosti.
Již více než před šedesáti lety napsal Karel Čapek: Pokud se týče výživy, tu, myslím, není sporu o naší tukové, masové a moučné obžernosti, žijeme v soustavné nadvýživě a procento obézních je u nás proti cizině na první pohled přímo drtivé.

NĚKOLIK ZAJÍMAVÍCH ČÍSEL

Výzkum u Eskymáků v r. 1936 ukázal, že díky vysoké spotřebě masa byli ve věku 35 let nemohoucní, aterosklerotičtí a trpěli častými úrazy. Průměrná délka jejich života činila pouhých 27,5 roku.
Výzkum v Himálaji z r. 1928 prokázal, že Huntové, přijímajíce výhradně rostlinnou stravu, patří k nejzdravějším a nejsilnějším národům na Zemi. Jejich odolnost vůči chorobám byla obdivuhodná.
Studie univerzity Giessen, institutu pro správnou výživu, potvrzuje, že nemluvňata živená bezmasou stravou netrpí nedostatky ve výživě. Požívání masa zatěžuje malý organismus cizí, škodlivou bílkovinou.
Pozoruhodné výsledky ukázala osmnáct let trvající studie 60 australských dětí, které neprodělaly očkování, byly živeny stravou bez masa a v posledních patnácti letech též bez mléčných výrobků. Lékaři, kteří prováděli pravidelnou kontrolu, zjistili, že tyto děti patřily k nejzdravějším.
Kdo konzumuje dostatek syrové zeleniny, ovoce, ořechů, luštěnin a celozrnných obilovin, snižuje až o 88 % riziko onemocnění aterosklerózou, rakovinou a dalšími civilizačními chorobami. Světoví odborníci doporučují až 500 g zeleniny a 500 g ovoce denně. Doporučenou denní dávku bílkovin bohatě získáme z luštěnin, celorznných obilovin či ořechů.
V roce 1810 činila roční spotřeba masa na Evropana 18 kg, před druhou světovou válkou 50 kg, v dnešní době dosahuje až 80 kg. V rozvojových zemích je spotřebováno ročně asi 200 kg obilí na osobu, většinou přímo, zatímco v Evropě a USA zhruba 1000 kg, ovšem 75 až 90 % z tohoto množství jde na výkrm dobytka a drůbeže. Odborník na výživu J. Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 1O % by uvolnilo obilí pro 60 miliónů lidí. Dvě třetiny lidí trpí podvýživou. V případě orientace na rostlinnou výrobu se soběstačnost v produkci potravin zvýší čtyřnásobně. Na výrobu 1 kg masa se spotřebuje asi 8 kg obili. K vypěstování 1 kg obilí je potřeba 60 litrů vody, k produkci 1 kg masa již 2500 - 6000 litrů. V roce 1973 New York Post odhalil její otřesné zneužívání - velká kuřecí farma v USA užívala denně vodu, jíž spotřebuje 25 000 lidí. Živočišná výroba znečisťuje prostředí třikrát více než průmysl.

VĚČNÝ ZÁKON KARMY

Soucítění s živými bytostmi je vlastní člověku na vysokém stupni duchovního rozvoje, neboť jen on chápe, že jsme "vyzváni", abychom se chovali k druhým - k lidem i zvířatům - stejným způsobem, jaký bychom si rádi vybrali pro sebe.
Všechny důležité kodexy člověku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení, i Starý zákon říká nezabiješ. Pro mnoho křesťanů je hlavním kamenem úrazu víra, že Kristus jedl maso, přestože v Novém zákoně neexistuje přímý důkaz. Buddha je znám svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí a vegetariánství jako základní krok na cestě k seberealizaci a vyslovil dvě zásady: neporážej vola, který oře tvé pole a neoddávej se žranosti, která vede k zabíjení zvířat. Jíme-li maso, tvrdíme, že my zvířata nezabíjíme. Koupíme-li ale maso, platíme jiné, aby zabíjeli za nás, a přívoláváme tak následky karmy (čin - následek).
Ti, kdo zákony karmy chápou, vědí, že mír nepřinesou smlouvy a mírové pochody, ale vzdělávací kampaň o důsledcích vraždění nevinných zvířat. Postupně může zabránit narůstání špatné karmy. K vyřešení světových problémů je potřeba lidí s čistým svědomím, kteří vědí, že pravý problém je duchovní. Nicméně i náboženští vůdcové se oddávají zabíjení zviřat a snaží se vypadatjako svatí lidé.
Může jít o něco jiného než o pokrytectví, demonstrujeme-li za mír, a pak jdeme s klidným svědomím na párek či biftek?

Ing. Milo SAFKO