Názor

Nad čas a prostor

Je léčitelství pouze víra a sugesce? Po diskusním televizním pořadu Aréna, v němž se na toto téma "utkali" naši přední léčitelé s předsedou České akademie věd prof. R. Zahradníkem, jsme dostali spoustu přízpěvků, které průběžně zveřejňujeme.

UČENCI A VIZIONÁŘI

Věda prošla v historii mnoha změnami. V každé době se představitelé oficiální vědy bránili změnám ohrožujícím jejich vliv, neboť by museli uznat, že se mýlili. Je nasnadě, že by přitom docházelo k pozměnění mnohého, co dosud platilo za nedotknutelné. Připomeňme si alespoň těžké začátky dnes uznávaných vědců, kteří byli napadáni a vysmíváni (Louis Pasteur, Jan Janský aj). Objevovali intuitivně, což, podle ztrnulých forem vědy, bylo vždy pokládáno za nevědecké. Až mnohem později se potvrdilo, že mají pravdu. Kdo i po těchto zkušenostech hledí s posměchem na ty, kteří jdou jinými cestami než dnešní exaktní vědy, odkrývá slabost, jejíž nebezpečí nemůže ujít žádnému myslícímu člověku. Kdo chce myšlenky netradičních průkopníků nových myšlenek potlačit, dokazuje, že mu nejde o blaho lidstva.
Intuice není nic jiného, než schopnost nazírat vývojový stupeň nad hranicí dosud zpracovaného. Je to tušení dalšího v zákonitostech Vesmíru, vycházející z logického myšlení, nutícího člověka, aby na základě dostupných faktů objevil a zdůvodnil poznatky další. Proto není intuice nevědecká.
Samozřejmě, i na poli alternativní medicíny se najdou podvodníci a lidé sledující nečisté úmysly. Takové osoby jsou všude a nemůžeme kvůli nim odsoudit celý obor a všechny, kteří se jím vážně zabývají.

VÍRA NENÍ SUGESCE

Nic se nevědělo o energii atomového jádra ani o zdroji nepředstavitelné síly skryté ve hmotě. A přece se našel způsob, jak ji objevit a uvolnit. V této oblasti nebyl problém prosadit výzkum, neboť mocichtiví věděli, co je v jejich zájmu. Avšak po objevení léčivé bioenergie, jež - přinášejíc lidem zdraví a povzbuzení - není zneužitelná k antihumánním účelům, nastaly okamžitě potíže při jejím zavádění do praxe. Prosadila se ješitnost a závist, těžce nesoucí, že by někdo mohl přijít k novému poznatku vědy jednoduššími cestami než těmi, které vyžadují zvláštní a namáhavé jednostranně rozumové studium. Právě onou náročností a složitostí "pravé vědy" chtějí být materialističtí vědci nesrozumitelní veřejnosti, aby si získali její obdiv. Jen proto se prof. Zahradník snažil již předem odzbrojit léčitele v televizní Aréně hromadou knih, jejichž obsah prý musí vstřebat každý, kdo chce léčit. Měla dodat vážnosti lékařům. Zkušenost však ukazuje, že čím je poznání skutečnosti vyšší, tím je i její podání jasnější a srozumitelnější.
Když prof. Zahradník snižoval i význam víry v uzdravení tím, že ji u léčitelů dával do souvislosti se sugescí, neuvědomil si, že tato víra je potřebná i v oficiální medicíně. Jeji pravý význam však tkví ve vyšších souvislostech, než zaznamenala dosavadní věda, založená pouze na rozumovém základě. Že je víra cestou k uzdravení, potvrzuje i Bible (Marek 5, 34). Ze zástupu lidí, který se na Ježíše tlačil, dotkla se jedna nemocná žena jeho roucha s pevnou vírou v uzdravení. Když jí pak Ježíš řekl: "Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž v pokoji a buď zproštěna od trápení svého," poučil nás, že jen vírou se může člověk vnitřně otevřít k přijetí této léčivé síly. Samozřejmě nelze srovnávat nižší druh léčivé bioenergie člověka s nejvyšší léčivou silou. Srovnat lze jen zákonitost projevu: nedůvěrou se člověk této síle vnitřně uzavirá. Při poctivém vědeckém bádání bez předsudků by se přirozeně našlo i materiální vědou tolik požadované vědecké zdůvodnění Prokázalo-li se například, že při strachu má lidský pot jiný obsah soli (vlivem vegetativních nervů na potní žlázy a ze zmobilizovaného aldosteronu), na což pes reaguje agresivně, pak také věda jistě ví, že i ostatní nehmatatelné duševní pochody, jako je víra a nedůvěra, vytvářeji v lidském organismu chemické látky, podporující či bránící uzdravení. Z toho plyne, že existuje těsná souvislost mezi materiálním a pro nás neviditelným světem.
Materialisté prohlašují, že život vznikl z buňky. Ale kde se vzala buňka či dokonce pralátka hmoty, z níž je tato buňka složena, nevysvětlí, Přijímají něco, co není vědecky podložené. I podle jimi propagovaného názoru tedy jde o fanatismus, proti němuž jindy bojují. Na tak nejistém základě stavěji svou vědu.

NAD PROSTOR A ČAS

Nechtěl-li prof. Zahradník přijmout důkazy o existenci bioenergie, které léčitelé uváděli, protože mu údajně chybělo její vědecké zdůvodnění či přesná definice, měl by si prostudovat dílo známého fyzika Isaaka Newtona, jehož jistě uznává jako jednoho z pilířů vědy. V páté části jeho knihy Matematické principy přirodovědy se dočte o duchovní substanci, která proniká všechna pevná tělesa a je v nich obsažena. Tento známý fyzik se velmi přibližil poznání skutečnosti existence duchovní síly ve hmotě. Také Jakob Lorber ve svém díle Země a měsíc z roku 1847 říká: "Bylo nám již častokrát ukázáno, že uvnitř hmotného se po všechny časy skrývá duchovní (myšleno část duchovního z duchovního světa) a jak vlastně viditelná hmota sama o sobě v základě není nic jiného nežli chycené, spoutané a fixované duchovno."
Věda, zaměřená pouze na materiální poznávání světa, se v podstatě omezila jen na mozek s činností omezenou prostorem a časem. Proto nelze pozemským okem poznat víc z toho, co je nad ně povzneseno. Na základě mnoha fyzikálnich pokusů se již dříve přišlo na to, že naše viditelné světlo (vše, co vidíme), tj. záření schopné vyvolat zrakový vjem na lidské oko, je vlastně elektromagnetické vinění. Jde o jen nepatrnou část ohromného spektra elektromagnetických vin, lišících se po fyzikální stránce jen vinovou délkou. Známe různé druhy energií, skryté uvnitř hmoty a ve slunečním denním světle. Ať jde o léčivou bioenergii, energii atomovou či o záření barev viditelného světla, jsou duchovní podstaty. Tento obor obsahuje téměř všechny nevyřešené otázky naší nynější vědy. Duchovní oblasti se nacházejí vysoko nad hmotným stvořením a duchovní síla (energie) je s hmotou těsně spojena. Neviditelným pohybem ji oživuje a svým magnetismem drží pohromadě. Kdyby této síly s magnetickou přitažlivostí ve hmotě nebylo, nemohly by se její částečky nikdy seskupit a zformovat. Teprve až do zformovaných a vyvinutých těl (první fáze vývoje byla zvířecí) se mohla inkarnovat lidská duše, obsahujicí duchovní zárodek. V pozdějším vývoji byly některé duše obdařeny darem mocné léčivé síly, která se nedá naučit. Tato síla (bioenergie, magnetismus) jednou zaujme přední postavení v dalším vývoji lidské společnosti.

František JUŘÍK