Před devětadvaceti lety Cleve Backster odhalil duševní svět rostlin
V seriálu o alternativní medicíně jsem otevřel kapitolu zvláštních léčebných metod, ve které bych chtěl dnes pohovořit o začátcích výzkumů, jež prokázaly interakci mezi člověkem a rostlinami a které se staly základem pro velmi křehký obor, který bychom prohli nazvat třeba "léčba rostlinami".
Budu dnes psát o nedávné minulosti, o chvílích, které snad měly změnit svět a které daly vzniknout jednomu z nejzajimavějších psychotronických fenoménů zvanému Backster efekt. Budu psát o době plné nadšení, smělých plánů a velkých zklamání, o dobrodružství výzkumu, který možná mohl dopadnout lépe. Pokuste se
proto čist následujicí řádky jako dobrodružný pfiběh i vy.
Dnešní den před devětadvaceti lety, 7. únor roku 1966, americký badatel Cleve Backster nejspíš celý prospal. Až se ráno probudí, bude si možná myslet, že příběh minulého dne byl pouhým snem. Když však přijde do své pracovny, uvidí, že to sen nebyl.
Je krátce po půlnoci 6. února 1966. Cleve Backster sedí ve své newyorské laboratoři a přemýšlí o zlepšeních, jež by mohl provést u nového typu detektoru lži, který právě vyvíjí. Jeho zrak přitom padne na rostlinu, stojicí v rohu jeho laboratoře. V tu chvili dostane šílený nápad: co kdyby zkusil napojit tuto rostlinu na detektor lži. Možná by mohl změřit, jak dlouho bude trvat, než se po zalití dostane voda od kořínků k listům.
Nápad okamžitě provede: opatrné připevní kontakty detektoru na masité listy a vykročí pro vodu. V tu chvíli se však stane něco neuvěřitelného: aniž by poskytl roslině jedinou kapku, vychýlí se prudce pera detektoru a vykreslí strmé křivky, které výzkumník okamžitě poznává jako křivky pozitivni reakce. Zůstane stát jak opařeny, protože si uvědomí, že rostlina mohla reagovat pouze na jeho myšlenku.
Tenhle příběh se skutečně stal, a dokonce prý přesně tak, jak jsem jej popsal. Alespoň tak to dnes vypráví Cleve Backster osobně. Prvním hlavním hrdinou tohoto příběhu byla rostlina, kterou většina z vás dobře zná. Česky se nazyvá dracéna, latinsky Dracaeni massangeana. Dužnatá pouštní rostlina latinskoamerických Indiánů, běžná, skoro obyčejná, díky této únorové noci vstoupila přinejmenším do dějin paranormálních výzkumů.
Druhým hlavním hrdinou byl detektor lži. Je to přístroj velice jednoduchý. Pomocí systému elektrod snímá na těle vyslýchané osoby tři základní údaje: dechovou frekvenci, krevni tlak a vlhkost kůže. Tyto hodnoty se přenášejí pomocí pisátek na papír, ze kterého je potom zkušený odborník schopen určit, které výchylky jsou v normě a které naopak znamenají pozitivní reakci. Tyto přístroje, nazývané někdy také polygrafy, se ve Spojených státech používaji dodnes a ukázku jejich použití jste mohli vidět například
ve filmu Oheň v oblacich. Kromě toho se detektory užívají i v Evropě, napřiklad v Anglii, Švýcarsku, Rakousku a Německu.
Největší škola a výzkumné pracoviště bylo založeno v roce 1946 službou CIA v New Yorku. Vedoucím této školy se stal právě Cleve Backster, třetí hrdina našeho příběhu. Pod jeho vedením se v USA školily stovky policistů z celého světa a z jeho laboratoře také vycházely podněty, vedoucí k dalšímu zdokonalení polygrafů. V roce 1964 byl Backster požádán armádou, aby vyvinul nový typ detektoru, určený speciálně pro vojenské účely. A právě ten vstoupil do dějin psychotroniky.
Může mít vůbec rostlina nějaké pocity? Ukázala mu snad, že se na čerstvou vodu těší? Jak by mohl vyzkoušet, jestli to nebyla jen náhoda či omyl? V tom dostal Backster další nápad: co kdyby rostlinu nějak ohrozil? Co kdyby popálil jeden z jejích masivních listů? Co kdyby vzal zápalku... Svou myšlenku ovšem nedokončil, protože jej vyrušil zvuk pisátka polygrafu. V ten okamžik, kdy pomyslel na to, že by mohl rostlině nějak ublížit, vykreslil totiž detektor lži další křivku. V tu chvíli mu proběhly hlavou tisíce myšlenek a uvědomil si, že čirou náhodou odhalil něco naprosto neuvěřitelného - duševní život rostlin.
Odešel do vedlejší místnosti, aby si odtud přinesl zápalky. Polygraf mezitím vykreslil novou křivku, svědčící o strachu jeho dracény. Cleve Backster přistoupil k rostlině a přiblížil k ní hořící zápalku. Nastala opět reakce, ovšem slabší. Backster byl v šoku. Rostlina totiž poznala, že jí ve skutečnosti nechce doopravdy ublížit, že ji vlastně ve skutečnosti vůbec nechce spálit, že pouze chce svůj úmysl naznačit. Reakce strachu byla mnohem slabší.
Přeskočme pár měsíců a přenesme se do doby, kdy se o jeho výzkumu začalo hovořit v odborných kruzích. Koncem roku 1966 Backstera navštívila jistá kanadská bioložka, která se doslechla o jeho pokusech až v Montrealu.
Backster ochotně vyhově1 jejímu přání experimentovat s dracénou a napojil jako obvykle elektrody na její masivní listy. Nedostavila se ovšem žádná reakce. Backster zkontroloval všechna spojení, kabely, všechny přístroje. Ani podruhé, ani po třetí se nestalo nic. V zoufalství položil kanadské návštěvníci otázku, jestli někdy při své práci rostlinám neubližuje. "Jestli jim ubližuji? No ano. Pálím je v peci, abych zjistila jejich suchou hmotnost!" A zanedlouho po jejím odjezdu se dracéna chovala opět "normálně".
Po této příhodě s Kanaďankou získal Cleve Backster jistotu a rozhodl se, že připraví generální zkoušku.
LUKÁŠ BECKER
P.S. Pokud někdo vlastníte či můžete poskytnout předchozí i následující díly seriálu, vřele je uvítám
a umístím na stránku. Děkuji předem. Webmaster