Otáčím se na Planety, drásavé oběžnice mé hlavy, které jako by si jen hrály s hvězdami pro tajemné konstalace, mezi něž jsem záhadně rozhozen, abych bloumal a žasl nad předurčeností osudu. Jakým neúprosným zázrakem ta chvíle zrození, kterou si nikdo neurčí sám, má rozhodnout a jeho životních tendencích a dominantách charakteru?
Já jsem byl zrozen v Praze na Vyšehradě 21. července 1948, ve chvíli kdy unavený letní Den předával žezlo královně letní Noci. Vytržen tak jen o pár vlásků před spáry Lva, zrodil jsem se pro podmořské hlubiny Duše ve znamení Raka, který jakoby tam couval před sálavou expanzí letního Slunce. Nutno podotknouti, že vnitřní struktury, které tak začly kristalizovat do podoby snílka s tvůrčí tendencí, byly tímto momentem zrození navíc zasnoubeny s ascendentem Vodnáře, pro intimní originalitu a loayální nezávislost. V horoskopech se říká, že tato kombinace dává utopickou a romantickou mysl, která sní o ztraceném ráji.
Je tedy náhodou, že v junáckém věku jsem začal svými štětci objevovat vlastní říši, kterou jsem posléze ve dvacátém roce svého věku nazval Argondia? Tato země bez limitů hranic a bez násilí dává v melodiích barev možnost rozvinout jakousi záhadnou poesii smíchanou s mou vlastní mystickou filosofií a intuitivními symboly. Tento visionářský svět je tedy mým královstvím, ve kterém mým štětcem namísto žezla rozhoduji, co se nadále bude dít a kam povedou další cesty. Takto jsem letos navštívil i Hrad poslů Astrologie a vymetl je ven svými štětci mezi Vás, aby Vám o tom dali zprávu.
Nutno ješte podotknouti, že u mne dle horoskopu předurčeno, že v transformaci životních proudů vytvořím ze sebe jinou osobu, než kterou ze mne ostatní chtěli původně mít a sami teď neví, jestli se obrací na toho původního či na toho, který z něho vznikl. Já sám to totiž přesně nevím, ale pamatuji si na své znovuzrození v exilovém svýcarském Lucernu, kdy zároveň se zrodem Argondie prošel původní Jan Zahradník takovou metamorfózou, že se z něho stal Reon.
Tento vládce své imaginární říše a legendy Argondie se pak dalšího čtvrtstoletí ukovával uprostřed bretaňských hvozdů, kterým vévodí právě hraběcí zámek "Forges ses Salles" (Kovárny Sálů), který je pro mne spíše "Kovárnou osudu". V údolí ve kterém jsem se tam usídlil dostatečně vzdálen od společnosti i od sousedů, jsem posléze vybudoval svou "Grotte magique" (Magická jeskyně), která se stala oficiálním museem mé legendy, ale kterou jsem pro přílišný úspěch a nával davu do bretaňského lesa uzavřel a přesunul její obsah do právě zbudovaných slují na "Královské cestě" v rodném městě. Tam je davu zvykem a přírodu neprzní.
Do tohoto privátního musea mé legendy Argondie, dríve než otevře své dveře veřejnosti, byl mimo jiné duchovní osobností, přizván též můj dvorní hvezdopravec Petr Messany pro konsultaci k mému vznikajícímu dílu z bran astrologie. Zjevuji Vám tímto výsledek této mé další otevřené brány a ta příští bude pro Vás posléze snad i má argondijská kaple v pražském podhradí, kde se dovíte mnohem víc o probuzení ke snu... Buďte tedy tímto pozdraveni z říše ve které jsem já tvůrcem i nástrojem!
