offered to you
on Internet by  

and 

4    Výrobní náklady společnosti čez a.s.

Pro posouzení, jestli některé vývozy elektřiny byly společností ČEZ realizovány pod výrobními náklady, má zásadní význam znalost výrobních cen. Ačkoliv přesné určení v případě jednotlivých exportních obchodů vyžaduje nahlédnutí do podkladů společnosti ČEZ a je tedy možné pouze v případě příslušného řízení, je za použití oficiálně dostupných pramenů možno vypracovat kvalifikované odhady. Tyto odhady  umožní fundované rozhodnutí, zda se v určitých případech s vysokou pravděpodobností jedná o dumpingový export či ne.

V současnosti lze pro tento účel využít tři oficiální prameny. Nejnovější analýzu MPO, která slouží jako podklad pro reformu tarifních skupin odběru elektrické energie v nadcházejících letech (viz příloha B), dále údaje společnosti ČEZ a.s. o fixních a proměnných nákladech jejich elektráren a dále údaje o proměnných a stálých nákladech elektráren ČEZ, které byly používány v rámci konečné zprávy mezinárodní  komise k JE Temelín. V následujících částech této zprávy prezentujeme nejdůležitější informace výše uvedených zdrojů.

Jak již bylo několikrát zmíněno, souvisí problematika vývozů velmi podstatně s rozhodnutím o budoucnosti JE Temelín. Z tohoto důvodu diskutujeme v kapitole 4.4. její předpokládané výrobní náklady.

4.1       Nákladová analýza Ministerstva průmyslu a obchodu

Analýza (úplné znění viz příloha B) byla vypracována v roce 1999 Ministerstvem průmyslu a obchodu a slouží jako podklad pro reformu tarifů odběru elektrické energie v období let 2000-2002.

Nákladová analýza byla podle údajů MPO vypracována na základě obchodních údajů společnosti ČEZ z roku 1997.

Pro dodávku elektřiny na úrovni velmi vysokého napětí (vvn) udává nákladová analýza následující výsledky:

Tabulka 4.1         Přehled relevantních nákladových skupin společnosti ČEZ a.s. pro dodávky na úrovni velmi vysokého napětí

Jak je patrné z tabulky 4.1, průměrná výrobní cena elektřiny na vvn-úrovni se byla určena ve výši 864 Kč/MWh a další náklady (udržování rezervního výkonu, dispečink a přenos) celkem na 181 Kč/MWh.

4.2       Stálé a proměnné náklady elektráren společnosti ČEZ a.s.

Přehled stálých a proměnných nákladů elektráren byl zveřejněn v rámci zprávy společnosti ČEZ a.s. „Dostavba JE Temelín“ v květnu 1998 (Poznámka: Tato zpráva je k nalezení na internetové stránce společnosti ČEZ a.s.). Údaje se vztahují na „cenovou úroveň roku 2002 až 2005“. Je možno vycházet z domněnky, že se tyto údaje nijak podstatně neodlišují od dnešní cenové hladiny. Abychom zohlednili inflací podmíněný nárůst cen ve srovnání s dnešní cenovou úrovní, budeme údaje v rámci této publikace redukovat o 15%.

Údaje o cenách umožňují odhad proměnných nákladů stejně jako celkové výrobní náklady (včetně odpisů) elektráren provozovaných společnost ČEZ.

Proměnné náklady největších uhelných elektráren se dle údajů zprávy pohybují v oblasti 492 - 587 Kč/MWh (po přepočtu na dnešní cenovou úroveň 418 - 498 Kč/MWh). V roce 1999 produkovaly tyto elektrárny množství elektřiny, postačující k pokrytí tuzemské spotřeby energie.

Pro nasazování elektráren platí princip minimalizace proměnných nákladů. Pro export mohou být proto využity pouze elektrárny s vyššími proměnnými náklady. Proměnné náklady skupiny elektráren, které by mohly být využita pro vývoz, udává ČEZ v rozmezí 736-1024 Kč/MWh (625 - 870 Kč/MWh po přepočtu).

4.3       Stálé a proměnné náklady podle zprávy mezinárodní komise k posouzení JE Temelín

V závěrečné zprávě mezinárodní expertní komise, která se v období říjen 1998 až únor 1999 zabývala analýzou projektu dostavby JE Temelín, byly uvedeny následující údaje o výrobních nákladech elektráren ČEZu v roce 1997 (všechny údaje v Kč/MWh):

Po zohlednění vlivu inflace ve výši 10% obdržíme následující odhady pro cenovou hladinu roku 1999:

I přes úpravu cen vzhledem k inflaci se oproti hodnotám z kapitoly 4.2. objevují podstatné rozdíly. Příčinu rozdílů však není možno zjistit, protože ČEZ a.s. neudává źádný popis metodiky propočtu nákladů na „cenovou úroveň let 2002 až 2005“, aby zdůvodnil hodnoty popsané v kapirole 4.2. Jedno z možných vysvětlení je snaha ČEZu, prostřednictvím údajů o vysokých hodnotách nákladů uhelných elektráren odvrátit pozornost od vysokých výrobních nákladů JE  Temelín.

Objasnění podstaty věci je možné až po zpřístupnění metodiky a příslušných údajů  společností ČEZ.

4.4       Výrobní náklady JE Temelín

Protože JE Temelín by v případě svého uvedení do provozu sloužila výhradně jako exportní zdroj, má otázka jeho konkurenceschopnosti na evropském trhu s elektřinou velmi zásadní význam. Tato kapitola se věnuje odhadu výrobních nákladů JE Temelín.

Předem je ovšem nutno důrazně poukázat na skutečnost, že předpoklad možnosti prodeje produkce JE Temelín na evropském trhu představuje z dnešního pohledu nerealistické zvýhodnění. Do dnešních dnů nebylo ani v nejmenším doloženo, že by JE Temelín mohla dosáhnout bezpečnostní úrovně odpovídající platným usnesením Rady EU. Realizátor projektu naopak i nadále utajuje všechny důležité informace, které by umožnily posouzení dosažené bezpečnostní úrovně na expertní úrovni, a to nejen vůči české veřejnosti, ale i vůči Evropské komisi. Dokončení JETE a její uvedení do provozu bylo mimo to v minulých letech vždy zdůvodňováno hrozícím nedostatkem elektřiny v ČR. Náhlá proměna elektrárny v čistě exportní zdroj s výrazně nižším bezpečnostním standartem asi stěží dosáhne akceptance v zemích EU.

Ohledně výrobních nákladů JETE jsou k dispozici velmi rozporuplné údaje. Rozdíly vznikly především použitím různých metod výpočtu.

Realizátor projektu JE Temelín, společnost ČEZ a.s., udává ve svém již zmiňovaném materiálu „Dostavba JETE“ z května 1998 výrobní cenu ve výši 992 Kč/MWh po zápočtu celkových investičních nákladů. V podkladech temelínské komise bylo uvedeno číslo 760 Kč/MWh pro dostavbu (utopené náklady nebyly zohledněné) a 1199 Kč/MWh pro celkový projekt.

U všech výše prezentovaných údajů se vychází z fiktivní „cenové úrovně let 2002 až 2005“, aniž by byly definovány její vlastnosti. Simulační výpočty autorského týmu ukázaly, že v případě těchto výpočtů byl faktor odúročení stanoven na 0%, kapitálové náklady byly z tohoto důvodu hrubě podhodnoceny. Nejedná se tedy o žádnou standardní a mezinárodně unznávanou metodu, která by umožnila podložené výroky o skutečních výrobních nákladech. Přes nepřípustnou metodu výpočtu se výrobní náklady pro dostavbu s hodnotou 760 Kč/MWh pohybují vysoko nad možnými výnosy z exportů.

Výpočtem pomocí standardních metod (zohlednění odúročení ve výši 8-10%) za použití nekorigovaných číselných hodnot provozovatele projektu obdržíme výrobní náklady ve výši 1004 Kč/MWh pro dostavbu (t.j. po odpočtu utopených nákladů) a 1900 Kč/MWh po započítání celkové sumy investic.

Je ovšem nutno upozornit na skutečnost, že výše uvedená čísla stále ještě zvýhodňují projekt JE Temelín. Provozovatel vychází totiž z dodržení celkového rozpočtu ve výši 98,6 miliard korun, dodržení časového plánu uvedení do provozu stejně jako z nerealisticky nízkých nákladů na likvidaci zařízení po ukončení  provozu. Hodnota 1004 Kč/MWh představuje proto dolní možnou hranici celkových výrobních nákladů. Protože však stěží bude možno dosáhnout na evropském trhu čistých exportních výnosů ve výši 500 Kč/MWh, způsoboval by vývoz roční produkce JE Temelín ztrátu více než 5 miliard korun.