Ošklivá zvířata

Autor nebo zdroj: Topí Pigula, ČSEV Rýchorská bouda

Klíčová slova: zvířata, hodnocení, předsudky

Čas: cca 1 hod.

Věková skupina: Druhý stupeň základní a studenti střední školy

Materiálové a prostorové požadavky:

Papíry, fixy, tužky, plátěné pytlíky s přírodninami, z nichž každá má jinou strukturu povrchu (např. kožešina, suchá rybí kůže).

Pedagogický efekt hry:

Aktivita slouží k vysvětlení pojmů a ujasnění si postojů k tomu, zda existují "ošklivá zvířata". Vysvětluje evoluční přizpůsobivost a nutí přehodnocovat vlastní postoje.

Pravidla:

Hráči se posadí do kruhu a vyjmenovávají "ošklivá zvířata a důvod proč jsou ošklivá (např. had protože nemá nohy a plazí se, pavouk protože má moc nohou, krysa, protože má dlouhý holý ocas...). Pak se rozdělí do skupin a mají nakreslit imaginární zvíře se všemi jeho zápornými "ošklivými vlastnostmi". Pak se udělá výstavka "Ošklivců odporných". Vedoucí hry vytáhne původní seznam ošklivých zvířat a hlasuje se o každém, jestli je opravdu tak ošklivé, že si nezaslouží žít tady společně s námi a proto je nutno jej vyhubit. Vedoucí se snaží směrovat hru tak, aby bylo "zachráněno co nejvíce zvířat. Po této části vedoucí vysvětlí proces evolučního přizpůsobení a fakt, že pojem krása a ošklivost zvířata neznají a podoba každého z nich odpovídá nárokům, které na ně klade prostředí. Poté se nechají kolovat pytlíky, do kterých si mají žáci sáhnout a říci, která přírodnina je jim příjemnější a proč. Pak se obsah pytlíků ukáže. Na závěr doporučujeme ukázat o popovídat si o jednom konkrétním ošklivém zvířeti (had, larva potemníka, pavouk, žížala) a jeho užitku pro zachování rovnováhy v přírodě.