Rozdíl mezi ODS a ČSSD se snížil. Zisky opozičních stran mohou být vyšší, než naznačovaly dosavadní průzkumy, 57 % občanů České republiky je jednoznačně rozhodnuto o volbě politické strany.

Ve dnech 30. dubna - 7. května 1996 provedl Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM) pravidelný kontinuální výzkum. Dotázáno bylo celkem 2004 osob reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 15 let. 1859 z nich má volební právo.

Standardně byla položena otázka: "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?" Následující přehled shrnuje odpovědi 1859 dotázaných, kteří mají volební právo:

• 46 % oprávněných voličů by se voleb rozhodně zúčastnilo
• 32 % spíše ano
• 7 % spíše ne
• 7 % by se podle vlastní výpovědi rozhodně nezúčastnilo
• 8 % zatím neví

Podíl občanů, kteří by šli k volbám, dosahuje 78 %. To přesahuje údaje za předcházející měsíce letošního roku (73-74 %) i dlouhodobý průměr loňského roku (69-73 %). Lze však předpokládat, že skutečná účast ve volbách bude nižší. To naznačily již parlamentní volby v roce 1992 i komunální volby v roce 1994. V následujícím přehledu uvádíme míru ochoty jít k volbám u voličů politických stran nad 5 % hranicí preferencí.

Součet ve sloupcích, dopočet do 100 % je odpověď "spíše ne" + neví.

Dotázaných, kteří svou účast ve volbách nevyloučili (tj. neodpověděli "rozhodně ne"), jsme se zeptali: "Kterou stranu byste volil(a)?" Celkem odpovídalo 1704 dotázaných. Podobně jako těsně před volbami v roce 1990 a 1992 jsme pozměnili tradiční metodiku, při níž voliči odpovídají na otázku bez jakýchkoliv pomůcek. Abychom se maximálně přiblížili volební situaci, dotázaní v tomto výzkumu vybírali z karet s čísly a názvy politických stran a hnutí. Karty obsahovaly všech 20 stran a hnutí, jak to odpovídalo situaci koncem dubna. Dále měl dotázaný možnost odpovědět "nevím" nebo "nepůjdu volit".

U sledovaných souborů (N=1700 - 1750) je velikost náhodné statistické chyby + -1,1-2,1 %. To platí v 19 případech ze 20, tj. na 95%ní hladině statistické významnosti. Pro strany do 10 % preferencí je tento interval + -1,1 %, pro ČSSD + -1,9 %, pro ODS + -2,1 %.

Vzhledem ke změně metodiky v květnu je srovnání pouze ilustrativní.

Data naznačují, že do Poslanecké sněmovny se dostane šest politických stran. Úspěšnost Levého bloku byla zřejmě jen dočasná. Volební preference budoucích parlamentních stran se ale oproti dubnu značně proměnily. U koalice zaznamenáváme pokles, a to nejzřetelněji u ODS. Opoziční parlamentní strany naopak posílily. Opět nejvíce ČSSD a dále strany nacházející se na krajních pólech spektra.

Pokud jde o složení voličské základny, nezaznamenali jsme podstatnější změny. Zůstaneme-li u základních kategorií (vzdělání a věk), lze pro ODS konstatovat vyšší podíl voličů s ukončeným středním a vysokoškolským vzděláním a vyšší podíl věkové skupiny 30 - 44 let. Pro ODA platí taktéž vyšší podíl voličů středního věku a dále vysokoškolsky vzdělaných. KDU-ČSL má četnější skupinu příznivců mezi důchodci, z hlediska vzdělání jsme tentokrát rozdíly nezjistili.

Sympatizanté ČSSD se ve věkové struktuře neliší od celé populace. Je mezi nimi větší podíl voličů s neúplným středním vzděláním. Pro KSČM platí tradiční vysoký podíl důchodců a vyšší procento voličů se základním vzděláním. Mezi voliči SPR-RSČ je vyšší podíl mladých, ale tentokráte i osob ve věku 30-44 let. Z hlediska vzdělání jsou tradičně silné skupiny voličů bez maturity.

Dosud nerozhodní patří častěji ke skupinám se základním a neúplným středním vzděláním. Věkové složení se velmi blíží obrazu celé populace.

Zpracovala: dr. Eliška Rendlová
Výzkum IVVM 96-25, otázky č. 3-4, 9, 10
Vedoucí výzkumu: dr. Eliška Rendlová
V Praze dne: 20. května 1996