Voličům se zájmem o poměr slov a skutků politických stran na tomto poli vyšel vstříc počin Kanceláře Zeleného kruhu a dalších organizací spočívající ve srovnávací analýze na téma Politické strany a životní prostředí. V podobě l20stránkové přehledné brožury ji organizátoři v těchto dnech - jako příspěvek   ke   Dni   Země ´96 - nabízejí veřejnosti   pod    názvem "Pověz mi, kdo je nejkrásnější."

Je třeba zdůraznit, že smyslem publikace nebylo doporučit "ekologicky se chovající" stranu, nýbrž zpracovat nestranné, n e k o m e n t o v a n é srovnání, z něhož si závěry musí volič učinit sám.

Použity byly standardní sociologické metody uplatněné vůči stranám, které k říjnu ´95 dosáhly podle IVVM volebních preferencí přes 2%. Šlo o osm subjektů: ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPR-RSČ, ODA, LB SD-LSNS. Autoři projektu, na němž se podíleli Nadace Partnerství, Nadace H.Bölla, Společnost pro sociální bádání, Ústav pro ekopolitiku, Recyklační skupina, Brontosauří ekocentrum, Děti Země, Nadace Rosa, Hnutí Duha a STUŽ, se zaměřili na tři informační zdroje: tisk - vypracován byl přehled výroků tiskových mluvčích či představitelů stran odrážejících postoje k zásadním otázkám ochrany prostředí (od pololetí ´92 do listopadu ´95) přehled hlasování jednotlivých poslaneckých klubů parlamentu o zákonech k životnímu prostředí volební programy stran pro nadcházející volby - jejich rozbor byl nejvíce očekávaným zdrojem informací (ve snaze získat odpovědi i na konkrétnější otázky byli předsedové stran požádáni o doplňující interview).

Záměru uskutečnit tyto rozhovory nevyšly, bohužel, vstříc dvě politické síly: SPR-RSČ a ODS ! U první z nich bylo možno s neochotou do jisté míry počítat, u nejsilnější parlamentní strany byl však výsledný postoj ochuzením shromážděných informací, byť je v jistém smyslu výmluvný. Sekretariát ODS určil jako ekologického mluvčího ministra životního prostředí Františka Bendu, který z předložených otázek "nabyl přesvědčení, že by jeho odpovědi mohly být negativně využity k polemice kolem volebního programu ODS" a tazatelé byli odkázáni pouze na tento program. Uvedený přístup ministra, z hlediska tématiky klíčového, i absence jím formulovaných názorů nabyly na významu zvláště v kontextu kritiky opozičních i koaličních stran, kterou jejich představitelé při kontaktu s řešiteli studie na adresu ministra i MŽP nešetřili: KDU-ČSL vytýká ministerstvu nevyužití pravomocí a nástrojů, ODA naznačuje totéž a připojuje výhradu, že si MŽP nad ostatními rezorty nevymohlo stejnou "supervizi" jakou má ministerstvo financí ve fiskální oblasti, opoziční strany kritizují nekoncepčnost práce a ztrátu kompetencí MŽP...

Ze závěrů studie:

Z první části věnované přehledu postojů stran v médiích plyne, že tento monitorink výsledný obraz může jen dokreslit. Není však bez zajímavosti konfrontace výroků z let l993 - 95 se zněním současných volebních programů. Pokud jde o postoj ODS k ochraně prostředí, odvozovaný především z názorů Václava Klause v článcích v Lidových novinách, musí být vnímán v paradoxním kontextu často si protiřečících výroků ministra Bendy. U opozičních stran autoři publikace většinou (ČSSD, KSČM, LB) postrádali konstruktivnější kritiku. U SD-LSNS je patrno, že s návrhem ekologické daňové reformy, jedním ze stěžejních bodů volebního programu, vystoupili již zpočátku roku ´94.

V druhé pasáži zaměřené na mapování parlamentních aktivit bylo vzhledem k technickým komplikacím registrace hlasování v parlamentu možno pro názornost využít jen přehledů hlasování k zákonům a pozměňovacím návrhům od konce roku l994.

Na pozadí známé skutečnosti, že končící volební období bylo na nové "ekologické" zákony chudé, lze říci, že nejvíc se v diskutovalo o k zákonu o lesích (ll5 pozměňovacích návrhů) a k ozónovému zákonu i jeho novele. Další kontroverzní zákony - atomový, horní, vodní či stavební - byly odsouvány a je pravděpodobné, že v tomto volebním období již přijaty nebudou.

Na vzorku dostatečně podložených i diskutovaných zákonů (lesní, ozónový, o vnitrozemské plavbě a ochraně spotřebitele) lze doložit, že ve třech ze čtyř případů hlasovala ve prospěch z ekologického hlediska negativních návrhů většina klubu LB, v polovině případů je podpořila většina klubů ODS a KSČM. Převážně pro pozitivní opatření hlasovaly dle názoru řešitelů kluby ČSSD, ODA a KDU-ČSL, avšak jednoznačně (na l00%) nepodporoval pozitivní opatření klub žádný.

Z třetího oddílu vyhrazenému analýze volebních programů a slibů plyne, že nejčastěji chtějí politické strany řešit následující:

1. dopracovat legislativu Přestože v ročence MŽP z roku l990 se píše, že "právní předpisy jako jeden z hlavních nástrojů by měly být postupně zpracovány spolu s ostatními nástroji do roku 1993", řada důležitých zákonů ještě chybí. Tempo jejich přijímání se výrazně zpomalilo.. Od roku 1993 bylo přijato osm nových či pozměněných norem (jen v r. l991 jich bylo 9). Během volebního období byly postupně oslabovány pravomoce MŽP - v oblasti územního plánování, lesů, předkladatelem horního zákona je po dohadech ministerstvo hospodářství... Ke ztrátě kompetencí k územnímu plánování se F. Benda vyjádřil takto: "Myslím, že svým způsobem můžeme ekologizovat jiná ministerstva. My tu změnu proto posuzujeme i tak, že je to, jako když vdáváte dceru." (Prostor, 1993)
   
2. upravit poplatky za vypouštění znečišťujících látek ( v programu ODS, KDU-ČSL, SPR-RSČ, ODA) Zákon o ovzduší z roku 1991 stanovil limity, kterých mají podniky v roce 1998 dosáhnout. Zdaleka ne všechny podniky je budou schopny dodržet a lze očekávat silný tlak na změkčení zákona, příp. udělování výjimek. Pro přechodnou dobu navrhují zavést obchodovatelné licence ODA a SD-LSNS.
   
3. zavést ekologické daně (Daň na ochranu ŽP je podle zákona o soustavě daní její součástí, je však jedinou daní dosud nezavedenou.) Požadavek zatížit produkce, které výrazně a dlouhodobě škodí prostředí, je zmíněn v programu ČSSD (v duchu legislativy EU), v programu ODA (zdanit vstupy pro výrobu obalů, paliva, surovinová daň), také KDU-ČSL chce posílit odpovědnost podnikatelů za škody na ŽP ekologickou daní. KSČM hovoří o progresivních ekodaních, SD-LSNS navrhují ekologickou daňovou reformu (je to stěžejní bod jejich programu). V interview se k nutnosti ekologizace daňové soustavy přihlásily všechny sledované strany (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODA, LB). Nevyjádřila se ODS (v programu hovoří o přehlednosti daňového systému a o zvýrazňování prvků zvýhodňujících výrobky a činnosti šetrné k ŽP ) a SPR-RSČ (hovoří o daňových úlevách).
   
4. postupně narovnávat ceny energií, jako základní předpoklad energetických úspor. Zde se shodují všechny strany s výjimkou SPR-RSČ, která se nevyjádřila. ODS, ODA, KDU-ČSL se o postupné deregulaci cen energií zmiňují ve volebních programech. SD-LSNS, ČSSD, LB a KSČM se k této otázce ve volebních programech nevyjadřují. Z interview však vyplynulo, že výhledově postupnou deregulaci cen předpokládají. KSČM, LB a ČSSD hovoří zároveň o sociální kompenzaci potřebným.
   
5. zlepšit informovanost o stavu ŽP a možném ekologicky šetrném chování. ODA navrhuje informační centra ve spolupráci státu, samospráv a občanských iniciativ a každoročně předkládat parlamentu výroční zprávu o ŽP. ČSSD hovoří o státním systému ochrany spotřebitelů, o rozšíření programu ekologicky šetrných výrobků na předměty běžné spotřeby. LB je pro informační centra při jednotlivých stupních státní správy. SD-LSNS chybí zákon o označování výrobků informacemi jak naložit s obalem.

Strany se vesměs shodují (až na KDU-ČSL, ODS, SPR-RSČ) na potřebě zákona o přístupu k informacím a jejich ochraně. Všechny strany chtějí posilovat samosprávné prvky demokracie, podporují občanské iniciativy a nevládní organizace (kromě ODS, republikáni namísto toho hovoří o místní samosprávě).

Porovnání programů z hlediska ekologické tématiky:

• Od ostatních volebních programů se výrazně liší komplexně pojatý program SD-LSNS, který neodděluje ekologickou a hospodářskou politiku. Navrhovaná ekologická daňová reforma je stěžejním bodem programu stejně jako princip trvale udržitelného rozvoje. Program SD-LSNS (dílo SD) však vznikal za odlišných podmínek, než jsou ty současné (spojení SD a LSNS, úmrtí J. Vavrouška, odchod "ekologického mluvčího" strany M. Bursíka z kandidátní listiny).
  
• Volební program ODS se odlišuje od ostatních uspokojením ze současného přístupu k ochraně ŽP a zlepšujícího se stavu (čistota ovzduší a vod).
  
• KSČM vytýká vládě "svobodu a demokracii jen pro bohaté, byrokracii pro všechny", nárůst zločinnosti atd. Výtka k ekologické politice se neuvádí. Základním požadavkem je výhradní státní vlastnictví nerostného bohatství, přírodních zásob vod, vodních toků, základního lesního a půdního fondu a energetických zařízení využívajících jadernou energii.
  
• Volební program SPR-RSČ jako jediný zmiňuje ochranu zvířat a požaduje novelizaci zákona na jejich ochranu.. Za zmínku stojí požadavek - při nezjednání nápravy u znečišťovatelů, okamžitě odvolat vedení podniku.
  
• Levý blok nazval část věnovanou životnímu prostředí "Za trvale udržitelný způsob života" a obecné obhajobě principu věnuje většinu pasáže. LB jako jediný v části o zahraniční politice zmiňuje "základní sociální a politický problém dnešního světa - rozpor mezi Severem a Jihem".
  
• K principu trvale udržitelného rozvoje se hlásí také ČSSD. Příznačná je pro ni snaha přiblížit se svým programem evropským sociálně demokratickým stranám. Znamená to např. zavedení ekologické daňové soustavy (není ale zmíněna v kapitole věnované daním a rozpočtu). ČSSD bude prosazovat státní systém ochrany spotřebitelů, posílení České inspekce ŽP a zpřísnění ekologických a hygienických norem dovážených výrobků.
  
• Prioritou KDU-ČSL je snižovat rizika pro zdraví lidí (ale např. není řešena ochrana spotřebitelů). Věcně se vyjadřuje k ochraně vod. Jsou zde zmíněny ekologické daně, minimalizace odpadů, pozornost je věnována dopravě, vzniku samostatných regionálních fondů životního prostředí. Princip trvale udržitelného rozvoje opisuje ("trvale směřovat k omezování ekologických a zdravotních rizik, které činnost lidí přináší, k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k ochraně biosféry na celé planetě").
  
• ODA vychází ze zásady omezovat státní přerozdělování a kontrolu státních výdajů, což důsledně uplatňuje v ekologické politice. Jednoznačně upřednostňuje tržní mechanismy. Na rozdíl od roku 1992 se nezmiňuje o energetice, přestože to je sektor, za který byla ODA v uplynulém období plně odpovědná. Prioritou je zvýšit tempo odstraňování starých škod.

účast přislíbili: ODS M. Macek, KDU-ČSL V. Holáň, ODA D. Kroupa, ČSSD M. Zeman, SD-LSNS J. Dienstbier, KSČM M. Ransdorf, DEU A. Hromádková