Levý blok - analýza volebního programu


Budoucnost má vyrůstat z vlastních zkušeností


A. Volební program

Levý blok nevydal ucelený volební program. Vycházeli jsme z programového východiska Levého bloku pro volby 1996 a z deseti bodů Levého bloku " Za rozvoj zemědělství a venkova" a " Za trvale udržitelný způsob života".

Levý blok kandiduje jako samostatná politická strana do Parlamentu poprvé. V roce 1993 se od KSČM oddělila skupina parlamentních poslanců vedených Jaroslavem Ortmanem a založila vlastní stranu Levý blok. Tento krok vysvětlují ve svých programových východiscích takto: "KSČM začala stále více chápat listopad 1989 jako pohromu a ne jako důkaz, že starý režim, ztělesňovaný komunistickou stranou, společnost odmítla a je proto nutná zásadní změna socialistické politiky." Dále se zde uvádí: "Naším cílem není usednout do ministerských křesel, ale mít vliv na změnu poměrů v duchu našeho programu."

Hodnoty, ze kterých vychází:

Svoboda
- egoistické chápání svobody jednotlivce považujeme za nadřazování sociálně silných skupin veliké většině ostatních občanů.

Spravedlnost a rovnost - nikoliv rovnostářství, sociální spravedlnost vidíme v zajištění rovných šancí pro životní uplatnění bez ohledu na výchozí sociální postavení občana.

Solidarita
- zajistit možnost každému živit se vlastní prací, aby se bez vlastní viny nemusel do stavu nouze vůbec dostat.

Lidská práva a demokracie
- nezužuje pojem demokracie jenom na parlamentní systém, ale chápe ji jako souhrn rozmanitých, reálně účinných způsobů, jimiž občané mohou spolurozhodovat o věcech veřejných. Předpokládá jak nástroje přímé demokracie (referendum), tak i nezastupitelnou roli nestátních organizací a institucí občanské společnosti (územní samospráva, sdělovací prostředky, odborové a jiné zájmové organizace).

Trvale udržitelný rozvoj
- soudobý západní ( euroamerický) způsob života, založený na nadřazení liberálně ekonomických a čistě konzumních hledisek prakticky všem jiným životním potřebám a hodnotám, je trvale neudržitelný. Vede k obrovské spotřebě surovin a energie, k plýtvání hmotnými statky často jen proto, aby se otevřela možnost vyrábět a prodávat s větším ziskem nové módnější zboží. To vede k poškozování životního prostředí ( vody, půdy, atmosféry) i k nenapravitelnému ničení přírody. tento způsob života nemůže být mimo jiné i proto řešením současné bídy obyvatel tzv. třetího světa.

Trvale udržitelný způsob života jako nová hodnota zavazuje politiku orientovat se dlouhodobě na hledání rovnováhy mezi lidskou civilizací a přírodou, na úctě k živé a neživé přírodě. Politika respektující tuto hodnotu, musí působit na ekonomiku, aby nezvýhodňovala plýtvání, zaměřovala se především na úspornost, na využití obnovitelných zdrojů a nezatěžovala přirozené ekosystémy takovými odpady, s nimiž se nemohou vyrovnat. Znamená to nežít způsobem, který je bezohledný nejen vůči přírodě, ale i vůči dnešní většině lidí a jeho budoucím generacím. Za to se Levý blok plně staví, neboť jinak nejsou trvale uskutečnitelné ani sociální jistoty.

LB chce respektovat závěry Konference OSN o životním prostředí ( Rio de Janeiro, 1992), které lze stručně vyjádřit třemi zásadami:

1. míra užívání obnovitelných přírodních zdrojů ( např. dřeva) nepřekročí možnost jejich znovuobnovení

2. využívání neobnovitelných zdrojů ( např. ropy, uhlí, jiných nerostů) nepřekročí míru, jakou budou vyvíjeny jiné, náhradní obnovitelné zdroje

3. míra emisí škodlivin v životním prostředí ( vzduch, voda) nedosáhne hranic, za niž už toto prostředí nemá schopnost škodliviny zvládnout."

Mír
- v atomovém věku nesmí být válka prostředkem řešení politických konfliktů.

A dále: "Vývoj k demokratickému socialismu představuje jednu z hlavních tendencí ve vývoji moderní industriální civilizace...Civilizace budoucnosti nebude ani dnešním vyspělým kapitalismem, ale ani ne někdejším "reálným socialismem". Na rozdíl od komunistického hnutí odmítáme názor, že nějaká politická strana ví, jak bude toto řešení vypadat a zná k němu "jedině správnou cestu".

Ekonomika je tu pro lidi, a ne naopak
Potenciál naší ekonomiky, kvalifikaci a vynalézavost lidí využít pro vzestup životní úrovně a sociálních jistot nejširších vrstev našeho obyvatelstva .

Stát musí hájit zájmy občanů
V kapitole věnované státu se píše, že je nezbytná účinná a koncepční politika státu. LB bude podporovat vlastnictví soukromé, někdy družstevní nebo spoluvlastnictví zaměstnanců. Určité surovinové zdroje- výlučné vlastnictví státu. Vlastnický podíl státu se předpokládá v dopravě, u komunikačních a energetických sítí, v obraně apod.

Co je nutno změnit
LB žádá, aby úkol zlepšit souhrn hlavních podmínek kvality života - ekologie, zdravotnictví, bytová výstavba, bezplatné školy, vyhovující doprava atd. - byl vládou považován za prioritní. Tento požadavek má návaznost na bod 4 - zrevidovat dogma o "vyrovnaném státním rozpočtu".

V části zemědělské se píše, že je kromě jiného nutno "vypracovat dotační politiku (i s ohledem na ekologii), udržet a podporovat velkovýrobní charakter zemědělské výroby, vytvářet pro zemědělce výhodnější vztahy s potravinářskýmn a zpracovatelským průmyslem.

Zahraniční politika
Pro naši politiku je příznačný nezájem a přezírání snad základního sociálního a politického problému dnešního světa - rozporů mezi tzv. Severem a Jihem. LB považuje za nutné, aby naše zahraniční politika a zejména též i rozhodující nástroje vlivu na veřejné mínění věnovaly těmto u nás zcela zanedbávaným problémům současného vývoje plnou pozornost.

B. Doplnění na základě interview

( s poslanci Vlastislavem Kuchařem a Jaroslavem Žižkou)

1. priority ekologické politiky
Zásadní změny ve stávajících ekonomických a právních nástrojích. Posílení mechanismů jako je závaznost přijatých cílů a postupů, kontrolovatelnost, srozumitelnost stanovených cílů.

Z dlouhodobého hlediska chce LB, aby bylo dosaženo srovnatelného stavu kvality životního prostředí se zeměmi OECD do 15 let.

Prioritami ekologické politiky LB je:

2. V čem se navrhovaná politika liší od té současné
3. názor na úlohu státu při ochraně životního prostředí
Stát má vytvářet ekonomický a právní rámec chodu společnosti, který by měl být vyjádřen ucelenou hospodářskou politikou, ve které by se v plné míře uplatňovaly ekopolitické nástroje.

ČR potřebuje závaznou státní politiku ŽP orientující alespoň ve střednědobém horizontu společnost cestou pozitivní motivace k šetrnému nakládání se zdroji, energiemi, přírodou. LB k tomu má vypracovanou ucelenou, konzistentní ekologickou politiku, která se promítá do rozhodujících činností a aktivit člověk včetně programu zvyšování kulturní resp.právní a ekologické gramotnosti občanů a politiků na všech stupních samosprávy.

4. názor na úlohu veřejnosti ( nevládních iniciativ) při rozhodování o ŽP
Nezávislé iniciativy by měly dostat možnost být účastníkem správních řízení (cestou statutárních zástupců po řádné registraci) , a to jak na úrovni centrálních orgánů státní správy, tak i na úrovni nižší. Měly by být vytvořeny legislativní podmínky a funkční mechanismy, kterými by došlo k vyššímu zapojení občanů a občanských iniciativ do rozhodovacích pravomocí obcí.

Naší snahou je podpořit především prvky samosprávné demokracie a přiznat úlohu občanovi jako svéprávnému subjektu, který rozhoduje přímo o svých zájmech, a to především v oblasti životního prostředí. Aby občan nebyl pouhým nástrojem legitimity politických subjektů, které po volbách odmítají komunikovat s občanem a považují ho za nedospělého a neznalého věci.

Jednoznačně upřednostňujeme aktivní přístup.

Institut referenda je při stávajícím rozložení politických sil v parlamentu a vzhledem k našemu ústavnímu pořádku obtížně uplatnitelný (viz. návrh LB umožňující přímou demokracii u rozhodování o otázkách omezujících suverenitu ČR), avšak budeme dále podporovat tyto prvky přímé demokracie. Místní referendum považuje LB za předpoklad rozhodovací procedury obce.

LB také podporuje právo vznášet žalobu ve veřejném zájmu.

5. informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí a výchova
Informovanost dostatečná není. Náprava je možná přijetím právní úpravy, která by ve vazbě na utajované skutečnosti umožnila úplně informovat občana o všech věcech, které potřebuje znát. Další cestou je zřizování informačních center při jednotlivých úrovních veřejné správy (spolu s ohlašovací povinností producentů).

6. jak zajistit, aby byla omezována výroba, dovoz a prodej výrobků s problematickým dopadem na ŽP (ochrana spotřebitele)
- kdo by měl chemické látky dozorovat ( stát, podniky, veřejnost)
Podniky ohlašují, stát dozoruje, veřejnost kontroluje. Stát by měl chránit občany pomocí norem a kontrolních úřadů před možným poškozením životního prostředí ve větší míře než dosud, jsme pro následující formy

a) zákonem umožňujícím informovat veřejnost o chemických látkách unikajících ze zařízení, tzn. zřídit registr úniku a přenosů znečišťujících látek

b) zákony omezujícími výrobu, dovoz a prodej některých látek
Zřídit Registr regulovaných látek, který by umožňoval zákaz produkce, které mají silnější negativní vliv na ŽP a za který existuje náhrada.

c) Využívat podnikové sféry a uzavírat různé dohody a závazky (viz dohoda o pracích prostředcích)

d) Podpořit občanské iniciativy a jejich kontrolní úlohu, podpořit institut ekologického poradce, kde by bylo možné získat informace o ekologicky šetrných výrobcích a technologiích.

7. doprava
Stát je odpovědný za dopravní obslužnost na celém území státu .
Preferujeme železnici a vodní dopravu, pozemní včetně osobní zejména jako doplňkovou.

8. zemědělství
Stojíme za rovnováhou produkčních i krajinotvorných funkcí s rozumnými dotacemi do cenotvorby v zájmu stabilizace osídlení venkova a jeho rozvoje. U krajinotvorné funkce zemědělství by stát měl v oblastech s horšími produkčními podmínkami dotovat přímo mimoprodukční význam zemědělské půdy ( vytváření nových biokoridorů, biocenter na základě smlouvy o dlouhodobou péči. Zemědělci by měli mít jako v zemědělsky vyspělých státech právo vyjádřit svůj názor na ceny. Stát by měl ceny komodit nařizovat a vyhlašovat jako pevné.

9. lesní hospodářství
Podporujeme harmonii produkčních i mimoprodukčních funkcí, přičemž mimoprodukční funkce, jako funkce stabilizující krajinu a mikroklima, je limitující pro šetrnou funkci produkční.

Pro zajištění mimoprodukční funkce lesa je nejdůležitější obnovení přirozené druhové skladby lesa, šetrné hospodaření s respektováním LHP, které ctí vodohospodářské funkce lesa a podíl lesa na vytváření mikro a makroklimatu. Dnešní podoba zákona je již za hranicí ještě přijatelného kompromisu.

- jak sladit zájmy ochrany přírody s ekonomickými aktivitami v území
Dodržováním principu únosné ekologické zátěže (tedy takové, která ještě umožňuje přirozenou obnovu ekosystémů) cestou územního plánování po linii MŽP, VÚSC, obec.

10. jak zabezpečit financování ekologických investic
Vícezdrojově, za účasti státního i obecních rozpočtů, chybějícím článkem jsou dnes neexistující rozpočty VÚSC, v jejichž rámci by také mělo probíhat těžiště územního rozvoje a plánování. Důraz by měl být kladen mimo regionálních zdrojů i na zdroje místní včetně zakládání městských bank, kde jejich aktivita by měla směřovat do životního prostředí a na podporu malého a středního podnikání.

ll. názory na odpadové hospodářství
Především klademe důraz na omezování vzniku odpadů a na jeho absolutní snižování, a to v první etapě především u produkce odpadů nebezpečných.

Mimo opatření u původců naše politika je směřována na využití odpadu jako druhotné suroviny včetně kompostování biologické složky tuhého domovního odpadu a dále na tepelné využití, v přecházejících procesech, nevyužitelných složek odpadu. Tzv. tepelný recycling však musí splňovat všechny emisní limity obsažené v normě BImSchG 17 ( limity SRN pro spalovací či jiné termické procesy).

Jsme pro zákaz ukládání TKO do horninového prostředí ( na zabezpečené skládky ) bez předchozí úpravy odpadu (separace či termické využití).

12. názory na nakládání se surovinami
Šetrné nakládání se surovinami a jejich zdroji , zapojení inovačních technologií k posílení soběstačnosti (uhlí, vyhořelé jaderné palivo aj.), omezování vývozu surovin.. Minimalizovat negativní důsledky těžby na krajinu.

" Ekologická daň " na čerpání přírodních zdrojů je jedním z hlavních ekonomických nástrojů jak promítnout externalitu do ceny suroviny či prvovýrobku. Mimo ekonomických nástrojů podporujeme cestu licencí a vývozních limitů. Část daně za čerpání přírodních zdrojů by při přerozdělení měla být směřována k podpoře zavádění ekologicky šetrnějších technologií a výrobků.

Řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení plánu otvírky by se měl zúčastnit vlastník pozemku, obec, obvodní báňský úřad, ekologické iniciativy.

Vlastníkem nerostu by měl být stát, majiteli otvírky náleží právo užívání dle limitů stanovených licencí.

13. názory na energetiku
Podporujeme diverzifikovanou strukturu.
Stát by si měl ponechat kontrolní balík akcií u podniků jako je ČEZ, Transgaz, významnější podíl by měly získat obce a případně VÚSC (komunální vlastnictví svým založením nepreferuje tržní přístup, ale zájem uspokojení potřeb občana - plátce služby, a to sociálně průchodnou cenou.)

Úplné organizační oddělení výroby a distribuce je nezbytné.

Budeme prosazovat úspory v průmyslu (jsou však nemyslitelné bez rozsáhlých investic) podpořené úsporami v domácnostech.

Energetické legislativě by však měl předcházet Zákon a hospodaření s energiemi (zakotvení priority úspor před extenzivním rozvojem produkce.)

14. názory na regulaci cen energií
Ceny energií nemají být regulovány, sociální dopad zvýšených cen musí být kompenzován u potřebných cílenou sociální dávkou.

Také křížové dotace by měly být odbourány

Dotace na teplo pro obyvatelstvo, řešit jako u cen energií

Zvýhodněná daň ( 5 %) na paliva a energie by neměla být zachována.

Je třeba vytvořit silný ekonomický nástroj, který by vedl výrobce k zavádění sofistikovaných technologií a umožnil by provedení velmi rychlé restrukturalizace především energeticky náročných výrob. Tento systém však musí být doprovázen ucelenou hospodářskou, energetickou a rekvalifikační politikou státu.

Daň z uhlíku zavést do roku 2 000.

Se sankční energetickou daní pro energeticky náročné výrobky nesouhlasíme Jistější cestou je ekonomická motivace ke správnému jednání příslušných subjektů / tím se jde k příčině, ne jen k následku /

Otázku dotací chceme řešit rychlým odstraňováním ve vazbě na cílenou sociální podporu potřebným a na zvyšování produktivity práce a tím i růstu reálných příjmů. Přitom ztratit by je měli distributoři a získat ti občané, kteří budou i nadále příjmově slabí.

15. stanovisko ke kauzám:

Temelín: pozastavit do posouzení vlivu na ŽP, o spuštění má v součinnosti rozhodnout jak parlament, tak i okolní obce.

Mezisklad:již existuje (JEDU) , úložiště je nutno vybudovat po důkladném jednání s obcemi, s nabídkou bezpečné technologie, kompenzace a jednoznačných garancí vlády i provozovatele za bezpečnost provozu zařízení (provozovatele určit výběrovým řízením). Obec má právo veta po celou dobu budování či provozování úložiště.

Tmaň : postup orgánů státní správy bohužel nemá legislativní slabinu, místní orgány a aktivity reagovaly z různých objektivních i subjektivních důvodů pozdě, nevyužily času, kdy mohly svým stanoviskem ovlivnit rozhodování. S výstavbou jakéhokoli takového zařízení v blízkosti chráněného území principiálně nesouhlasíme.

NP České Švýcarsko: V tomto volebním období je tato otázka bezpředmětná. Totiž po průběhu jednání v parlamentu se schvalovací proces posunul za rámec volebního období. Jedinou výhodou této situace je, že místo emocí bude dán prostor pro přesvědčivou argumentaci a umožní to přijetí optimální varianty .


Tuto stránku zpracoval Jan Činčera