O rozhovor jsme požádali RNDr. Miloše Kužvarta, odborného mluvčího ČSSD pro oblast životního prostředí.
Jaký důraz klade ČSSD ve svém volebním programu na ochranu životního prostředí?
Je to jedna z našich priorit. My se hlásíme k sociálně a ekologicky orientovanému tržnímu hospodářství. Z toho je vidět, že ekologické je až za sociálním, ale je to logické. Sociální demokrati mají jako své priority záležitosti sociálního a ekonomického charakteru. Každopádně to, že to je sociálně a ekologicky orientované tržní hospodářství dává signál, že to na předním místě je.
Na jakém místě kandidátky jsi se umístil?
Jsem na 19. místě pražské kandidátky. Což mne ale netrápí, protože o konečném pořadí rozhodne volič preferenčními hlasy.
Jaké další osobnosti, odborníci v ochraně životního prostředí jsou na kandidátkách ČSSD?
V rámci ČSSD byla v září minulého roku ustavena Zelená platforma. Ustavující prohlášení jsem podepsal spolu s poslankyní Petrou Buzkovou a poslancem Pavlem Seiferem. Petra Buzková je volebním lídrem Prahy, Pavel Seifer se angažuje v jižních Čechách. Ve středočeském regionu pracuje člen parlamentního výboru pro životní prostředí Jan Bláha. Snažíme se být nápomocni na konkrétních případech občanům a samosprávám, jejich snaze o zachování přijatelného životního prostředí. Mám na mysli například svoji nepolitickou a neplacenou poradenskou činnost pro Sdružení Čechy nad zlato.
Jak hodnotíte stávající vládní politiku v oblasti životního prostředí? Jaké změny by ČSSD provedla, pokud by ministr životního prostředí byl ze sociální demokracie?
Po 5 letech práce jako úředník na ministerstvu životního prostředí, kde jsem končil jako ředitel odboru, mám představu, co by se mělo dělat úplně jiným způsobem. Mám za to že současná vládní koalice do značné míry žila z toho, co bylo vytvořeno, nebo založeno minulou Pithartovou vládou. To znamená jak legislativa, tak například práce Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a zahájení investičních akcí v oblasti ochrany vod a ovzduší. Efekty se sklízejí teprve nyní. Je to zásluha té minulé vlády. My bychom se snažili doplnit legislativu ochrany životního prostředí tak aby to nevedlo ke zhoršení stavu (jako například současný vládní návrh zákona o odpadech, předložený ministrem Bendou) a snažili bychom se i o přijetí právních úprav zatím neobvyklých. Například zákon o přístupu k informacím o životním prostředí, dále právní úpravu buď ekologického dohledu nad těžbou, nebo nového horního zákona, který by integroval ochranu horninového prostředí jako takovou.
Jaké pravomoce navrhujete pro MŽP?
Myslím, že zhruba stav v roce 1990 byl optimální. V době počátku rezortu byly do něj pojaty kompetence územního plánu, stavebního řádu a státní správy lesního hospodářství. Toto bych řekl, že tam patřilo a patří. Proto se budeme snažit o navrácení těchto kompetencí.
Jaké změny by zavedla ČSSD v procesu povolování těžby? Jaké by byly pravomoci jednotlivých účastníků řízení (obcí, vlastníků, státní správy)?
Rozhodně bychom nepřekvapovali naše voliče takovými perlami jako jsou navrhované právní úpravy, že jediným účastníkem správního řízení při povolování průzkumu je žadatel o průzkum. Úloha samospráv, úloha obcí a státní správy při dohledu nad dodržováním platných právních předpisů musí být taková aby se v území jednotlivé vlivy vyrovnávaly. Aby se tyto záležitosti posuzovaly koncepčně.
Co navrhuje ČSSD k ochraně neobnovitelných zdrojů?
Uvědomme si, že nerostný zdroj je nevypěstovatelný, neobnovitelný, nevyrobitelný. Úbytkem těžbou dochází k nevratnému ubývání zdroje. Proto aby se s tímto zdrojem nakládalo správným způsobem, musí zafungovat trh, který bere v úvahu například i to co by se nazvalo veřejným zájmem. Mimochodem právní kodifikaci veřejného zájmu nám vládní koalice stále dluží. A ten veřejný zájem je, že na horninové prostředí se nepohlíží jen jako na zdroj surovin, ale i jako na složku životního prostředí. U nerostných zdrojů navrhujeme zavedení důlní renty tj. zvýšení poplatků za vytěžené nerosty. Za druhé u takových věcí jako je třeba cena energií, jejich vyrovnání na normální tržní úroveň. Připadá mi totiž absurdní, aby například těžba toho, co nazýváme hnědým uhlím, byla zdaněna pouze 5 procenty. Zmíněná důlní renta je zpoplatnění úbytku suroviny. Těžař na sebe bere určité finanční břímě, takže se nevyplácí vyvážet do Spolkové republiky Německo hory českého kaolinu a podobně. Problém je v tom, že ti co se tu podílí na privatizaci ložisek nerostných surovin jsou úředníci zdědění z totalitní éry. Oni se dívají na nerostný zdroj tak, že má jakousi hodnotu až tehdy, když je vytěžený. Když to lidská ruka zhodnotí. To je pohled marxistický, naprosto neuvěřitelný a nepřijatelný. Pravidelně chodím do parlamentu, vím jak bylo nemožné díky hlasovací mašinérii koaličních stran prosadit nějaké změny, novelizace zákonů, nebo jen kontrolu plnění vládního programu. Takže i na těch, co jsou nyní velkými ekology je kus viny za to, že privatizace nejen u nerostných surovin ale i u vodního hospodářství proběhla naroubovaná na socialistické zákonodárství, které popírá veškeré tržní mechanismy.
Jaká bude politika ČSSD v oblasti dopravy?
Byla by to jasná preference hromadné dopravy s důrazem na železniční. Stát má možnosti jak přímými, nebo nepřímými nástroji toto ovlivňovat. Například rozvoj dálniční sítě, který ani nebyl podroben posuzování podle zákona 244/92 Sb. Zde se jedná o záležitost celostátní s obrovskými dopady na živostní prostředí, je to koncepce a mělo to být podrobeno procesu EIA. Veřejnost do toho má co mluvit, protože jde o náklady mnoha desítek miliard korun. To jak ruka tržního cenzora svým zásahem do autobusových a vlakových řádů způsobuje, že musím jet autem místo hromadnou dopravou, je hmatatelný důsledek toho, že v oblasti dopravy není žádná koncepce. Tady je zase ta zaslepenost vládní koalice - ať si obce a regiony pomohou sami. Chudé obce zastavují majetek, aby mohly vybudovat kousek kanalizace a na dotace dopravě jim už nezbývá. Některé obce jsou už zcela odříznuty od světa. Nemáš auto, nemáš zdravé nohy, zůstaň sedět doma.
Co navrhuje ČSSD v energetice?
Především u energetiky, zejména u výroby i distribuce elektřiny, bych opustil populismus této vlády. Pokud dotujeme elektrickou energii, ať už malo- nebo velkospotřebitelům, tak se dopouštíme velké chyby. Protože pokud máme nějakou cenu dotovanou, je to falešná cena a spotřebitel dostává v té ceně chybnou informaci. Čili ho to nenutí k úsporám. Následek je takový, že se optimistické prognózy o snížení odběru energie neprojevily. Propad výroby byl obrovský, ale přesto spotřeba elektřiny k potěše ČEZu stoupala. Může za to deformovaná cena elektřiny, ale i fakt, že se ministr Benda nechoval jako ekolog, ale jako politik. Dostal přes 6 miliard korun z Fondu národního majetku na Program ozdravění ovzduší a dovolil, aby se z těchto prostředků financovala přímotopná elektrická tělesa. Ty občany, kteří si je instalovali, musím politovat. Ať už tady bude vláda jakákoliv, cena elektřiny půjde nahoru velmi rapidně. Prioritami jsou úspory všech energií, diversifikace zdrojů a jejich ekologizace. Avšak doposud máme jako jedinou cestu extenzivní rozvoj energetiky a to, že se na program úspor energií vydává směšná částka ve srovnání s tím, co nás stojí dostavba oné atomové katedrály socialismu - jaderné elektrárny Temelín, se mi opravdu nelíbí.
Děkuji za rozhovor.
Pavel Činčera
Rozhovor EkoListu poskytl místopředseda Moravskoslezské zemské organizace KDU-ČSL RNDr. Libor Ambrozek.
Vláda nedávno schválila státní politiku životního prostředí. Není v ní explicitně jmenován princip trvale udržitelného rozvoje. Jaký postoj k tomuto principu rozvoje zaujímá KDU-ČSL?
V našem programu se tento pojem neobjevuje. Domníváme se, že ho v podstatě vyjadřuje princip odpovědnosti vůči budoucím generacím. Motiv odpovědnosti je hlavním momentem našeho volebního programu. Odpovědnosti nejenom vůči lidem, ale i vůči přírodě. Té definici trvale udržitelného rozvoje, která je v zákoně o životním prostředí, naše pojetí podle mého názoru odpovídá.
Podporujete dostavbu a spuštění jaderné elektrárny Temelín?
Přikláníme se k názoru, že vzhledem k investicím, které už byly vynaloženy, je Temelín účelné dostavět. Musí být samozřejmě splněny všechny mezinárodní bezpečnostní standardy. Musí být vybudováno bezpečné úložiště jaderného odpadu. Předpokládáme také, že dostavba Temelína umožní odstavit tepelné elektrárny v severních Čechách.
V minulém roce byl v ČR zaznamenán výrazný nárůst spotřeby elektrické energie. Z velké části byl způsoben zaváděním přímotopného vytápění do domácností. Kdyby tento trend pokračoval, tak bude nutné nejen spustit Temelín a neodstavovat tepelné elektrárny, ale i uvažovat o výstavbě další jaderné elektrárny. Jak hodlá tuto situaci řešit KDU-ČSL?
Jsme toho názoru, že další jaderná elektrárna by se už neměla stavět. Při odstraňování lokálních topenišť je nutné přecházet na zemní plyn, nepodporovat další elektrifikaci. Dalším momentem je pak energetická náročnost našeho průmyslu, která je stále dvakrát až třikrát vyšší než je evropský průměr. Tady jsou veliké rezervy. Pokud by tedy stát nějakým způsobem tlačil na zavádění nových technologií, je podle mého názoru reálné spotřebu elektrické energie udržet minimálně na stejné úrovni. Spotřeba domácností bude v souvislosti se zvyšováním životní úrovně nepochybně růst. Snižováním energetické náročnosti podniků by se celková spotřeba elektrické energie mohla udržet v rovnováze.
Ministr Budinský nedávno oživil plány na výstabu kanálu Dunaj - Odra - Labe. Na jižní Moravě, která je tradiční baštou Vaší strany, je to jistě palčivý problém. Jak se k případné výstavbě kanálu staví KDU-ČSL?
S výstavbou kanálu Dunaj - Odra - Labe nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že železnice, která sleduje trasu plánovaného průplavu, je schopna dopravu nákladů pokrýt. Při dnešním snížení přepravy nákladů je tu pro železnici veliká rezerva. Důležitým argumentem proti výstavbě je také fakt, že by mohlo dojít k narušení ekosystémů lužních lesů v nivě řeky Moravy, které jsou páteří systému ekologické stability celé jižní Moravy.
Často se v současnosti hovoří o potřebě novelizace zákona č. 244/92 o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak se k případné novele postaví budoucí poslanci KDU-ČSL? V jakých oblastech je podle Vás třeba zákon novelizovat?
V současné právní úpravě procesu EIA jsou především dva problémy. Jednak tam řada činností není vyjmenována. Druhým problémem je pak to, že EIA je dnes v podstatě bezzubá. Zpracování posudku zadává investor, posudek bývá proto velice často příznivý, takže faktický význam procesu EIA není zatím příliš velký. Rozhodně nepodporujeme zmírnění stávající právní úpravy. Spíše by se dalo uvažovat o větší závaznosti stanoviska EIA ve správním řízení.
Frekventovaným problémem životního prostředí u nás je vzrůstající těžba nerostných surovin. Nemalá část těchto surovin směřuje do zahraničí. Jaká míra státní regulace ve vztahu k těžbě je vaší straně blízká?
Podporujeme přijetí nového horního zákona a určitý ekologický dohled nad těžbou legislativní formou. Je podle našeho názoru třeba upravit vlastnické vztahy takovým způsobem, aby nedocházelo k výprodeji nerostných surovin, které jsou bezesporu veřejným statkem. Co se týče vývozu surovin, je třeba říci, že vývozní povolení vydává ministerstvo průmyslu a obchodu. To je podle mého názoru nástroj, pomocí kterého by stát měl účiněji regulovat vývoz surovin do zahraničí. Ve stadiu diskusí je zatím v naší straně záměr na zavedení poplatků za těžbu nerostných surovin.
Kdo by měl mít, podle Vašeho názoru, konečné slovo v mechanismu povolování těžby?
Stanovisko by samozřejmě mělo zaujímat ministerstvo životního prostředí. Velice blízká je nám koncepce vyšších územněsprávních celků. Domníváme se, že právě ve věcech nadokresního významu by územněsprávní celky měly mít významné pravomoce i v oblasti ochrany životního prostředí. Lze si představit, že by územněsprávní celky měly pravomoce i oblasti povolování těžby. Pokud se týče státní správy, pak by asi bylo vhodné, aby kompetence, které jsou dnes na ministerstvu hospodářství, přešly na MŽP.
Parlament v minulém roce schválil tzv. lesní zákon. Nevládní organizace nejsou s jeho konečným zněním příliš spokojeny. Bude KDU-ČSL podporovat např. převedení pravomocí v oblasti hospodaření v lesích na MŽP?
Pochybuji, že v případě, že budeme nadále držet resort zemědělství, bude většina našich poslanců hlasovat pro převedení pravomocí na ministerstvo životního prostředí. Problémy s výkonem pravomocí státní správy v lesích vznikly už v době, kdy po zrušení ministerstva lesního a vodního hospodářství získalo pravomoce ministerstvo životního prostředí, ale většina kompetentních úředníků přešla na ministerstvo zemědělství. Jinou věcí je fakt, že ministr Benda při přijímání lesního zákona za pravomoce pro svoje ministerstvo ani příliš nebojoval.
Děkuji za rozhovor.
Jiří Neustupa