První, ustavující sjezd strany se konal 24. 2. 1990. SPR-RSČ požadovala připojení Podkarpatské Rusi k Československu a přetvoření československé federace na spolkovou republiku. Druhý řádný sjezd se konal 18. 7. 1992 v Brně. Po zániku společného československého státu si SPR-RSČ vytýčila požadavek jeho obnovení. Na III.sjezdu, který se konal 24. 9. 1994, byl projednán program strany do parlamentních voleb a vyhlášen začátek předvolební kampaně.
V čele SPR-RSČ stojí mezi jednotlivými sjezdy zvolené orgány strany, řízené předsednictvem strany. Předsednictvo tvoří předseda strany, místopředseda, tajemník, vedoucí sekretariátu. Všichni jsou voleni sjezdem strany, a to nadpoloviční většinou přítomných delegátů. Pro zajištění chodu ústředních orgánů je zřízen Ústřední sekretariát SPR-RSČ. Současným předsedou strany je PhDr. Miroslav Sládek, místopředsedou Pavel Mozga, tajemníkem a zároveň mluvčím Jan Vik.
V parlamentních volbách 1992 získali republikáni 14 křesel. Postupně však z poslaneckého klubu SPR-RSČ, jehož předsedou je J. Vik, odešlo devět poslanců.
SPR-RSČ je radikálně pravicová opoziční parlamentní politická strana. Podle vlastních údajů má v současné době přibližně 50 000 členů.
Ve svém volebním programu strana prosazuje, že přechod od plánovitého řízení k tržní ekonomice nemůže být chápán jako cíl - cílem je zajistit nejvyšší možnou životní úroveň občanů a spokojený život. Řizení společnosti musí být komplexní po stránce ekonomické, sociální, politické, kulturní i ekologické. Republikání odmítají vstup ČR do NATO i do EU. Požadují znovuzavedení trestu smrti.
Podle výzkumů březnových volebních preferencí by SPR-RSČ volilo podle STEM 5,6 % voličů, podle FACTUM 7,2 % voličů a podle výsledků IVVM 5 % voličů.
PRAHA (ČTA) Miroslava Zaisová