I. sjezd HDŽJ se konal 29. března 1993 v Praze. Předsedou byl zvolen Josef Koníček, který zastával tuto funkci od vzniku hnutí. Sjezd dále zvolil předsednictvo, přijal organizační řád a program HDŽJ. 7. dubna 1994 se konal v Kolíně II. mimořádný sjezd HDŽJ, kde z hnutí vznikla nová politická strana Důchodci za životní jitoty - DŽJ. Hnutí k tomu bylo podle názoru strany donuceno návrhem nového volebního zákona, který nepředpokládá účast hnutí, svazů a unií ve volbách. V říjnu 1955 strana uspořádala aktiv předsedů DŽJ, kde byl za účasti 473 členů schválen volební program DŽJ a úkoly k zajištění úspěchu ve volbách.
Vrcholným orgánem strany je Republiková rada. Předsedou strany je Josef Koníček, úřadujícím místopředsedou je Eduard Daniel, dalšími místopředsedy Lída Šilhavá, Miloš Švach a Jaroslav Panec.
V parlamentních volbách 1992 získala strana 3,7 % hlasů. V roce 1994 v komunálních volbách se DŽJ umístila na šestém místě. DŽJ je strana mimoparlamentní.
V současné době má podle vlastních údajů DŽJ přibližně 50 000 členů.
Do parlamentních voleb 1996 vstupuje DŽJ společně s Českým svazem žen (ČSŽ). Díky úzké spolupráci s ČSŽ v poslední době se ženy podílejí na kandidátkách DŽJ 40 %. Jako hlavní body volebního programu DŽJ označuje strana zvýšení sociální odpovědnosti státu, náležité valorizování důchodů, řešení bytové otázky, odstranění známek diskriminace žen v naší společnosti. To by se mělo dít náležitým rozdělováním prostředků ze státního rozpočtu, zvýšením mzdy pracujícím ženám a zvýšením jejich účasti v parlamentu, vládě a rozhodovací sféře vůbec. Dále strana v programu bojuje proti zavedení školného, chce chránit práva zdravotně postižených a trvá na zrušení zákona o důchodovém pojištění, podle něhož se zvyšuje věková hranice odchodu do důchodu.
Podle výzkumů březnových volebních preferencí by DŽJ volilo podle STEM 1,1 % voličů, podle FACTUM 3,9 % voličů a podle IVVM 1 % voličů.
PRAHA (ČTA) Miroslava Zaisová