Přes 7000 policitsů, kteří asistovali při prvním převozu kontejnerů Castor s vyhořelým palivem do meziskladu v německém Gorlebenu, bylo možná vystaveno nepřípustnému riziku (WISE NC 432).

Studie jaderného fyzika Hortsa Kuniho z Marburgeru dochází k závěru, že dopad záření z kontejnerů na policisty, kteří se nacházeli v jeho blízkosti, je vyšší, než se předpokládalo. Dávka záření, kterou policisté při převozu obdrželi, dokonce překročila povolenou hodnotu.

Podle nových výpočtů obdrží člověk stojící dva metry od kntejneru po dobu 6 hodin stejnou dváku radioaktivního záření jako pracovník jaderné elektrárny za celý rok.

Tyto závěry Kuniho studie nejsou založeny na měření v terénu, ale na teoretických modelech, které berouv úvahu nejnovější poznatky o biologických vlivech neutronového záření. Neutronové záření je dnes považováno za 30-krát škodlivější než před deseti lety. Dosavadní studie o nebezpečí kontejnerů Castor však vycházely z těchto zastaralých údajů.

Ministr vnitra Dolního Saska v reakci na zveřejnění Kuniho studie oznámil, že neposkytne policejní asistenci dalším transportům do doby, než se prokáže, že policisté stojící poblíž kontejneru Castor skutečně nejsou ohroženi. Požádal proto o nezávislou oponenturu Kuniho studie.

Mezitím přiznala Spolková agentura pro radiační bezpečnost, že oficiální výpočty skutečně vycházejí z nejnovějších poznatků vědy. Podle ní to však neznamená, že škodlivost záření při transportu je vyšší.
(die tageszeitung, 4. a 5. VIII.1995)

Další převoz vyhořelého paliva do meziskladu v Gorlebenu byl odložen na říjen. Kontejner Castor naplněný 16 palivovými kazetami tam má být převezen z JE Grundremmingen. Společnost RWE, která elektrárnu provozuje, usiluje o zahájení převozu většího množství radioaktivních odpadů do Gorlebenu. První a doposud poslední kontejner tam byl převezen v dubnu, po 12 letech odporu protijaderných občanských iniciativ.

Tyto iniciativy plánují blokádu plánovaného převozu, rozsahem obdobnou akcím proti převozu prvního kontejneru na jaře. Mnohatisícové protestní akce jsou většinou nenásilné blokády, někdy se však uskuteční i sabotáže. Příkladem může být rozsáhlé poškození jeřábu, který má kontejnery nakládat na železniční soupravu. Jeřáb byl poničen v polovině sprna a jeho znovuzprovoznění si vyžádá nákladnou a složitou opravu.

Zemská vláda Dolního Saska nyní zvažuje žádost společnosti RWE o převoz vyhořelého paliva do Gorlebenu. Ještě před zahájením převozu skutečného vyhořelého paliva bude nutné provézt zkoušky, kdy se do kontejneru uloží maketa palivových článků. Cílem testů je předejít nedostatkům, které by mohly ohrozit bezpečnost. V minulosti již například došlo k tomu, že víko kontejneru bylo špatně vyrobeno a netěsnilo (viz Noviny č. 2/95).
(WISE NC 438, 8.IX.1995)

V minulém čísle jsme otiskli článek o vlivech testů jaderných zbraní na životní prostředí v okolí tichomořských atolů Mururoa a Fangataufa. Protože letos v srpnu odpálila jadernou nálož také Čína, přinášíme nyní volné pokračování o jaderných testech, které je tentokrát zaměřené na Čínu.

Podobně jako Francie, také Čína tvrdí, že doposud nemá dostatečně vyvinuté počítačové simulace, které by mohly nahradit skutečné výbuchy. V zájmu modernizace jaderných zbraní jí tedy prý nezbývá, než v testech pokračovat - ačkoliv se zavázala splnit požadavky Smlouvy o úplném zákazu testů jaderných zbraní. Ten vstoupí v platnost na konci roku 1996. Stejně jako Francie, ani Čína není signatářem dosavadní Smlouvy o částečném zákazu testů jaderných zbraní, která zakazuje provádět pokusné výbuchy v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru.

Čína používá jako jedinou jadernou střelnici lokalitu Lop Nor. Ta se nachází asi 250 km jihovýchodně od města Urumqu v provincii Xinjian. Včetně srpnového testu Čína provedla již 43 výbuchy jaderných zbraní, což je pouze o jeden méně než Velká Británie. Pozorovatelé přitom tvrdí, že do konce roku 1995 uskuteční Čína pravděpodobně ještě jeden jaderný výbuch. První čínská jaderná nálož byl odpálena v roce 1964 - průměrně zde tedy dochází k jadernému výbuchu jednou za 260 dní. Oblast, kde se čínská jaderná střelnice nachází, je domovem původního národa Uighurů. Čína nikdy nedovolila posouzení vlivu testů na životní prostředí a zdraví obyvatel nezávislými odborníky ani mezinárodní komisí, takže o skutečném stavu panují jen dohady.

Publikace vydaná proslulým sdružením Lékaři proti jaderné válce (International Physicians for the Prevention of Nuclear War) odhaduje, že do životního prostředí zde uniklo asi 48 kg radioaktivního izotopu plutonia-239, přičemž dalších 25 kg se nachází v prostoru střelnice. Plutonium-239 je vysoce toxická a radioaktivní látka, jejíž pouhá miliontina gramu, je-li vdechnuta, dokáže vyvolat rakovinu.

Kromě plutonia o celkové aktivitě 3300 Curie (1 Curie = 37 miliard radioaktivních rozpadů za sekundu) unikly do životního prostředí 2 miliony Curie radioaktivního césia-137 a 1,3 milionu Curie stroncia-90. Z obou látek je výrazně nebezpečnější stroncium, které se kumuluje v kostech a z bezprostřední blízkosti pak ozařuje kostní dřeň, kde se tvoří krvinky. Ačkoliv neexistují oficiální údaje ani o zdravotním stavu obyvatel provincie Xinjian, je zřejmé, že místní lidé budou jadernými testy značně zasaženi. Již v roce 1981 citoval deník International Herald Tribune představitele jedné z postižených obcí, který konstatoval výrazný nárůst výskytu rakoviny kůže, plic a jater. Oficiální zprávy Číny zmiňují 221 nehod, které na lokalitě Lop Nor způsobily 20 úmrtí a 1200 zranění. K žádné větší havárii prý nedošlo. Není však jasné, jak si termín "těžší havárie" vykládají čínští představitelé. Jisté je jen to, že zde v říjnu 1986 došlo k úniku obrovského mračna radioaktivního prachu, jehož zbytky byly po rozptýlení naměřeny dokonce až nad územím USA.

V Číně pochopitelně není radno protestovat, zejména ne proti strategickým zájmům armády a vlády. Přesto příslušníci Uighurského národa zorganizovali řadu demonstrací. Většinou proti nim zasáhla milice a mnozí účastníci byli uvězněni či zraněni. Mluvčí čínského ministerstva obrany označil jejich protesty za "činy barbarů, kteří chtějí zlikvidovat vojenská zařízení Číny". Největší demonstrace proběhla 9. května 1992, kdy ulicemi města Kashgaru pochodovalo 10 000 lidí. V březnu 1993 se asi 1000 Uighurů pokusilo zablokovat území střelnice - Čínská lidová armáda odpověděla ostrou střelbou.

Podle mluvčího Uighurů způsobily jaderné testy předčasné úmrtí alespoň 200 000 lidí. Výskyt leukémie v provincii je údajně 7 až 8-krát vyšší než je celostátní průměr. Střední délka života tamních obyvatel se od 70. let snížila o více než dva roky.
přeloženo a upraveno podle WISE NC 438, 8.IX.1995
Jan Beránek

Praha (bar) - Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá dosud se třemi variantami, kde by mohl být umístěn centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva z atomových elektráren. Buď se postaví centrální mezisklad mimo elektrárny, jak s tím nyní počítá i společnost ČEZ, anebo bude stát v jedné z nich. Třetí možností je postavit sklad v areálu Temelína a zároveň rozšířit mezisklad v Dukovanech. "Chceme, aby se mohla objektivně posoudit všechna možná řešení,"uvedl vrchní ředitel sekce jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Tvrzník. Pro variantu, že nebude mezisklad v elektrárnách, vytipovala společnost ČEZ zatím šest lokalit. Jedna z nich je v Pačejově u Klatov, tři lokality jsou na Jihlavsku u Dolní Cerekve.

Mezisklad by mohl stát také na místě zvaném Skalka na Žďársku nebo u Osové Bitýšky ve stejném okrese. Mluvčí společnosti ČEZ Michal Kačena uvedl, že jeho firma rozhodne o tom, kde se nakonec mezisklad vyhořelého paliva postaví, nejdříve v polovině roku 1997. Pokud by bylo zrušeno vládní usnesení z roku 1992, jež omezuje množství jaderného paliva v Dukovanech, zabývala by se podle Kačeny firma ČEZ zřejmě i možností, že by rozšířila mezisklad v Dukovanech a zároveň postavila další v Temelíně.

Vláda premiéra Pitharta v roce 1992 vyhověla požadavku obcí v okolí Dukovan, že v areálu elektrárny může být uskladněno maximálně šestset tun vyhořelého paliva. Dalších asi devětset tun vysoceradioaktivního odpadu, které má elektrárna za dobu svého plánovaného provozu ještě vyprodukovat, mělo být uloženo mimo Dukovany. Mezisklad pro šestset tun společnost ČEZ už v Dukovanech dokončila.
(MF,29.9.95)

Teprve koncem sprna byly zveřejněny údaje o třech nehodách při přepravě vyhořelého paliva britskou železnicí, ke kterým došlo od začátku letošního roku. Pvní se odehrála v Leistonu (Suffolk) 2. března, další v Rugby (Warwicks) v dubnu a třetí poblíž Ashfordu (Kent) v srpnu.

Původně utajené informace o první nehodě pronikly na veřejnost až koncem minulého měsíce. Kontejner s vyhořelým palivem z JE Sizewell málem spadl na zem při nakládání na speciální vagón. 30 let starý jeřáb totiž uprostřed operace selhal a trvalo téměř 12 hodin, než se podařilo kontejner vyprostit a zabezpečit.
(Sunday Telegraph, 27.VIII.1995)

Při kontrole stavu 28 kovových kontejnerů, ve kterých se letos na jaře převážel vysoce radioaktivní odpad z Francie do Japonska, bylo na vnějším povrchu jednoho z nich objeveno radioaktivní césium. Jednalo se přitom o první z mnoha plánovaných převozů odpadů z přepracování vyhořelého paliva, které směřují z La Hague (Francie) a Sellafieldu (Velká Británie) zpět do Japonska. Podle francouzské firma Cogema, která vyhořelé palivo přepracovala, byl kontejner kontaminován již při svém plnění ve Francii. Někteří japonští odborníci však vyjádřili obavy, že radioaktivní látky mohly během převozu začít unikat ven z kontejneru.
(Safe Energy 106, září/říjen 1995)

Pačejov (hč) - Elektrárenská společnost ČEZ ještě nezveřejnila, kde bude postaven centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva, ale lidé v pošumavském Pačejově, který je jedním z vytipovaných míst pro tuto stavbu, tvrdí, že už je prakticky rozhodnuto. "Máme informace, že nejvážnějším kandidátem je Skalka v okrese Žďár nad Sázavou. A bohužel prvním náhradníkem na umístění povrchové varianty jaderného meziskladu je naše obec," řekl pačejovský starosta Miloslav Průcha. Kvůli těmto informacím se v Pačejově zvedla další vlna protestů proti úvahám zřídit centrální mezisklad vyhořelého paliva. "Pod protestní petice se podepsalo devětadevadesát procent obyvatel Pačejova a více než polovina lidí z celé zdejší oblasti, ve které žije šestnáct tisíc lidí," uvedl starosta Miloslav Průcha, "Riziko, že u nás elektrárenská společnost ČEZ bude chtít centrální mezisklad vyhořelého paliva stavět, je sice značné, ovšem přesto věříme, že nakonec jaderným skladem postiženi nebudeme."

Mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Michal Kačena při vyhodnocování druhé etapy průzkumných prací zdůraznil, že centrální mezisklad vyhořelého paliva je v České republice nezbytný. "Jaderné elektrárny zajišťují padesát procent elektrické energie a podle posledních průzkumů agentury AISA je podporuje zhruba šedesát procent obyvatelstva," řekl koncem letošního dubna Kačena. Potvrdil tehdy, že práce na přípravách stavby pokračují.

Ještě letos musí být vybrány 2-3 technologie pro podzemní a povrchovou variantu meziskladu, v příštím roce bude vybráno optimální staveniště. V letech 1997 až 1998 se počítá s tím, že se bude projednávat vliv stavby na životní prostředí a že proběhne územní řízení. Do roku 2000 by se podle plánů společnosti ČEZ mělo uskutečnit stavební řízení. "Samotný sklad v ceně 5-7 miliard korun budeme stavět v letech 2000 až 2004," prohlásil Michal Kačena.
MF

Petici, která požaduje zrušení záměru vybudovat mezisklad vyhořelého paliva v lokalitě Skalka u Pernštejna s rozsáhlou argumentací, podepsalo během krátké doby v průměru asi 90% obyvatel 10 obcí a osad v sousedství lokality meziskladu Skalka u Pernštejna. Dovídáme se, že lidé sami začínají sbírat podpisy i ve vzdálenějších obcích a městech.

Zatím obdrželo občenské sdružení Ekolos, které petici organizuje tyto odpovědi:

Okresní úřad ve Žďáře nad Sázavou
Okresní úřad ve Žďáře nad Sázavou obdržel petici proti vybudování centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě Skalka. Vaši petici bereme na vědomí a Váš názor budeme tlumočit při jednáních o výše uvedené stavbě. K posouzení stavby dle zákona č.244/92 Sb., příslušni nejsme. Projednání přísluší ministerstvu životního prostředí ČR. Ze závěrečné části petice je zřejmé, že byla zaslána na vědomí a ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, do jejichž kompetence problematika, s níž obsah petice souvisí, spadá. Těmto orgánům Vaši petici postupujeme.
Ing.Jan Teplý
přednosta OKu Žďár n S.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Jsme nuceni Vám oznámit, že ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v tomto dány ze zákona žádné kompetence. Mezisklad vyhořelého paliva bude, po definitivním stanovení vhodné lokality, budovat akciová společnost ČEZ, která musí splnit všechny zákonem předepsané úkony k povolení výstavby. ČEZ a.s. je samostatná právnická osoba a má, stejně jako jiné akciové společnosti, podle zákona právní subjektivitu, jejími řídícími a odpovědnými orgány jsou představenstvo a dozorčí rada. Pro urychlené vyřízení Vaší petice jsme ji proto postoupili k vyjádření přímo předsedovi představenstva.
Ing. Josef Žák
ředitel odboru kontroly MPO ČR

Ministerstvo životního prostředí ČR
K tomuto, zcela nesporně velmi závažnému problému Vám považujeme za nezbytné sdělit, že rozhodnutím o realizaci jaderného programu v energetice, a konkrétně již spuštěním jaderné elektrárny Dukovany, vzala na sebe Česká republika závazek, že zajistí bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva. Toto je v první řadě poviností provozovatele jaderného zařízení. V rámci ČR je tímto provozovatelem a tedy i původcem ČEZ a.s., v mezinárodním měřítku pak stát, v tomto případě tedy ČR, a to se všemi povinnostmi z toho vyplývajícími. Je zřejmé, že tento závazek ČR trvá i po změnách, k nimž došlo v uplynulých letech, včetně rozdělení ČSFR.

Podmínky pro výběr lokality, vhodné pro výstavbu meziskladu vyhořelého jaderného paliva jsou stejné nebo obdobné jako výběr místa pro výstavbu jaderné elektrárny. Postupným vylučováním méně vhodných lokalit musí pak investor stanovit zúžený okruh lokalit, na něž bude uplatněn zákon 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Součástí procesu posuzování podle citovaného zákona jsou i vyjádření příslušných obcí a veřejnosti, vyjádření dotčených orgánů státní správy, občanských iniciativ a sdružení. Současné vyhledávání lokality pro umístění uvedené stavby je i po redukci původního počtu sledovaných lokalit zatím ve fázi průzkumných prací. Nelze tedy vyloučit, že z nyní sledovaných potencionálně vhodných lokalit neprojde ani jediná a investor bude muset vyhledávání opakovat na jiných místech ČR. Ubezpečujeme Vás ale, že každá z navržených lokalit bude Ministerstvem životního prostředí posouzena v procesu posuzování vlivu na životní prostředí podle již citovaného zákona. V této chvíli však Ministerstvu životního prostředí žádný návrh na vybudování meziskladu vyhořelého paliva předložen není a nebylo by objektivní vstupovat do výběru již v této fázi (t.j. v době, kdy sám investor hodnotí vhodnost jemu předložených lokalit). Doporučujeme Vám, jako občanskému sdružení, již v této etapě směrovat dotazy či podněty k problematice umístění centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva na investora stavby, České energetické závody a.s. Praha, který také bude k uvedeným stavbám zpracovávat dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí v rozsahu, stanoveném přílohou 3 zák. č. 244/92 Sb. V těchto dokumentacích budou muset také být zohledněny věcné připomínky veřejnosti, tedy i ty, které jsou uvedeny ve Vaší petici.
Ing. Václav Obluk
ředitel odboru posuzování vlivů na ŽP

Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Seznámili jsme se s Vaší peticí ve výše uvedené věci, kterou jste nám zaslali na vědomí, a sdělujeme Vám, že budování centrálního meziskladu je doposud v úrovni záměru a výzkumných prací předcházejících rozhodování o lokalizaci a zatím neprobíhala v této věci žádná správní řízení, do kterých by mohl náš úřad ze své působnosti zasahovat. Argumenty, které v petici uvádíte jsme vzali na vědomí a přihlédneme k nim při posuzování výběru lokality meziskladu.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost:
Ing. Jan Matzner
náměstek pro radiační kontrolu

Jen Česká inspekce životního prostředí (odbor odpadového hospodářství) nedokázala v zákonné lhůtě odpovědět.

zpracoval MVDr. Vlastimil Mrňák, Hnutí Duha

Skutečnou pohromou by se mohlo stát plánované uložiště vyhořelého jaderného paliva u Pačejova na Klatovsku. Mělo by se rozkládat na prameništi Březového potoka vtékajícího do Otavy, z níž čerpá pitnou vodu přes sto tisíc obyvatel obcí a měst včetně Písku."Hydrogeologický průzkum zde objevil 42 pramenišť v hlubinách od 8 do 23 metrů s vydatností až 10 tisíc hodinových litrů." Informoval Expres starosta Pačejova Miloslav Průcha. "Lokalita vytypovaná společností ČEZ leží v těsné blízkosti CHráněné krajinné oblasti v podhůří Šumavy se vzácnou flórou a faunou. Posudek o tom vypracovali odborníci z českobudějovické odbočky Akademie věd. ČEZ stále ještě uvažuje o stavbě nadzemního objektu v prostoru dvanácti hektarů o rozměrech 200*50 m a výšce 25 m. Je to pro ně ekonomicky výhodné. Pačejov je pár kroků od hlavní trati na České Budějovice a padesát kilometrů od Temelína. Zalidnění je tady poměrně malé a našich 812 občanů nikoho asi nevzrušuje, i když téměř všichni sklad odmítají," dodává pan starosta(55), který je ve funkci již pátým rokem. Pod petici, kterou v létě odeslali Parlamentu ČR proti výstavbě, podle nich rizikového zařízení, se podepsalo přes deset tisíc lidí. Dopis, který zaslali Předsdnictvu vlády, Klausovi a Dybovi, zůstal bez odezvy.

Starosta Průcha je přesvědčen, že střet o stavbu meziskladu nakonec vyhrají. "Půjde to sice hůře než v nedalekém Kozčíně, ale výsledky goelogického průzkumu mluví v náš prospěch. ČEZ si sotva dovolí stavět místo na žulovém podloží na píscích sycených vysoce kvalitní pramenitou vodou," obhajuje své stanovisko. Kozčín vypadl z plábů energetiků, ale hrozí mu útok zlatokopů. Průzkumové vrty měly odhalit v podzemí přibližně osm gramů zlata na tunu, což má být pro těžaře terno. Ve středověku se tady totiž drahé rudy dobývaly.

Společnost ČEZ, jak Expres zjistil, není zatím zajedno zda zvolí pro mezisklad vyhořelého paliva z Temelína Pačejov či Skalku u Žďáru nad Sázavou. "Tam prý jsou podmínky ještě přitelnější než kdekoliv jinde, takže věřím, že záměr s pačejovskou krajinou energetika opustí," říká přesvědčivě pan starosta zastupitelé přikyvují.

Problémy s hledáním konečného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v USA vedoucí k oddalování jeho zprovoznění způsobily, že elektrárny již nemají kam ukládat své vyhořelé palivo. Z jejich strany proto sílí tlak na novelizaci Zákona o radioaktivních odpadech tak, aby mohl být vybudován centrální mezisklad vyhořelého paliva. Počítá se s tím, že mezisklad by stál na místě předpokládaného úložiště v Nevadě. Toto řešení však přináší mnoho rizik. Na některé z nich upozorňuje iniciativa Public Citizen's Critical Mass Energy Project :

• Otevření meziskladu v Nevadě by vedlo k nejrozsáhlejšímu převozu radioaktivních odpadů v historii. Po silnicích a železnicích 43 států by byly přepravovány desetitisíce tun vyhořelého paliva. Protože ani přepravní kontejnery nezaručují bezpečnost při všech možných nehodách, vzrůstá tak ohrožení mnoha milionů lidí.
• Nevada, na jejímž území není žádná jaderná elektrárna, proti takovým plánům důrazně protestuje. Její vláda se již nyní brání tlaku vlády federální, která se snaží prosadit vybudování úložiště na jejím území. Je jasné, že výstavba meziskladu na území Nevady by se odehrávala proti vůli jejích občanů, vlády i všech jejich zástupců zvolených do Kongresu.
• Převoz a soustředění vyhořelého paliva z celých USA na jediném místně nebyl nikdy odůvodněn. Neexistují studie o rizicích a finančních nákladech takového řešení.
• Není jasné, proč by měl být mezisklad umístěn právě v Nevadě. Dokud nebyl dokončen průzkum lokality pro konečné úložiště, není jisté, že tam bude vybudováno. V případě, že se lokalita ukáže jako nevhodná, soustředění všech odpadů na toto místo by se ukázalo jako cela zbytečné.