Vedení továrny na přepracování vyhořelého jaderného paliva v Dounreay na severním pobřeží Skotska přiznalo, že zde déle než 10 let vypouštěli nezákonně do moře radioaktivní kyselinu dusičnou. Koncentrovaná kyselina dusičná se používá k rozpouštění vyhořelých palivových tyčí. Během procesu se kyselina stane silně radioaktivním roztokem uranu a plutonia.

Radioaktivní kyselinu vypouštěla továrna do moře již od roku 1957, kdy zde poprvé začala fungovat. V roce 1985 byly ale přijaty pravidla o kontrole a limitech znečištění, který podobné praktiky postavily mimo zákon. Od té chvíle již nebylo dovoleno vyopouštět nebezpečné odpady do moře, pokud příslušná firma nezískala od vlády výjimku. Továrna v Dounreay o ni však nikdy nepožádala a vypouštěné odpady raději nikde nezmiňovala. Teprve v roce 1993 objevil výpusť státní Výbor pro čistotu řek, a to pouhým nedopatřením.

Také Výbor však držel celý přápad v tajnosti a problém výpusti byl okrajově zmíněn teprve v jeho výroční zprávě vydané v únoru 1995. Celé dva roky od objevení výpusti Výbor tiše jednal s vedením továrny o nápravě, ale bez výsledku. Nadřízený orgán továrny, britská Agentura pro atomovou energii, totiž nebral ani výhružky soudem vážně. Členové Agentury si nedokázali představit, že by Výbor pro čistotu řek skutečně chtěl ohrozit pracovní příležitosti pro několik set zaměstnanců továrny.

Po jednáních s vládou Agentura nakonec souhlasila s vybudováním stanice, která by radioaktivní kyselinu alespoň neutralizovala. Má stát 5,5 milionu dolarů, ale nebude v provozu dříve než rokui 1998. Do té doby bude továrna nezákonně vypouštět své odpady dále.

Obce v okolí jaderné elektrárny v Dukovanech se obávají, že kontejnery, v nichž ČEZ a.s. začala do Dukovan převážet vyhořelé jaderné palivo ze slovenských Jaslovských Bohunic, nejsou dost bezpečné. Mluvčí ČEZ Michal Kačena však tvrdí, že kontejnery splňují bezpečnostní požadavky na transport vysoceradioaktivních materiálů.

"Když jsme se zástupci společnosti ČEZ jednali o převozu vyhořelého paliva ze Slovenska do Dukovan, vždy jsme hovořili o kontejnerech Castor, ale odpad se vozí v kontejnerech C-30. Castor je přitom modernější a bezpečnější," řekl starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.

Podle mluvčího společnosti ČEZ se v kontejnerech C-30 už vozilo vyhořelé palivo z Dukovan na Slovensko, odkud se nyní vrací zpět. "Castor je sice výhodnější, ale zatím nezískal licenci v tuzemsku ani na Slovensku," uvedl Kačena.

Dodal, že není jisté, zda se tuto licenci podaří získat ještě do doby, než bude veškerý jaderný odpad na jižní Moravu převezen. Starosta Jonáš však tvrdí, že se včera s vedením elektrárny v Dukovanech dohodl, aby ČEZ i obce prosazovaly, ať kontejnery Castor dostanou licenci v obou zemích co nejrychleji. "Uvažuji o tom, že zajedu přímo na slovenský úřad pro jadernou bezpečnost," řekl Jonáš.

Dosud dorazily z Jaslovských Bohunic do Dukovan dva speciální vlaky s vyhořelým palivem. Transporty, které doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření, přitom mohou trvat až do roku 1997.
MF 9.8., Praha (bar)

Výstavba podzemního úložiště vysoce radioaktivních odpadů, která měla po letech vyvrcholit v Německém solném domě Gorlebenu, narazila na závažnou překážku. Vlastník podzemního solného dómu Graff Bernstoff totiž odmítl vydat federální vládní agentuře BfS, která má na starosti trvalé uložení vyhořelého paliva, povolení k přístupu do objektu. Podle německého horního zákona může být rozhodnutí vlastníka zrušeno státním rozhodnutím pouze v případě, že se má jednat pouze o těřžbu suroviny nebo o výzkum pro vědecké účely. Na úložiště vyhořelého paliva se výjimka nevztahuje.

Plánované úložiště spočívá ve dvou šachtách, které vedou z povrchu do hlubinného solného dómu. Jedna z nich měla být dokončena do konce roku, druhá právě dorazila k horní stěně solného dómu. Problémy s nestabilitou stěn vytěžených šachet přitom již nyní vedly k výrazným skluzům oproti plánu.

Protože někteří odborníci vůbec pochybují o vhodnosti solného dómu k ukládání vysoce radioaktivních odpadů, federální vláda vydala na příslušných místech pokyn, aby byly vytipovány a prozkoumány další možné lokality. Výsledky předběžných průzkumů na jiných lokalitách ale nebyly dodnes zveřejněny.
(WISE NC 435, 30.VI.1995)