V americké jaderné elektrárně Prairie Island došlo 13. května k nehodě při plnění kontejnerů vyhořelým jaderným palivem. Naplněný kontejner byl zvedán jeřábem z bazénu s chladicí vodou, když se jeřáb zaseknul. Zablokovala jej totiž pojistka proti přetížení. Společnost nyní hodlá pojistku odstranit a dokončit manipulaci bez ní. Kontrolu proti přetížení budou muset provést pracovníci jinými prostředky.
(EcoNet, 21. května 1995)

Ačkoliv se havárie ve výzkumném jaderném zařízení Dounreay odehrála již v roce 1977, dodnes jsou některé informace o jejích následcích zatajeny. Nemá k nim přístup ani komise skotské vlády složená z oficiálně uznaných jaderných expertů. Komise sleduje především stupeň a rozsah kontaminace přilehlých pláží. Zdravotní dopady kontaminace - především místní ohniska zvýšeného výskytu leukémie - studují též dvě další komise.

Exploze v podzemním skladu vyhořelého jaderného paliva byla způsobena chemickou reakcí sodíku při styku s vodou, která do hluboké šachty pronikla. Ačkoliv byla po výbuchu šachta zalita betonem, netrvalo dlouho, a radioaktivní látky začaly prosakovat ven. Od roku 1984 jsou radioaktivní látky neustále vyplavovány na mořské pláže kolem Dounreay.
(Reuter, 14. června 1995)

Pod tímto názvem uspořádalo Hnutí DUHA společně s Dětmi Země 14. června 1995 tiskovou konferenci a happening.

V 10:30 se vydala skupina postav oděných v bílých kombinézách s ochrannými respirátory městem Brnem. Směřujíc k nádraží s barely vyhořelého paliva, které již předtím přepravil Mezinárodní pochod za bezjaderný svět z Temelína do Dukovan a posléze do Brna. Obyvatele Brna se bez problémů podařilo přesvědčit, že náklad je důkladně zajištěn a naprosto bezpečný, pakliže budou dodržovat patřičný odstup. Naložení do vlaku proběhlo hladce, cesta ubíhala rychle. Čím blíže byl náklad cíli, tím více lidí projevovalo zájem dozvědět se informace o budování centrálního meziskladu a tím více lidí projevovalo nelibost s tímto záměrem ČEZu. Tento trend vyvrcholil v Nedvědici, kde naprostá většina lidí, které jsme potkali, chtěla, aby tato první přeprava vyhořelého jaderného paliva do této lokality, byla také tou poslední.

Podél trati jsme umístili dva poutače označující místo, kde se zanedlouho "něco" začne stavět.

Akce byla uspořádána, neboť ze čtyř míst, na kterých se uvažuje o možnosti budování centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva, jsou přípravy nejdále právě v lokalitě Skalka u Pernštejna. V žádné jiné lokalitě ještě neprobíhá územní a stavební řízení pro geologicko-průzkumné práce, prováděné hornickým způsobem, zatímco zde se očekává vydání stavebního povolení v nejbližších dnech. Protože štoly vybudované pro průzkumné práce mohou být využity pro vlastní mezisklad, nelze se ubránit pocitu, že se vlastně začíná stavět část možná druhého českého meziskladu.

Přestože je Skalka vzdálena jen 30 kilometrů od Brna, naprostá většina Brňáků o tomto záměru netuší. I v lokalitě samotné jsou lidé, kteří slyší o meziskladu poprvé od nás.

Naštěstí již většina místních obyvatel o meziskladu slyšela a většina také tento záměr odmítá. Petici proti budování meziskladu podepsalo za 14 dnů 700 lidí, což je naprostá většina v nejbližších obcích. Argumentů je v petici spousta. Jde o přírodně velmi cennou lokalitu zahrnutou v přírodním parku Svratecká hornatina, nachází se zde třetí hygienické pásmo ochrany vod pro brněnskou oblast, již nyní je zde neúměrná koncentrace rizik na malém území: 17 milionů tun nízko radioaktivních odpadů v odkalištích, meziskládka vysoce toxických galvanických kalů, chemická úpravna uranové rudy, území je poddolováno chodbami uranových dolů, navíc těžba uranové rudy ve dvou dolech pokračuje, lokalitou prochází geologický poděbradský hlubinný zlom, existuje možnost havárie odkališť, která se nacházejí nad lokalitou meziskladu atd.
MVDr. Vlastimil Mrňák, Hnutí DUHA